ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Turecko stojí po boku Ukrajiny, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ve Lvově na západní Ukrajině. S oběma lídry Erdogan jednal o možném ukončení války s Ruskem.

Zelenskyj označil Erdoganovu návštěvu za silný signál podpory, možná jednání s Ruskem ale podmínil stažením ruských vojsk z Ukrajiny.

„Byli jsme a stále jsme po boku našich ukrajinských přátel,“ řekl podle agentury AFP po skončení jednání ve Lvově Erdogan. Sdělil také, že se svým ukrajinským protějškem i šéfem OSN projednával, jak využít pozitivní atmosféry vytvořené díky dřívější ukrajinsko-ruské dohodě o obilí k nastolení trvalého míru.

Počet mrtvých po ostřelování Charkova se zvýšil z 12 mrtvých na 13. 

Ukrajinský prezident Zelenskyj, turecký prezident Erdogan a generální tajemník OSN Guterres hovořili ve Lvově 40 minut.

Předtím Zelenskyj vedl samostatná bilaterální jednání s Erdoganem a Guterresem.

Estonská vláda schválila nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, včetně nových minometů a protitankových zbraní. Zahrnuje také další polní nemocnice.

„Jsme morálně povinní Ukrajinu podporovat. Ukrajinci bojují za naše společné hodnoty, a pokud máme zbraně, které jim můžeme dát, měli bychom tak učinit,“ řekl ministr obrany Hanno Pevkur. 

Zelenskyj a Guterres ve Lvově mluvili o obilní dohodě a ruském „jaderném vydírání“.

Volodymyr Zelenskij řekl, že souhlasí s další koordinací dohody o obilí, jde o obnovení vývozu obilí přes Černé moře. Také diskutovali o nucené deportaci Ukrajinců, propuštění ukrajinských válečných zajatců a zdravotníků z ruského zajetí a také o ruském „jaderném vydírání“ kvůli jaderné elektrárě v Záporoží. 

Očekává se, že Zelenskyj, Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes sejdou později.

Moskva a Washington pokračují v neveřejných diplomatických jednáních o výměně vězňů, jejíž součástí je i americká basketbalistka Brittney Grinerová. Podle agentury TASS to dnes řekl zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí Ivan Něčajev.

Ten Washington vyzval, aby téma výměny nerozdmýchával v médiích. Basketbalová hvězda Grinerová byla začátkem měsíce v Rusku odsouzena k devítiletému trestu vězení za držení drog.

„Pokračuje tichá diplomacie, která by měla přinést plody, pokud se jí bude Washington důsledně držet místo toho, aby se uchyloval k propagandě vytvářením humbuku v médiích,“ sdělil dnes Něčajev. O výměně se podle Něčajeva diskutuje pomocí kanálů, které určili prezidenti obou zemí, a není potřeba zveřejňovat podrobnosti tohoto „citlivého“ tématu.

Pokud Rusové vyhodí do vzduchu jadernou elektrárnu v Záporoží během povětrnostních podmínek jako od 15. do 18. srpna, pak radiace zasáhne nejen Ukrajinu, ale i několik evropských zemí. Pohyb radioaktivního mraku předpověděli podle Unianu vědci z ukrajinského hydrometeorologického ústavu státní pohotovostní služby a Národní akademie věd. Zveřejnili krátké video potenciálního pohybu záření.

Mrak by šel nejdřív na sever, zasáhl by Kyjev a přilehlé oblasti. Poté se hlavní masa začne pohybovat na západ, kde pokryje velkou oblast, přičemž část se rozšíří také do východních oblastí.

Až se radiace „prožene“ západními oblastmi Ukrajiny, zamíří do evropských zemí. V ohrožení bude Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Oblak zasáhne také zhruba polovinu území Běloruska, uvedli experti. 

Švédský ekonom Anders Åslund na svém Twitteru uvedl, že Ukrajina by teď měla udeřit na krymský most, aby okupanti úspěšně poloostrov opustili.

Experta znepokojují fámy, že Rada národní bezpečnosti USA údajně Ukrajině útok na Kerčský most zakázala a vyhrožovala přerušením vojenské pomoci. „Doufám, že to není pravda, protože Ukrajina by měla bombardovat Kerčský most. Pokud Ukrajina bombarduje Kerčský most, ruské nároky na Krym se rozplynou,“ řekl ekonom.

Rusko připravuje na 19. srpna provokaci v jaderné elektrárně v Záporoží. Uvedlo to hlavní ředitelství ukrajinské rozvědky.

„Okupanti oznámili nečekaný ,den volna‘ v jaderné elektrárně v Záporoží. 19. srpna tam bude pouze provozní personál. Všem ostatním zaměstnancům odepřou vstup. Také víme, že zástupci Rosatomu, kteří se ještě nedávno v továrně nacházeli, teritoriální zařízení naléhavě opustili,“ uvedla rozvědka.

Ve stejnou dobu prý ruské Ministerstvo obrany oznámilo přípravu „teroristického útoku“ ozbrojených sil Ukrajiny. Podle zprávy se během návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině připravuje provokace. Rusové už mají připravovat obvinění ukrajinských úřadů z přípravy útoku.

Počet obětí ruského útoku na Charkov ze 17. srpna vzrostl na 12 mrtvých. Rusové ostřelovali třípatrovou budovu, dalších 20 civilistů bylo zraněno. Čtyři lidé byli zpoza trosek zachráněni, záchranné akce pokračují. 

Předseda Unie nezávislých petrolejářů potvrdil, že čerpací stanice měly v červenci vyšší marže. Kompenzovaly si předchozí měsíce. Marže se už snižují.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zvažuje prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin, které má zatím platit do 30. září. Dnes zopakoval svůj dřívější záměr, že u nafty by mohlo být snížení trvalé. Důvodem přitom nejsou vysoké ceny paliva, ale zajištění konkurenceschopnosti českých dopravců. Stanjura to dnes řekl novinářům.

O případném prodloužení snížení spotřební daně na pohonné hmoty chce Stanjura nejprve jednat s kolegy ve vládě. Za vhodné ale stále považuje debatovat o trvalém snížení spotřební daně u nafty, protože v Německu a Polsku je nejnižší sazba stejná jako nyní v České republice, uvedl. Rozhodnutí o pokračování úlevy musí podle Stanjury samozřejmě padnout do konce září.

Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od 1. června. Vláda ho zavedla jako reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem.

Ceny ropy dnes pokračují v růstu kvůli údajům signalizujícím silnou poptávku po palivech ve Spojených státech a předpokládanému poklesu dodávek suroviny z Ruska. Cena severomořské ropy Brent kolem 17:30 SELČ vykazovala nárůst zhruba o 2,5 procenta a překročila 96 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala růst ve stejném rozsahu a dostala se nad 90 dolarů za barel.

Americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA) ve středu oznámil, že zásoby ropy v USA minulý týden klesly o 7,1 milionu na 425 milionů barelů. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali mnohem mírnější pokles, a to o 275.000 barelů. Nečekaně výrazný pokles vykázaly také zásoby benzinu.

Návrh na úsporný tarif projedná vláda příští týden ve středu, vyplývá z programu jejího jednání. Ministři by měli určit mj. konkrétní výše podpory.

Zlepšit se v češtině pro práci v českých školách mohou ukrajinští uprchlíci v novém on-line kurzu s názvem Nauč mě to. Kurz připravila nezisková organizace Člověk v tísni, určený je hlavně pro ukrajinské asistentky a asistenty pedagoga. Zájemci ho mohou využít ke samostudiu podle vlastního tempa. Lekce jsou na webu k dispozici bezplatně. ČTK o tom dnes informoval mediální koordinátor programu Varianty společnosti Člověk v tísni Václav Zeman.

Organizace spojených národů musí zajistit bezpečnost ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny a její osvobození od ruských vojsk, uvedl dnes po setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že útoky na elektrárnu by mohly mít katastrofické následky pro celý svět.

„OSN musí zajistit bezpečnost tohoto strategického objektu, jeho demilitarizaci a úplné osvobození od ruských vojáků,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram po setkání s Guterresem v ukrajinském Lvově.

„Tento vědomý teror ze strany agresora může mít globální katastrofické důsledky pro celý svět,“ zdůraznil ukrajinský prezident, který Rusko v souvislosti se Záporožskou jadernou elektrárnou viní z terorismu a jaderného vydírání.

Rusko se dál hodlá držet zásady nepřípustnosti ozbrojeného konfliktu mezi jadernými velmocemi, sdělil dnes podle agentury RIA Novosti zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí Ivan Něčajev. Rusko by použilo jaderný arzenál jedině v reakci na agresi zahrnující zbraně hromadného ničení nebo při ohrožení jeho existence, prohlásil tento představitel ruského ministerstva.

„Ruská armádní doktrína připouští jadernou odezvu výhradně jen jako odpověď na agresi s použitím zbraní hromadného ničení nebo pokud je v ohrožení samotná existence státu,“ uvedl Něčajev. Doplnil, že Rusko ale nehodlá dopustit jadernou válku, poněvadž takový konflikt „nemůže mít vítěze“.

Finsko má podezření, že dva ruské bojové letouny MiG-31 dnes narušily jeho vzdušný prostor. Oznámilo to finské ministerstvo obrany. Moskva dnes uvedla, že přesunula do Kaliningradské oblasti tři letouny tohoto typu vybavené nadzvukovými raketami Kinžal, informovala agentura Reuters. Není ale jasné, zda jde o ty samé stroje, které se podle Helsinek dopustily narušení finského vzdušného prostoru.

„Máme podezření, že dva ruské stíhací letouny MiG-31 narušily finský vzdušný prostor ve Finském zálivu u města Porvoo,“ uvedlo ministerstvo obrany v Helsinkách. Vzdušné síly podle úřadu oba letouny identifikovaly a pobřežní stráž začala záležitost vyšetřovat. Narušení trvalo zhruba dvě minuty, tvrdí úřady.

Podívejte se na první společné fotografie prezidentů Zelenského a Erdogana.

Před válkou Ruska proti Ukrajině, která trvá již téměř půl roku, utekli mnozí ukrajinští milionáři a miliardáři na Azurové pobřeží, kde jsou ale celému světu na očích, upozornil list Ukrajinska pravda. „Obscénní množství neslušně bohatých ukrajinských uprchlíků“ ironicky překřtil na „prapor Monako“. 

„To, co jsme viděli, je v příkrém rozporu s tím, co Ukrajina a Ukrajinci prožívají šestý měsíc. Azurové pobřeží je jedním z oblíbených míst pro letní dovolenou světových elit. Proto je těžké pochopit, proč se ukrajinští milionáři a miliardáři, kteří svou zemi více než desetiletí oslabovali, rozhodli ,odsedět si' válku právě tady, před zraky celého světa. Světa, který nyní pomáhá Ukrajině. Zdá se, že horší antireklamu než nejnovější modely vozů Bentley a Maybach s ukrajinskými poznávacími značkami nelze najít,“ napsal deník v reportáži, hojně přetiskované i dalšími ukrajinskými médii.

Ve Lvovu se shromáždili demonstranti, někteří z nich jsou příbuzní vojáků z pluku Azov. Čekají na tureckého prezidenta Erdogana a generálního tajemníka Guterrese, kteří by kolem nich měli projíždět na schůzi s prezidentem Zelenským. 

Turecký prezident Erdogan dorazil do Lvova. V blízké době se setká s prezidentem Zelenským a posléze se společně přidají ke generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi.

Prezident Volodymyr Zelensky navštívil zraněné vojáky ve Lvovu, informovala Nexta. 

Model šíření radioaktivních látek by v případě jaderné havárie v Záporožské jaderné elektrárně, který vypracoval ukrajinský hydrometeorologický ústav, ukazuje, že kontaminace by postihla především Ukrajinu a sousední země, ale rovněž část Česka. Český úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) tento týden varoval před apokalyptickými spekulacemi a uvedl, že při uvolnění radioaktivních látek by bylo nezbytné přijímat ochranná opatření pro obyvatelstvo maximálně do vzdálenosti několika stovek kilometrů od elektrárny.

„Je pochopitelné, že veřejnost je tímto vývojem znepokojena, a jistě není na místě situaci podceňovat. Na druhou stranu je však potřeba situaci hodnotit realisticky a nedat prostor apokalyptickým spekulacím,“ upozornil SÚJB. 

Zhruba dvě pětiny Poláků se domnívají, že válka na Ukrajině představuje velkou hrozbu pro polskou ekonomiku. Vyplývá to podle agentury PAP ze srpnového průzkumu, jehož výsledky zveřejnil polský statistický úřad.