ONLINE: Ruský útok poničil hotel v Mykolajivu. A drony mířily i na Kyjev

Podle diplomatického zdroje agentury Reuters je přístavní Mariupol pod těžkou palbou ruských vojsk, ozývají se stovky explozí. Dobytí města se jeví jako priorita, Rusko by tak propojilo povstaleckou Doněckou republiku s anektovaným Krymem.

„Počet hovorů z Česka na Ukrajinu dnes oproti běžnému dni narostl o 900 %. Chceme okamžitě pomoci těm, kteří se snaží spojit se svými rodinami i přáteli. Všechny hovory na Ukrajinu jsou teď z naší mobilní sítě zdarma,“ informoval Blesk Zprávy mluvčí Vodafone Ondřej Luštinec.

Také T-Mobile kvůli válečnému konfliktu dnes začal umožňovat volání a SMS mezi ČR a Ukrajinou bezplatně.

Asi 200 lidí se podle odhadu ČTK v podvečer v Brně na náměstí Svobody přišlo pomodlit za Ukrajinu. Byli mezi nimi vedle Čechů a Ukrajinců i Rusové či Kazaši.

„Víme všichni, co se děje na Ukrajině. Co můžeme dělat tady a jak tady podpořit Ukrajinu, je, že se můžeme modlit k Bohu. Naši lidé tu pracují, žijí tady, na Ukrajině zůstaly jejich rodiny, hodně z nich je teď i v armádě. Je to pod vládou Boha a on je může podpořit a dát Ukrajině sílu,“ řekl organizátor akce Igor Demkovskyi (35).

„To nejhlavnější, aby to bylo pochopeno: To, co se děje, je vynucené opatření. Prostě nezůstaly žádné šance udělat něco jiného,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na setkání s velkými ruskými podnikateli. „Abych byl upřímný, jsem dokonce překvapen. Ale ani v jedné otázce se nepohnuli ani o milimetr.“ Rusku podle něj hrozila vážná bezpečnostní rizika.

„Rusko zůstává součástí světové ekonomiky. Nechystáme se poškodit systém, jehož součástí se cítíme být,“ ujistil Putin s tím, že úřady se připravovaly na zavedení sankcí proti Rusku. „Chtěl bych se na vás (podnikatele) obrátit s výzvou, abyste přistupovali s pochopením k tomu, co se děje, a solidárně spolupracovali s vládou při hledání nástrojů, které by podpořily výrobu, ekonomiku, pracovní místa.“

Údajné video ruských vojsk po dobytí elektrárny Černobyl.

Ruská policie zadržela již více než tisícovku demonstrantů v 47 městech. Protestovali proti válce s Ukrajinou, uvedl specializovaný web OVD-Info.

Francouzští prezidentští kandidáti Marine Le Penová, Éric Zemmour a Jean-Luc Mélenchon jsou po invazi Ruska na Ukrajinu nuceni vysvětlovat své postoje. Ty byly dosud spíše proruské.

„Vsadím se, že Rusko nenapadne Ukrajinu,“ řekl v prosinci krajní pravičák Zemmour. Nedávno prohlásil, že Putin je ruský vlastenec a je „legitimní, že hájí zájmy Ruska“. Dnes připustil, že se mýlil: „Bezvýhradně odsuzuji použití síly a v první řadě myslím na lidi, kteří jsou oběťmi tohoto absurdního a bratrovražedného konfliktu,“ uvedl. Poté vyzval k uzavření „smlouvy, která by ukončila rozšiřování NATO“ a reagovala na „ruské požadavky“.

Zástupce radikální levice Mélenchon před dvěma týdny uvedl, že hlavním agresorem není Rusko, ale NATO a USA. Dnes odsoudil útok Ruska, který podle něj připomíná začátek první světové války.

Národovecká strana Národní sdružení (RN) v roce 2014 využila ruskou půjčku ve výši devíti milionů eur (223 milionů korun). Její europoslanec Thierry Mariani několikrát navštívil Krym po anexi Ruskem, v březnu 2019 ho tam přijal Putin. Její šéfka Le Penová až dnes prohlásila, že invaze narušuje mír v Evropě a musí být jednoznačně odsouzena.

Počet účastníků protestu před ruskou ambasádou v Praze se zvýšil na několik set. K velvyslanectví přišli lidé z demonstrace na Václavském náměstí.

Protesty proti válce Kreml netoleruje, policisté lidi volající po míru zatýkají, jak ukazují snímky z Moskvy a Petrohradu.

Ruští vojáci obsadili černobylskou elektrárnu, uvedl poradce ukrajinského prezidenta. Černobyl je u hranic s Běloruskem, asi 100 km od Kyjeva.

Zástupci dvou slovenských krajů, jež sousedí s Ukrajinou, ohlásili, že mají k dispozici několik tisíc lůžek. Pomoc slíbily také univerzity i jednotlivci. Ministerstvo vnitra odpoledne informovalo, že stát by nejprve využíval vlastní zařízení a že země zatím nezaznamenala žádosti lidí o azyl na hranicích s Ukrajinou.

Slovenská policie během dne uvedla, že provoz na hraničních přechodech s Ukrajinou se neliší od běžné situace ke konci týdne. Média naopak informovala o dlouhých kolonách vozidel na ukrajinské straně společné hranice, podle ministerstva vnitra se čekací doba na vstup na Slovensko na hlavním přechodu natáhla až na osm hodin.

Ukrajinské ministerstvo vnitra už napočítalo nejméně 392 ostřelování ruskými silami. „Bitvy pokračují prakticky podél celého území jihovýchodní a střední Ukrajiny,“ uvádí mluvčí. Zničeno bylo šest mostů. 

Ruské akciové trhy se v průběhu dneška propadly skoro o polovinu, nakonec skončily o třetinu níže, než začaly, informuje CNN. Nejtvrdší dopad má invaze na ruské banky a energetické firmy.

Spojené království bude sankcemi také trpět, ale je to „nutná oběť“ v úsilí zastavit Vladimira Putina, souhlasil s premiérem Borisem Johnsonem vůdce labouristické opozicie Keir Starmer podle BBC.

Londýn oznámil nové sankce: zmrazí aktiva všech ruských bank, vyloučí je ze svého finančního systému. Ruské firmy i instituce si nebudou moci půjčovat peníze na britských trzích. Zákaz přistávání Aeroflotu. Zmražení majetků 100 fyzických a právnických osob. Británie zastaví vývoz hi-tech výrobků a technologií pro ropné rafinerie do Ruska. Podobné kroky proti Bělorusku.

„Válka není řešení. Vláda musí při svých jednáních zajistit v první řadě bezpečnost našich občanů a obranu ČR. I nadále podporujeme mírová a diplomatická řešení. Žádáme vládu, aby přispěla k jednáním vedoucím k ukončení bojů,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.

„Princip je princip a státní hranice a územní celistvost by se narušovat neměly, naše vlast s tím má tragické historické zkušenosti,“ stojí v prohlášení SPD.

Sněmovna odsoudila ruskou vojenskou akci vůči Ukrajině jako barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi, která ohrožuje základy bezpečnostní architektury v Evropě. V usnesení, pro něž hlasovalo na mimořádné schůzi všech 166 přítomných poslanců, podpořila územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.

„Ukrajina má plné právo na obranu svého území, stejně tak jako má právo na volbu svého vnitřního ústavního, společenského a politického uspořádání a svého zahraničněpolitického směřování,“ stojí v usnesení, které před poslanci přednesla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Uvedla, že na textu se shodly všechny poslanecké kluby. Senát se kvůli ruské agresi proti Ukrajině sejde v pátek.

Ruskem ostřelovaný Mariupol.

„Nejsou signály, že by se dodávky energetických surovin včetně plynu omezovaly či zastavovaly. Děláme prevenci, musíme být připraveni na různé varianty,“ uklidňuje premiér Fiala.

„Co bude nepochybně výsledkem této krize, ať už dopadne jakkoliv, jedno poučení zůstane: Evropa se bude snažit o posílení energetické samostatnosti. Je jasné, že se musíme orientovat na jiné technologie, na jiné dodavatele plynu.“

„Nemají to být kosmetické sankce, nad kterými Rusko mávne rukou. Odříznou Rusko od některých trhů a finančních operací,“ nastínil Fiala, jak má vypadat další balík sankcí, o němž jede rokovat do Bruselu.

„Odjíždím s mimořádně silným politickým mandátem za celou Českou republiku. Vzhledem k historickým zkušenostem i blízkosti Ukrajiny, vzájemnému propojení v mnoha směrech, je si Česká republika dobře vědoma absolutní nepřijatelnosti kroku prezidenta Putina a jeho režimu,“ uvedl premiér Petr Fiala před odletem na mimořádný summit Evropské unie.

„Je potřeba postupovat ze strany EU a NATO co nejrozhodněji, co nejjednotněji, co nejrázněji. Budu zastávat pozice, aby byl jednoznačně odsouzen krok Ruska, ale taky aby státy Evropské unie přijaly co nejtvrdší sankce, které ruský režim opravdu pocítí.“

Policie ve 24 ruských městech zadržela nejméně 167 lidí, kteří se účastnili protiválečných protestů. Video takového protestu z Novosibirska zveřejnil na twitteru Sergej Bojko, tamní městský radní.

Bývalý rakouský kancléř Christian Kern, který zemi vedl v letech 2016 a 2017, oznámil, že odchází z dozorčí rady ruských drah. Na vysokém postě v ruské společnosti Lukoil však zůstává bývalý lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel, který vedl rakouskou vládu v letech 2000 až 2007. Na svou funkci v Rosněfťu nerezignovala ani bývalá ministryně zahraničí Karin Kneisslová, která na sebe upozornila tím, že si v roce 2018 na svou svatbu pozvala ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Rusko nenapadlo jen Ukrajinu. Napadlo principy západního světa, a tudíž napadlo i nás,“ napsal na twitteru vysloužilý generál Petr Pavel a vyzývá po humanitární, materiální, finanční i zbrojní pomoci.

„Dnes jsou lídři G7 jednotní v odsudku zločinného útoku na nezávislou Ukrajinu,“ tweetovala po hodinové telekonferenci předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Dohromady přijmeme masivní sankce, aby Putin za tuto agresi zaplatil vysokou cenu.“