ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Na rodinu střílel tank, když se snažila utéct z města. Uvedla to ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Sdílela fotografii vyhořelých aut naskládaných jedno na druhém.

Evropská komise navrhla zmrazit majetek patriarchy Kirilla, hlavy ruské pravoslavné církve, v rámci šestého kola sankcí proti Rusku. Patriarcha byl přidán do návrhu, který byl zaslán příslušným velvyslancům k posouzení, uvedly zdroje.

Jména mohou být v této fázi vyškrtnuta nebo doplněna podle uvážení členských států, uvedl zdroj z Evropské komise. Pětasedmdesátiletý Kirill je horlivým stoupencem ruského vůdce Vladimira Putina a jeho vládu jednou označil za „zázrak“.

Běloruský parlament přijal návrh novely zákona, která předpokládá uložení trestu smrti za pokus o spáchání teroristického činu v případě, že soud shledá určité přitěžující okolnosti. Na základě článku, který má novela rozšířit, běloruské úřady stíhají například kandidátku na prezidentský úřad v minulých běloruských volbách Svjatlanu Cichanouskou a další zástupce opozice, uvedl internetový portál Meduza.

Starosta města Vadym Bojčenko uvedl, že ztratili kontakt s ukrajinskými bojovníky v ocelárnách v Mariupolu. Ruské síly pronikly do komplexu, uvnitř probíhají boje.

Uvnitř ocelárny jsou již několik týdnů uvězněni civilisté i vojáci a předpokládá se, že v komplexu se stále nachází asi 30 dětí. 

Pohřeb ukrajinského vojáka Borovyka, který padl v boji proti Rusům.

V loňském roce se do České republiky dovezlo 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Polovina z toho byla dovezena z Ruska. Vyplývá to ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Od roku 2010 se podle statistiky do Česka dovezlo nejvíce ropy v roce 2017, a to 7,8 milionu tun. Nejméně naopak v roce 2016, kdy do Česka proudilo 5,3 milionu tun. Ropovod Družba v loňském roce do Česka přepravil 48,8 procenta ropy, ropovod IKL zbytek. Ropovod Družba je s délkou přes 5000 kilometrů nejdelším ropovodem na světě a přivádí do Česka ruskou ropu. Ropovod IKL začíná v bavorském Vohburgu an der Donau, kde se napojuje na ropovod TAL přepravující ropu, která je dopravována po moři do terminálu v italském Terstu.

Zhruba od poloviny března žije v městské vilce v Dobřanech na Plzeňsku početná rodina uprchlíků z Ukrajiny. Když ze Lvovské oblasti manželé Veniamin a Halyna Tsitseiovi utíkali před válkou do bezpečí, nejmladšímu z jejich 16 dětí Olehovi byly pouhé dva měsíce. Nejstaršímu Pavlovi je 19 let. 

„Odjezd jsme neplánovali, nikdo z nás s tím nepočítal, že se něco takového stane. Ale když dopadla raketa asi 40 kilometrů od nás, začali jsme se bát, že další by mohla spadnout na nás. Navíc žijeme kousek od Běloruska a měli jsme velký strach, že odtamtud půjde další útok,“ popsala dvaačtyřicetiletá Halyna.

Zpočátku všichni doufali, že ruské útoky brzy přestanou, válka ale naopak nabývala na intenzitě. „Děti jsou naše radost, naše bohatství. Majetek nic neznamená. Vše, co máme, jsou naše děti. Proto jsme je naložili a jeli,“ řekla žena.

Situace na trhu se slunečnicovým olejem se v Evropské unii v posledních týdnech zlepšila, výrobci se přizpůsobili výpadku dodávek z Ukrajiny. Část dodávek dorazila po železnici a v kamionech. V tiskové zprávě o tom dnes informovala asociace Fediol, která zastupuje zájmy unijních výrobců rostlinného oleje. Ukrajina je největším dodavatelem slunečnicového oleje do EU.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu způsobila, že slunečnicový olej se začal na trhu skupovat. To vedlo k výpadkům v celém dodavatelském řetězci a k prudkému růstu cen. Výrobci bionafty snížili používání slunečnice v pohonných hmotách a výrobci potravin změnili receptury tak, aby obsahovaly jiné rostlinné oleje, například řepkový.

„Změny receptur a přesměrování objemů rostlinných olejů snížilo tlak na poptávku po slunečnicovém oleji,“ uvedl Fediol. Část dodávek se do EU dostává po železnici a v nákladních autech. „Tyto dodávky nedosáhnou objemů, které před začátkem války přepravovala námořní plavidla, ale zlepšují situaci na trhu a pomáhají zpracovatelům rostlinného oleje reagovat na poptávku po slunečnicovém oleji v EU,“ dodala asociace.

Pokud EU umožní výjimky z případného embarga na ruskou ropu, Bulharsko bude o výjimku usilovat, řekl dnes bulharský vicepremiér Asen Vasilev. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh na úplný zákaz dovozu ruské ropy do konce letošního roku dnes představila Evropská komise, o výjimky v podobě odkladu nebo přechodného období bude žádat Česko či Slovensko.

„Bulharsko se technologicky obejde bez ruské surové ropy, ale výrazně by to zvýšilo ceny pohonných hmot. Pokud tedy Evropská komise zvažuje výjimky, rádi bychom toho využili,“ řekl Vasilev v rozhovoru s ekonomickým listem Kapital.

Dopady válečného konfliktu na Ukrajině komplikují i stavbu nového nadchodu nad silnicí I/35 v Litomyšli. Stavební průmysl se potýká s nedostatkem materiálu, zejména konstrukční ocele, i chybějícími dělníky, což může oddálit termín dokončení původně plánovaný na konec srpna. Bezbariérová stavba bude stát 45 milionů korun, město na ni dostane od Státního fondu dopravní infrastruktury až 32 milionů korun. Dotaci by však zpoždění ohrozit nemělo, uvedl starosta Daniel Brýdl (Generace 89).

„S ministerstvem dopravy jsme to už řešili. Říkají, že nejsme zdaleka jediní, kteří se potýkají s podobnou věcí, a smlouvy to umožňují,“ uvedl Brýdl.

Ruské jednotky pronikly do oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v Mariupolu, o kterou se nyní tvrdě bojuje, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O těžkých bojích o ocelárny dnes v televizi hovořil i starosta Mariupolu.

Ruský útok začal už v úterý večer po částečné evakuaci civilistů z oceláren, dnes se Rusové prodrali do areálu oceláren, které před tím bombardovali a ostřelovali. „V Azovstalu se odehrávají těžké boje. S ukrajinskými vojáky není spojení,“ napsal list.

Ukrajinští vojáci a dosud neevakuovaní civilisté využívají kryty v podzemí oceláren. Mnozí vojáci jsou ranění.

Ministr obrany Ben Wallace na společné tiskové konferenci se svým finským protějškem prohlásil, že Spojené království by v případě útoku přišlo Finsku na pomoc.

Finsko a Švédsko zvažují podání žádosti o členství v NATO, ačkoli kvůli tomuto rozhodnutí čelí výhrůžkám ze strany Ruska. „Je nepředstavitelné, že by Velká Británie nepřišla Finsku nebo Švédsku na pomoc, pokud by bylo někdy napadeno,“ řekl Wallace.

Ruská pravoslavná církev vydala prohlášení, v němž kritizuje papeže Františka a tvrdí, že papež zkreslil svůj poslední rozhovor s moskevským patriarchou Kirillem.

V rozhovoru pro italské noviny Corriere della Sera na začátku tohoto týdne papež František řekl:

„S Kirillem jsem hovořil 40 minut přes Zoom. Prvních 20 mi s kartičkou v ruce přečetl všechna ospravedlnění války. Poslouchal jsem ho a řekl mu: Já tomu vůbec nerozumím. Bratře, my nejsme státní duchovní, nemůžeme používat jazyk politiky, ale jazyk Ježíše.“

Ruská tisková agentura RIA přináší prohlášení Oddělení pro vnější církevní vztahy Moskevského patriarchátu, ve kterém se píše: „Všichni jsme se rozhodli, že se budeme chovat jako církev.“

Velká Británie zakázala veškerý vývoz služeb do Ruska a vyhlásila nové sankce proti 63 osobám a organizacím. Opatření omezí přístup Ruska k účetním, manažerským a PR službám.

Podle britské vlády je Rusko „silně závislé“ na společnostech poskytujících služby v západních zemích a odříznutí britských služeb bude představovat 10 % ruského dovozu v dotčených odvětvích.

Očekává se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer živě promluví k dánskému národu. Na 4. května připadá výročí osvobození Dánska od nacistické okupace za druhé světové války, které si Dánové tradičně připomínají umístěním svíčky do oken.

Dánské deníky Politiken a Jyllands-Posten sponzorují dvě akce pod širým nebem v Kodani a Aarhusu, kde bude Zelenského projev vysílán na velkoplošných obrazovkách. Na akcích vystoupí dánská premiérka Mette Frederiksenová v Kodani a ministr zahraničí Jeppe Kofod v Aarhusu a jejich součástí bude minuta ticha za oběti války na Ukrajině.

Dým stoupající nad skladem ropy v Doněcku. 

Čeští poslanci Evropského parlamentu většinou vítají plán Evropské komise na zpřísnění sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, který má zahrnovat embargo na dovoz ruské ropy. Námitky nemají ani vůči případné výjimce pro Slovensko a Maďarsko.

Šesté kolo protiruských sankcí podle dnešního prohlášení předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové před europoslanci bude kromě zákazu dovozu ruské ropy do konce tohoto roku zahrnovat odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruské banky Sberbank a dvou dalších bankovních domů. Maďarsko a Slovensko, které se obávají absence ruské ropy, mají podle unijních činitelů dostat výjimku umožňující její dovoz v příštím roce. O sankcích budou nyní jednat členské země.

Součástí programu letošního ročníku festivalu Pražské jaro bude představení vítězného návrhu Vltavské filharmonie v Praze a koncert pro Ukrajinu.

Pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) otevřela v budově polikliniky na Karlově náměstí ordinaci praktického lékaře pro Ukrajince, nadále fungují i čtyři tzv. UA pointy na klinikách včetně dětské a gynekologické. V ordinaci se mohou uprchlíci zaregistrovat jako u běžného praktického lékaře, vydá jim třeba i potvrzení pro zaměstnání. Novinářům to dnes řekla náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN Dita Svobodová. Do budoucna chce nemocnice otevřít podobnou ordinaci i pro děti.

Lékaři ordinují tři dny v týdnu, na místě je buď přímo ukrajinský zdravotník, nebo tlumočník. „Záměrem otevření ordinace praktika pro Ukrajince, kteří k nám uprchli před válkou, bylo především odlehčení UA Pointů. Ty mají sloužit k řešení vážných akutních případů a jsou v současnosti po celé České republice přetížené,“ vysvětlila Svobodová.

V Karlových Varech začala od tohoto týdne fungovat adaptační skupina pro ukrajinské děti ve věku od tří do šesti let. Je alternativou pro pobyt v mateřských školách, které už mají kapacity zaplněné. Na činnosti centra, jehož vznik iniciovalo vedení města, se bude podílet organizace Člověk v tísni a Mateřské centrum Karlovy Vary. K dispozici bude několik tříd školní budovy, řekla dnes novinářům primátorka města Andrea Pfeffer Ferklová (ANO).

„My jsme od 2. května společně s Mateřským centrem a Člověkem v tísni otevřeli adaptační skupinu na nábřeží Jana Palacha. To znamená, že v Karlových Varech máme nyní komplexní služby v jedné budově, adaptační centrum, je tady humanitární sklad, potravinový sklad a zároveň je tady i sociální a právní poradna právě pro lidi, kteří prchají před válkou na Ukrajině,“ řekla Pfeffer Ferklová.

Ministerstvo kultury (MK) neodebere registraci odnoži ruské pravoslavné církve v Česku. Na základě vyjádření nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruskou invazi na Ukrajině, dostalo MK podnět k odebrání registrace. Ministerstvo si vyžádalo od zástupců církve vyjádření a odpovědi na otázky týkající se postoje církve k válečnému konfliktu. Na základě odpovědí neshledalo důvody k odebrání registrace, sdělila ČTK Petra Hrušová z tiskového odboru úřadu.

„Podporujeme co nejtvrdší sankce vůči Rusku, na tomto našem postoji se nic nemění, ale od začátku také zastáváme pozici, že sankce nesmí poškodit více české občany než Ruskou federaci,“ prohlásil dnes premiér Fiala.

„Rekordní rychlostí jsme Ukrajině poskytli bezpečnostní pomoc, celý svět teď vidí, jaký rozdíl to dělá na bitevním poli. Putin si nikdy nedokázal představit, že se svět sjednotí za Ukrajinou tak rychle a tak jistě,“ napsal na svém twitteru americký ministr obrany Lloyd Austin.

Londýn zakázal ruským firmám využívat služeb britských účetních a poradenských firem. Uvalil sankce i na média, která považuje za dezinformační.

Česko se snaží dosáhnout toho, aby získalo v případě zákazu dovozu ruské ropy do EU odklad na dva, případně tři roky, řekl premiér Fiala.