ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

„Je potřeba pokračovat v tom, že budeme podporovat co nejvíce Ukrajince v jejich boji, že budeme co nejsilněji prosazovat a rozšiřovat sankce proti Rusku a vytvářet na něj všemi kanály tlak. A budem-li toto dělat, tak je šance, že nakonec dospějeme k mírovému diplomatickému řešení celé situace. Ale k tomu můžeme jedině tehdy, když Rusko bude vidět, že podobné kroky není možné dělat, že jsou neakceptovatelné. A tím výsledkem by mělo být, aby si to Rusko a všichni podobní agresoři na příště rozmysleli,“ vzkázal premiér Fiala.

Premiér Fiala na tiskové konferenci ujistil, že pomoc Severoatlantické aliance a Evropské unie Ukrajině efektivně pomáhají. Dodal, že svou roli vykonávají i uvalené sankce. „Dlouhodobě Rusko nepochybně poškodí,“ řekl. „Funguje vojenská, humanitární podpora, ale to, co je asi nejdůležitější a co hlavně dokáže zastavit ruského agresora, to je statečnost Ukrajinců.“

Pochválil jednotu NATO a EU.

Premiéři na schůzi na Ukrajině debatovali i o alianci západních zemí z EU a NATO, které by poskytly azyl vojákům Ruské federace, kteří se rozhodnou nebojovat a dezertují, řekl premiér Fiala. „Z Ukrajiny odešla většina diplomatů. Stálo by za to, aby na diplomatické úrovni někdo zastupoval v Kyjevě Evropskou unii," pokračoval.

„Ukrajina v těchto dnech a týdnech potřebuje především dodávky zbraní. Ukrajinci nesmírně statečně bojují a bojují i chytře a strategicky, ale proti té obrovské přesile mají šanci jenom tehdy, pokud jim západní země dodoají dostatek vojenské techniky. To je úkol těchto dnů,“ upozornil premiér Fiala. Nejvíce jsou podle něj potřeba protitankové a protiletecké střely.

Premiér Petr Fiala (ODS) během tiskové konference vyjádřil obdiv Ukrajincům za statečný boj, nesmírnou odvahu a hrdinství. Svou cestou na Ukrajinu chtěl předseda vlády vyjádřit solidaritu Česka a podpořit místní.

„Jsem vděčný za to, že to proběhlo. Víme z ohlasu, že ta naše cesta měla symbolický dopad. Měla ten význam, v který jsme doufali,“ řekl Fiala. Během schůze s ukrajinským prezidentem jednali premiéři o sakcích, diplomatických krocích, vojenské pomoci a humanitární pomoci.

Slovenský premiér Heger vyjádřil lítost, pokud někoho zklamal, že nejel s kolegy ze středoevropských zemí do Kyjeva. Nyní by postoj asi přehodnotil.

Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality, oznámila dnes podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. O možnosti demilitarizace, která by zahrnovala zachování vlastní armády, ale odmítnutí cizích vojenských základen, dnes hovořili mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a hlavní vyjednavač Moskvy v rozhovorech s Kyjevem Vladimir Medinskij, napsala ruskojazyčná verze BBC.

„Je to varianta, kterou v současnosti skutečně projednáváme a kterou vnímáme jako určitý kompromis,“ řekl Peskov na ranním tiskovém brífinku. S nabídkou demilitarizace po vzoru Švédska či Rakouska podle Medinského přišel Kyjev, ten však takový návrh odmítá.

„Ukrajina je nyní ve stavu přímé války s Ruskem. Ten model proto může být jenom ukrajinský,“ uvedl jeden z ukrajinských vyjednavačů Mychajlo Podoljak v prohlášení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Upřesnil, že Ukrajina chce od Ruska „absolutní bezpečnostní záruky“.

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba na twitteru upozornil na únos starosty města Skadovsk a jeho náměstka.

„Ruští okupanti dál unáší místní demokraticky zvolené vůdce na Ukrajině. Dnes byl unešen starosta Skadovsku Oleksandr Jakovljev a jeho náměstek Jurij Paljuch. Státní a mezinárodní organizace musí požadovat, aby Rusko okamžitě propustilo ukrajinské úředníky!“ napsal na twitter Kuleba.

Ruská vojska k dnešnímu ránu zabila již 103 ukrajinských dětí, uvedla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Podle ukrajinských médií ohlásila také spuštění databáze ruských válečných zločinů, kterou Kyjev míní využít u národních i mezinárodních soudů.

„Podle údajů k dnešnímu ránu je 103 mrtvých dětí. Zločiny zaznamenáváme 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Spustili jsme databázi válečných zločinů, kterou využijí všechny justiční orgány pro národní soudy i mezinárodní soudy,“ řekla Venediktovová novinářům podle serveru Ukrajinska pravda a zmínila Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a soudy OSN. Ujistila současně, že důvěrné údaje o oznamovatelích zločinů a svědcích jsou chráněny.

Opatrné a nejednotné reakce znějí Bruselem po úterní cestě premiérů Česka, Polska a Slovinska do ukrajinské metropole ostřelované ruskou armádou. Zatímco činitelé Evropské unie i diplomaté na jedné straně oceňují snahu dát najevo podporu Ukrajině, na straně druhé je slyšet kritika údajně neopatrného kroku podniknutého bez diskuse s ostatními státy. Média píšící o dění v EU se naproti tomu shodují, že trio lídrů podniklo odvážnou a pochopitelnou akci.

Mezi bruselskými diplomaty zvláště z některých západoevropských zemí podle informací ČTK vyvolala zpráva o cestě Petra Fialy, Mateusze Morawieckého a Janeze Janši kritiku. Nelíbilo se jim, že nebyli informováni, a měli obavy z následků případného incidentu, který podle nich politikům hrozil.

Bruselský zpravodaj listu Financial Times popsal cestu jako „odvážný krok, který v unijní metropoli některým hnul žlučí, neboť (premiéři) informovali pouze činitele EU a nedostali mandát zastupovat celý blok“.

Ruská a ukrajinská strana jednají o možnosti demilitarizované Ukrajiny po vzoru Rakouska či Švédska, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.

Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v různé podobě nabídlo asi 350 studentů i zaměstnanců Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Jsou členy skupiny na facebooku, kde se aktuální potřeba dobrovolnické pomoci koordinuje. Zapojila se jich zatím zhruba polovina. K nejžádanějším dobrovolníkům patří tlumočníci se znalostí ukrajinštiny a ruštiny, potřeba jsou zejména v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) ve Zlíně, řekla dnes novinářům koordinátorka dobrovolníků na UTB Markéta Sovišová.

Senát by měl umožnit školám v ČR navýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Doporučil to jednomyslně školský výbor horní komory.

V ČR je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 000 uprchlíků z Ukrajiny, uvedl ministr Gazdík. Více než polovina uprchlíků jsou děti, řekl.

Ministerstvo dokáže ve statistikách covidu-19 podle Válka odlišit ukrajinské uprchlíky, na růst nemají vliv. Bylo ale zachyceno několik ohnisek.

Trhu s ropou hrozí kvůli protiruským sankcím šok, už příští měsíc by mohly denně chybět tři miliony barelů ruské ropy a ropných produktů. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Rusko čelí bezprecedentním ekonomickým sankcím, které na něj za invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní země.

„Očekáváme pokles celkového exportu o 2,5 milionu barelů denně, z čehož ropa tvoří 1,5 milionu barelů a produkty milion barelů denně,“ uvedla agentura. Upozornila také, že se v Rusku sníží poptávka po některých ropných produktech.

Západní činitelé v posledních dnech opakovaně naznačují, že ruská válečná kampaň na Ukrajině klopýtá i kvůli problémům s morálkou vojáků. Nové svědectví v tomto směru dnes přinesla americká televize CNN, které se podařilo pořídit rozhovor se třemi ruskými zajatci v Kyjevě. V něm vojáci podle stanice dali najevo, že mají výrazné výhrady vůči rozkazům, které dostávali, a že jsou znepokojeni utrpením ukrajinských civilistů. Jejich slova i veřejná vystoupení dalších zajatců podle CNN svědčí o tom, že ruští vojáci ve válce proti Ukrajině nechtějí být.

„Není to jen o demilitarizaci Ukrajiny nebo porážce ozbrojených sil Ukrajiny. Teď jsou ničena města poklidných civilistů,“ řekl jeden z trojice ruských pilotů, s nimiž tým americké televize mluvil minulý pátek. „Ani já nevím, co může ospravedlnit, ku*va, dětské slzy, nebo ještě hůř, smrt nevinných lidí, dětí,“ pokračoval.

Především o dlouhodobém posílení východního křídla Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a o další pomoci Kyjevu jednají dnes v Bruselu ministři obrany aliančních zemí. Podle amerického ministra Lloyda Austina jsou Spojené státy nadále připraveny bránit své spojence a celá aliance zůstává jednotná v podpoře Ukrajiny. Nizozemská ministryně Kajsa Ollongrenová prohlásila, že její země stejně jako další státy budou dál Kyjevu dodávat zbraně. K požadavku Kyjeva zřídit nad Ukrajinou bezletovou zónu či poskytnout Ukrajincům stíhačky se však NATO stále staví odmítavě.

„Myslím, že naše přítomnost tady vysílá světu signál, že jsme jednotní,“ prohlásil Austin s poukazem na výrazně zvýšený počet amerických vojáků, kterých nyní v Evropě působí na 100 000. Americký ministr dodal, že jeho země nadále vnímá jako „skálopevný“ závazek bránit všechny spojence v NATO v případě jejich napadení.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje v dubnu spustit podporu pro obce a města k zajištění bydlení pro uprchlíky. Peníze by sloužily na nákup či rekonstrukce, řekl Ivan Bartoš.  

Nečekané úterní cesty českého premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva si všímají přední evropská i americká média. Označují ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Mezi ruskými komentáři se objevila slova o „krásném, ale neužitečném gestu“. Do ukrajinské metropole, kterou se snaží obklíčit ruské jednotky, dorazil Fiala vlakem spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou. V Kyjevě se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem.

Rozhovory s Kyjevem nejsou lehké, je ale naděje na kompromis, řekl ruský ministr zahraničí Lavrov. Vážně se podle něj jedná i o neutralitě Ukrajiny.

Stát bude platit za ubytování ukrajinských uprchlíků 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. Shodli se na tom dnes ministři s hejtmany, řekl po schůzce novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Domluvili se také na přerozdělování migrantů z nejvytíženějších krajů. Přerozdělování se bude řídit počtem obyvatel kraje a jeho ekonomickou výkonností. Opatření ještě musí schválit vláda.

Ukrajina oznámila zabití dalšího vysoce postaveného příslušníka ruských ozbrojených sil, již čtvrtého od začátku ruské invaze. Generálmajor Oleg Miťajev zahynul v úterý při útoku na Mariupol, uvedl poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko. Na telegramu zveřejnil fotografii těla, které podle něj patří zabitému. Ruská strana úmrtí nepotvrdila.

Smrt dalšího ruského generála v pravidelném nočním projevu oznámil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho jméno ale neuvedl.

Rusko od začátku invaze přišlo o 13 800 vojáků, 430 tanků a 84 letadel, tvrdí Kyjev. Ruské letectvo zničilo dalších 128 cílů, tvrdí Moskva.

Přes 170 000 lidí zasažených válkou na Ukrajině dostalo v Česku speciální víza. V úterý jich přibylo téměř 10 000. Zaregistrovalo se 94 500 uprchlíků.

Spojené státy tvrdí, že Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc ve válce na Ukrajině a že odpověď Číny byla kladná. Moskva i Peking toto tvrzení popřely, čínský mluvčí jej odmítl jako „dezinformaci“. Přesto se objevily úvahy o tom, jak daleko by byl Peking ochoten zajít při podpoře svého „nejdůležitějšího strategického partnera“, jak Rusko nedávno označil čínský ministr zahraničí.