ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

„Když ruské okupační síly neuspěly při útoku na levý břeh v Chersonské oblasti, uchýlily se k manipulacím a falšování faktů,“ odmítlo ukrajinské jižní velení tvrzení Moskvy o dobytí obce Krynky na jihu Ukrajiny. Ruské vojsko podle nich provedlo během dne ve zmíněné lokalitě jediný útok, který neuspěl a ukrajinští vojáci udrželi své pozice.

„Z Bidenovy iniciativy v pátek oznámíme velký balík sankcí, abychom pohnali Rusko k odpovědnosti za to, co se stalo Navalnému,“ uvedl mluvčí Bílého domu John Kirby. Půjde podle něj zároveň o reakci Washingtonu „na všechny kroky Moskvy, kterou jsou součástí kruté a brutální války“ na Ukrajině.

Podrobnosti chystaných sankcí Kirby odmítl sdělit. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že sankce oznámené vpředvečer dvouletého výročí ruské invaze „budou představovat významný balíček zahrnující širokou škálu různých oblastí ruského obranného průmyslu a zdrojů příjmů ruské ekonomiky“.

Ruský dron dnes zaútočil na auto se třemi civilisty, dva muži nepřežili, zraněná žena je v nemocnici, uvedl na sociální síti Telegram šéf Charkovské oblasti Oleg Syněhubov. Útok na civilní vůz s místními rolníky se podle něj stal ve vsi Petropavlivka u Kupjanska, který je terčem ruských úderů v regionu.

„Na místě zahynul osmatřicetiletý řidič a padesátiletý civilista. Jeho osmačtyřicetiletá manželka byla se zraněním převezena do nemocnice,“ napsal Syněhubov bez dalšího upřesnění, v jakém stavu se žena nachází.

Evropská unie si dnes kvůli úmrtí předáka ruské opozice Alexeje Navalného v sibiřské věznici předvolala ruského chargé d'affaires při EU Kirilla Logvinova. Představitel unijní diplomacie Michael Siebert „vybídl Rusko, aby povolilo nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetřování“ opozičníkovy smrti, a také, aby „bez dalších průtahů vydalo tělo zesnulého jeho rodině“. 

Varšava a Řím dnes oznámily, že v souvislosti se smrtí Navalného předvolaly ruské velvyslance. „Ministerstvo vyzvalo ruské orgány, aby převzaly odpovědnost za smrt Alexeje Navalného a provedly úplné a transparentní vyšetřování s cílem zjistit okolnosti a příčinu jeho smrti,“ uvedla polská diplomacie v prohlášení. Pět unijních zemí si ruské vyslance předvolalo už v pondělí.

Ruští vojáci opět postříleli ukrajinské zajatce, tentokráte u vsi Robotyne na jihovýchodě země, uvedla agentura Unian s odvoláním na video, které se rozšířilo po sociálních sítích. Incident se stal už v neděli, kdy ruské jednotky útočily na ves, kterou se podařilo osvobodit loni v létě během ukrajinské protiofenzivy.

Rusové se zmocnili tří ukrajinských vojáků v opevněném postavení, kteří chránili přístup ke vsi z jihu. „Nepřítel opět bez ohledu na válečná pravidla a zvyky zajal a zastřelil naše vojáky,“ napsal zpravodajský kanál DeepState, blízký ukrajinské armádě.

DeepState v neděli informoval o zastřelení šesti raněných ukrajinských vojáků, zanechaných v opevněném postavení Zenit na jihu Avdijivky. Toto město dobyli Rusové, kteří podle kanálu rozšířili na sociálních sítích video. Ukrajinská armáda v pondělí uvedla, že Rusové postříleli zraněné ukrajinské vojáky, ačkoliv předtím souhlasili s jejich zajetím a následnou výměnou. Podle ombudsmana se jedná o válečný zločin.

Ruské úřady umístily Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) na seznam nežádoucích organizací, což v podstatě znamená zákaz jejich činnosti v Rusku. Americká mediální společnost se sídlem v Praze o tom informovala na svém webu s odvoláním na rejstřík vedený ruským ministerstvem spravedlnosti.

RFE/RL už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“, což je termín, který používají pro osoby či organizace, které jsou podle jejich názoru pod zahraničním vlivem. Na jaře 2022, krátce po ruské invazi na Ukrajinu, ruský cenzurní úřad Roskomnadzor také zablokoval webové stránky ruskojazyčných projektů RFE/RL.

„Miliony Rusů se na nás spoléhají už desítky let a tento pokus o naše umlčení jen přiměje RFE/RL pracovat ještě usilovněji na tom, aby Rusům přinášela svobodnou a nezávislou žurnalistiku,“ uvedl v prohlášení šéf mediální organizace Stephen Capus.

Desáté výročí majdanu připomíná i politolog Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. „Jen 18. až 20. 2. 2014 bylo v centru města zastřeleno 78 lidí a dalších 19 podlehlo zraněním. O dva dny později tehdejší prezident Janukovyč utekl z Kyjeva a mezitím Rusko zahájilo operaci anexe Krymu," tweetuje.

„Máme informace, že tisícovky lidí na ruské straně čekají, aby se dostaly do Finska,“ řekla ministryně vnitra Mari Rantanenová. Podle Reuters však odmítla říci, jak se finské úřady k této informaci dostaly.

Finsko už dříve obvinilo Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal prezidentovi Vladimiru Putinovi hlášení o opětovném dobytí vsi Krynky, u které ukrajinské jednotky v předchozích měsících vytvořily malé předmostí na levém, východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti na jihu země. Ruský prezident vyzval zbývající ukrajinské vojáky, aby nedoufali v evakuaci, ale vzdali se.

Dobytí vsi Krynky je tečkou za ukrajinskou protiofenzivou, prohlásil Šojgu. U vsi se podle něj měly čtyři brigády ukrajinské námořní pěchoty pokusit o průlom ve směru na Krym, který Rusko anektovalo už na jaře 2014, ale tyto plány zmařily ruské jednotky. Ukrajinci zde poprvé zásobovali své jednotky na druhém břehu Dněpru municí, potravinami a léky nejen za pomoci člunů, ale i za pomoci dronů, připustil ruský ministr.

Ukrajina kvůli ruské agresi přišla o 30 procent své ekonomiky, asi pětinu svého území a 3,5 milionu pracovních míst. Více než deset milionů lidí muselo kvůli válce opustit své domovy, mnozí uprchli do ciziny. Uvedl to ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru s japonskou televizí NHK. Šmyhal se při pondělní návštěvě Tokia zúčastnil podpisu desítek memorand týkajících se japonské pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny, která se již téměř dva roky brání ruské agresi.

Šmyhal upozornil také na 8 400 kilometrů silnic poškozených za války. Nejkritičtější jsou ale podle premiéra škody na domech. Postiženy byly téměř dva miliony domácností. Jen v Kyjevě a okolí Rusové poškodili více než 29 000 budov, ale pouze tři pětiny byly mezitím opraveny. Z okolí hlavního města se ruské síly stáhly na jaře 2022.

„Japonsko má zkušenosti s obnovou země po velké katastrofě, po zemětřesení, po cunami. Tyto zkušenosti, znalosti a technologie mohou pomoci obnovit naši zemi, naši infrastrukturu, naše domovy, naše podniky, mosty a silnice velmi rychle,“ řekl Šmyhal.

Vzhledem k tomu, že miliony ukrajinských uprchlíků jsou stále v zahraničí nebo jsou vysídleny v rámci Ukrajiny, UNHCR 20. února uvedl, že financování ze strany USA je životně důležité pro udržení programů OSN na podporu uprchlíků.

Polští zemědělci avizovali, že dnes zesílí protesty na hranicích s Ukrajinou, napsala agentura Reuters. Mluvčí odborového svazu polských rolníků Solidarność Adrian Wawrzyniak ohlásil „totální blokádu veškeré dopravy na hraničních přechodech“, kde zemědělci plánovali blokovat nejenom nákladní, ale také osobní dopravu. Výjimkou je podle něj vojenská pomoc. Tyto protesty znamenají eskalaci, protože předchozí demonstrace polských autodopravců a zemědělců nezablokovaly všechny hraniční přechody.

Ruské síly zasáhly okres Nikopol v Dněpropetrovské oblasti 20. února a zranily tři obyvatele, uvedl oblastní guvernér Serhii Lysak.

Téměř 70 % Ukrajinců si myslí, že prezident Volodymyr Zelenskyj by měl zůstat ve funkci po dobu trvání stanného práva a volby by měly být odloženy, dokud nebudou zrušeny. Data vyšly z průzkumu zveřejněného 20. února Kyjevským mezinárodním sociologickým institutem (KIIS). .

Polští zemědělci zintenzivnili protesty proti dovozu levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny a proti klimatické politice Evropské unie. Rolníci uspořádali demonstrace na více než 180 místech země a zablokovali přístupové cesty k hraničním přechodům s Ukrajinou. S traktory vjeli na dopravní uzly nebo nájezdy a sjezdy u dálnic v blízkosti Varšavy, Poznaně, Vratislavi a dalších měst, uvedla agentura AP.

Protesty zemědělců začaly oficiálně v 09:00 a mají trvat do pozdního odpoledne. Farmáři očekávají radikální rozhodnutí, včetně toho nejdůležitějšího, čímž je pozastavení dovozu produktů z Ukrajiny, uvádí polská stanice TVN 24 s odkazem na rozhovory s rolníky u Poznaně. „Jsme ochotní jednat, ale musí to být konkrétní jednání. Nemáme už čas,“ řekl televizi jeden z demonstrujících zemědělců.

Rusko obnovuje schopnosti destabilizovat evropské země a rozšířit svůj vliv na Blízkém východě a v Africe, uvedl podle agentury AP v dnes zveřejněné zprávě britský královský institut ozbrojených sil RUSI. Podle něj to vytváří strategickou hrozbu pro NATO, jehož členové jsou nyní zaměstnáni válkou na Ukrajině.

V rozsáhlé zprávě výzkumníci z institutu RUSI tvrdí, že západní země se musí naučit lépe čelit nekonvenčním válečným postupům Moskvy, pokud se jim má podařit odvrátit ruskou invazi na Ukrajinu.

„S tím, jak se válka na Ukrajině prodlužuje, má Rusko zájem na vytváření krizí ve vzdálenějších oblastech,“ uvedli autoři studie, která vyšla jen několik dní před druhým výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle nich je jedním z těchto regionů Balkán, kde by případné záškodnické akce Ruska mohly dopadnout na úrodnou půdu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) při dnešním pracovním obědě s prezidentem Petrem Pavlem hovořil o ruské agresi a možnostech pomoci Ukrajině či o přípravě nové koncepce zahraniční politiky. Uvedl to dnes na sociální síti X.

Dnešního setkání se kromě Pavla s Lipavským zúčastnili podle fotografie na síti X ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček nebo ředitel Lipavského kabinetu, bývalý ministr obrany a průmyslu a obchodu Karel Kühnl.

O zahraniční politice spolu Pavel a Lipavský hovořili například na začátku prosince při schůzce nejvyšších ústavních činitelů. Tehdy mimo jiné Pavel řekl, že se v dlouhodobém horizontu počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku. Prezident se předtím k otázce nového ambasadora vyjadřoval zdrženlivěji než například právě Lipavský.

Práci v Česku mělo na konci ledna 117.200 uprchlíků z Ukrajiny. Víc než tři pětiny ze zaměstnaných lidí s vízem k dočasné ochraně tvořily ženy. Příchozí pracují nejčastěji v dělnických a pomocných profesích. Na dotaz ČTK to sdělilo tiskové oddělení úřadu práce. Organizace na pomoc příchozím a experti poukazují na to, že ČR zatím nedokázala kvalifikaci, znalosti a dovednosti uprchlíků využít. Důvodem je nedostatečná jazyková příprava i složité uznávání vzdělávání. Řešení těchto problémů vláda zařadila v lednu mezi své priority pro adaptaci a integraci.

„Počet aktuálně zaměstnaných držitelů dočasné ochrany je celkem 117.204, z toho 74.340 žen. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocní pracovníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení,“ uvedl úřad práce.

Loni přibylo v meziročním srovnání 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat.

Za alarmující označil čistý přírůstek 219 v roce 2022 exministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „V roce 2023 resort plánoval přírůstek 1100 vojáků z povolání, ale realita je pouze 600. Zatraktivnění služby by mělo být pro resort prioritou, přesto vláda rozhodla, že podmínky vojáků zhorší a resort obrany nijak nereagoval, kdy v roce 2024 zmrazil platy vojáků a poměr mandatorních výdajů v rámci celkového schváleného rozpočtu na rok 2024 klesl z 19 procent na 14 procent,“ uvedl na síti X. Doplnil, že na vojáky dopadají i některá opatření z takzvaného konsolidačního balíčku.

Polští rolníci zablokovali železniční dopravu v obci Medyka, kde je hraniční přechod s Ukrajinou, a vysypali přitom ukrajinské obilí z vagonů. Napsal to dnes server Onet. Kyjev incident odsoudil. Je to nedostatek úcty k práci ukrajinských zemědělců v podmínkách ruské agrese, reagoval ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Zvaryč. Polští rolníci dnes protestují i na dalších místech Polska.

Ukrajinská stanice Suspilne zveřejnila na Telegramu video, na kterém je vidět, jak se obilnina sype z vagónu na koleje a polští farmáři vedle zpívají. Na další záběrech, na které upozornil Onet, je vidět vysypané obilí a polští zemědělci s vlajkami na plošinách. Na místo dorazila policie a vyzvala demonstranty, aby opustili koleje, napsal polský zpravodajský web.

„Ostře odsuzujeme rozsypání ukrajinského obilí demonstranty v Medyce. Policie by měla reagovat rozhodně a potrestat ty, kdo poruší zákon,“ napsal Zvaryč v polštině na síti X, kde jednání polských farmářů označil za ostudu a hanbu.

Pražská divadla chystají inscenace, kterými připomenou druhé výročí války na Ukrajině. Zapojí se například Městská divadla pražská (MDP) projektem Měsíc Ukrajiny. Divadlo Na zábradlí odehraje v předvečer výročí inscenaci románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Divadlo Meetfactory má v programu hru Hukot času, což je autorská adaptace fiktivního životopisu Dimitrije Šostakoviče. Proti loňskému roku bude divadelních a kulturních akcí týkajících se války na Ukrajině nejspíš méně. Například Národní divadlo, jehož orchestr loni i předloni zahrál na náměstí Václava Havla ukrajinskou hymnu, letos podle mluvčího Tomáše Staňka prozatím nic neplánuje.

Se zvládáním traumat spojených s ruskou agresí i adaptací v cizí zemi pomáhá v Brně svým krajanům ukrajinská psycholožka Olena Strojanovská. Sama před necelými dvěma lety před válkou do Česka uprchla. Přijela s dětmi, její manžel ale zůstal v Kyjevě, hrozí mu, že půjde do války. Pocitům mnohých Ukrajinců tak Strojanovská dobře rozumí. Zájemců o její služby je více, než může přijmout, řekla v rozhovoru pro ČTK.

Přibližně tři z pěti pracujících ukrajinských běženců mají v Česku zaměstnání pod úroveň své kvalifikace. Na dnešní tiskové konferenci nevládních organizací pracujících s migranty to uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je nutné zlepšit jazykové vzdělávání uprchlíků před ruskou vojenskou invazí a usnadnit uznávání ukrajinských kvalifikací.

Životy pěti civilistů si vyžádal dnešní ranní ruský vzdušný útok, při kterém dron zasáhl soukromý dům v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. S odvoláním na armádu a místní úřady o tom informovala agentura AFP a ukrajinská stanice Suspilne, podle které zahynula pětičlenná rodina. Sumská oblast se nachází u hranic s Ruskem.

Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vyslala na Ukrajinu od počátku konfliktu 642 generátorů, 1500 kompletních mobilních topidel, velkokapacitní stany, ale i desítky tun humanitární pomoci v podobě trvanlivých potravin, hygienických či zdravotnických potřeb. Během dvou let lidé poslali na sbírkové konto ACHO 21,5 milionu korun, nejvíce peněz se vybralo na stěžejní sbírku charity s názvem Světlo a teplo pro Ukrajinu. Přímou pomoc poskytala ACHO i desítkám tisícům uprchlíků v Česku. Podpora podle ředitele ACHO Václava Keprta pokračuje.