ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Sedm zraněných, včetně patnáctiletého dítěte, si dnes večeru vyžádalo ruské ostřelování Chersonu, správního střediska stejnojmenné oblasti na jihu Ukrajiny. Nejmladšímu ze zraněných je 15, nejstaršímu 78 let, uvedl šéf oblastní správy Oleksander Prokudin podle listu Ukrajinska pravda. Ve stejném regionu se obětí náletu ruského dronu na obec Stanislav stal devětašedesátiletý civilista, napsala agentura Unian.

Rusové podle deníku zasadili masivní ránu obytným čtvrtím, ve městě vypuklo několik požárů. Útoky poškodily kritickou infrastrukturu města, především potrubí rozvádějící plyn, a zasáhl také jedno ze zdravotnických zařízení.

Ukrajinská řeckokatolická církev nehodlá uplatnit dokument Vatikánu, který umožňuje požehnat stejnopohlavním párům a který podpořil papež František. Arcibiskup Svjatoslav Ševčuk, který stojí v čele ukrajinské řeckokatolické církve, uvedl, že vatikánský dokument „vykládá pastorační význam požehnání v latinské církvi“, ale nezmiňuje se o řeckokatolické církvi a jejím učení.

„Tato deklarace se vztahuje výlučně na latinskou církev a nemá žádnou právní moc ohledně věřících řeckokatolické církve,“ uvedl arcibiskup v prohlášení, ze kterého dnes citovala agentura Reuters. Požehnání podle arcibiskupa nelze oddělit od církevního učení, a tak „nemůže v žádném případě odporovat učení církve o rodině jako věrném, nerozlučném a plodném svazku lásky mezi mužem a ženou“.

Jekatěrina Duncovová, které ruská volební komise neumožní kandidovat proti Putinovi, ohlásila, že se proti rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu, a také vybídla liberální mimoparlamentní stranu Jabloko, aby ji nominovala jako svou kandidátku. Strana ale novinářku odmítla s tím, že ji nezná, uvedl server Meduza.

„Neměli bychom říkat nesmysly. Jabloko nemůže nominovat Duncovovou. To je vyloučeno. Protože ji neznáme,“ řekl zakladatel strany Grigorij Javlinskij v rozhovoru s novináři. Jabloko podle něj nenavrhne žádného prezidentského kandidáta, protože nevidí žádný smysl „hrát tuto hru“.

Komise dnes posuzování žádosti vysílala v přímém přenosu na svém webu. Přenos se několikrát zasekl, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa. Členové komise hlasovali proti kandidatuře Duncovové jednomyslně.

„Jekatěrino Sergejevno, jste mladá žena, máte ještě všechno před sebou. Libovolné mínus lze vždy přeměnit v plus, jakákoliv zkušenost je přeci jen zkušenost,“ řekla šéfka komise Ella Pamfilovová Duncovové, uvedla Meduza. Dodala, že podobná slova řekla Pamfilovová i opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému, když jej komise v prosinci 2017 odmítla zaregistrovat jako prezidentského kandidáta.

Polští rolníci od neděle uvolní blokádu přechodu Medyka-Šehyni po týdnech protestů proti konkurenci z Ukrajiny, oznámila dnes polská a ukrajinská média.

Rolníci by mohli v protestu pokračovat od 2. či 3. ledna, pokud mezitím nedostanou od premiéra Donalda Tuska písemné ujištění, že vláda splní jejich požadavky, varoval Kondrów. Jde mimo jiné o zastavení dovozu cukru a okamžité vyplacení přímých plateb, napsal PAP.

Rusko v příštím roce zruší dovozní clo až na 140 000 tun mraženého kuřecího masa. Oznámila to dnes ruská vláda. Snaží se tak zvýšit nabídku kuřecího masa na domácím trhu a udržet jeho ceny na nízké úrovni, píše agentura Reuters.

Návštěvníky ruských kin čeká v blízké budoucnosti další velká dávka vlastenectví na stříbrném plátně. Mezi vznikajícími snímky, na která filmová studia na počátku prosince žádala příspěvek od státu, jsou například historický velkofilm Roždenije imperii (Zrození říše) o válčení cara Petra I. Velikého se Švédskem o přístup k moři, který vzniká ve studiu oscarového režiséra Nikity Michalkova, upozornil server Meduza.

Znovuzrození na stříbrném plátnu se má dočkat i bohatýr starých ruských pověstí, Ilja Muromec. Autoři filmu slibují podívanou ve stylu západních trháků na historické téma, jako jsou Gladiátor a Troja, ale hlavní postavu namísto hrdinné smrti na bojišti nakonec čeká odchod do výslužby, aby „zasvětil zbytek života službě Bohu“. Část budoucích tržeb studio slibuje věnovat na výstavbu prvního kostela zasvěceného Iljovi Pečerskému, mnichovi, kterému se přisuzuje autorství pověsti o bohatýrovi.

Rusko od února zvýší zhruba o desetinu poplatek, který platí Bělorusku za tranzit ropy do Evropy přes jižní větev ropovodu Družba. Informoval o tom dnes ruský list Kommersant. Rusko dodává jižní větví Družby ropu do České republiky, Slovenska a Maďarska. Rafinerie v těchto zemích budou v důsledku vyššího tranzitního poplatku čelit vyšším cenám, napsala agentura Reuters.

List Kommersant uvedl, že ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se dohodl s Běloruskem na zvýšení tranzitního poplatku o 10,2 procenta. Dodal, že Bělorusko původně doufalo ve zvýšení o 14,5 procenta.

Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková dnes uvedla, že polští řidiči kamionů uvolnili blokádu hraničního přechodu Medyka-Šehyni po týdnech protestů proti konkurenci z Ukrajiny. Napsala to agentura Reuters, která však předtím informovala, že protest na uvedeném přechodu přerušují polští zemědělci, zatímco dopravci ohlásili vystupňování své širší blokády.

Dopravci blokují provoz na velkých hraničních přechodech s Ukrajinou od 6. listopadu a požadují po Evropské unii, aby obnovila pro ukrajinské společnosti povinná povolení pro činnost v unii. Ke konci listopadu se k nim na přechodu Medyka přidali zemědělci, kterým se nelíbí pokles cen zemědělských produktů v důsledku dovozu ukrajinského obilí a požadují státní podporu.

Ruská volební komise nepovolí sběr podpisů na podporu ruské novinářky Jekatěriny Duncovové, která se v prezidentských volbách příští rok na jaře chystala postavit dlouholetému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Komise své dnešní rozhodnutí zdůvodnila argumentem, že v příslušné žádosti týkající se kandidatury Duncovové je více než 100 chyb. Podle webu stanice Rádia Svobodná Evropa to znamená, že komise Duncovové kandidovat ve volbách nepovolila.

Čtyřicetiletá Duncovová je regionální novinářka, která do oznámení kandidatury nebyla příliš známá. Na svém předvolebním webu vyzývá mimo jiné k ukončení bojů na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že nekandiduje za politickou stranu, musí ji podle ruského volebního zákona podpořit nejméně 500 lidí, než může začít sbírat podpisy.

Tři ruské stíhačky Su-34 se podařilo v pátek ukrajinské armádě sestřelit díky tomu, že ruské síly s nimi riskovaly a příliš se s nimi přiblížily ukrajinským pozicím, prohlásil dnes podle agentury Unian mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Agentura zničení stíhaček označila za skvělou operaci ukrajinských sil. Podobná tvrzení válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách však nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

„Rusové začali být drzí, přiletěli blíž a snažili se nanést úder řízenými leteckými bombami na pozice v hloubi obrany našich vojsk. To riziko jim nevyšlo. Doufejme, že okupanti budou takto riskovat častěji,“ uvedl Ihnat. Sestřelení tří strojů je podle něj „top událostí“.

Současná podoba války na Ukrajině naznačuje podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany stagnaci a ztrátu operačního tempa na obou stranách. Aby Kyjev mohl uskutečnit úspěšnou protiofenzivu, musela by se západní pomoc zdvojnásobit nebo i ztrojnásobit, uvedl Petráš v rozhovoru s ČTK.

Současný stav na frontě je podle odborníka stavem, na který se musí nahlížet z úhlu dostupných informací o jedné i druhé straně. „Pokud jde o ruskou stranu, stále se jen spekuluje o tom, co je vlastně konečným cílem této operace. Je potřebné si říci, že pokud mělo a má kremelské vedení za cíl obsazení většinového území Ukrajiny, pak je dosavadní vývoj operace pro ruské armádní velení naprostým neúspěchem. Pokud však je klíčovým strategickým cílem operace ovládnutí východní a jihovýchodní části Ukrajiny, tedy především oblast Donbasu s proruskými separatistickými republikami, pak je vývoj pro ruskou stranu příznivý,“ uvedl Petráš.

Ukrajinská protivzdušná obrana v pátek večer sestřelila všech devět dronů, kterými zaútočili Rusové. V ranní svodce to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Bezpilotní letouny byly podle hlášení zneškodněny nad Oděskou oblastí na jihu Ukrajiny a nad Chmelnyckou oblastí na západě, píše ruskojazyčný web zpravodajské společnosti BBC.

Včerejší ruské útoky na několik obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny zabily jednoho civilistu a dalších šest zranily. Oznámil to na platformě Telegram úřad regionální prokuratury.

Dvaasedmdesátiletého muže ve vesnici v okrese Kramatorsk zabila letecká puma, zatímco při ruských dělostřeleckých útocích byli zraněni dva muži ve věku 48 a 86 let v okrese Pokrovsk. V Torecku, který byl terčem ostřelování druhý den po sobě, byla při vzdušném bombardování zraněna 54letá žena a tři lidé ve věku 60 let.