ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Evropská komise dnes uvolnila dalších 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) z balíku finanční pomoci Ukrajině. Částka je poslední platbou z celkově šestimiliardového grantu, který má zemi čelící ruské agresi pomoci se základními výdaji státu, prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

„Od hybridního útoku Běloruska z listopadu 2021 proti Litvě, Lotyšsku a Polsku všichni víme, jak Putin a jeho spojenci využívají migranty k testování naší obrany a snaží se nás destabilizovat,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Finska. „Teď se Putin soustředí na Finsko,“ dodala.

Helsinky koncem loňského roku uzavřely 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem v reakci na zvyšující se počet migrantů přicházejících z třetích zemí do Finska přes ruské území. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela. Na začátku dubna Finsko uzávěru pozemních přechodů prodloužilo na neurčito a na seznam přidalo několik přístavních hraničních přechodů.

Maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.

„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.

Poslanci Evropského parlamentu v dnešní debatě naléhali na navrácení tisíců dětí odvlečených z okupované části Ukrajiny do Ruska a vyzývali k potrestání pachatelů těchto činů, kvůli kterým Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu před rokem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. V debatě zazněly i výzvy ke zpřísnění sankcí proti Rusku, aby agresora skutečně bolely, a označení ruského počínání na okupovaném území za genocidu. Z převládajícího tónu se vymykalo jen vystoupení jednoho z nezařazených poslanců, který kroky Moskvy hájil.

Česká poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) do jednacího sálu přivedla ukrajinskou ženu a její dceru, která deportaci sama zažila, než se jí podařilo - na třetí pokus – vrátit se domů. „Ukrajina teď potřebuje naše zbraně, aby se ubránila ruské přesile. To je pro dnešek. Ale nesmíme zapomenout na ukrajinské děti, protože to je budoucnost,“ prohlásila Šojdrová, které své vystoupení zakončila zvoláním: „Sláva Ukrajině! Pravda a láska zvítězí!“

Julija Navalná, vdova po zemřelém disidentovi Alexeji Navalném, dorazila na Radu Evropské unie – zasedání ministrů zahraničí. 

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení s Českou republikou, která podle ní při nákupu vojenských vrtulníků Venom a Viper za 17 miliard Kč porušila směrnici o veřejných zakázkách v oblasti obrany. Praha má nyní dva měsíce na odpověď a vyřešení nedostatků, na které Komise poukázala. Podle českého ministerstva obrany se unijní exekutiva případem zabývá již od roku 2020 a zatím jej neukončila.

Porušení podle informací ČTK souvisí s nákupem amerických vojenských vrtulníků Venom a Viper za asi 17 miliard korun. O nákupu amerických vrtulníků rozhodla předchozí vláda a tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar. Ten je přesvědčen, že při nákupu vrtulníků bylo vše správně. Při rozhodnutí Česko zohledňovalo své bezpečnostní zájmy, nákup ČR vymanil ze závislosti na Rusku, řekl ČTK a České televizi. Americké vrtulníky, které mají ve výzbroji postupně nahradit ruské Mi-24V/35, podle něj vybrali sami vojáci české armády.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Bruselu před svými unijními kolegy prosazoval český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Česko se snaží tento požadavek dostat do třináctého balíčku sankcí proti Rusku, který Evropská unie sestavuje. Praha nyní sbírá pro svůj návrh podporu. S unijními ministry se rovněž prostřednictvím videohovoru spojil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který jim přiblížil aktuální situaci v zemi a poděkoval za dosavadní pomoc.

„Všechny oči se nyní upírají na mimořádnou Evropskou radu (1. února), která budou posouvat agendu pokud jde o makrofinanční pomoc (pro Ukrajinu),“ řekl Lipavský novinářům. Ohledně finanční podpory pro Ukrajinu existuje podle diplomatických zdrojů opatrný optimismus, že se podaří na mimořádné Evropské radě dosáhnout dohody 27 členských států. V prosinci dohodu blokovalo Maďarsko. Jde o 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na příští čtyři roky, které jsou součástí revize dlouhodobého rozpočtu EU.

Podle serveru Politico i informací listu The Guardian maďarský premiér Viktor Orbán při rozhodování prezidentů a premiérů o startu přístupových rozhovorů s Kyjevem opustil místnost. Agentura Reuters pak uvedla, že maďarský premiér se nechtěl podílet na podle něj špatném rozhodnutí o ukrajinském členství v unii.

Ochránit občany Evropské unie, posílit ekonomiku a připravit EU na budoucnost. Do těchto tří hesel by se daly podle belgického premiéra Alexandera De Crooa shrnout priority nadcházejícího belgického předsednictví v Radě EU, které začne v lednu 2024.

Jak belgický premiér uvedl, podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, musí zůstat „neochvějná“. V této souvislosti dodal, že nesouhlasí s názorem, že podpora Kyjeva v posledních týdnech v evropském bloku upadá.

Rovněž i belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová zmínila mezi prioritami pro nadcházející předsednictví „chránit naši bezpečnost, ekonomiku i hodnoty“. Kromě Ukrajiny je třeba zabývat se i dalšími geopolitickými výzvami, zejména situací na Blízkém východě.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová po svém návratu z Ukrajiny ocenila odhodlanost Ukrajinců v boji proti korupci. Jourová strávila v Kyjevě necelé dva dny a setkala se mimo jiné s premiérem Denysem Šmyhalem, místopředsedou vlády Mychajlem Fedorovem, poslanci a zástupci protikorupčních úřadů.

„Slyšeli jsme od premiérů Roberta Fica a Viktora Orbána, že Ukrajina je nejvíce zkorumpovanou zemí na světě, chtěla jsem se na to podívat osobně, vidět to objektivně. A není to pravda," řekla dnes novinářům Jourová. „Viděla jsem velmi odhodlané lidi, kteří chtějí změnit svou zemi ne kvůli Bruselu, ale kvůli sobě," dodala.

Evropská unie poslala Ukrajině další 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč) v rámci půjčky, která slouží k zajištění provozu státu a fungování základní infrastruktury. Informovala o tom dnes na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem už letos Kyjev, který se od loňského února brání ruské agresi, od EU takto získal 16,5 miliardy eur (404 miliard Kč).

„Pomáhá nám to udržet ve válečných časech ekonomickou stabilitu,“ napsal na síti Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle von der Leyenové už od začátku války celková pomoc Ukrajině ze strany EU dosáhla 85 miliard eur a má pokračovat dál. 

Šéf Evropské rady Charles Michel jednal v Kyjevě s Volodymyrem Zelenským. "Ruská válka představuje pro evropskou bezpečnost a hodnoty zásadní hrozbu. Právě proto pokračujeme v podpoře a posilujeme naše dlouhodobé bezpečnostní závazky vůči Ukrajině," řekl Michel.

Dnešní návštěvou Ukrajiny chtěl Michel podle svých slov rovněž uctít památku obětí provázejících proevropskou revoluci, která na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu) vypukla před deseti lety a následně svrhla proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána nechala po Maďarsku nainstalovat billboardy namířené proti předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Agentura Reuters dnes napsala, že Fidesz takto zahájil kampaň před volbami do Evropského parlamentu naplánovanými na červen příštího roku.

Von der Leyenová je na billboardech zobrazená společně s Alexem Sorosem, synem George Sorose, amerického finančníka a filantropa maďarského původu, který je dlouhodobě terčem útoků z Orbánovy strany. „Netancujme, jak pískají,“ píše se na reklamních plakátech. Alex Soros je v čele nadace Open Society Foundations (OSF), která ve světě podporuje budování demokracie a rozvoj lidských práv.

V pátek Orbánův kabinet rozeslal občanům anketu, v níž se mimo jiné ptá, zda by EU měla vyčleňovat prostředky pro Ukrajinu. Jiné otázky ankety se věnují dalším tématům rozdělujícím společnost, jako je migrace nebo práva komunity LGBT+. Podle Reuters se tak Orbánův kabinet, který odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a udržuje kontakty s nejvyšším ruským vedením, snaží u lidí získat politické body.

Agentura DPA píše, že šéfka Evropské komise Von der Leyenová chválila dnes v Kyjevě pokrok Ukrajiny. „Vedete existenční válku a zároveň zemi hluboce reformujete,“ řekla von der Leyenová. Vyzdvihla reformu soudnictví, omezení vlivu oligarchů a boj proti praní špinavých peněz. Von der Leyenová je v Kyjevě pošesté od začátku ruské invaze.

„Nemůžete říct: ,Jestli chcete peníze pro Ukrajinu, my chceme peníze pro nás.' Neměli bychom být rukojmí pana Orbána. Já sem přesvědčen, že najdeme pozitivní řešení,“ uvedl dnes v Bruselu lucemburský premiér Xavier Bettel.

Na odmítavé postoje Orbána a Fica ohledně pomoci Ukrajině byla před dnešním jednáním tázána i estonská premiérka Kaja Kallasová. Podle ní tito lídři nenabídli odpověď na otázky o tom, jakou vidí alternativu k pomoci napadené zemi. „Opravdu, Rusko vyhraje? Co se stane potom? Proč si myslíte, že jste v bezpečí, když odevzdáme Ukrajinu?“ tázala se před novináři.

Ke stanoviskům slovenského premiéra, který ve čtvrtek vyzval k zastavení vojenských operací na Ukrajině, se vyjadřoval irský premiér Leo Varadkar. Ten odhadl, že se se slovenským lídrem na této věci neshodne. „Bylo by velmi jednoduché přestat se soustředit na válku na Ukrajině,“ řekl s odkazem i na krizi na Blízkém východě. „Je klíčové, abychom to neudělali,“ dodal.

V Bruselu dnes začal druhý den summitu EU, kde prezidenti a premiéři sedmadvacítky debatují o podpoře Ukrajiny, migraci a rovněž o ekonomických záležitostech.

Očekává se, že státníci dnes znovu odsoudí ruskou agresi vůči Ukrajině a vyjádří Kyjevu podporu na „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Snahou sedmadvacítky je uvolnit osmou tranši vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje, kterou ale už od května blokuje Maďarsko. Rovněž nový slovenský premiér Robert Fico dal najevo, že je proti jakékoli vojenské pomoci Kyjevu.

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes uvedl, že finanční pomoc Ukrajině má širokou podporu. Na dotaz novinářů k postoji Slovenska a Maďarska odpověděl, že funkcí summitů je „zajistit, aby spolu lídři jednotlivých zemí debatovali, argumentovali a nakonec našli jednotu.“ Bulharský premiér Nikolaj Denkov pak novinářům sdělil, že Orbán ani Fico v principu ekonomickou pomoc neodmítají.

Chování Maďarska, které stále blokuje uvolnění osmé tranše z vojenské podpory pro Ukrajinu v hodnotě 500 milionů eur (v přepočtu 12,4 miliardy korun), představuje podle estonské premiérky Kaji Kallasové stále větší problém.

„Jde o problém, který je potřeba řešit,“ uvedla s tím, že předtím se Evropské unii dařilo udržet jednotu. „V souvislosti s Maďarskem je to ale rozhodně čím dál tím těžší,“ dodala.

Za setkání s Putinem zkritizoval Viktora Orbána přímo na summitu EU v Bruselu litevský prezident Gitanas Nauséda. „Je opravdu... zvláštní vidět, že začínáme flirtovat s režimem, který páchá... velmi krutá zvěrstva na území Ukrajiny,“ řekl Nauséda po svém příjezdu na jednání. „Vysílá to velmi špatnou zprávu... mezinárodnímu společenství a také Ukrajině, která bojuje za svou svobodu,“ dodal.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes po příjezdu do Bruselu na adresu Ukrajiny a Ruska uvedl, že Maďaři jako jediní mluví o míru. To by přitom podle něj mělo být zájmem všech v Evropské unii.

Maďarsko je jedinou zemí, která blokuje uvolnění osmé tranše z vojenské pomoci Ukrajině z takzvaného Evropského mírového nástroje.

Maďarský premiér se minulý týden setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a od zástupců některých členských států si za to vysloužil kritiku. Na dotaz novinářů, jak na summitu tuto schůzku vysvětlí, odpověděl: „Máme společného souseda a chceme nechat otevřené všechny komunikační kanály.“

V Bruselu dnes začal summit Evropské unie, na kterém se budou premiéři a prezidenti členských zemí zabývat zejména situací v Izraeli a Pásmu Gazy a rovněž další vojenskou a finanční podporou Ukrajiny.

Přes videohovor by se s účasntíky summitu měl spojit i ukrajinský prezident Zelenskyj. Očekává se, že státníci znovu odsoudí ruskou agresi a vyjádří Kyjevu podporu na „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Pokud jde o pomoc Ukrajině, i s ní některé státy nesouhlasí.

Proces přistoupení zemí k Evropské unii musí být založený na zásluhách, uvedla na závěr neformálního summitu EU v Granadě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jak dodala, neexistují žádné zkratky, žádný automatický vstup do EU. Představitelé nynější sedmadvacítky se v závěrečné deklaraci shodli, že „rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity“. Prohlášení dále jen obecně říká, že na rozšířenou Unii musí být „připravena jak EU, tak i budoucí členské státy“.

„Aspirující členové musí zintenzivnit své reformní úsilí, zejména v oblasti právního státu,“ píše se v závěrečném prohlášení. Souběžně s tím ale musí i Evropská unie provést „nezbytné reformy“.

„Když jsem před vámi stála v roce 2019 se svým programem pro zelenou, digitální a geopolitickou Evropu, vím, že někteří měli pochybnosti. A bylo to předtím, než se svět obrátil vzhůru nohama, přišla globální pandemie a brutální válka na evropské půdě,“ řekla v úvodu své řeči o stavu Evropské unie šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. „Ale podívejte se, kde je Evropa teď. Viděli jsme zrod geopolitické unie - podporujeme Ukrajinu, postavili jsme se proti ruské agresi, reagujeme na agresivní politiku Číny,“ dodala.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o tři organizace a 38 fyzických osob z Běloruska, které je významným ruským spojencem ve válce na Ukrajině. Zákaz cestování do Evropy nebo zmrazení aktiv postihne několik soudců a prokurátorů, představitele policie nebo novinářů, kteří válku na Ukrajině podporují. Sankce EU si vysloužili za potlačování protivládních protestů a podporou válečných aktivit Ruska, uvedla agentura AP.

„Přijali jsme nové sankce v reakci na pokračující systematické, rozsáhlé a hrubé porušování lidských práv a brutální represe vůči všem vrstvám běloruské společnosti ze strany Lukašenkova nelegitimního režimu. Dnes rovněž přijímáme další opatření proti běloruskému režimu jako spoluviníkovi nezákonné a nevyprovokované ruské útočné války proti Ukrajině,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Rada Evropské unie schválila 3. srpna dodatečné sankce proti Bělorusku v reakci na zapojení země do totální války Ruska proti Ukrajině. V rámci nového balíčku rozšířila Rada EU zákaz vývozu vysoce citlivého zboží a technologií přispívajících k vojenskému a technologickému rozvoji Běloruska. Blok také zavedl dodatečný zákaz vývozu střelných zbraní a střeliva, stejně jako zboží, které lze použít v leteckém a kosmickém průmyslu. Cílem opatření je zajistit, aby se Moskva nemohla vyhnout dříve uvaleným sankcím prostřednictvím Běloruska. Informoval o tom The Kyiv Independent.

Summit zemí Evropské unie a Latinské Ameriky a Karibiku dal nový impulz pro rozvíjení vzájemných vztahů, ačkoli debata o ruské agresi na Ukrajině s některými zámořskými lídry nebyla jednoduchá. Po jednání vedoucích představitelů zemí EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj vidí v regionu nové možnosti obchodní spolupráce.

Na šest desítek lídrů zemí obou regionů dva dny jednalo v Bruselu o možnostech spolupráce v době ovlivněné ruskou agresí na Ukrajině či sílícím vlivem Číny. Šéfové států se na závěr měli shodnout na společném prohlášení o posílení spolupráce, do něhož chtěla EU prosadit zmínku o odsouzení Ruskem vedené války, na což však některé latinskoamerické státy nechtěly přistoupit.

„To se týká celého světového řádu, pokud nějaká země napadne jinou zemi. Nelze obětovat takto důležitý princip třeba jen tomu, abychom měli dobré obchodní vztahy,“ řekl po jednání Fiala. Se zástupci Venezuely či Nikaraguy, které spolu s Kubou odmítaly kritickou zmínku o Rusku, byla podle něho velmi obtížná debata. Česko však patřilo k zemím, které z deklarace odsouzení Moskvy vynechat nechtěly.