ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil v nemocnici zraněné ukrajinské vojáky a udělil jim státní vyznamenání za jejich službu. Video na twitteru sdílel reportér Christopher Miller.

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba dnes hovořil s vicepremiérem a ministrem zahraničí Kataru. „Diskutovali jsme o možnostech, jak ukončit ruskou barbarskou agresi vůči Ukrajině,“ napsal Kuleba na twitteru.

Pokud Rusko vystřelí na území států NATO, zareaguje Severoatlantická aliance plnou silou podle pátého článku smlouvy o NATO o společné obraně, uvedl dnes bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Informovala o tom agentura Reuters.

Sullivan dnes také uvedl, že Washington varoval Moskvu před možným užitím chemických zbraní. Pokud by Rusko nasadilo zbraně hromadného ničení, byla by to podle něj „další šokující hranice“, kterou by prezident Vladimir Putin překročil.

Městská rada města Mariupol informovala, že si ruské útoky zatím vyžádaly nejméně 2 187 obětí. „Za (posledních) 24 hodin bylo toto civilní město bombardováno alespoň dvaadvacetkrát,“ stálo v prohlášení rady. „Na Mariupol bylo svrženo již přes 100 bomb.“ Deník Sky News informoval, že je na cestě humanitární pomoc.

Hejtmani chtějí na večerním on-line jednání s ministry slyšet, jakou má vláda představu o podobě další pomoci ukrajinským uprchlíkům v krajích. Chtějí si také vyjasnit financování pomoci nebo se bavit o místech, kde by mohly vzniknout uprchlické tábory, vyplývá z dnešních vyjádření představitelů krajů pro ČTK. 

K ruské invazi na Ukrajinu neexistuje důvod. V Rumunsku to dnes řekl izraelský ministr zahraničí Jair Lapid a vyzval Rusko k ukončení palby. Izraelský ministr zdravotnictví Nican Horovic v rozhovoru s rozhlasem prohlásil, že Izrael uznává nezávislost Ukrajiny a Rusko se z ní musí okamžitě stáhnout. Ministr financí Avigdor Lieberman v rozhovoru se zpravodajským serverem Walla řekl, že Izrael musí dovolit vstup Ukrajincům prchajícím ze své země.

„Dokud se tam bombarduje, musíme přijmout všechny, kdo utíkají a jejichž životy jsou ohroženy. Až palba skončí, můžeme příjem uprchlíků zastavit, ale teď jim hrozí smrtelné nebezpečí, přicházejí z míst, kde se bojuje. Nehrozí, že by se zde usadili, aby tady mohli pracovat,“ řekl Lieberman.

„Vyzýváme Rusko k ukončení palby a útoků a k vyřešení problémů u jednacího stolu,“ řekl Lapid. Dodal, že Izrael udělá, co je v jeho silách, pro zprostředkování mírového řešení „této tragédie“.

Lidé v Chersonu protestují proti ruské invazi.

Rusko verbuje pro své boje na Ukrajině lidi v Sýrii a Libyi. S odvoláním na rozvědku ukrajinského ministerstva obrany o tom dnes informoval portál RBK Ukrajina.

Podle jeho zdroje Rusko nabízí žoldnéřům měsíčně 300 až 600 dolarů (7 000 až 14 000 korun).

List The New York Times uvedl, že americký novinář zabitý ve městě Irpiň u Kyjeva pro něj nepracoval. To předtím tvrdila ukrajinská policie.

Z ukrajinských konfliktních zón bylo dosud koridory podle prezidenta Volodymyra Zelenského evakuováno na 125 000 civilistů; nejdůležitější je pomoci obléhanému Mariupolu.

„Už jsme evakuovali téměř 125 000 lidí přes humanitární koridory na bezpečné území,“ řekl Zelenskyj ve videu, které zveřejnil dnes. „Hlavním úkolem je dnes Mariupol. Náš konvoj s humanitární pomocí je dvě hodiny od Mariupolu. Jen 80 kilometrů,“ řekl prezident. V přístavním městě podle agentury Reuters uvázlo více než 400 000 lidí.

Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rozhovorech dosáhlo významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou „společné pozice“. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu, kterého citovala agentura Ria Novosti, porovnával stav rozhovorů se situací, kdy byly zahájeny, a hovořil přitom o „významném pokroku“.

O možném pokroku v jednáních s ruskou stranou, kterého by se mohlo podařit dosáhnout v příštích dnech, hovořil v dnes zveřejněném videu i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak.

Rusko nasadilo v noci na dnešek při útoku na město Popasna v Luhanské oblasti fosforovou munici, uvedli ukrajinská ombudsmanka a šéf místní policie.

„Přešli jsme jeden most v Irpini, chtěli jsme natáčet další uprchlíky, jak opouští zemi. Nasedli jsme do auta, někdo nám nabídl, že nás sveze k dalšímu mostu. Projeli jsme checkpoint a začali na nás střílet,“ vypověděl o dnešním útoku v Irpini zraněný novinář. „Řidič otočil auto, ale oni dál stříleli. Byli jsme dva, já a můj kamarád Brent Renaud.“ Ve videu, které na twitteru sdílela italská reportérka Annalisa Camilli, říká, že neví, co se s Brentem stalo, jen, že ho střelili do krku. Podle agentury Reuters Renaud útok nepřežil.

Turecko žádá po Rusku pomoc s evakuací svých občanů z ukrajinského přístavu Mariupol, který obklíčily ruské jednotky. Turci se schovávali v mešitě, poblíž které v sobotu dopadly ruské střely. Informovala o tom agentura AP.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu podle AP uvedl, že mešita nebyla poškozena a že se s Turky, kteří se v ní schovali, podařilo navázat spojení satelitním telefonem. Přesný počet lidí ukrytých v mešitě neuvedl. Podle ukrajinské ambasády v Ankaře je v ní 89 Turků včetně 34 dětí.

Život novináře listu The New York Times a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva. Informuje o tom agentura Reuters. Podle ukrajinských médií je obětí útoku jedenapadesátiletý Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu. Jeho kolegu se z válečné zóny snaží dostat ukrajinské síly. List The New York Times zatím smrt svého novináře nepotvrdil.

S modulárními tábory pro uprchlíky, o které ČR požádala EU, přijede podle šéfa hasičů Vlčka i obsluha. Nouzové ubytování může být až pro 150.000 lidí.

Proti ruské agresi dnes protestují i v Německu a v Belgii. 

TV Nexta sdílela video, kde obrovský jeřáb vytahuje z budovy obrovskou bombu. 

TV Nexta sdílela video, kde obrovský jeřáb vytahuje z budovy obrovskou bombu. 

Kraje mají vytipované lokality, kde by mohly vzniknout stanové tábory pro uprchlíky, až dojdou jiné ubytovací kapacity. V každém kraji hejtmani navrhnou tři nebo čtyři místa. Musí mít připojení na kanalizaci, elektřinu, mohlo by jít třeba o bývalé vojenské prostory. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl šéf Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Na dnešních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 320 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 27 městech po celém Rusku. Organizace podle agentury DPA předpokládá, že počet zadržených během dne ještě poroste.

Protestní akce se konaly například ve Vladivostoku na ruském Dálném východě, v Irkutsku u Bajkalského jezera, v sibiřském Tomsku, ale také v Moskvě a Petrohradu. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují, jak policisté s ochrannými helmami a těžkou výzbrojí odtahují protestující. Dohromady bylo podle údajů Ovd-Info od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února zadrženo více než 14.300 lidí.

„Blíží se kritický okamžik, kdy i ukrajinská armáda bude potřebovat obnovit počty sil,“ konstatoval generál Jiří Šedivý v pořadu Partie na TV Prima. Co se týče ztrát na jedné či druhé straně, podle Šedivého je pravda o ztrátách někde uprostřed. 

Chování Rusů označil Šedivý za válečný zločin, respektive útoky na kolony civilistů, kteří putují do bezpečí. Podle bývalého náčelníka také Rusko nasekalo mnoho chyb, i proto nyní podle něj Putin mění lidi ve vedení armád.

Podle generála Jiřího Šedivého se úplně původně Vladimír Putin domníval, že „jen“ překope režim na Ukrajině. „Obyvatelé jsou rukojmím a nebylo primárním zájmem z Ukrajiny vyhnat 5 milionů lidí,“ konstatoval Šedivý v pořadu Partie. 

ČR poskytne Ukrajině další vojenský materiál, řekla ministryně obrany Jana Černochová. Dosud stát poskytl zbraně za 725 mil. Kč, další dodávky budou minimálně v této výši.

O jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda, dodala Černochová v pořadu Otázky Václava Moravce. 

O vybudování stanových městeček chce ministryně Jana Černochová (ODS) jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Řešit je chce také s hejtmany pro případné vytipování vhodných lokalit pro taková městečka. Řekla to v pořadu Otázky Václava Moravce. 

Na výstavbě stanového městečka se podle Černochové česká armáda podílela už na Slovensku. Převoz materiálu a vybudování stanů podle ní trvalo kolem 48 hodin. Podobnou dobu výstavby odhadovala i pro česká stanová městečka. Humanitární kroky při nouzovém ubytování utečenců podpořil i bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Upozornil ovšem, že výstavba by mohla trvat až deset dní.