ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Lidé v Dnipru dnes vzdali hold trenérovi boxu Mikhailovi Korenovskemu, který zemřel při sobotním ruském útoku na obytný dům.

 Záchranáři dnes po bezmála 70 hodinách ukončili pátrací operace v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa. Bilance obětí je podle oznámení záchranných složek 44 mrtvých a 79 zraněných. Z trosek obytné budovy se podařilo zachránit 39 lidí. 

„Pátrací a záchranné operace na místě raketového útoku ve městě Dnipro byly k 17. lednu 13:00 (místního času, 12:00 SEČ) ukončeny,“ uvedly záchranné složky. Na odklízení trosek a pátrání nejprve po přeživších a posléze po obětech se v uplynulých dnech podílely stovky lidí.

Ruská raketa, podle Kyjeva typu Ch-22, zasáhla v sobotu devítipodlažní dům s 16 vchody, ve kterém žilo na 1700 lidí. Útok zničil přes 200 bytů, zabil 44 lidí včetně pěti dětí a zranil 79 lidí včetně 16 dětí. Zachránit se podařilo 39 lidí, z toho šest dětí. Podle serveru Hromadske policie obdržela hlášení o 47 pohřešovaných, z nichž bylo 23 lidí nalezeno mrtvých. Čtyři přeživší se podařilo identifikovat v nemocnicích nebo se s nimi spojila rodina, o zbytku nejsou zprávy.

Záchranáři oznámili, že ukončili pátraní po obětech v sutinách zničeného domu v Dnipru. Při ruském útoku zahynulo 44 lidí, 79 jich bylo zraněno.

Mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS) Oleksandr Chorunžyj už po poledni podle deníku Independent uvedl, že šance, že budou pod troskami nalezeni živí přeživší je naprosto minimální.

Spojené státy měsíc před začátkem ruské invaze na Ukrajinu varovaly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před hrozbou atentátu z Ruska. O plánech Moskvy ho osobně v Kyjevě informoval šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, píše v dnes vydané knize o fungování Bílého domu pod americkým prezidentem Joem Bidenem novinář Chris Whipple. Informoval o tom server Business Insider.

Zelenskyj loni v lednu odmítal, že by Rusové plánovali ničím nevyprovokovanou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a naznačoval, že veřejná varování amerických rozvědek vyvolávají „paniku“ a mají negativní dopad na ukrajinskou ekonomiku, píše Whipple v dnes publikované knize The Fight of His Life: Inside Joe Biden's White House (Životní boj: Uvnitř Bílého domu Joea Bidena). Je přitom nezvyklé, aby Spojené státy takto veřejně hovořily o zjištěních zpravodajských služeb, což podle něj naznačuje, že si byl Washington svým vyhodnocením ruských záměrů zcela jistý.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč rezignoval poté, co nepravdivě tvrdil, že ukrajinská protivzdušná obrana zasáhla ruskou raketu předtím, než zničila 14. ledna bytový dům v Dnipru. Jeho prohlášení hojně citovala ruské propagandistická media. 

„Chci ukázat příklad civilizovaného chování - uděláte zásadní chybu, rezignujete,“ napsal dnes na telegramu Arestovyč a zveřejnil fotografii rezignačního dokumentu. 

Ukrajinští vojáci mezi bitvami trénují a cvičí. „Trénujeme a zlepšujeme se, abychom získali zpět každé ukrajinské město i vesnici,“ uvedl generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny na sociální síti a připojil video ze cvičení.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko se ve švýcarském Davosu setkal s vícekancléřem Německa Robertem Habeckem. Kličko o tom informoval prostřednictvím svého účtu na síti Telegram a uvedl, že jednání o dodávkách zbraní pro Ukrajinu dopadla pozitivně.

Kyjev zaznamenal přes 80.000 ruských válečných zločinů, uvedl dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mrtvých civilistů je podle něj přes 9000, včetně 453 dětí, napsala agentura Reuters.

„Nepromineme jediný případ mučení, jediný ukradený život. Každý zločinec se bude zodpovídat,“ řekl Jermak. Zopakoval požadavek Kyjeva na vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil přední ruské politiky zodpovědné za napadení Ukrajiny.

Údaj Kyjeva o zabitých civilistech je o něco vyšší než statistika, kterou v pondělí zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle něj na Ukrajině od začátku války zemřelo přes 7000 civilistů a boje si vyžádaly také více než 11.300 zraněných mezi obyvatelstvem. UNHCR informuje jen o potvrzených civilních obětech a připouští, že ve skutečnosti jich může být výrazně více.

Počet mrtvých ruského útoku v Dnipru vzrostl na 44, uvedl starosta města. Záchranáři ráno vyprostili ze sutin tělo dalšího dítěte, uvedl Kyjev.

Ukrajinská tajná služba (SBU) podezírá šest ruských vojáků z účasti na sobotním raketovém útoku na obytný dům ve východukrajinském Dnipru, který si podle úřadů vyžádal nejméně 40 obětí. Vyšetřovatelé SBU stíhají ruské vojáky jako podezřelé z válečného zločinu, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Investigativní web Važnyje istorii se pokusil s některými hovořit, ale zjistil, že s novináři se o náletu bavit nechtějí.

SBU tvrdí, že na útoku se podíleli velitel 52. pluku bombardovacího letectva plukovník Oleg Timošin, velitel leteckého oddílu 52. pluku major Alexej Ivaněnko, náčelník štábu perutě letecké skupiny Dmitrij Golenkov, navigátoři Denis Grigorjev a Dinar Nazirov a náčelník 52. pluku pro výzbroj Jevgenij Pocelujev.

Některým z nich se novinářům podařilo zavolat a zeptat se jich na zásah obytného domu v Dnipru. Ivaněnko tvrdil, že neví, co se stalo v Dnipru, protože se o zprávy nezajímá. „Odešel jsem z armády před třemi lety, po zranění hlavy. Odešel jsem do penze a teď se starám o vyvážení žump,“ tvrdil. „Výborně, mám se teď jít vzdát?“ odpověděl na otázku ohledně ukrajinského vyšetřování. Timošina prý vůbec nezná a o dalších osobách ze seznamu už dlouho neslyšel. O válce si nic nemyslí, protože „už není o čem myslet“.

Nazirov prohlásil, že je „lesník z lesního hospodářství“, a doporučil novinářům, aby nechodili v jeho lese a „neplašili veverky“, načež hovor ukončil.

Nejdéle hovořil Golenkov, který je podle SBU náčelníkem štábu. Na otázku ohledně Dnipra odpověděl protiotázkou, komu patří Krym. „Počkejte s ostřelováním Dněpropetrovska (ruský název Dnipra - pozn. ČTK).. Chápu, na co se chcete zeptat. Ale já jsem člověk Ruské federace, ruská ústava je pro mne moc důležitá. Chci se vás jako novinářů zeptat, proč mi voláte. Měli byste mi říct, že Krym - to je Rusko. Proč to neříkáte?“

„Řekl jsem, že čtyři subjekty (ukrajinské oblasti) a Krym jsou naše. Co s tím má společného Ukrajina? Ukrajiny se nedotýkám. Ukrajina to je jiný samostatný stát. Taky ostřeluje naše území, Ruskou federaci, Doněckou, Chersonskou, Záporožskou oblast, Krym ostřeluje,“ pokračoval Golenkov a vyslovil podezření, že novinářka je Ukrajinka, protože „v Rusku novináři takové otázky nekladou - novináři vůbec otázky nekladou.“

V reakci na další naléhání, aby se vyjádřil k Dnipru, se Golenkov se rozčilil, přešel na tykání a dal najevo, že jako náčelník štábu v kabině bombardéru neseděl a raketu neodpálil - a „Krym je stejně náš a všechno ostatní je (taky) naše“ a Ukrajina „je ruský region“.

Velká británie v rámci bojové pomoci zašle Ukrajině dodávku tanků Challanger 2. Informovalo o tom ukrajinské Ministerstvo obrany prostřednictvím Twitteru.

Brzy uplyne rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Od začátku války zemřelo i velké množství civilistů. Nejvíce jich zahynulo při útoku na divadlo v Mariupolu. Dne 16. března 2022 zasáhl ruský nálet divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné. Agentura AP později informovala až o přibližně 600 obětech.

V Dnipru v obytném komplexu zemřela mezi 40 obětmi i teprve 15letá Maria Lebidová. V době ruského útoku byla doma sama.

Ticho ve vsi Bohorodyčne prolamuje jedině žalostné mňoukání koček. Vesnice se přeměnila v areál trosek. Nejprve tu narazíte na zvířata, než konečně padnete na člověka, píše agentura AFP v reportáži ze vsi Bohorodyčne v Donbasu na východě Ukrajiny. Otřesná podívaná na zcela zničenou vesnici, uhnízděnou v údolí Doněcké oblasti, svědčí o brutalitě bojů, které trvaly měsíce. Loni v létě ji obsadili Rusové, po měsících dělostřeleckého bombardování. V polovině září ji dobyly zpět ukrajinské síly, když v okolí zahájily velkou protiofenzívu.

Ve vesnici, která měla před válkou tisícovku obyvatel, nebyl ušetřen ani jediný dům. Krásný modrý kostel, prošpikovaný střepinami, je napůl zničen, jeho zlatá kupole leží roztříštěná na zemi. V zatáčce cesty se najednou na balkóně domu bez oken otlučeném větry objeví muž. Propadlý klobouk přečnívá přes vychrtlou tvář, štíhlou postavu halí jen chatrný šat navzdory ledovému mrazu. Jurij Ponomarenko srdečně vítá návštěvníky.

Čtyřiapadesátiletý muž, rodák z Bohorodyčneho, poslal ženu a dceru do Polska čtyři dny před začátkem únorové ruské invaze. Sám pak uprchl, když na místě propukly boje, a pobýval v dosud ušetřených městech a vsích na východě Ukrajiny. Den strávil tam a den zase jinde, než se po skončení bojů vrátil do Bohorodyčneho, kde prožil většinu života.

Před týdnem se tu konečně zase usadil. V domě, který není jeho. Ten jeho byl srovnán se zemí. „Myslím, že jsem první, kdo se sem vrátil, abych tu žil, i když věřím, že tu stále byla jedna matka a její syn, kteří nikdy neopustili vesnici. Cítil jsem, že se musím vrátit, bylo to zapotřebí,“ říká Jurij.