ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina, a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.

Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.

„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: ‚Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel.

I welcome the vote of the US House of Representatives approving the - long overdue - crucial USD 60 billion aid package for Ukraine.

This sends a clear message to the Kremlin: Those who believe in freedom and UN charter will continue to support Ukraine and its people.

— Charles Michel (@CharlesMichel) April 20, 2024

„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.

Jednání premiéra Petra Fialy (ODS) se šéfkou Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou: Hovořili také o Ukrajině, předsedkyně EP ocenila českou pomoc zemi napadené Ruskem. „Ukrajinská bezpečnost je i evropskou bezpečností,“ řekla. Diskutovali také další výzvy, kterým čelí čeští občané i občané dalších zemí Evropy, podle Metsolaové je potřeba vést s lidmi dialog a reagovat na frustrace. Je třeba naslouchat a následně jednat, řekla.

„Velmi srdečná schůzka ve Strakově akademii,“ tweetoval premiér.

Evropská komise poskytne Ukrajině 50 milionů eur na opravu ukrajinských přístavů poškozených ruskými útoky. Oznámila to šéfka komise Ursula von der Leyenová.

Despite the war, Ukraine keeps feeding the world.

In this effort, you can count on the EU.

We continue enhancing our Solidarity Lanes and will provide €50 million to repair your port infrastructure.

Together we ship Ukrainian grain to the world.@ZelenskyyUa pic.twitter.com/2kEELoEKKD

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) November 25, 2023

Ukrajinský Holodomor dnes připomněla i šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Podle ní se Rusko opět snaží na Ukrajině udělat z potravin zbraň. „Musíme tyto hanebnosti zastavit,“ uvedla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ji za tento postoj poděkoval.

Today we remember the millions of children, women & men starved to death during the Holodomor genocide.

90 years later, Russia is again weaponising food as it pursues with its aggression of Ukraine.

We must do everything to stop the atrocities. We continue to #StandWithUkraine. pic.twitter.com/Mj4eDMGr3R

— Roberta Metsola (@EP_President) November 25, 2023

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána nechala po Maďarsku nainstalovat billboardy namířené proti předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Agentura Reuters dnes napsala, že Fidesz takto zahájil kampaň před volbami do Evropského parlamentu naplánovanými na červen příštího roku.

Von der Leyenová je na billboardech zobrazená společně s Alexem Sorosem, synem George Sorose, amerického finančníka a filantropa maďarského původu, který je dlouhodobě terčem útoků z Orbánovy strany. „Netancujme, jak pískají,“ píše se na reklamních plakátech. Alex Soros je v čele nadace Open Society Foundations (OSF), která ve světě podporuje budování demokracie a rozvoj lidských práv.

V pátek Orbánův kabinet rozeslal občanům anketu, v níž se mimo jiné ptá, zda by EU měla vyčleňovat prostředky pro Ukrajinu. Jiné otázky ankety se věnují dalším tématům rozdělujícím společnost, jako je migrace nebo práva komunity LGBT+. Podle Reuters se tak Orbánův kabinet, který odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a udržuje kontakty s nejvyšším ruským vedením, snaží u lidí získat politické body.

Dnešní jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Na závěrečné tiskové konferenci v ukrajinské metropoli to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF). Mělo by jít až o pět miliard eur pro příští rok. „Doufám, že se nám podaří (ohledně těchto peněz) dosáhnout dohody do konce letošního roku,“ dodal.

Podle šéfa unijní diplomacie se zástupci diplomacií všech států evropské sedmadvacítky setkali mimo území EU historicky poprvé. Rovněž šlo o první setkání ministrů v některé z kandidátských zemí EU a také se šéfové diplomacií takto vůbec poprvé potkali v zemi, která je ve válce. Česko na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.

Rada Evropské unie se sešla na Ukrajině. Takto vypadala jednání unijních ministrů zahraničí z pohledu francouzské šéfdiplomatky Catherine Colonnaové.

„Prezident Zelenskyj na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí EU, které se výjimečně koná v Kyjevě. Znamení naší podpory Ukrajině proti ruské agresi. Znamení evropské budoucnosti Ukrajiny,“ tweetovala.

Ve svém usnesení Evropský parlament uvádí, že Bělorusko se stalo „satelitním státem Ruska“ a že se obává jeho pohlcení či připojení k Rusku. Podle europoslanců se Lukašenkův režim zapojil do války proti Ukrajině tím, že Bělorusko poskytuje ruské armádě zázemí a výcvik a dodává jí munici a vojenskou techniku. Přítomnost členů žoldnéřské Wagnerovy skupiny považuje Evropský parlament za hrozbu. Členské státy také vyzval, aby postupovaly jednotně vůči hrozbám, které Lukašenkova vláda vytváří, například organizované migraci na hranici se státy EU, a aby posílily v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině i sankce uvalené na Bělorusko. Usnesení také odsuzuje „nezákonný přesun více než 2150 dětí“ z ukrajinského území ovládaného Ruskem do Běloruska.

Usnesení bylo přijato 453 hlasy (21 bylo proti, 40 se zdrželo hlasování).

Evropská unie a Světová zdravotnická organizace (WHO) spojují své síly, aby dále posílily zdravotnické operace na Ukrajině a zajistily co nejvíce lidem přístup k důležité lékařské péči. Podle Evropské komise bylo dosud do nemocnic v 21 evropských zemích převezeno více než 2350 ukrajinských pacientů.

Další vojenská a finanční podpora Ukrajiny, budoucnost vztahů s Čínou nebo zvládání opět rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy budou hlavními tématy zasedání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Během dvoudenní schůzky proberou také možnosti větší vojenské spolupráce bloku či podporu unijní ekonomiky ohrožené stagnací.

Šéfové unijních států se k pravidelnému summitu scházejí v době pokračující ukrajinské ofenzivy, pro niž chce Kyjev od členských zemí rychlejší dodávky zbraní a munice. Lídři se ve společných závěrech jednání, jejichž návrh má ČTK k dispozici, shodnou na pokračování „silné finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické podpory Ukrajiny a jejího lidu tak dlouho, jak bude nutné“. Spolu s mezinárodními partnery, jako je USA či Británie, chtějí také zajistit dostatek financí na poválečnou obnovu země. Část z ní hodlá EU podle nedávno zveřejněného plánu financovat 50 miliardami eur (1,2 bilionu korun), které chce pro Kyjev vyhradit do roku 2027.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell kvůli dění v Rusku spustil „centrum krizové reakce" a usiluje o koordinaci před pondělní schůzkou unijních ministrů zahraničí. Oznámil to na twitteru poté, co v Rusku vypukl konflikt mezi žoldnéřskou Wagnerovou skupinou a pravidelnou armádou. Borell také o věci jednal s představiteli zemí skupiny velkých ekonomik G7, americký ministr zahraničí Antony Blinken ve stručném prohlášení zdůraznil koordinaci s partnery.

Nizozemsko a Ukrajina chtějí po Španělsku, aby předalo jeden ze svých dvou protivzdušných systémů Patriot napadené zemi. Píše to deník El País. Jednalo by se nejspíše o systém, který je v současnosti rozmístěn na turecké letecké základně Incirlik. To se však nelíbí tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi. Španělsko již dříve poskytlo Ukrajině starší protivzdušné systémy Aspide či Hawk.

O předání jednoho systému Patriot jednal podle listu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se španělským premiérem Pedrem Sánchezem minulý týden na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kišiněvě. Požadavek podpořil nizozemský premiér Mark Rutte.

Celkem 189,3 miliardy eur (téměř 4,5 bilionu korun) by měla mít Evropská unie k dispozici na výdaje v příštím roce. Počítá s tím návrh unijního rozpočtu, který dnes představila Evropská komise. Peníze by podle exekutivy EU měly stejně jako letos směřovat především do zelených a digitálních projektů, ale pomoci mají zemím také vyrovnávat se s dopady války na Ukrajině a nebývale vysokou inflací. 

„Jsem šokován bezprecedentním útokem na přehradu v Nové Kachovce. Ničení civilní infrastruktury lze jednoznačně kvalifikovat jako válečný zločin - a my poženeme Rusko a jeho představitele k odpovědnosti,“ uvedl na twitteru předseda Evropské rady Charles Michel.

Dodal, že na červnovém summitu Evropské unie nastolí tuto otázku a navrhne pomoc zaplaveným oblastem. „V myšlenkách jsem se všemi rodinami na Ukrajině postiženými touto katastrofou,“ uvedl Michel.

„Rusko a jeho oligarchové musí přispět k obnově Ukrajiny. Na summitu Rady Evropy zřizujeme Registr škod. Jde o důležitý krok k budoucímu mechanismu odškodnění,“ tweetuje ze summitu Rady Evropy (instituce nezávislé na Evropské unii) předsedkyně unijní exekutivy - Evropské komise - Ursula von der Leyenová. „EU se k němu připojí a uhradí počáteční náklady ve výši 1 milionu eur.“

„V Irpini na Ukrajině jsem dnes viděla zničující výsledky Putinovy nezákonné invaze. A také mimořádnou odolnost společnosti, která se zase společnými silami obnovuje,“ tweetuje evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Její úřad je odhodlán „podporovat Ukrajinu v oblasti odminování, odklízení munice a vyšetřování válečných zločinů“, dodala.

Eurokomisař Thierry Breton si prohlédl zbrojovku STV v Poličce. Mj. produkuje reaktivní pancéřování pro tanky, renovuje obrněné transportéry či raketomety a vyrábí i střelivo.

„Česko hrálo aktivní roli v podpoře Ukrajiny dodávkami vojenského vybavení i tolik potřebné munice,“ ocenil Breton na twitteru. „Spolupracujeme na tom, jak zrychlit navyšování evropské produkce.“

„Česko má dynamický obranný průmysl,“ konstatuje Thierry Breton odpovědný za vnitřní trh, ale též technologie a bezpečnost. Právě je v Česku v rámci evropského turné po zbrojovkách. „Výzvou - pro celou evropskou obranněprůmyslovou základnu - je pomoci zrychlit navyšování produkce munice. Vyrábět víc munice a rychleji. Pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Česka, pro bezpečnost Evropy,“ říká na videu na twitteru. 

Evropská unie chce Ukrajině dodat milion dělostřeleckých granátů, jak se v pondělí shodli ministři na Radě EU.

Státy Evropské unie se dnes shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřelecké munice. Novinářům to dnes sdělilo několik unijních ministrů obrany, kteří během odpoledne spolu s ministry zahraničí oficiálně stvrdí dosaženou dohodu. Unie má na jejím základě uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů.

„Zbývá dořešit ještě mnoho detailů, ale nejdůležitější pro mě je, že jsme úspěšně dotáhli jednání. To dokazuje jednu věc: kde je vůle, cesta se najde,“ řekl novinářům estonský ministr obrany Hanno Pevkur před odpolední části ministerského jednání. Milion kusů dělostřelecké munice by podle něj unie měla Ukrajině dodat do roka. Podle jeho německého kolegy Borise Pistoriuse by podstatná část dodávek měla být v zemi napadené Ruskem ještě letos.

Státy Evropské unie se dnes večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na dnešní první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU. Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty.

Evropská unie přislíbila další podporu milionům ukrajinských uprchlíků, kteří uprchli ze své země po zahájení ruské invaze.

V pátečním rozhovoru pro agenturu Associated Press místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas uvedl: „Pokud jde o (uprchlíky z) Ukrajiny, čísla jsou stabilní.“ Dodal, že neočekává, že se počet uprchlíků v příštích měsících drasticky zvýší.

Von der Leyenová ocenila ukrajinskou snahu o reformy v boji proti korupci či k posílení nezávislosti justice a médií. Ukrajina získala status kandidáta vstupu do EU krátce po začátku války a komise podle své šéfky chystá písemné hodnocení jejího dosavadního pokroku na podzim.

„Je potřeba pokračovat. Důležité je pochopit, že není žádný pevný časový plán, ten proces postupuje podle zásluh,“ prohlásila von der Leyenová.

Připravovaný desátý balík sankcí Evropské unie zasáhne ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrne také další politiky a armádní činitele stejně jako šiřitele ruské válečné propagandy. Po jednání summitu EU s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ocenila ukrajinské reformy ve snaze o vstup do EU, pevný časový plán rozšíření ale podle ní není stanoven. Komise podle ní chystá písemné hodnocení ukrajinské připravenosti na podzim.

„Slyšeli jsme o naléhavosti, s níž je nutné podpořit Ukrajinu právě teď… Musíme udělat více,“ prohlásila na adresu Zelenského vystoupení šéfka unijní exekutivy. EU a členské země podle ní budou pokračovat ve finanční a hmotné podpoře, která za téměř rok od začátku ruské invaze dosáhla 67 miliard eur (1,6 bilionu Kč).