ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Summit EU v reakci na ruskou invazi schválil společnou obrannou strategii. Počítá se zvýšením vojenských výdajů i vytvořením brigády rychlé reakce.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. Po skončení dnešního druhého dne summitu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na vrcholné schůzce v Bruselu již osm hodin marně hledají společné cesty, jak omezit růst cen energií a jeho dopad na obyvatele. Hovoří například o reformě trhu, o stanovení limitu cen elektřiny či o společných nákupech plynu.

Vzhledem k výrazně odlišným pohledům se však šéfům států a vlád zatím nepodařilo dospět k dohodě na závěrečném textu, jehož už několikátou verzi mají momentálně na stole. Podle jednoho z unijních diplomatů jsou hlavními spornými tématy právě cenové stropy a návrhy na urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům energie.

Implementace sankcí proti Rusku bude pokračovat, zavázal se předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal také, že EU pracuje na tom, aby našla všechny „mezery“, kterými by se Rusko mohlo pokoušet sankce obejít, a „zacelila“ je.

Šéfové států EU zahájili druhý den summitu, věnovaný zejména vysokým cenám energií. Baví se o reformě trhu či společných nákupech plynu.

Evrospká unie nebude za ruský plyn platit v rublech, oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová. Podle ní se ze strany Vladimira Putina jedná o vydírání a pokus o obcházení sankcí EU.

Debatou o tom, jak by mohla Evropská unie společně krotit vysoké ceny energií, bude dnes druhým dnem pokračovat vrcholná schůzka prezidentů a premiérů členských zemí. Summit by také měl odsouhlasit novou strategii společné unijní obrany včetně zvýšení armádních rozpočtů nebo vybudování jednotek rychlé reakce.

Válečné zločiny na Ukrajině musí přestat! Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc.

Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pokračují po čtvrtečním večerním jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v debatě o možném přitvrzení sankcí za ruskou invazi na Ukrajině. Na to mají podle diplomatů šéfové unijních států velmi rozdílné pohledy, a dohoda na konkrétních opatřeních se proto neočekává. Baví se také o možnostech další podpory Ukrajiny včetně rychlého přiznání statusu kandidátské země, což však také podporuje jen část států.

Zástupci pobaltských zemí či Polska se během summitu snaží své kolegy přesvědčit k tomu, aby souhlasili s embargem na dovoz ruské ropy či plynu. Zvláště vůdci západoevropských států či Maďarska jsou však proti. Podle poslední verze návrhu závěrů summitu hodlají prezidenti a premiéři států bloku Moskvě obecně pohrozít, že jsou „připraveni rychle přijmout další sankce“, o konkrétních krocích však nemluví.