ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Europoslanci dnes schválili prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, zároveň ale i ochranu zemědělců v Evropské unii. Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří již několik měsíců protestují v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Návrh podpořilo 428 europoslanců, 131 jich bylo proti a 44 se zdrželo hlasování.

Premiéři Česka (Petr Fiala) a Belgie (Alexander De Croo) zaslali předsedkyni EP i hlavám států EU dopis s výsledky vyšetřování ruského vměšování do voleb, řekla novinářům šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.

Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, uvedla Evropská komise.

Členské státy EU odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom ve svém prohlášení Rada EU. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině v rámci EPF se dnes na jednání v Bruselu definitivně shodli unijní ministři zahraničí.

„EU dostojí svým závazkům. Fond na pomoc Ukrajině proměňuje naše slova v činy. S tímto fondem budeme i nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropská komise dnes oznámila vyčlenění 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu.

Poslanci Evropského parlamentu dnes výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard dotací.

Souhlas europarlamentu byl podmínkou k tomu, aby mohl evropský blok zvýšit svůj rozpočet pro období do roku 2027. Loňský návrh Evropské komise původně blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, který však na mimořádném summitu začátkem února své veto stáhl. Členské státy se tak shodly na přidání 65 miliard eur do víceletého finančního rámce; část z nich tvoří zmíněných 50 miliard pro Ukrajinu. Zbylé peníze poputují na výdaje spojené s bojem proti nelegální migraci, na vnější vztahy či na společnou obranu.

S navýšením rozpočtu dnes souhlasilo 499 poslanců, proti jich bylo 67 a 31 se hlasování zdrželo. Samotné vyčlenění peněz pro Kyjev získalo ještě větší podporu 536 hlasů.

Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž Unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.

„Nemáme zájem prodlužovat třístrannou smlouvu o tranzitu plynu s Ruskem, jejíž platnost vyprší s koncem letošního roku,“ řekla podle agentury Reuters eurokomisařka na zasedání výboru Evropského parlamentu.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii.

Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán.

Evropská komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Po zasedání EK to oznámila její šéfka Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jenž Kyjev podniká například v oblasti justice i boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou nicméně ještě muset na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU.

Evropská unie se chystá formálně zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou již před koncem roku. S odvoláním na své diplomatické zdroje to dnes napsal bruselský web Politico, podle něhož by krok měli schválit lídři unijních zemí na prosincovém summitu.

EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země loni v červnu. Kvůli ruské agresi tak učinila nezvykle rychle, jen několik měsíců po podání žádosti. Dalším formálním krokem má být zahájení přístupových rozhovorů, které by Kyjev rád otevřel ještě letos. Zatímco velká část unijních států včetně Česka jejich rychlý start podporuje, některé země nabádají k opatrnosti.

„Cílem je v prosinci dosáhnout politické shody na otevření rozhovorů,“ řekl Politiku jeden z diplomatických zdrojů. Základem pro to má být hodnocení pokroku uchazečských zemí včetně Ukrajiny, které Evropská komise zveřejní v listopadu. Pokud Kyjev docílí posunu v sedmi sledovaných kritériích včetně posilování právního státu či boje proti korupci, komise podle diplomatů doporučí zahájení rozhovorů. Zdroje serveru tvrdí, že pro členské země pak bude složité hledat důvody, proč rozhovory nezahájit.

Budeme stát na straně Ukrajiny při každém kroku, tak dlouho, jak to bude třeba, řekla ve svém projevu o stavu EU také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Další vojenská a finanční podpora Ukrajiny, budoucnost vztahů s Čínou nebo zvládání opět rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy budou hlavními tématy zasedání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Během dvoudenní schůzky proberou také možnosti větší vojenské spolupráce bloku či podporu unijní ekonomiky ohrožené stagnací.

Šéfové unijních států se k pravidelnému summitu scházejí v době pokračující ukrajinské ofenzivy, pro niž chce Kyjev od členských zemí rychlejší dodávky zbraní a munice. Lídři se ve společných závěrech jednání, jejichž návrh má ČTK k dispozici, shodnou na pokračování „silné finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické podpory Ukrajiny a jejího lidu tak dlouho, jak bude nutné“. Spolu s mezinárodními partnery, jako je USA či Británie, chtějí také zajistit dostatek financí na poválečnou obnovu země. Část z ní hodlá EU podle nedávno zveřejněného plánu financovat 50 miliardami eur (1,2 bilionu korun), které chce pro Kyjev vyhradit do roku 2027.

Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má ještě více omezit jeho možnosti pokračování v agresi vůči Ukrajině. Oznámilo to švédské předsednictví Rady EU. Nová sada, o které sedmadvacet zemí vyjednávalo více než šest týdnů, obsahuje zejména opatření proti obcházení dosavadních postihů. Aby vstoupila v platnost, musí ji formálně schválit členské země.

Ve stínu války na Ukrajině, největšího konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, dnes v Reykjavíku začíná dvoudenní summit Rady Evropy. Českou republiku bude zastupovat prezident Petr Pavel. Schůzka se koná po 18 letech, naposledy ji hostila Varšava.

Úkolem Rady Evropy (RE) je dohlížet na dodržování lidských práv, principů demokracie a právního státu v jejích 46 členských zemích. Generální tajemnice této organizace Marija Pejčinovičová Buričová před zasedáním na Islandu řekla, že „Ukrajina během něj musí hrát hlavní roli“. Na summitu se bude jednat o založení registru škod, které na Ukrajině vznikly v důsledku ruské invaze, aby Moskva mohla být v budoucnu pohnána k odpovědnosti za kompenzace za tyto ztráty.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné.

Eurokomisař Thierry Breton si prohlédl zbrojovku STV v Poličce. Mj. produkuje reaktivní pancéřování pro tanky, renovuje obrněné transportéry či raketomety a vyrábí i střelivo.

„Česko hrálo aktivní roli v podpoře Ukrajiny dodávkami vojenského vybavení i tolik potřebné munice,“ ocenil Breton na twitteru. „Spolupracujeme na tom, jak zrychlit navyšování evropské produkce.“

„Česko má dynamický obranný průmysl,“ konstatuje Thierry Breton odpovědný za vnitřní trh, ale též technologie a bezpečnost. Právě je v Česku v rámci evropského turné po zbrojovkách. „Výzvou - pro celou evropskou obranněprůmyslovou základnu - je pomoci zrychlit navyšování produkce munice. Vyrábět víc munice a rychleji. Pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Česka, pro bezpečnost Evropy,“ říká na videu na twitteru. 

Evropská unie chce Ukrajině dodat milion dělostřeleckých granátů, jak se v pondělí shodli ministři na Radě EU.

Státy Evropské unie se dnes shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřelecké munice. Novinářům to dnes sdělilo několik unijních ministrů obrany, kteří během odpoledne spolu s ministry zahraničí oficiálně stvrdí dosaženou dohodu. Unie má na jejím základě uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů.

„Zbývá dořešit ještě mnoho detailů, ale nejdůležitější pro mě je, že jsme úspěšně dotáhli jednání. To dokazuje jednu věc: kde je vůle, cesta se najde,“ řekl novinářům estonský ministr obrany Hanno Pevkur před odpolední části ministerského jednání. Milion kusů dělostřelecké munice by podle něj unie měla Ukrajině dodat do roka. Podle jeho německého kolegy Borise Pistoriuse by podstatná část dodávek měla být v zemi napadené Ruskem ještě letos.

Rusko chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků, EU musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Další sankce schválí Unie do pátku, dodal.

Von der Leyenová ocenila ukrajinskou snahu o reformy v boji proti korupci či k posílení nezávislosti justice a médií. Ukrajina získala status kandidáta vstupu do EU krátce po začátku války a komise podle své šéfky chystá písemné hodnocení jejího dosavadního pokroku na podzim.

„Je potřeba pokračovat. Důležité je pochopit, že není žádný pevný časový plán, ten proces postupuje podle zásluh,“ prohlásila von der Leyenová.

Připravovaný desátý balík sankcí Evropské unie zasáhne ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrne také další politiky a armádní činitele stejně jako šiřitele ruské válečné propagandy. Po jednání summitu EU s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ocenila ukrajinské reformy ve snaze o vstup do EU, pevný časový plán rozšíření ale podle ní není stanoven. Komise podle ní chystá písemné hodnocení ukrajinské připravenosti na podzim.

„Slyšeli jsme o naléhavosti, s níž je nutné podpořit Ukrajinu právě teď… Musíme udělat více,“ prohlásila na adresu Zelenského vystoupení šéfka unijní exekutivy. EU a členské země podle ní budou pokračovat ve finanční a hmotné podpoře, která za téměř rok od začátku ruské invaze dosáhla 67 miliard eur (1,6 bilionu Kč).

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz čekají na prezidenta Zelenského.

Švédsko schválilo novou vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 400 milionů dolarů. Balíček, který byl poprvé oznámen v lednu, obsahuje pokročilé samohybné dělostřelecké systémy Archer, obrněné transportéry Stridsfordon 90, protitankové zbraně, útočné pušky a odminovací zařízení.

Portugalsko může Ukrajině poskytnout v březnu tři své tanky Leopard 2 německé výroby. Dnes to podle agentury Lusa řekl portugalský premiér António Costa. Lisabon se tak přidá k dalším evropským zemím a Kanadě, které slíbily Kyjevu dodat několik desítek těchto moderních strojů.

„Jsme schopni poskytnou tři (tanky Leopard 2) v březnu,“ uvedl portugalský premiér António Costa v parlamentu. Stroje podle něj potřebují větší údržbu, než budou zaslány do bojů na východ Evropy.

Portugalsko má k dispozici 37 tanků Leopard 2, podle portugalského tisku jich je zhruba polovina nepojízdných, píše agentura AFP.

Přislíbit další časově neohraničenou podporu Ukrajině se na čtvrteční vrcholné schůzce v Bruselu chystají prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Poprvé za téměř rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu mezi ně podle diplomatů osobně zavítá prezident Volodymyr Zelenskyj. Zelenského čtvrteční cesta do Bruselu zatím nebyla z bezpečnostních důvodů oficiálně potvrzena, v metropoli institucí EU se s ní však podle vyjádření nejmenovaných činitelů počítá. „Potřebuje motivovat členské státy, aby pokračovaly v podpoře. Jak jinak to udělat, než přijet do Bruselu?“ řekl novinářům k návštěvě ukrajinského prezidenta jeden z diplomatů. Zelenskyj by s lídry měl mluvit hned dopoledne na začátku summitu.

Očekává se, že ukrajinský vůdce bude s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do EU. V této věci by měl summit ocenit dosavadní reformy na Ukrajině a vyzvat k jejich pokračování. Evropští činitelé přitom upozorňují, že cesta ke členství je dlouhá a že očekávání Kyjeva ohledně vstupu do roku 2026 může být přehnané.