ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Válka na Ukrajině zcela zastavila vývoz polských jablek na východ. Na trhu se kvůli tomu dál zvýšil přebytek polských jablek za nízké ceny, čímž trpí i čeští pěstitelé. Na dnešních Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Prodej jablek se ztrátou bude podle něj mít pro české ovocnáře neblahé důsledky pro další období.

Tíživé ekonomické situace ovocnářů si je vědom i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). „Pěstitelé jablek dlouhodobě čelí levné konkurenci z Polska,“ řekl ministr ovocnářům. Poláci se podle něj snaží nadprodukci prodat kde se dá a za každou cenu, a to i pod výrobní náklady

„Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česko ukazuje, že plně stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou. Cesta pana premiéra Fialy do Kyjeva je toho jasným důkazem. Jsme v tom společně,“ uvedl na svém twitteru ministr zahraničí Lipavský.

Pardubičtí radní navrhnou zastupitelům, aby okamžitě schválili odstoupení města od memoranda o spolupráci s ruským městem Kaluga. Radnice tím chce vyslovit nesouhlas s agresí Ruska vůči Ukrajině, uvedl dnes magistrát v tiskové zprávě.

Janáčkova filharmonie Ostrava chystá na neděli ve spolupráci s Českým červeným křížem benefiční koncert pro Ukrajinu. Spolu s filharmonií na něm vystoupí také zpěvačka Aneta Langerová. Koncert se uskuteční od 19:00 v aule Gong v Dolních Vítkovicích. Novináře o tom dnes informovala mluvčí filharmonie Michaela Dvořáková.

„V rámci koncertů Janáčkovy filharmonie Ostrava pořádaných v aule Gong v Dolních Vítkovicích se obvykle vydáváme za hranice žánru klasické hudby. Tentokrát překročíme symbolicky hranice i jiné – a to benefičním koncertem věnovaným Ukrajině,“ uvedla Dvořáková.

Ruské rakety v Charkově zničly také nákupní centrum řetězce Foxtrot.

Fakultní nemocnice Brno ošetřila už zhruba stovku Ukrajinců, kteří prchli ze země po invazi Ruska. Někteří potřebují předepsat léky, jiní za sebou mají už drobné zákroky, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Podle ní se už gynekologicko-porodnická klinika postarala asi o desítku těhotných. Žádná z žen ale zatím neporodila.

Na nemocnici se obracejí jednotlivci z Ukrajiny každý den. „Někteří jsou cukrovkáři nebo chronici, kteří si přijdou pro léky. My jim je ale nemůžeme jen tak předepsat, nemáme jejich dokumentaci, nebo není přeložená, takže je musíme prohlédnout,“ uvedla Plachá. Lékaři podle ní provedli i několik zákroků, například operovali slepé střevo nebo chirurgicky řešili úrazy. „Měli jsme i pacienta na dialýzu nebo onkologického pacienta. Přicházejí i ženy na gynekologicko-porodnickou kliniku. Pokud nemají před porodem, posíláme je ke gynekologům. Pokud je to matka před porodem, bereme si ji do péče,“ uvedla Plachá.

Hudebníci i divadelníci připravují v Praze další akce na pomoc válkou sužované Ukrajině. Do podpory se zapojí umělci ve Velkém sále Lucerny nebo Divadle Viola. Účinkující vystoupí bez nároku na honorář. ČTK o tom informovali organizátoři akcí.

Kapely J.A.R., Monkey Business a Illustratosphere vystoupí 17. března ve Velkém sále pražské Lucerny bez nároku na honorář na benefičním koncertě s názvem FUNK 4 UA. Večerem bude provázet youtuber Kovy. Velký sál Lucerny otevřou v 18:30, o hodinu později koncert zahájí Illustratosphere, večer plný funku a soulu skončí kolem 23:00 s Monkey Business. Veškerý výtěžek ze vstupného půjde na podporu Ukrajině, jejíž občané mají po předložení pasu vstup na koncert zdarma.

Z pohledu teorie rozpadu států lze Ukrajinu po invazi ruských vojsk označit za selhávající stát. Nadále však nemůže být považována za zhroucený stát, napsala ČTK v analýze Lucie Konečná z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.

Konceptem rozpadu státu se vědecká komunita začala zabývat v 90. letech minulého století. Monitorováním států na základě určitých indikátorů se podle Konečné zabývají vlády, akademické, soukromé i mezinárodní organizace.

Potravinové banky vydaly minulý týden 270 tun potravin, běžně to je 180 tun. Podle šéfky zásoby vydrží na dva až tři týdny, pak by měl přispět stát.

Fialova návštěva Ukrajiny má podle Hradu plnou podporu prezidenta Zemana. 

Hospodářské škody kvůli válce budou na Ukrajině enormní. Ztráty dosáhnou až poloviny hrubého domácího produktu, řekl ministr financí Serhij Marčenko.

Senát rozhodne ve čtvrtek o vyslání českých vojáků na Slovensko kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Budou velet mnohonárodní jednotce NATO na Zvolensku.

„Obezřetnost a rozvaha je vůči jaderné velmoci zcela namístě. Předposranost je receptem na porážku a ponížení. Schopnost Petra Fialy mezi tím umět rozlišovat, z něj dělá státníka evropského formátu. Šťastnou cestu, Petře. Díky za odvahu a za možnost, být hrdý na svou vládu,“ napsal na svůj twitteru bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Zástupci města Mariupol oznámili, že i dnes se daří evakuovat civilisty, z obléhaného přístavu odjelo již 2 tisíce vozů. Nicméně konvoj s humanitární pomocí se do města stále nedostal. Zprávu potvrděla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

Počet uprchlíků z Ukrajiny ještě výrazně stoupne, a pokud chce stát zabránit chaosu a nocování lidí někde pod mosty nebo v opuštěných budovách, měl by se důkladně připravovat na víc než jen 250.000 Ukrajinců. Poukázal na to odborník na migraci Robert Stojanov, který působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Zároveň je potřeba vysvětlovat Čechům, že příchod Ukrajinců lze brát spíše jako přínos jak pro českou společnost, tak pro uprchlíky samotné, uvedl Stojanov. Jeho vyjádření poskytla novinářům univerzita.

Celkový počet Ukrajinců utíkajících před ruskou armádou podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky překročil tři miliony. Jde tak o největší jednolitý migrační proud v Evropě za posledních 70 let. „Můžeme očekávat nárůst počtu těchto utečenců až k sedmi až osmi milionům dle současného trendu, možná i více, dle eskalace konfliktu. V tomto směru bych chtěl upozornit, že máme poměrně málo informací, co se děje na venkově. Mediální pozornost se soustředí především na napadená velká města, odkud přichází většina uprchlíků. Je otázkou, co nastane, když se pozornost ruských vojsk soustředí na menší města a venkov, kde je většinou mediální pokrytí menší a rabování a další válečné zločiny jsou tak více skryty,“ dodal Stojanov.

Uprchlická krize zvýšila obsazenost vlaků z Prahy do Německa, kterými nyní jezdí až 1500 běženců denně. Ministr Kupka jedná o plánu vypravit speciální vlaky.

Kraj Vysočina jedná s bankami o otevření kontokorentního úvěru na jednu miliardu korun kvůli tomu, že má ve Sberbank CZ zablokovaných přibližně 2,4 miliardy Kč. Vedení kraje také uvažuje o tom, že by o návratnou finanční výpomoc ve výši jedné miliardy požádalo stát. Zastupitelům kraje to na dnešním jednání řekl náměstek hejtmana Miroslav Houška (KDU-ČSL). Podle prováděné revize krajského rozpočtu to podle něj vypadá tak, že bude kraj aktuálně potřebovat celkem dvě miliardy korun.

„V hrubých rysech musím říci, že nám chybí téměř tři miliardy korun, ale zároveň chci dodat, že se k nim váží i takové prostředky, které si myslíme, že bychom nemuseli spotřebovat,“ řekl Houška. Vysvětlil, že vychází ze zkušenosti předchozích let, kdy bylo na výdaje naplánováno víc peněz, než bylo nakonec utraceno.

Čeští policisté nezaznamenali od počátku ruské invaze na Ukrajinu zvýšený počet útoků na Rusy žijící v Česku, ani na jejich majetek. Incidenty však již řešili. ČTK to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

„Neregistrujeme žádné zvýšení počtů fyzických útoků na občany Ruska žijící na našem území. To samé platí i o majetkové trestné činnosti, byť samozřejmě ojedinělé incidenty existují,“ uvedl Moravčík. Z informací z jednotlivých krajů podle něj vyplývá, že se nejedná o rozšířený fenomén

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU) ve Zlíně prošlo za 12 dní jeho provozu 4207 lidí. Kromě povinné registrace si uprchlíci na místě vyřizují pobytové povolení, zdravotní pojištění nebo ubytování. O zprostředkování ubytování zatím zažádala necelá stovka uprchlíků, řekl dnes novinářům hejtman Radim Holiš (ANO). Nadále přicházejí převážně lidé, kteří v kraji mají zázemí, rodinu či známé, kteří jim s prvním ubytováním pomáhají. Uprchlíků se ujaly také farnosti, obce či dobrovolnické organizace.

„Zatím byla pomoc živelná a všem, kteří ubytování potřebovali, jsme ho zajistili. A to i díky vlně solidarity od lidí, která je ve Zlínském kraji obrovská a za kterou bych chtěl velmi poděkovat. Z dlouhodobého pohledu to ale není udržitelné a potřebujeme od vlády vědět, jakým mechanismem lidi z Ukrajiny ubytovávat a integrovat je do společnosti. Teď už je to i otázka financí a náklady, které si uprchlická krize vyžádá, budou vysoké. Je nepřijatelné, aby je vláda přenášela na kraje a obce jako dosud,“ uvedl hejtman. O výši příspěvků za ubytování uprchlíků by vláda měla rozhodnout ve středu.

Z Ukrajiny dál utíkají lidé, jedním z cílů je i Rumunsko, to někdy bývá i přestupní stanicí dál do Evropy.

Rusko ve válce proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Tyto útoky připsala snaze Ruska zabránit objektivnímu informování o situaci a o válečných zvěrstvech.

„Okupanti válčí s objektivním informováním o jejich válečných zločinech na Ukrajině, a tak zabíjejí a střílejí po novinářích. Jejich rukou utrpělo přinejmenším 35 novinářů. Tři byli zabiti,“ napsala ombudsmanka na sociální síti. Připomněla, že novinář Viktor Dudar zemřel během bojů u Mykolajiva na jihu Ukrajiny, kameraman Jevhen Sakun se stal obětí ostřelování Kyjeva raketami a americký novinář Brent Renaud byl zabit ve městě Irpiň u Kyjeva.

Krajské zastupitelstvo Kraje Vysočina dnes souhlasilo s dodávkou zdravotnického materiálu pro Ukrajinu. Věci za takřka 700.000 korun poskytly krajské nemocnice, předané budou během víkendu. K pomoci v podobě léků a dalšího zdravotního materiál se Vysočina rozhodla na základě dohody se svou partnerskou Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Materiál bude dodán do nemocnice v Užhorodě.

V dodávce, do které nejvíc přispěla Nemocnice Jihlava, jsou léky včetně inzulínu a antibiotik, transfuzní nebo infuzní soupravy, obvazový materiál, náplasti i vyšetřovací rukavice, ústenky, ochranné pláště či prostěradla.

Německá média i veřejnost dlouho nevnímaly, kolik válečných uprchlíků z Ukrajiny Česko po ruské invazi přijalo, takže si německý tisk nyní zřejmě daleko více cení českého pohledu. I tak zájem německých médií o českou solidaritu s Ukrajinci vysvětlil v rozhovoru s ČTK český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Rozhovory, které o české vstřícnosti opakovaně německým médiím poskytl, vnímá také jako snahu Německa doplnit si představu o světě po éře dlouholeté kancléřky Angely Merkelové.

Německo se po desetiletí snažilo na Rusko zapůsobit přes obchodní vztahy, od kterých si slibovalo i postupné politické změny. „Německá představa, že je Rusko otevřené pro svoji vnitřní změnu v zájmu dalšího prohlubování spolupráce, možná byla bohužel příliš idealistická, ne-li naivní. Rusko rozumí především svým zájmům a ty jsou postaveny na mocenské pozici,“ řekl Kafka.

V univerzitní tělocvičně za vysokoškolskými kolejemi v Ústí nad Labem by mohli zanedlouho být ubytováni uprchlíci. Bude to první ubytování tohoto typu pro lidi prchající před válkou v kraji. Volných míst na internátech či v obecních bytech zbývá zhruba 200. Poskytnutí dalších lůžek je závislé na úhradě za ubytování. Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině prošlo k pondělku 5143 osob. ČTK a Českému rozhlasu to po dnešním zasedání krajského krizového štábu řekl ředitel Hasičského záchranného štábu Ústeckého kraje Roman Vyskočil

„Naši lidé dnes mapují, kolik lidí se do tělocvičny v ústecké čtvrti Klíše vejde, jaké je tam sociální zázemí. Nezbývá nám nic jiného, než připravovat toto nouzové ubytování,“ uvedl Vyskočil. Krajské centrum poskytlo ubytování 914 lidem, další uprchlíky ubytovali soukromníci, majitelé penzionů, neziskové organizace, obce. „Zbývá 200 míst a pak už máme ubytovací kapacity za úhradu. Musíme počkat na vyjádření vlády a usnesení, jaká částka bude za ubytování, pak bude moci kraj uzavírat s poskytovateli ubytování smlouvy,“ řekl.

Britové na sankční list přidali dalších 350 ruských jmen. Nově je na seznamu místopředseda ruské bezpečnostní rady Medveděv či ruský ministr obrany Šojgu.