ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil přerušením dodávek energie, pokud budou na ruský vývoz ropy a plynu uvaleny cenové limity.

„Rusko nebude dodávat vůbec nic, pokud to bude v rozporu s našimi zájmy. Nebudeme dodávat plyn, ropu, uhlí, topný olej - vůbec nic," uvedl.

Ukrajina neplánuje zakázat ženám opustit zemi. Náměstkyně ministra obrany Hanna Maliar uvedla, že odvody žen jsou dobrovolné. Povinné odvody pro ženy v potřebných profesích jsou odloženy do 1. října 2023.

Ruské ministerstvo zahraničí informovalo o zavedení sankcí namířených proti řadě evropských vojenských představitelů a bezpečnostních činitelů. Děje se tak v reakci na to, co Moskva označila za nepřátelskou protiruskou politiku Západu.

V prohlášení stojí, že řadě evropských vojenských představitelů, vysokých bezpečnostních činitelů a zástupců zbrojních společností byl zakázán vstup do Ruska. Konkrétní osoby však jmenovány nebyly.

Evropská komise (EK) navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách.

Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí svolané českým předsednictvím. Na jednání se zástupci vlád budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu.

Evropská komise navrhuje půjčit Ukrajině dalších pět miliard eur, oznámila von der Leyenová. Válkou zasažená země podle ní potřebuje plnou podporu EU.

Ukrajina zvažuje, že z bezpečnostních důvodů odstaví Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu. Podle kyjevských odborníků na jadernou bezpečnost existuje možnost. že dojdou zásoby nafty určené pro záložní generátory.

Způsob, jakým Británie vybírá své lídry, má k demokratičnosti daleko. Na hospodářském fóru ve Vladivostoku to dnes podle agentury Reuters poznamenal ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti se zvolením Liz Trussové do čela Konzervativní strany a její následným úterním nástupem do čela britské vlády.

Dosavadní ministryně zahraničí v čele vlády vystřídala Borise Johnsona, který patřil mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny čelící pod února ruské vojenské agresi. Moskva už předtím naznačila, že od nové šéfky vlády neočekává zlepšení britsko-ruských vztahů a Trussové zazlívá údajné protiruské postoje.

Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko se dohodly na omezení vstupu ruských občanů cestujících z Ruska a Běloruska. Informoval o tom lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics.

Výjimky ze zákazu vstupu budou platit například pro řidiče kamionů či diplomaty. Platit bude výjimky i v případě humanitárních či rodinných důvodů,

„Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin. Poptávka je vysoká po celém světě, Čína z Ruska odebírá čím dál víc,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

„Vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014,“ prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo.

Česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance (NATO) kvůli posílení obrany až 1200 vojáků. Předpokládá to plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes schválila Sněmovna.

Plán výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, uvedla před poslanci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1200 vojáků má působit v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině, budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě.

„Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu,“ řekl Putin. Vojenská operace, jak Rusko konflikt dlouhodobě nazývá, je podle něj pomocí lidem na Donbase.

Varoval rovněž před globální potravinovou krizí a vyzval k úpravě dohody o vývozu zemědělských surovin. Tvrdil, že většina ukrajinského obilí míří do EU, nikoli do chudých zemí.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou protiruské západní sankce krátkozraké a nebezpečné pro celý svět. Rusko podle něj čelí ekonomické a technologické agresi Západu.

Jižní operační velení ukrajinské armády v noci na dnešek oznámilo, že situace na jihu Ukrajiny je „napjatá a dynamická“. V oblasti přitom Kyjev v posledních dnech podle dostupných informací rovněž přechází do protiofenzivy. Ukrajinská armáda tam podle velitelství v úterý zničila mimo jiné pět ruských tanků a 12 houfnic a zabila 83 ruských vojáků. Ukrajinské síly údajně navíc sestřelily ruský bitevník Su-25 a bezpilotní letoun Orlan-10. Informace tohoto typu ale nelze nezávisle ověřit.

Litva kvůli ruské agresi uvažuje o znovuzavedení povinné vojenské služby. Země ji zrušila v roce 2007, ale od roku 2023 by se mohla vrátit pro muže ve věku mezi 18 a 27 lety, píše deník The Kyiv Independent.

⚡️Latvia supports gradual introduction of mandatory military service.

In 2007, Latvia abolished compulsory military service but will return it in 2023 for males 18-27 years old amid security concerns caused by Russia's war against Ukraine.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 7, 2022

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá dodatečná vysvětlení k částem zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o situaci v Záporožské jaderné elektrárně, která čelí ostřelování.

Ruské rakety v Charkově poškodily během noci místní infrastrukturu, oznámil dnes ráno starosta města Ihor Těrechov. Žádní zranění však hlášení nejsou.

Maďarsko podle listu Politico požaduje po Evropské unii odstranění tří ruských oligarchů ze sankčního listu. Má jít o Ališera Usmanova, Petera Avena a Viktora Rašnikova. Pokud nebudou odstraněni, pak Maďarsko hrozí blokováním dalších sankcí.

Nová britská premirka Liz Trussová přijala pozvání prezidenta Volodymyra Zelenského na Ukrajinu, uvedla televize BBC.

Lidé v Kyjevě požadovali uznání Ruska jako stát podporující terorismus.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Evropě není místo pro vrahy a osoby, které je podporují. Zelenskyj to řekl ve svém pravidelném video vzkazu v souvislosti s výzvou k úplnému zastavení vydávání ruských turistických víz v EU. Ministři unie se zatím dohodli jen na jejich omezení.

Evropská unie a USA nehledě na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšily dovoz hlavních průmyslových kovů z Ruska. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů databáze OSN o mezinárodním obchodu (Comtrade). Import niklu z Ruska do USA vzrostl v období od března do června v meziročním srovnání o 70 procent, zatímco do Evropské unie o 22 procent, nárůst zaznamenal také dovoz hliníku.

Dobré ráno, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.