ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Proruští aktivisté v Doněcku oslavují Putinovy kroky, vedoucí k uznání republik separatistů.

Jednotky ruské armády dnes pozdě večer vstoupily na území povstaleckých republik v Donbasu a míří k takzvané linii dotyku, která povstalce dělí od ukrajinských vládních sil. Informovala o tom stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL) s odkazem na očité svědky.

Obyvatelé Doněcku - bašty proruských separatistů - podle RFE/RL pozorovali velkou kolonu tanků a obrněných vozidel, která kolem 21:00 SEČ projela centrem města a poté vyrazila směrem k městu Jasynuvata a dále k takzvané linii dotyku. Údajný přesun ruských vojsk zaznamenali mezitím i další svědci.

Z Putinova výnosu není zřejmé, kdy mají ruské jednotky na východní Ukrajinu vstoupit, podotýkají agentury AP a DPA.

Regiony kontrolované povstalci na Donbasu jsou v posledních dnech epicentrem geopolitické krize kolem Ukrajiny. Putin zároveň pověřil ruské ministerstvo zahraničí, aby navázalo s oběma donbaskými republikami diplomatické styky. Ruská diplomacie s nimi má také připravit smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

Rozhodnutí Ruska uznat nezávislost povstaleckých samozvaných republik na východě Ukrajiny je jasným porušením minských mírových dohod a tento krok nezůstane bez odpovědi. Dnes se na tom telefonicky shodli německý kancléř Olaf Scholz a prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron.

„Německo, Francie a USA rozhodnutí ruského prezidenta (Vladimira Putina) ostře odsuzují,“ uvedl mluvčí německého kancléře Steffen Hebestreit.

„Rozhodnutí Ruska uznat samozvané ‚republiky‘ je konečným odmítnutím dialogu a křiklavým porušením mezinárodního práva. Je to čin agrese proti Ukrajině, na který je nutno jednoznačně odpovědět formou okamžitých sankcí,“ uvedl v reakci na Putinův krok polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Je to ... hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny,“ řekl britský ministerský předseda Boris Johnson a rozhodnutí šéfa Kremlu označil za „špatné znamení“ pro Ukrajinu.

Johnson na otázku, zda je čas uvalit na Rusko sankce, odpověděl, že Západ musí vyvinout co největší tlak. „Už dříve jsem o balíčku sankcí řekl, že je spustíme při prvním ruském vpádu nebo invazi. Ale to, co se stalo, je mimořádně špatná zpráva. Začíná být jasné, že budeme muset začít vyvíjet co největší tlak, protože je těžké si představit, jak se tato situace zlepší,“ prohlásil premiér. Dodal, že se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nabídne podporu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že předloží ministrům návrh na přijetí sankcí v případě, že Rusko uzná nezávislost separatistických oblastí na východě Ukrajiny.

„Pokud bude anexe, přijdou sankce, a pokud dojde k uznání, položím na stůl sankce a ministři rozhodnou,“ řekl novinářům šéf unijní diplomacie. Není přitom jasné, zda by tento návrh získal potřebnou jednomyslnou podporu; zatím ji vyjádřil například lotyšský ministr zahraničí. Borrell hovořil ještě před večerním projevem ruského prezidenta Vladimira Putina, který oznámil uznání nezávislosti donbaských republik a podepsal příslušné dekrety.

Zatímco svět čekal na vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně separatistických republik na východě Ukrajiny, americký prezident Joe Biden vývoj monitoroval z Bílého domu a radil se s nejvýše postavenými bezpečnostními poradci. S odvoláním na zdroje v Bílém domě o tom informovaly agentura Reuters či televize CNN. Bidenova administrativa předtím zopakovala stanovisko, že vidí bezprostřední hrozbu ruského vpádu na Ukrajinu.

Přestože v USA je dnes státní svátek, reportéři viděli do Bílého domu přicházet šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena, nejvýše postaveného armádního generála Marka Milleyho či ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Billa Burnse. Podle CNN tam také byla viceprezidentka Kamala Harrisová, která se v neděli vrátila z bezpečnostní konference v Mnichově. Veřejné vystoupení prezidenta Bidena se před schůzkou v Bílém domě neočekávalo.

Putin dnes v televizním projevu k národu oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

Televize vzápětí ukázala, jak podepisuje příslušné dekrety a dohody s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Tyto dohody podle pozorovatelů mají Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do východoukrajinského Donbasu.

Putin zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, "býval historicky součástí Ruska", a že "současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty".

"Jejich země není hospodářským protektorátem, je to kolonie s loutkovou vládou. Vláda, která si říká vláda vlastenců, směřuje k rozložení země. A přitom se snaží o nucenou asymilaci. Už existuje zákon o původních národnostech. Ti lidé, kteří chtějí mluvit rusky, zachovat si svou identitu a jazyk, dostali jasnou zprávu, že na Ukrajině jim to nebude dovoleno," uvedl Putin o Ukrajině. Ruský jazy je dle něj vyháněn odevšud a dochází k potlačování svobody slova, tvrdí.

"V Kyjevě se také připravuje likvidace ukrajinské pravoslavné církve podřízené moskevskému patriarchátu," tvrdí Putin.

Podle něj jsou dokonce unášení obyvatelé Ruska, což se děje za podpory speciálních služeb cizích zemí. "Máme o tom důkazy," vkázal Putin. Podle něj dochází "k přípravě vojenských akcí proti naší zemí" a hovoří se i o tom, že Ukrajina chce vytvořit vlastní jaderné zbraně.

"Znovu zdůrazňuji, že Ukrajina pro nás není prostě sousední země, je to neodmyslitelná část naší historie a duchovního prostranství," uvedl Vladimir Putin v projevu. "Odedávna se tyto země nazývaly ruské a pravoslavné," řekl v prohlášení ve státní televizi.

Soudobá Ukrajina podle něj byla vytvořena Ruskem. "Lenin a jeho spolubojovníci to dělali dost hrubým způsobem i ve vztahu k samotnému Rusku, od Ruska byla odtrhována některá historická území a miliony lidí, které tam žily, těch se samozřejmě nikdo neptal," poznamenal. "Ukrajinu lze i dnes pojmenovat jako Ukrajina Vladimira Iljiče Lenina, on je její autor a architekt," míní Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svolal národní bezpečnostní radu, informuje agentura AFP.

Evropská měna zahájila dnešní obchodování růstem díky víkendové zprávě, že se ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Joe Biden v zásadě dohodli, že se budou snažit najít možné cesty z největší vojenské krize v Evropě za poslední desetiletí.

Později však euro většinu svých zisků smazalo a investoři se opět začali obracet k bezpečnějším investicím, protože Kreml uvedl, že zatím nejsou konkrétní plány k summitu o Ukrajině mezi prezidenty Ruska a USA.

Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem kritizoval plány Moskvy uznat ukrajinská území pod kontrolou proruských separatistů jako nezávislé státy. Novinářům to sdělil Scholzův mluvčí Stefen Hebestreit. Putin kancléře informoval o dnešním zasedání ruské bezpečnostní rady.

„Takový krok by byl v jasném rozporu s minskými dohodami o mírovém vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny a byl by ze strany Ruska jednostranným porušením těchto úmluv,“ řekl Scholz šéfovi Kremlu o možném uznání povstalci vyhlášených republik na území Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. 

Ruská státní televize Rossija 24 oznámila, že prezident Vladimir Putin brzy vystoupí s televizním projevem k národu.

Německo by mělo zvýšit tlak na představitele Ukrajiny, aby Kyjev k řešení současné krize přistupoval konstruktivněji. Německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou k tomu v dnešním telefonickém rozhovoru podle agentury Reuters vyzval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Prohlásil také, že dlouhodobým řešením situace na Ukrajině jsou minské mírové dohody. Německé ministerstvo zahraničí o telefonátu Baerbockové s Lavrovem rovněž informovalo, podrobnosti ale neuvedlo.

Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) se na dnešním jednání evropských ministrů zahraničí hovořilo i o možnosti uspořádat neformální ministerské zasedání v Kyjevě. EU dnes zároveň o pět lidí rozšířila dlouhodobý sankční seznam ruských činitelů potrestaných v souvislosti s anexí Krymu.

„Mnoho států s tím nápadem souhlasilo a podporují jej, ale ne všechny státy. Takže je to v jednání a může k tomu dojít – či nemusí,“ řekl novinářům Lipavský.

Ministři zahraničí Francie a Ruska Jean-Yves Le Drian a Sergej Lavrov se během dnešního telefonátu dohodli, že se v pátek sejdou v Paříži v rámci příprav summitu věnovaného stoupajícímu napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Informovala o tom agentura AFP.

Elysejský palác v noci na dnešek oznámil, že prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden s vrcholnou schůzkou už v zásadě souhlasili. Setkání na nejvyšší úrovni se ovšem nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu.

Britská vláda navzdory ujišťování ze strany Moskvy pozorovala v posledních 48 hodinách další nárůst počtu ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic. Při projevu v Dolní sněmovně to dnes uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby vyloučil útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Podle Wallace existují „silné argumenty pro obavy, že prezident Putin je stále rozhodnutý pro invazi“. Podle agentury Reuters zmínil i přibývající „operace pod falešnou vlajkou“, tedy bezpečnostní incidenty, které jsou prezentovány jako dílo jisté skupiny, ačkoli je zosnovala sama dotčená strana nebo někdo jiný ve snaze svalit vinu na oponenta.

Informace z Doněcku hovoří o tom, že oblastí se rozléhají sirény a hlasité exploze. Město je centrem Doněcké lidové republiky, pro jejíž uznání nezávislosti se dnes vyslovila ruská bezpečnostní rada. Povaha výbuchů je nejasná, uvedla agentura Reuters.

„Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida,“ řekla šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. „Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ dodala po jednání ruské bezpečnostní rady.

„Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila.

„Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby uznal „lidové republiky“.

„Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat,“ zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.

Kyjev označil ruské tvrzení, že jejich ozbrojené složky zlikvidovaly skupinu „diverzantů“, kteří se z Ukrajiny pokusili o narušení ruské hranice, za dezinformace. Ukrajinská armáda tvrdí, že její vojáci neopustili pozice a neprovádí žádné útočné operace.

„Ani jeden z našich vojáků nepřekročil hranice s Ruskou federací a ani jeden nebyl dnes zabit,“ prohlásil Anton Geraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra.

Charita ČR má připravený plán okamžité pomoci Ukrajině pro případ eskalace napětí v zemi, ozbrojeného konfliktu i dalších vleklých problémů. Počítá mimo jiné se sbírkou. Potřebným chce zajišťovat potraviny, pitnou vodu, hygienické potřeby či bydlení. ČTK to řekl manažer Charity ČR pro oblast postsovětských zemí a Blízkého východu Evžen Diviš.

Česká organizace spolupracuje s ukrajinskou charitou. V zemi působí i další české dobročinné organizace.

Členové ruské bezpečnostní rady se při dnešním jednání vyslovili pro uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu. Prezident Vladimir Putin na závěr zasedání, které bylo možné sledovat v přímém přenosu, prohlásil, že rozhodnutí bude přijato dnes.

Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800.000 ruských občanů, které je nutné ochránit před genocidou páchanou prozápadní vládou v Kyjevě. 

Ministři EU schválili finanční pomoc pro Ukrajinu a vyslání vojenských expertů. Sankce proti Rusku EU přijme až v případě jasné agrese, řekl Lipavský.