ONLINE: Ukrajinci zničili vrtulník nedaleko Moskvy! A náhlá evakuace dvou kyjevských nemocnic

„Jsem si jistá, že co nevidět uvidíme vítězství naděje nad strachem, protože jste světu ukázali, že vás nemůže zastrašit ani nejvyšší míra teroru, že bomby nikdy nezničí vaši hrdost, že nikdy nezničí vaší důstojnost,“ to jsou slova šéfky Evropského parlamentu Roberty Metsolaové, která dnes v Kyjevě vystoupila před ukrajinským parlamentem.

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanoví platby v eurech či dolarech, by podle EK neměly přistoupit na platby v rublech.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová dnes navštívila Kyjev a ujistila, že Evropa stojí za Ukrajinou a pomůže jí po válce s Ruskem znovu postavit její města. Invazí na Ukrajinu se Rusko pustilo do přímého střetu s Evropou, řekla původně maltská politička, která stanula v čele EP v lednu.

Metsolaová rovněž ujistila, že europarlament podpoří úsilí Ukrajiny o zahájení procesu směřujícího k členství v Evropské unie. „Prosím, věřte mi, když říkám, že Evropský parlament, Evropská unie a Evropané stojí za Ukrajinou. Proto jsem dnes tady, protože stojíme za vámi,“ řekla Metsolaová po příjezdu do ukrajinské metropole, kde se setkala s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem i premiérem Denysem Šmyhalem.

Šéfové institucí Evropské unie dnes vyzvali čínské vůdce, aby pomohli ukončit válku na Ukrajině. Zároveň upozornili, že evropský blok bude pečlivě sledovat, zda Peking nepomáhá Rusku v pokračování invaze či obcházení sankcí uvalených Západem. Po videokonferenci s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Kche-čchiangem to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Žádného konkrétního příslibu ze strany Pekingu se ale EU nedostalo. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla řeč také o další spolupráci na klimaticky odpovědné politice či v boji proti covidu-19.

„Shodli jsme se, EU a Čína, že tato válka ohrožuje globální bezpečnost a světovou ekonomiku,“ řekl Michel po jednání novinářům. Peking se přitom ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu,a nijak válečné tažení neodsuzuje, což zatím čínští představitelé neučinili ani po dnešní videokonferenci. Během ní unijní lídři hovořili výrazně déle s premiérem Lim než s prezidentem, s nímž se bavili necelou hodinu.

V rotterdamském přístavu se kvůli sankcím proti Moskvě hromadí tisíce dopravních kontejnerů směřujících do Ruska. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg na to upozornil šéf tohoto největšího evropského přístavu Allard Castelein. Každý z těchto kontejnerů se musí pečlivě zkontrolovat, zda nějak neporušuje sankce. Z přibližně 470 milionů tun zboží, které se v rotterdamském přístavu ročně přeloží, směřuje asi 13 procent do Ruska. Ze všech kontejnerů, které tudy projdou, je zhruba desetina nějakým způsobem s Ruskem spojena.

„Jen si představte tu noční můru, která se zhmotnila,“ konstatoval Castelein. Připomněl, že globální dodavatelské řetězce obecně, a zejména kontejnerová doprava, se před ruskou invazí na Ukrajinu sotva vzpamatovaly z chaosu, který způsobila pandemie covidu-19.

Z tisíců zásilek na každém plavidle „může být několik desítek nebo stovek určeno do Ruska“, řekl. „Je třeba je izolovat, oddělit od sebe a pak provést fyzickou kontrolu kontejnerů před jejich uvolněním,“ dodal.

Čerpací stanice ve Španělsku musí ode dneška dávat slevy na pohonné hmoty, které jim bude z velké části dotovat tamní vláda. Za každý natankovaný litr benzinu, nafty či zkapalněného plynu musí klientům odečíst 20 centů, což při plné nádrži menšího osobního auta činí zhruba 10 eur (asi 250 Kč). Další slevy na litr nově poskytnou některé čerpací stanice ve Španělsku klientům v rámci svých věrnostních programů. Informují o tom místní média.

Sleva na pohonné hmoty je součástí balíku opatření, jímž se španělská vláda snaží částečně ulevit lidem od narůstajících cen pohonných hmot a dalšího zboží či energií. Ceny nyní zvýšila zejména válka na Ukrajině.

Vláda původně slevu 20 centů na litr pohonných hmot slíbila minulý týden dopravcům, jejichž část od poloviny března stávkovala. Tento týden vláda oznámila, že slevu rozšíří na všechny občany. Stávku dopravců nicméně tímto krokem neukončila. Menší svaz dopravců, který ji 14. března zahájil, v ní pokračuje.

Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.

Státy na východ od Německa a Rakouska včetně těchto dvou zemí nemají podle odborníků recept na případné zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Ruský prezident Vladimir Putin si ale nechává prostor na případnou změnu svého rozhodnutí, uvedli experti, které dnes ČTK oslovila. Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého ode dneška odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

„Domnívám se a pevně věřím, že země EU nebudou platit Rusku za plyn v rublech. Na druhou stranu je tu však určitě pravděpodobnost na částečné nebo i zásadnější omezení dodávek plynu z Ruska, na což především země od Německa a Rakouska na východ včetně nich nemají recept,“ řekl dnes ČTK energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Podle něj by státy musely přistoupit k zásadním regulacím spotřeby plynu, což by v první řadě omezilo průmysl, energetiku a následně domácnosti. Následně by to zasáhlo i celou ekonomiku.