ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k lidem v Kodani.

Ukrajinští vojáci pokračují v odklízení min po Rusech. Na záběrech je výcvik v Žytomirské oblasti.

Moskva od čtvrtka do soboty otevře humanitární koridory z mariupolských oceláren Azovstal, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.

Nové snímky Irpině. 

Další snímky zničeného Mariupolu.

Letecký pohled na Mariupol. 

Pohřeb ukrajinského vojáka Borovyka, který padl v boji proti Rusům.

Zhruba od poloviny března žije v městské vilce v Dobřanech na Plzeňsku početná rodina uprchlíků z Ukrajiny. Když ze Lvovské oblasti manželé Veniamin a Halyna Tsitseiovi utíkali před válkou do bezpečí, nejmladšímu z jejich 16 dětí Olehovi byly pouhé dva měsíce. Nejstaršímu Pavlovi je 19 let. 

„Odjezd jsme neplánovali, nikdo z nás s tím nepočítal, že se něco takového stane. Ale když dopadla raketa asi 40 kilometrů od nás, začali jsme se bát, že další by mohla spadnout na nás. Navíc žijeme kousek od Běloruska a měli jsme velký strach, že odtamtud půjde další útok,“ popsala dvaačtyřicetiletá Halyna.

Zpočátku všichni doufali, že ruské útoky brzy přestanou, válka ale naopak nabývala na intenzitě. „Děti jsou naše radost, naše bohatství. Majetek nic neznamená. Vše, co máme, jsou naše děti. Proto jsme je naložili a jeli,“ řekla žena.

Situace na trhu se slunečnicovým olejem se v Evropské unii v posledních týdnech zlepšila, výrobci se přizpůsobili výpadku dodávek z Ukrajiny. Část dodávek dorazila po železnici a v kamionech. V tiskové zprávě o tom dnes informovala asociace Fediol, která zastupuje zájmy unijních výrobců rostlinného oleje. Ukrajina je největším dodavatelem slunečnicového oleje do EU.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu způsobila, že slunečnicový olej se začal na trhu skupovat. To vedlo k výpadkům v celém dodavatelském řetězci a k prudkému růstu cen. Výrobci bionafty snížili používání slunečnice v pohonných hmotách a výrobci potravin změnili receptury tak, aby obsahovaly jiné rostlinné oleje, například řepkový.

„Změny receptur a přesměrování objemů rostlinných olejů snížilo tlak na poptávku po slunečnicovém oleji,“ uvedl Fediol. Část dodávek se do EU dostává po železnici a v nákladních autech. „Tyto dodávky nedosáhnou objemů, které před začátkem války přepravovala námořní plavidla, ale zlepšují situaci na trhu a pomáhají zpracovatelům rostlinného oleje reagovat na poptávku po slunečnicovém oleji v EU,“ dodala asociace.

Ruské jednotky pronikly do oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v Mariupolu, o kterou se nyní tvrdě bojuje, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O těžkých bojích o ocelárny dnes v televizi hovořil i starosta Mariupolu.

Ruský útok začal už v úterý večer po částečné evakuaci civilistů z oceláren, dnes se Rusové prodrali do areálu oceláren, které před tím bombardovali a ostřelovali. „V Azovstalu se odehrávají těžké boje. S ukrajinskými vojáky není spojení,“ napsal list.

Ukrajinští vojáci a dosud neevakuovaní civilisté využívají kryty v podzemí oceláren. Mnozí vojáci jsou ranění.

Dým stoupající nad skladem ropy v Doněcku. 

Záběry z lvovské elektrárny, jednoho z cílů ruských útoků.

Hasiči bojují s požárem zásobníků ropy v Doněcké oblasti.

Nemocnice v Královéhradeckém kraji od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února ošetřily více než 1400 Ukrajinců, převážně válečných uprchlíků, z nichž zhruba 190 bylo hospitalizováno. Uprchlíci do nemocnic v kraji nejčastěji přicházeli s akutními problémy, vyplynulo z dnešního sdělení zástupců nemocnic. Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) pro Královéhradecký kraj od začátku fungování 2. března do úterního večera zaregistrovalo 14 133 ukrajinských uprchlíků, z toho 2203 získalo přes databázi hasičů ubytování.

Podle ukrajinských zpravodajských služeb Rusové zřejmě připravují Mariupol na vojenskou přehlídku, v posledních dnech odklízejí trosky po bombardování, z ulic odstraňují těla obětí a nevybuchlé střely.

„Návrh teď zkoumáme. Není v něm úplně všechno, co jsem požadoval. Dnes o tom budeme jednat na vládě,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v reakci na nový balík sankcí EU. „Řešíme celou řadu věcí, abychom spravedlivě rozdistribuovali ten dopad napříč Evropou,“ uvedl. Dodal, že v návrhu chybí mechanismus distribuce v případě nedostatků na evropském trhu.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) mapuje pomocí dotazníku bytový fond ve vlastnictví obcí. Aktuální informace se resort snaží získat jak z důvodu řešení pomoci uprchlíkům, tak pro řešení dlouhodobých problémů dostupnosti bydlení. Dotazník mohou obce vyplnit do poloviny května. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

„Současná situace, kdy Česká republika poskytuje útočiště značnému počtu válečných uprchlíků před Putinovskou agresí, je nutné těmto lidem zajistit dočasné nouzové ubytování. Potřebu ubytování však musíme vnímat v širších souvislostech, tedy jako dílčí část problematiky bydlení v ČR. Proto byty, které nyní vznikají v rámci našeho dotačního programu, jsou byty pro potřeby České republiky. Po odchodu uprchlíků zůstanou obcím a městům pro jejich občany,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Politika appeasementu, tedy ustupování, žádného agresora nezastaví, což Česká republika díky svým historickým zkušenostem dobře ví. V dnešním příspěvku v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung to napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský. V článku uvádí, že Ukrajina čelící ruské invazi nebojuje jen za svou budoucnost, ale také za svobodu demokratických zemí. Lipavský zdůraznil, že Ukrajinci potřebují pocítit jasnou podporu, kterou by mohl být i status kandidáta členství v Evropské unii.

„Datum 24. února značí nejen začátek ruské invaze na Ukrajinu, ale i začátek nové historické éry,“ napsal Lipavský s tím, že v našem sousedství se dějí hrůzy, které si nikdo v dnešní Evropě již nedokázal představit. „Jejich hybatelem je Rusko, které nechce jen upřít Ukrajině právo na svobodnou existenci, ale touží zároveň obnovit sféry svého vlivu na úkor mezinárodního práva a bezpečnostního uspořádání,“ uvedl.

„Ruská válka je válkou proti principům, které tvoří jádro našeho společenství. Stateční Ukrajinci proto nebrání jen svou vlast, ale i vlasti a hodnoty nás všech,“ uvedl ministr s tím, že právě proto je třeba Ukrajině poskytnout veškerou pomoc

Nejdiskutovanější součástí nového sankčního balíčku EU je embargo na dovoz ruské ropy, který v minulých letech tvořil čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí a z něhož má Putinův režim značné příjmy. Komise navrhuje ukončit do šesti měsíců dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů.

"Nebude to lehké, některé členské země jsou silně závislé na ruské ropě. Ale my na tom jednoduše musíme pracovat," řekla šéfka unijní exekutivy von der Leyenová.

Návrh budou dnes probírat velvyslanci členských zemí, které v této věci stejně jako v případném pozdějším embargu na ruský plyn nemají jednotný postoj. Zástupci Budapešti a Bratislavy dávali ještě v úterý najevo, že nejsou odstřižení od ruské ropy připraveni podpořit, a podle unijních zdrojů se jim má dostat výjimky z embarga pro příští rok. O dodatečných podmínkách však chtěli jednat i vládní politici dalších zemí východního křídla unie včetně Česka.

Česko vydalo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu téměř 325 000 víz. V úterý jich přibylo 2000, zhruba o dvě stovky více než minulý týden.

Ruský vrchní rabín Berel Lazar označil výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera za šokující. Naznačil, že by bylo dobré se za ně omluvit. List The Jerusalem Post k tomu napsal, že jde o nezvyklý postoj v Rusku, kde představitelé ostatních církví vyjadřují podporu ruské válce proti Ukrajině.

Lazar je považován za člověka blízkého prezidentovi Vladimiru Putinovi. Přesto ale stejně jako federace židovských ruských komunit, již vede, vyjádřil nelibost nad ukrajinskou válkou, i když Putinův režim přímo nekritizoval. „Nepovažuji se za člověka, který by měl radit šéfovi ruské diplomacie, ale bylo by pěkné, kdyby se Židům omluvil a přiznal, že se mýlil. Myslím, že by pak bylo možné tento incident považovat za vyřízený a obrátit stránku,“ napsal Lazar v odpovědi na žádost o komentář židovské zpravodajské agentury Jewish Telegraphic Agency (JTA).

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko v reakci na běloruské vojenské cvičení uvedl, že Ukrajina nevylučuje, že Rusko nevyužije běloruské síly k dalšímu útoku na Ukrajinu.

Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní situační svodce uvedl, že Rusko provedlo raketové útoky ve snaze zničit dopravní infrastrukturu v osmi ukrajinských regionech - konkrétně v Dněpropetrovské, Kirovohradské, Lvovské, Vinnycké, Kyjevské, Zakarpatské, Oděské a Doněcké oblasti.

Ukrajinská média o silných explozích v některých městech, jako je Lvov nebo Dnipro, informovala už v úterý. Zasažen byl i blíže neupřesněný objekt v horách Zakarpatské oblasti, uvedl tamní gubernátor Viktor Mykyta. Podle ukrajinských médií šlo o první ruský úder v této oblasti od začátku války.

Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský blok podle ní v rámci šestého balíku protiruských sankcí rovněž odpojí od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podle diplomatů se čeká diskuse o ropném embargu. Maďarsko a Slovensko, které je odmítají podpořit, mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy v příštím roce.

Evropská komise chce rovněž potrestat představitele armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích.

Ukrajinka Valentina Chrycenková pochází z Kyjeva, po ruské invazi se tam bála zůstat. Odjela proto se dvěma dětmi do Česka, její muž narukoval k ukrajinské armádě a obsluhuje drony. V Pardubicích musela šestatřicetiletá žena začít nový život, najít si práci, dětem zajistit školu.

„Mám tady práci, mám ubytování, ale je mi těžko na duši. Chtěla bych se vrátit, ale u nás pořád není bezpečno, děti musí být v bezpečí,“ řekla ČTK a Českému rozhlasu. Jejím synům je sedm a 12 let. S chlapci odjela Valentina z Ukrajiny před dvěma měsíci jen se třemi taškami. Spoustu jim toho chybělo. Z humanitárních darů získali mikiny, trička a další oblečení a věci. „V Pardubicích jsou výborní lidé,“ řekla Chrycenková. Na Ukrajině zůstali i její rodiče, kterým dala na starost svého malého psa, s sebou ho vzít nemohla.