ONLINE: Rusové přišli na Ukrajině už o milion mužů. A německý ministr obrany v Kyjevě

Ruský tanker SCF Primorye u břehů Singapuru v tichosti přeložil náklad ropy na jiné plavidlo, aby se vyhnul sankcím, které na něj loni uvalily Spojené státy. S odkazem na satelitní záznamy a další zdroje o tom dnes informuje agentura Bloomberg. Jde podle ní o první ruský tanker, který se snaží dodat surovou ropu v době, kdy se na něj vztahují americké sankce. A také o ukázku toho, jak daleko je Moskva ochotna zajít, aby podkopala účinnost amerických omezení namířených proti její flotile.

Tři roky v trestanecké kolonii uložil dnes soud v ruském Jekatěrinburgu muži, který loni vynadal chlapci za to, že nosil čepici s písmenem Z. To je považováno za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu. Informoval o tom deník Kommersant.

Hnutí ANO vždy podporovalo Ukrajinu a bude v tom pokračovat, sdělil ČTK na dotaz k postoji nové europoslanecké sestavy ve volbách vítězného hnutí Jaroslav Bžoch. O kontinuální pomoci zemi napadené Ruskem nemají pochyby zástupci TOP 09 či STAN, podle předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné, která do voleb vedla koalici Stačilo!, největší podporu Ukrajině může Unie a Evropský parlament dát tehdy, když přispěje k ukončení bojů.

„My jsme Ukrajinu vždy podporovali a budeme v tom pokračovat. Samozřejmě bude důležité, jak bude další podpora ze strany EU vypadat,“ uvedl Bžoch, dosud místopředseda sněmovního zahraničního i evropského výboru. ANO ve volbách do Evropského parlamentu získalo sedm europoslaneckých mandátů.

Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR.

Ukrajinská armáda podle generálního štábu zasáhla ruské systémy protivzdušné obrany na okupovaném Krymu.

Ukrajinský generální štáb později informoval, že zasažen byl protiletadlový systém S-400 u města Džankoj na Krymu a dva méně sofistikované systémy S-300 na dalších dvou místech na poloostrově. Podle Kyjeva ruská protivzdušná obrana nezachytila žádnou z odpálených raket a radary ruských systémů přestaly fungovat.

Ruské síly systémy S-300 a S-400 během války proti Ukrajině používají i k ostřelování pozemních cílů.

Podle stanice NEXTA na střeše Paláce umění v ruském městě Ivanovo došlo k výbuchu. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda má plně pod kontrolou situaci v Sumské oblasti na severovýchodě země. Stalo se tak poté, co čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v neděli uvedl, že ruští vojáci obsadili hraniční obec Ryživka. Ruská armáda minulý měsíc pronikla na ukrajinské území v Charkovské oblasti sousedící se Sumskou oblastí.

„Sumská oblast: naše síly plně kontrolují situaci. Pokračuje aktivita ruských diverzních skupin. Ničí je (naši vojáci). A budou ničit,“ napsal dnes Zelenskyj na svém účtu na telegramu. K situaci v Ryživce napsal, že Rusové se tam pokusili podniknout operaci „propagandistického charakteru“. K dnešnímu ránu se podle něj ruské vojáky v okolí vesnice podařilo zničit a „okupanti v ní nejsou přítomní“.

Z několika ruských regionů ležících u hranic s Ukrajinou byl v noci na dnešek hlášen přílet ukrajinských dronů. Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov řekl, že na ni útočilo osm bezpilotních letounů. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila čtyři tyto stroje nad Brjanskou oblastí. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC.

Podle Smirnova v Kurské oblasti útočily drony, které se po zásahu cíle zničí, dále kvadrokoptéry a jedna těžká oktokoptéra, tedy stroj s osmi vrtulemi. Zasaženy byly dvě administrativní budovy na dvou různých místech regionu. Nikomu se nic nestalo.

BBC podotýká, že ruské ministerstvo obrany se v ranní svodce o útoku dronů na Kurskou oblast nezmínilo a informovalo jen o likvidaci čtyř bezpilotních letounů nad Brjanskou oblastí. Podle jejího gubernátora Alexandra Bogomaze při tom nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.

Ruský letecký úřad dnes asi na tři hodiny nařídil přerušit provoz na letišti v Kazani. Toto opatření podniká v případě hrozícího nebo skutečného útoku dronů. Informace o žádném takovém incidentu dnes z Tatarstánu, jehož je Kazaň správním centrem, nepřišly, nicméně dronové útoky tato republika zažila už několikrát. Letouny, které směřovaly do Kazaně, podle agentury RIA Novosti přistály v Nižněkamsku a Samaře.

Na mírovou konferenci o Ukrajině, kterou bude o víkendu hostit Švýcarsko, se zatím přihlásilo 90 zemí a organizací. Uvedla to dnes vláda alpské země. Rusko se summitu nezúčastní, což podle agentury Reuters snižuje očekávání, že se konferenci podaří dosáhnout průlomu.

Summit, na němž bude Česko zastupovat prezident Petr Pavel, pořádá Švýcarsko na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jedním z jeho cílů je podle Bernu společně vytvořit plán, jak zapojit Kyjev i Moskvu do mírového procesu.

Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis, jehož země podle dřívějších údajů pozvala na 160 delegací, dnes poznamenal, že se na konferenci bude diskutovat také o dalších oblastech, na které válka na Ukrajině dopadá, ať už to je jaderná bezpečnost, otázka válečných zajatců či svoboda plavby.

Švýcarsko už dříve uvedlo, že k účasti Ruska na summitu bylo otevřené, ale Moskva dala opakovaně najevo, že o konferenci nemá zájem. Moskva, která už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, sice tvrdí, že se proti vyjednávání nestaví, alpská země však podle ní není ve válce na Ukrajině neutrální, protože se připojila k protiruským sankcím Evropské unie.

Ruský prezident Vladimir Putin v následujících týdnech navštíví Severní Koreu, uvedl deník Vedomosti s odvoláním na diplomatické zdroje. Velvyslanec Ruska v KLDR Alexander Macegora potvrdil, že Putinova návštěva asijské země se již aktivně připravuje, konkrétní datum nicméně zatím není jasné. Putin by podle médií mohl navštívit i Vietnam, s největší pravděpodobností ještě v červnu po návštěvě Severní Koreje.

K Putinově nadcházející návštěvě Kreml uvedl, že Rusko chce s KLDR posílit spolupráci „ve všech oblastech“. Podle médií by Putin s Kimem mohl jednat mimo jiné o tom, zda Rusko z asijské země přiveze pracovní migranty. Rusko se potýká s nedostatkem pracovní síly poté, co byly statisíce mužů mobilizovány do války na Ukrajině, případně ze země utekly, připomíná agentura Reuters.

Ruské jednotky pokračují v ostřelování pohraničních oblastí Černihiv, Sumy a Charkov. Během dne bylo napočítáno celkem 33 ostřelování (151 výbuchů) z různých druhů zbraní.

Jak informoval Ukrinform, operační velení „Sever“ to oznámilo na  Facebooku.

V Černihovské oblasti se pod nepřátelskou palbu dostaly 4 osady obcí Semenivska, Snovska a Novgorod-Siverska, a to: Medvedivka – 12 výbuchů, pravděpodobně 120 mm minomet, Bleshnya – 4 výbuchy, pravděpodobně 120 mm minomet, Khrinivka – 9 výbuchů, pravděpodobně 120 mm minomet a Buchki – 4 výbuchy, pravděpodobně dělostřelectvo ráže 152 mm.

„Udržet podporu Ukrajině v europarlamentu bude velice náročné,“ řekl Alexandr Vondra, lídr koalice SPOLU po vyhlášení výsledků voleb do Evropského parlamentu.

To je z dnešního zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno.

Desítky lidí se dnes v podvečer sešly na pražském Staroměstském náměstí, aby vyjádřili podporu dobrovolníkům ze stánku Pražského Majdanu, které minulý víkend napadla pětice cizinců. Kolem stánku, v němž se vybírají příspěvky na podporu Ukrajiny proti ruské agresi, vytvořili symbolickou hradbu ze štítů a deštníků. Policie kvůli incidentu nikoho z cizinců neobvinila, z důkazů totiž nevyplynulo, že by kdokoli z účastníků potyčky ruskou agresi schvaloval. Věcí se ale dále zabývá, mohlo by jít o přestupek.

Po ukrajinských útocích na Ruskem kontrolované oblasti na východě a jihu Ukrajiny byli zabiti dva civilisté. Podle agentury Reuters to oznámila Moskva, která v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.

Jeden muž byl zabit a jedna žena zraněna dělostřeleckou palbou, která zasáhla obci Nova Majačka v jižní části Chersonské oblasti, napsal na komunikační platformě Telegram představitel okupační správy Vladimir Saldo. Podle Oleksije Kulemzina (rusky Alexeje Kulemzina), Ruskem dosazeného starosty města Doněck na východě Ukrajiny, byl další muž zabit výbušninou shozenou z dronu.

Server The Welt zveřejnil, které země Francie pozvala do koalice, která by trénovala vojsko na Ukrajině. Má jít o Baltské státy, Polsko, Dánsko, Švédsko, Velkou Británii, Nizozemí a USA.

Odhad aktuálních ruských ztrát k 9. červnu. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of June 9, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/f8fEGMz5m5

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) June 9, 2024

Ukrajinská rozvědka dnes na svém webu oznámila, že v ruské Astrachanské oblasti zasáhla na letecké základně v Achtubinsku stíhačku Su-57 - nejmodernější letoun používaný ruským letectvem. Příspěvek na svém webu doprovodila satelitním snímkem, na němž jsou v okolí letadla patrné stopy po ohni a explozi. Zda je stroj vyřazený z provozu, není jasné.

Poškozený Su-57, kterých je ve službě jen několik, je podle rozvědky vůbec první. Ukrajinci neuvedli, jaké bojové prostředky při útoku použili, rozvědka však pravidelně vysílá drony dlouhého doletu proti cílům ležícím stovky kilometrů hluboko na ruském území.

For the first time, a russian Su-57 jet was hit.

On June 8, 2024, a Su-57 multi-purpose fighter was hit on the territory of the Akhtubinsk air base in the Astrakhan region (russia), located 589 kilometers from the frontline.
Satellite images of the plane provide evidence of the… pic.twitter.com/XjgWxTEsa8

— Defense of Ukraine (@DefenceU) June 9, 2024

Naše zpravodajství z války na Ukrajině je pro dnešek u konce. Budeme pokračovat v neděli ráno, dobrou noc. 

Prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron se dnes spolu v Paříži bavili také o ruské invazi na Ukrajinu. Biden zopakoval, že Spojené státy „stojí pevně po boku Ukrajiny“ a nepřestanou ji spolu se svými spojenci podporovat. „Opakuji, že se nezalekneme,“ řekl šéf Bílého domu. Biden v pátek ve Francii hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a mimo jiné se mu omluvil za několikaměsíční zdržení americké vojenské pomoci, které umožnilo Rusku dosáhnout zisků na bojišti.

Za dnešním útokem na vojenské letiště v Severní Osetii stojí Ukrajina, řekl agentuře AFP zdroj z vojenské rozvědky v Kyjevě. „Dnešní útok na letiště v Severní Osetii byl speciální operací GUR,“ uvedl zdroj s odkazem na ukrajinskou vojenskou rozvědku.

Slovenský premiér Robert Fico využil dnešní volby do Evropského parlamentu (EP) ke kritice západních zemí za to, že souhlasily, aby Ukrajina používala jejich zbraně k útokům na Rusko. V příspěvku na sociální síti Fico tvrdil, že velké demokracie si nepřejí mír, ale eskalaci napětí s Ruskem.

Ruské úřady uvedly, že ruské jednotky protivzdušné obrany zničily tři ukrajinské bezpilotní letouny v ruském městě Mozdok v Republice Severní Osetie – Alania, která leží u hranic s Gruzií. Oznámil to šéf oblastní správy Sergej Menjajlo. Podle ruských tiskových agentur je to poprvé, co drony zaútočily v této oblasti.

Menjajlo na platformě Telegram napsal, že útok způsobil menší škody a požáry, nikdo při něm ale nebyl zraněn. Cílem útoku bylo podle něj vojenské letiště.

Ukrajinská protivzdušná obrana spolu s dobrovolníky v noci na dnešek sestřelila devět ze 13 ruských dronů, a to nad čtyřmi oblastmi převážně na východě země. S odkazem na tvrzení ukrajinského letectva o tom dnes informuje agentura Reuters.

Drony Šáhed, které dodává ruskému režimu Írán, Ukrajinci sestřelili nad Poltavskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Charkovskou oblastí. Sestřelena byla i jedna ruská střela X-59 vypálená z Kurské oblasti na západě Ruska, stojí ve sdělení ukrajinského letectva.

Červencovému summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu bude dominovat téma plnění závazku členských zemí dávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, ale i dalších povinností, které mají jednotlivé státy vůči Alianci. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Promítnou se do něj také blížící se prezidentské volby ve Spojených státech, míní.

„Dominantním tématem bude stoprocentně plnění závazků minimálně dvou procent HDP ze strany jednotlivých zemí,“ uvedla Černochová. Dalším zásadním tématem bude podle Černochové situace ve světě z hlediska bezpečnosti. „Protože ta se oproti summitu, který byl ve Vilniusu, troufám si říct, nezlepšila, ale zhoršila, protože vedle války na Ukrajině přibyl konflikt na Blízkém východě,“ poznamenala.