ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Česko se hlásí do Rady OSN pro lidská práva jako náhradník za Rusko, pro jehož vyloučení hlasovala většina zemí. Jeho členství bylo pozastaveno. „Rusko musí nést odpovědnost za agresi, lidské utrpení a ničení na Ukrajině,“ tweetuje ministerstvo zahraničí. „Česko chce Rusko v Radě nahradit, kandidaturu jsme právě podali.“

Ukrajinsky a rusky mluvící lidé, kteří se v Česku stali terčem nenávistných incidentů, se mohou s žádostí o právní či sociální radu telefonicky obrátit na neziskovou organizaci In Iustitia. Zajistila totiž provoz své poradenské linky v obou zmíněných jazycích. V tiskové zprávě dnes organizace uvedla, že podle jejích statistik se s takzvaným předsudečným násilím setkal každý devátý Ukrajinec v ČR a více než každý druhý Rus.

„Rozšířili jsme tým o kolegyni z Ukrajiny, která má potřebné vzdělání pro práci v sociálních službách a několikaletou zkušenost s prací s oběťmi trestných činů,“ sdělila ředitelka organizace Klára Kalibová. Poradenská linka funguje na čísle 800 922 922, a to každý všední den. 

Česká policie obvinila Rusa Alexandra Frančettiho z účasti na zločinecké skupině v souvislosti s ruskou anexí na Krymu. Soud bude řešit jeho vzetí do vazby, uvedl dnes Radiožurnál na serveru iRozhlas.cz. Doplnil, že vrchní soud Rusa ve čtvrtek propustil na svobodu z vydávací vazby, policisté ale muže hned vzápětí zadrželi.

Frančettiho vydání žádá na základě mezinárodního zatykače Ukrajina, která ho viní z účasti na činnosti nelegálního ozbrojeného útvaru. Muž i Rusko jsou proti. Pražský městský soud v únoru rozhodl, že vydání je přípustné. Vrchní soud, který řešil mužovu stížnost, ale Rusa pustil z vazby, napsal Radiožurnál. Národní centrála proti organizovanému zločinu muže obvinila krátce poté, uvedl.

Počet kybernetických útoků v Česku se v souvislosti s válkou na Ukrajině výrazně nezvýšil. Trvalý nárůst počtu incidentů válka nezpůsobila. Jednou z výjimek byly DDoS útoky ruských hackerů na některé firmy a instituce z posledních dní, které však nezpůsobily téměř žádné škody.

Je ale patrná snaha útočníků vytipovat si možné cíle pro budoucí velký kybernetický útok. Obecně však počet útoků roste. Vyplývá to z informací společnosti O2 a antivirové firmy Eset.

Město Aš na Chebsku má u ruské banky Sberbank, která v ČR zavřela své pobočky, 157 milionů korun na termínovaném vkladu. Na spořícím účtu mu v ní zůstalo necelých 220 000 korun. Podle starosty Dalibora Blažka (Místní) má Aš dostatek jiných finančních prostředků, chod města to neohrozí, řekl ČTK.

Termínovaný vklad město uzavřelo z důvodu zvyšující se inflace na začátku roku na tři měsíce. „Část peněz má město uloženou u banky, na ně se teď nemůže dostat. Na druhou stranu je to jenom část úspor, dalších asi 167 milionů korun máme uloženo u jiných peněžních ústavů. Neohrožuje to letošní hospodaření ani investiční akce, které máme připravené,“ řekl Blažek.

Uprchlíci, kteří byli před odchodem z Ukrajiny zapojeni do klinických studií nových léčiv, mohou pokračovat i v Česku, pokud se tu stejný lék také zkoumá. Zásadní je přesná identifikace konkrétní osoby, v ideálním případě průkazem účastníka studie. Na Twitteru o tom informovala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Klinická hodnocení účinnosti a bezpečnosti jsou nutnou součástí uvedení nových léků na trh. Lidé se také díky nim dostanou k moderním lékům dříve nebo dostávají finanční odměnu.

Část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6, kterou pražský magistrát přejmenoval na Ukrajinských hrdinů, je ode dneška osazena uličními tabulemi s novým názvem. Odhalili je zástupci města a Prahy 6 spolu s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem a zástupci ambasád dalších zemí. Přejmenování koncem března schválilo pražské zastupitelstvo na návrh Prahy 6. Ruské velvyslanectví by kvůli tomu mohlo mít v budoucnu problémy s doručováním pošty.

Město krokem vyjádřilo podporu Ukrajině, která čelí invazi ruské armády. 

Středočeský kraj má rozjednáno více než 200 smluv s komerčními ubytovateli uprchlíků z Ukrajiny, uzavřeny jsou jich zatím desítky. Hejtmanství si při uzavírání smluv ověřuje délku pobytu, nabídka ubytování by měla být alespoň na 90 dní.

Cílem je předejít případům, kdy je ubytování neočekávaně ukončeno. Situace, kdy bylo kvůli plánované turistické sezoně nutné ubytované uprchlíky přestěhovat, byly zatím ojedinělé a vždy se běžencům podařilo neprodleně zajistit ubytování nové, řekl dnes ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma.

Z hotelů a penzionů v Libereckém kraji bude podle předběžných informací třeba před hlavní letní sezonou přestěhovat kolem 1550 uprchlíků. Toto číslo je ale vzhledem k tomu, že se ubytovávání neustále ukončuje a mění, proměnivé a nepřesné, řekl dnes na dotaz ČTK mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. Úřady v kraji udělily v souvislosti s válkou na Ukrajině pobytové oprávnění už více než 12 300 uprchlíkům, z toho pro zhruba 2200 zajišťovalo krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) také ubytování.

Ve čtvrtek vydalo Česko Ukrajincům prchajícím před ruskou invazí 2150 víz dočasné ochrany, za téměř dva měsíce války je dostalo 304.039 lidí. Na cizinecké policii, kde se musí ohlásit lidé starší 15 let, se nahlásilo 188.672 uprchlíků, ve čtvrtek jich bylo 3056. Údaje zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Nejvíce uprchlíků je v Praze, kde je jich podle statistik ministerstva 71.209.

Za necelých osm týdnů od začátku ruské invaze poskytl Český červený kříž (ČČK) Ukrajině 80 tun materiálu. Kromě léků, sad pro ošetřování zraněných nebo zdravotnických stanů poslal také tři desítky sanitek a zdravotnických vozidel. Nově se zaměřuje i na pomoc ukrajinskému hasičskému sboru, uvedl v tiskové zprávě prezident ČČK Marek Jukl.

Český červený kříž dosud vyslal na Ukrajinu 17 humanitárních misí. „Těžištěm naší pomoci je posilování dostupnosti zdravotní péče na Ukrajině,“ uvedl Jukl. Partnerem ČČK na Ukrajině je obdobná místní organizace, která poskytuje péči všem raněným a nemocným bez ohledu na jejich národnost.