ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Vážení čtenáři, 

pro dnešek končíme online zpravodajství z rusko-ukrajinského válečného konfliktu. Pokračovat v něm budeme v brzkých ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl do Uzbekistánu, kde bude při dvoudenní státní návštěvě jednat se svým tamním protějškem Šavkatem Mirzijojevem. Informovaly o tom agentury AP a ruský TASS, podle kterého je hlavní program cesty naplánován na pondělí.

Dnes Putin položil věnec u památníku nezávislosti v Taškentu a podle Kremlu už neformálně hovořil také s Mirzijojevem. Formální jednání hlav státu jsou na programu v pondělí. Cesta je podle agentur zaměřená na prohloubení vztahů mezi Taškentem a Moskvou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k účasti na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku prezidenty Spojených států Joe Bidena a Číny Si Ťin-pchinga. Video s výzvou v angličtině nahrál podle agentury Reuters ve vyhořelé charkovské tiskárně, která se ve čtvrtek stala terčem ruského útoku. USA se summitu zúčastní, řekl dnes podle agentury Reuters nejmenovaný americký činitel, který ovšem odmítl sdělit, kdo a na jaké úrovni z Washingtonu přijede.

Rusové údajně zasáhli letiště v Záporoží.

Ministr obrany Umerov uvedl, že Rusko letos na Ukrajině použilo 10 000 řízených bomb. Rusko obvykle používá proti ukrajinským vojenským a civilním cílům laserem nebo satelitem naváděné bomby KAB s nosností od 250 do 1 500 kilogramů.

Švédsko umožnilo Ukrajině použít dodané zbraně k ničení cílů na ruském území. Ukrajina bude nyní moci ostřelovat ruské území z raketometů Archer SAU s dosahem 30 až 60 km, píše portál NEXTA.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen spolu se svými kolegy ze Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Polska inicioval společnou výzvu EU k začlenění Ukrajiny do evropského obranného průmyslu.

„Navrhujeme co nejdříve vypracovat akční plán EU pro integraci Ukrajiny do evropského obranného průmyslu. To mimo jiné zajistí přístup Ukrajiny k programům EU v oblasti obranného průmyslu a obranných inovací,“ uvedl dánský ministr.

Německý kancléř Olaf Scholz na akci v Berlíně prohlásil, že jeho vláda dala Kyjevu jasná pravidla, která zakazují použití německých zbraní na ruském území, a že nevidí důvod, proč by se to mělo měnit.

Bilance sobotního ruského vzdušného útoku naváděnými leteckými pumami na hypermarket se stavebními potřebami na okraji Charkova vzrostla na 16 mrtvých, dalších 43 lidí je zraněných. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Dříve informoval o 14 zabitých. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.

Rusové přitom pokračují v ostřelování Charkovské oblasti, poznamenal dnes server Meduza a upozornil na hlášenou oběť z obce Bohuslavka v Izjumském okrese. „Zemřela dvaasedmdesátiletá žena, dva civilisté byli zraněni, včetně devítiletého chlapce,“ napsal Syněhubov dnes odpoledne.

Rusko nemá dostatek vojáků pro velký útok v Sumské oblasti, ale přesto se může pokusit o invazi do regionu, uvedl mluvčí Státní pohraniční služby Andrij Demčenko.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes odpoledne zahájil třídenní návštěvu Německa. Je to první státní návštěva francouzské hlavy státu ve spolkové republice po 24 letech, připomíná agentura DPA. Původně se měla uskutečnit loni, ale kvůli nepokojům ve Francii ji Paříž na poslední chvíli odložila.

Agentura AFP poznamenává, že cílem Macronovy cesty je potvrdit pevnost francouzsko-německého partnerství a pokusit se překonat některé rozdíly v názorech mezi Berlínem a Paříží, například pokud jde o nejlepší způsob podpory Ukrajiny ve válce proti Rusku.

Pobaltské státy a Polsko vyšlou v případě ruských úspěchů na frontě na Ukrajinu vojáky, píše Spiegel. „Pokud Rusové dosáhnou strategického průlomu na východní Ukrajině, situace by se mohla prudce zhoršit. V takovém případě nebudou pobaltské státy a Polsko čekat na rozmístění ruských vojsk na svých hranicích, varovali pobaltští politici,“ uvádí se v článku. Podle listu zástupci pobaltských zemí varovali Německo před podobným scénářem během konference Lennarta Meriho v Tallinnu.

Starosta Charkova Ihor Terechov informoval, že v hobbymarketu bylo v době úderu zhruba 120 lidí a označil útok za „jasný terorismus“. Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko na platformě Telegram doplnil, že 16 lidí je po útoku nadále nezvěstných.

Ruská produkce nábojů je třikrát vyšší než produkce ukrajinských spojenců. Na základě veřejně dostupných údajů poradenská společnost Bain & Company tvrdí, že ruské továrny mohou letos vyrobit 4,5 milionu nábojů ráže 152 mm s náklady 1 000 USD za náboj. Evropské země a USA by měly dohromady vyrobit pouze 1,3 milionu nábojů ráže 155 mm s průměrnou cenou 4 000 USD za kus.

U Kursku údajně havaroval dron íránské výroby Mohajer-6, který Rusko využívá v boji na Ukrajině.

Ruské síly dobyly vesnici Berestove v Charkovské oblasti. Informovalo o tom dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Agentura Reuters poznamenala, že zprávy z bojiště nemůže bezprostředně ověřit.

„Jednotky vojenského uskupení Západ osvobodily po úspěšných vojenských operacích vesnici Berestove v Charkovské oblasti,“ uvedlo ministerstvo obrany, s použitím termínu, kterým Rusové označují okupaci částí ukrajinského území. Agentura AFP k tomu podotkla, že Rusko tak pokračuje ve svém pomalém postupu v tomto sektoru fronty.

V rozvodně elektřiny v Dněpropetrovské oblasti bylo nalezeno výbušné zařízení. K odstranění nálože byla přivolána policie a ženisté, informovalo ministerstvo energetiky.

Počet obětí ruského útoku na hypermarket se stavebním materiálem v Charkově z 25. května vzrostl na 14, uvedl odpoledne gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov. Potvrzeno je přes 40 zraněných, dalších 16 osob je považováno za pohřešované, informovala již dříve policie.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval k účasti na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku prezidenty Spojených států Joe Bidena a Číny Si Ťin-pchinga. Video s výzvou v angličtině nahrál podle agentury Reuters ve vyhořelé charkovské tiskárně, která se ve čtvrtek stala terčem ruského útoku.

Konference o míru na Ukrajině nedaleko Lucernu s účastí představitelů desítek zemí celého světa je plánována na 15. a 16. června. Zúčastní se i český prezident Petr Pavel. Cílem summitu je vypracovat mírový plán, který by byl posléze představen Rusku, které však do Švýcarska pozváno nebylo a celou akci zpochybňuje.

Při nedávných ruských útocích na Chersonskou, Doněckou a Charkovskou oblast zahynul jeden člověk a dalších 19 bylo zraněno, informovaly regionální úřady 26. května.

Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.

„Hlavními tématy jednání budou česká muniční iniciativa, protivzdušná obrana Ukrajiny a obranně-průmyslová spolupráce v Evropě,“ uvedla Strakova akademie v tiskové zprávě.

Bilance sobotního ruského vzdušného útoku naváděnými střelami na hypermarket na okraji Charkova vzrostla na 12 mrtvých a 43 raněných. Dnes ráno o tom podle agentury Reuters informovala místní prokuratura. Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov předtím uváděl 11 obětí. Jiný sobotní útok na obytnou budovu v centru druhého největšího ukrajinského města si vyžádal 25 raněných.

Ve skladu s plynovými lahvemi v Moskevské oblasti údajně vypukl rozsáhlý požár. Ministerstvo pro mimořádné události tvrdí, že požár, který zasáhl plochu 500 metrů čtverečních, byl uhašen bez obětí na životech.

Ruská média zároveň uvádějí, že místní obyvatelé hlásili, že před požárem ve skladu slyšeli neurčité výbuchy. Ačkoli záběry na internetu ukazují, že sloupec kouře byl poměrně vysoký a údajně byl vidět několik kilometrů od místa požáru, ruští představitelé záchranných složek popírají, že by požár byl příliš rozsáhlý.

V Litvě dnes ráno začalo druhé kolo prezidentské volby. Informuje o tom litevská veřejnoprávní stanice LRT. Favoritem je stávající prezident Gitanas Nauséda, který v prvním kole dostal 44 procent hlasů. Utká se s premiérkou Ingridou Šimonytéovou, která v prvním kole získala necelých 20 procent hlasů. Volební místnosti se uzavřou v 19:00 SELČ.

V litevském zřízení prezident odpovídá za obrannou a zahraniční politiku, píše agentura AFP. I v těchto oblastech ale musí spolupracovat s vládou a parlamentem. Prezidentské volby se konají v situaci, kdy pokračuje ruská agrese proti Ukrajině. Litva patří ke státům, jež vyzývaly západní země k silné reakci na tuto agresi. Oba kandidáti se shodují na potřebě navyšovat výdaje na obranu.