ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Česká republika vydala v uplynulém týdnu ukrajinským uprchlíkům 2360 víz dočasné ochrany. Je to o 189 více než o týden dříve. Od únorového vpádu ruské armády do sousední země Česko vydalo 467.418 dočasných víz. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra. Víza jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Úřady nyní víza neudělují o víkendu, nejvíc jich proto obvykle bývá v pondělí, kdy se znovu otevře registrace. Bylo tomu tak i v uplynulém týdnu, v pondělí 5. prosince získalo dočasnou ochranu v Česku 861 žadatelů z Ukrajiny. Nejmenší zájem byl ve čtvrtek, kdy bylo vydáno víz 102.

Dva lidé byli zabiti a dalších pět zraněno poté, co ruské jednotky ostřelovaly jižní oblast Chersonu, uvedl gubernátor Jaroslav Januševič. Ruské jednotky v sobotu zasáhly porodnici, kavárnu a obytný dům.

Město Cherson bylo v listopadu během protiofenzívy znovu dobyto ukrajinskými silami.

Náměstkyně ministra vnitra Ukrajiny Kateryna Pavličenko uvedla, že Státní služba pro mimořádné situace od začátku ruské invaze odstranila více než 300 000 výbušných zařízení.

Podle Pavličenkové je třeba odminovat ještě asi 30 % území Ukrajiny.

Britský ministr zahraničí James Cleverly prohlásil, že Vladimir Putin musí nést odpovědnost za válečné zločiny spáchané na Ukrajině.

„Rozhodně musí být vyvozena odpovědnost. A to od vojáků, kteří tato zvěrstva páchají až po samotný vrchol. Musí existovat odpovědnost, což se týká i Vladimíra Putina,“ uvedl.

„Podporujeme Mezinárodní trestní soud, ale uznáváme, že mohou existovat i jiné prostředky. Budeme spolupracovat s našimi přáteli, včetně Ukrajinců, v mezinárodním společenství, abychom zjistili, jak by mohl vypadat účinný rámec odpovědnosti,“ dodal.

Podle amerického Institutu pro studium války hrozí, že Putin ztratí podporu některých bývalých vůdců a veteránů konfliktu na Donbasu kvůli tomu, že Rusko nedokázalo zatlačit ukrajinské síly západně od Doněcku.

Igor Girkin, bývalý agent ruské FSB a klíčová postava počátku ruské války na Ukrajině, kritizoval Putina kvůli skutečnosti, že se mu nepodařilo vytlačit ukrajinské dělostřelectvo výrazně dál od Doněcku.

Ruský exprezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že země zvyšuje kapacitu výroby zbraní nové generace, aby se chránila před nepřáteli v Evropě, Spojených státech a Austrálii, uvedla agentura Reuters.

„Navyšujeme výrobu nejsilnějších ničivých prostředků. Včetně těch, které jsou založeny na nových principech,“ napsal Medveděv na Telegramu.

„Náš nepřítel se zakopal nejen v oblasti okolo Kyjeva. Je v Evropě, Severní Americe, Japonsku, Austrálii, na Novém Zélandu a na celé řadě dalších míst, která nacistům slíbila věrnost,“ dodal

Britský ministr zahraničí James Cleverly prohlásil, že Rusko neprojevuje žádné známky toho, že by mělo zájem na vyřešení konfliktu na Ukrajině.

Vyjádřil se tak k nedávným zprávám, podle nichž Putin naznačil, že by na obzoru mohly být mírové rozhovory.

„Opravdu nevidím nic, co by přicházelo z ruské strany a co by mi dávalo důvěru, že Vladimir Putin má zájem vstoupit do těchto rozhovorů v dobré víře. Širší rétorika je stále velmi konfrontační,“ uvedl.

Podle britského ministerstva obrany je ruský návrh federálního rozpočtu, který v roce 2022 podepsal Vladimir Putin a v němž se uvádí, že v roce 2023 bude na obranu, bezpečnost a prosazování práva vyčleněno více než 9 bilionů rublů (143 miliard USD), pravděpodobně příliš optimistický.

MO dodává, že tato částka představuje výrazný nárůst oproti předchozím letům a představovala by více než 30 % celého ruského rozpočtu.

Ve výsledku budou ostatní části ruského rozpočtu pod rostoucím tlakem na podporu války, tvrdí.

Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti oznámila, že začala měnit ukrajinské hřivny v místním oběhu na ruské rubly. V oblastech kontrolovaných Moskvou budou hřivny staženy z oběhu 1. ledna.

Předtím Ruskem dosazená správa uvedla, že v Chersonské oblasti budou přijímány rubly i hřivny.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil uvedl, že Rusko posílilo mobilizaci v okupovaných částech Luhanské oblasti. Hodlá tak posílit své jednotky bojující u Severodoněcku na východě Ukrajiny.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Vladimir Putin je odhodlán dobýt část Ukrajiny. Ve své brutalitě nemá údajně žádné zábrany.

„Kdykoli s Putinem mluvím, říká zcela jasně, že mu jde o to něco dobýt,“ řekl Scholz v sobotu na akci v Postupimi nedaleko Berlína. „Chce prostě násilím ukořistit část ukrajinského území.“

Scholz od začátku invaze na Ukrajinu 24. února hovořil s ruským prezidentem častěji než většina ostatních západních představitelů. Naposledy spolu telefonicky jednali 2. prosince.

Sněmovna bude schvalovat na nadcházející řádné schůzi pravidla prodloužení dočasné ochrany uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí. 

Dočasnou ochranu navrhla vláda prodloužit ukrajinským běžencům o rok do konce března 2024. Umožňuje jim přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v ČR. Ukrajinci se podle předlohy budou muset elektronicky zaregistrovat a následně se ve stanoveném termínu dostavit na pracoviště ministerstva vnitra, na němž dostanou příslušný vízový štítek. Pokud by tak uprchlíci v určených lhůtách neučinili, o dočasnou ochranu by přišli. Pravidla by měla Sněmovna schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Ukrajinské síly podnikly v sobotu večer útok na Ruskem obsazený Melitopol v jižní části země, uvedli ukrajinští představitelé i ruská okupační správa. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vládě v Kyjevu, podle agentury Unian uvedl, že při něm zemřelo nebo bylo zraněno asi 200 ruských vojáků. Ukrajinský útok na Melitopol potvrdil podle agentury TASS také šéf okupační oblastní správy Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij), podle něhož při něm utrpěli civilisté.

Ruský prezident Vladimir Putin by kvůli neschopnosti ruských sil vytlačit ukrajinské síly dál od Doněcka na ukrajinském Donbasu mohl přijít o podporu bývalých lídrů tamních separatistických republik. Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Putina například v posledních dnech otevřeně kritizoval bývalý ministr obrany samozvané Doněcké lidové republiky Igor Girkin, který byl klíčovou postavou na začátku války na Ukrajině v roce 2014. Tento bývalý velitel separatistů poukázal na to, že se ruské armádě nedaří zatlačit ukrajinské síly dostatečně daleko od Ruskem obsazeného Doněcka, který je tak stále v dosahu ukrajinského dělostřelectva. O Putinovi se kriticky vyjádřil také například bývalý ministr bezpečnosti Doněcké lidové republiky Alexandr Chodakovskij. Ten poukázal na korupční schémata, která podle něj narušují obnovu Ruskem okupovaného Mariupolu. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Po ruských náletech íránskými drony je v ukrajinském přístavním městě Oděsa a jejím okolí 1,5 milionu lidí bez proudu. Ve svém pravidelném večerním videu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K elektrické síti je připojena pouze kritická infrastruktura a situace je velmi obtížná, prohlásil. Úřady varují, že výpadky potrvají dlouho, a navrhly lidem odchod z oblasti.

V noci na sobotu letělo na Oděsu 15 bezpilotních letounů typu Šáhed-136 íránské výroby, ukrajinské armádě se jich podařilo deset sestřelit, uvedl Zelenskyj. Podle Zelenského je to „záměrná šikana a snaha přivést město ke katastrofě“.