ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Rusko i Ukrajina podle Červeného kříže schválily evakuační plán pro Mariupol. Týmy organizace míří do města, humanitární pomoc vézt nemohou.

Kvůli válce na Ukrajině polské podnikatele v cestovních ruchu trápí rušení zájezdů ze strany zahraničních klientů. Podle Anny Salamończykové-Mochelové, šéfky Polské turistické organizace, bylo zrušeno 30 až 40 procent rezervací. Zástupci polské turistické branže přitom letos doufali v oživení po předchozích dvou letech, slabých kvůli pandemii covidu-19.

„Válka za naší východní hranicí bohužel silně ovlivnila rozhodování zahraničních hostů ohledně cest nejen do Polska, ale i zemí vzdálenějších od míst bojů,“ řekla portálu onet.pl Salamończyková-Mochelová. Dodala, že zrušené rezervace připadají nyní hlavně na duben. Blížící se Velikonoce přitom bývají jedním z období v roce, kdy se lidé vydávají na cesty, včetně těch zahraničních.

Provozní doba sběrného místa materiální pomoci pro Ukrajinu, které nechalo město Ostrava zřídit ve skladových prostorách ve Wattově ulici, se omezí. Ještě o víkendu bude možné pomoc přinést v obvyklé otevírací době, tedy od 08:00 do 20:00. Od pondělí se časy zkrátí. Důvodem je nižší zájem dárců. Novinářům to dnes sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Sběrné místo město zřídilo krátce po vypuknutí války na Ukrajině. Od 4. dubna bude otevřeno od pondělí do pátku vždy v době od 12:00 do 17:00, v sobotu pak v od 08:00 do 13:00, v neděli bude sběrné místo uzavřeno. „Ke zkrácení provozní doby přistupujeme v reakci na klesající počet dárců. Zatímco v prvních dnech existence sběrného místa k nám mířily stovky dárců, aktuálně k nám cílí se svými dary desítky lidí,“ uvedla Pokorná.

Ministerstvo vnitra v rámci zdravotně-humanitárního programu Medevac poslalo na Ukrajinu, která od konce února čelí útoku ze strany Ruska, další tři balíčky materiální pomoci. Zahrnují mimo jiné zdravotnický materiál k ošetření popálenin a komplikovaných zlomenin a další krevní vaky. Na shromáždění materiálu se podílela vinohradská fakultní nemocnice a dopravu zajistil Český červený kříž se svým ukrajinským protějškem. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

První balíček zaslané pomoci za 2,5 milionu korun byl podle mluvčí určen pro dětskou ortopedickou kliniku v Kyjevě, v dalším balíčku byl materiál na ošetření popálenin po bombových útocích za půl milionu pro popáleninové centrum ve Lvově. Na Ukrajinu nyní dorazila i druhá várka krevních vaků. Obsahovala 3000 vaků za 600 000 Kč, které program Medevac zajistil na žádost ministerstva zdravotnictví a jejich dopravu zabezpečili hasiči.

Česká republika má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl dnes po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Firmy z Evropské unie budou podle něj pokračovat v platbách za energie Rusku v té měně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Zástupci energetiky se mají kvůli současné situaci podle Síkely znovu sejít příští týden. Česká republika je podle ministra připravena na všechny možné varianty vývoje dodávek plynu a ropy z Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek dekret, podle kterého ode dneška odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou bude dnes pokračovat skrze videohovor.

Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.

Vláda Ukrajiny se rozhodla vyplatit jednorázovou pomoc 15 milionů hřiven rodinám padlých vojáků ozbrojených sil Ukrajiny. Oznámil to dnes premiér Denys Shmyhal.

Média: Putin je obklopený lékaři, včetně specialisty na rakovinu štítné žlázy. V letech 2016–2017 byl v kontaktu v průměru s pěti lékaři, podle vyšetřování ruského média Project. Putin také projevil zájem o alternativní medicínu

.

Dodávky ruského plynu do Evropy pokračují bez přerušení. Průtoky dvěma ze tří hlavních plynovodů přivádějících ruský plyn do Evropy - Nord Stream 1 přes Baltské moře a přes Ukrajinu na Slovensko, zůstaly stabilní. Průtoky druhou hlavní trasou, plynovodem Jamal přes Bělorusko, změnily směr a přivádějí plyn z Německa do Polska. To však není neobvyklé a nemusí to nutně znamenat novou politiku, upozornila agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom oznámil, že pokračuje v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu podle požadavků evropských zákazníků. Podle ruské tiskové agentury RIA si Gazprom na dnes zarezervoval také kapacitu pro dodávky do Evropy plynovodem Jamal. Ne vždy však Gazprom rezervovanou kapacitu využije.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.

Slovenská pošta zaznamenala výrazně více zásilek přepravovaných na Ukrajinu i z této země zasažené ruskou invazí. Podle ní to souvisí i s výrazným omezením letecké pošty. Slovenský poštovní podnik je nyní jedním ze dvou hlavních partnerů pro zajištění poštovního styku s Ukrajinou; tím druhým je polská pošta. ČTK o tom dnes informovala mluvčí Slovenské pošty Iveta Dorčáková.

Slovenská pošta uvedla, že od začátku ruského útoku na Ukrajinu 24. února zajišťuje až čtyřnásobně větší objem tranzitu zásilek s touto zemí, se kterou má Slovensko společnou hranici. Přes Slovensko míří pošta na Ukrajinu například z Česka, Rakouska, Německa a z dalších evropských zemí či z jiných kontinentů.

„Tyto země v mírových časech na přepravu zásilek na Ukrajinu využívaly leteckou přepravu, ta je ovšem v současnosti mimořádně omezena,“ uvedla Dorčáková.

Zpráva od tajných služeb Velké Británie: Ukrajina podniká „úspěšné, ale omezené“ protiútoky východně a severovýchodně od Kyjeva. Spojené království také 1. dubna uvedlo, že ukrajinské jednotky znovu dobyly vesnice Sloboda a Lukašivka jižně od Černihiva na hlavní zásobovací trase vedoucí do Kyjeva.

Ruské jednotky se stahují z Černihivské oblasti na sever Ukrajiny, zcela ji ale ještě neopustily. Dnes to podle agentury Reuters oznámil gubernátor tohoto regionu Vjačeslav Čaus.

„V oblasti jsou nadále možné nálety a raketové útoky,“ upozornil Čaus a dodal, že ukrajinské jednotky vstupují do měst a vesnic dříve obsazených ruskými vojáky a zajišťují je. Ukrajinské síly se podle něho musejí mít stále na pozoru, protože ruské jednotky „jsou stále na naší zemi“.

Zpravodajská služba britského ministerstva obrany dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji na Ukrajině informovala, že ukrajinské jednotky získaly zpět vesnice Sloboda a Lukašivka ležící jižně od Černihiva a že jsou rozmístěné na jedné z hlavních zásobovacích cest mezi tímto městem a Kyjevem.

Přimět čínské vedení k odsouzení ruské agrese na Ukrajině a k využití vlivu Pekingu ve prospěch ukončení rusko-ukrajinské války se dnes pokoušejí lídři institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel také chtějí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga varovat před tím, že by jeho země poskytla Moskvě zbraně či jí pomáhala obcházet západní sankce. Videokonference, od níž se v době napjatých vztahů mezi oběma stranami nečeká zásadní výsledek, se však má týkat i dlouhodobějších témat, jako je vzájemný obchod či koordinace klimaticky odpovědné politiky.

Von der Leyenová a Michel spolu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem zahájili dopolední úvodní část summitu jednáním s čínským premiérem Li Kche-čchiangem, debata s prezidentem přijde na řadu odpoledne.

Ivankiv, kyjevská oblast, je pod kontrolou ozbrojených sil Ukrajiny. Informoval o tom novinář Bohdan Aminov.

Nevyužité peníze z operačních evropských programů by mohlo Česko podle návrhu, s nímž do země přijel generální ředitel pro zaměstnanost Evropské komise Joost Korte, použít na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Návrh počítá s 40 eury (974 Kč) týdně na jednoho uprchlíka po dobu tří měsíců. Korte s tím seznámil náměstkyni ministra práce a sociálních věcí Martinu Štěpánkovou při dnešní návštěvě pražského hotelu, který od konce února ubytovává Ukrajince uprchlé z vlasti napadené ruskými vojsky. Hotel v centru metropole, který byl po době covidu prázdný, provozuje s pomocí dobrovolníků Organizace pro pomoc uprchlíkům ze sponzorských peněz. Nyní hotel poskytuje střechu a zázemí 250 uprchlíkům, většinou ženám a dětem.

V Bělgorodu byla kolem 5:30 ostřelována tiskárna Konstanta, řekl její ředitel Belgorod-Media. Skladiště ropy je na druhém konci města.

Státy na východ od Německa a Rakouska včetně těchto dvou zemí nemají podle odborníků recept na případné zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Ruský prezident Vladimir Putin si ale nechává prostor na případnou změnu svého rozhodnutí, uvedli experti, které dnes ČTK oslovila. Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého ode dneška odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

„Domnívám se a pevně věřím, že země EU nebudou platit Rusku za plyn v rublech. Na druhou stranu je tu však určitě pravděpodobnost na částečné nebo i zásadnější omezení dodávek plynu z Ruska, na což především země od Německa a Rakouska na východ včetně nich nemají recept,“ řekl dnes ČTK energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Podle něj by státy musely přistoupit k zásadním regulacím spotřeby plynu, což by v první řadě omezilo průmysl, energetiku a následně domácnosti. Následně by to zasáhlo i celou ekonomiku.

Počet víz, které Česko udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině překročil 250 000, ve čtvrtek jich vnitro vydalo 2909. Policii se nahlásilo více než 139 000 lidí. Ministerstvo vnitra dnes údaje zveřejnilo na Twitteru. Počet udělených víz za účelem dočasné ochrany postupně klesá. Podle OSN z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchly více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska.

Od počátku války ministerstvo vydalo víza 251 713 lidem, na cizinecké policii se nahlásilo 139 166 lidí. Ve čtvrtek svůj pobyt ohlásilo 2064 lidí. Na policii se musí lidé ohlásit do 30 dní po příjezdu do Česka, děti do 15 let se nahlašovat nemusí. Mezi uprchlíky je jich více než třetina.

Během války s Ruskem na Ukrajině zemřelo 153 dětí a více než 245 bylo zraněno, jak uvádí nové údaje Úřadu generálního prokurátora Ukrajiny. Děti nejvíce trpěly v Kyjevě, Doněcku, Charkově a Černihivu.

Fakultní nemocnice Brno postupně přijímá do péče onkologicky nemocné děti z Ukrajiny, které opustily vlast po ruském vpádu. Ve čtvrtek večer dorazily do Brna další čtyři děti s rodinným doprovodem, celkem už jich v nemocnici evidují 12. ČTK to dnes řekla mluvčí Veronika Plachá.

Děti, o které se nyní lékaři na Ukrajině nemohou plnohodnotně starat, nacházejí útočiště na různých místech v Evropě. Brno je součástí sítě referenčních onkologických center. Děti zde dostanou plnohodnotnou péči jako každý jiný pacient, uvedla Plachá.

Jde o děti různého věku a s různými diagnózami, od leukémií po tzv. solidní nádory. Skupinu, která dorazila ve čtvrtek večer, ubytoval Nadační fond dětské onkologie Krtek, akutní hospitalizace není bezprostředně nutná. Nyní si rodiny vyřizují na výstavišti vízum o strpění.

Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za čtvrtek odbavila 194 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Bylo to nejméně v tomto týdnu a zhruba o polovinu méně než před týdnem ve stejný den, kdy se jich zaregistrovalo 396. Od začátku fungování krajská centra mimo Prahu odbavila 19 244 Ukrajinců a ubytování zajistila pro 2917 z nich. Ode dneška v nich platí zkrácená provozní doba. Zatímco dosud byla otevřena nepřetržitě, nově je to od 07:00 do 21:00. ČTK to dnes sdělil mluvčí hejtmanství David Šíma.

Zástupci Mezinárodního výboru červeného kříže (ICRC) podle britské stanice BBC uvedli, že konvoj s humanitární a zdravotnickou pomocí pro ukrajinský přístav Mariupol obléhaný ruskými jednotkami uvázl v Záporoží. Nedostal bezpečnostní garance od Ruska. Zástupce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko řekl, že město zůstává uzavřené pro kohokoliv, kdo by se do něho chtěl dostat, a že je velmi nebezpečné snažit se ho opustit.

Konvoj s humanitární pomocí tvoří dvě nákladní auta a pět doprovodných vozidel. Pracovníci Červeného kříže také doufali, že budou moci dohlížet na evakuaci stovek obyvatel Mariupolu autobusy zajištěnými ukrajinskou vládou. Tyto autobusy, kterých je více než 40, ale podle ukrajinských zdrojů byly zastaveny u Ruskem kontrolovaného Berďansku. Ruští vojáci z některých z nich prý vyrabovali část pomoci pro obyvatele Mariupolu. Asi čtvrtina těchto autobusů pak dostala povolení vrátit se do Záporoží a odvézt civilisty z jiných oblastí ovládaných ruskými jednotkami.

Austrálie se chystá poslat na Ukrajinu obrněné transportéry Bushmaster. Je třeba poznamenat, že rozhodnutí poslat vojenskou techniku bylo přijato po projevu Volodymyra Zelenského k australské vládě.