ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur (přes 520 miliard Kč) a stupňují tak dodávky vybavení pro zemi napadenou Ruskem. Řekl to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry obrany unijních států. Zároveň avizoval, že EU výrazně zaostane za svým loňským slibem dodat do března Ukrajincům milion kusů dělostřelecké munice.

Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany zdůraznil, že Ukrajina potřebuje více munice. „Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell při příchodu na jednání, jehož hlavním tématem byla podpora Ukrajiny. EU do března prý také dodá Ukrajině zhruba 52 procent ze slíbeného milionu kusů dělostřelecké munice, očekává Borrell. Cíle by mohla dosáhnout do konce roku.

Hlavním tématem čtvrtečního mimořádného summitu EU, který se uskuteční v Bruselu, bude snaha zajistit další finanční i vojenskou pomoc Ukrajině. A mohlo by se zdát, že od prosincového jednání šéfů států a vlád EU se jednání příliš neposunula. K takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady maďarský premiér Viktor Orbán. Podle vysokých představitelů EU se v uplynulých týdnech vyjednávalo s Budapeští téměř denně, nyní je ale už na samotných lídrech, zda se jim podaří dosáhnout dohody. Jasné je nicméně jedno: Ukrajina finanční pomoc nutně potřebuje co nejdříve.

Ještě na začátku ledna byli unijní vyjednavači plní očekávání. „Naším plánem je mít shodu 27 zemí. Uděláme vše pro to, abychom toho dosáhli,“ řekl tehdy novinářům nejmenovaný vysoký představitel EU. Již tehdy Maďaři zdůrazňovali jednu ze svých podmínek, a sice, že chtějí každoroční přezkum pomoci pro Ukrajinu s právem ji případně vetovat. Jak se následně ukázalo, s touto podmínkou ostatní členské státy nesouhlasí. Rovněž se členské státy vyjádřily proti tomu, aby byla ukrajinská pomoc vyňata z nyní projednávané revize rozpočtu. I to Budapešť v jednu chvíli žádala.

Šéfové států a vlád zemí EU na mimořádném čtvrtečním summitu navrhnou pořádání každoroční debaty o plánované finanční pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Snaží se tak vyjít vstříc Maďarsku, která má k poskytování této pomoci v rámci revize unijního rozpočtu výhrady. Vyplývá to alespoň z poslední verze návrhu závěrů vrcholné schůzky. Podle zdrojů ČTK však Maďarsko s touto verzí textu úplně nesouhlasí. Považuje ji za dobrý základ pro diskuzi, očekává však ještě další jednání.

Hlavním tématem čtvrtečního summitu EU je návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na takzvanou ukrajinskou facilitu, tedy finanční pomoc Ukrajině. Plán na zvýšení rozpočtu na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Nyní je pozice Budapešti nejasná.

Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy. Navrhuje také prodloužit pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz o další rok, respektive do června 2025. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Řada zemí EU v čele s Francií se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců a podle agentury Reuters má komise teď snahu rozzlobené farmáře uklidnit.

Dovozní cla a kvóty na ukrajinský vývoz byly původně přerušeny v roce 2022 s cílem podpořit ukrajinskou ekonomiku po ruské vojenské invazi. Komise uvedla, že prodloužení jejího opatření je v souladu se závazky EU podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Současně ale EK uvedla, že chce posílit ochranu u citlivých zemědělských produktů.

Šéfové vlád pěti zemí EU, včetně českého premiéra Petra Fialy, v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit své společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu.

„Pokud mají ukrajinští vojáci pokračovat v boji, potřebují ohromné množství munice. A dodávky zbraní a střeliva od členských států EU jsou důležitější než kdy dřív,“ píše se v dopise, který zveřejnil list Financial Times.

Ukrajina, která už skoro dva roky čelí ruské invazi, potřebuje více munice, zdůraznil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany členských zemí Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters. Ministry dnes čeká diskuse právě o Ukrajině, schůzky se zúčastní ukrajinský šéf resortu obrany Rustem Umerov. Česko bude zastupovat náměstek ministryně obrany Jan Jireš.

„Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell a dodal, že je důležité vyjasnit situaci a „vědět, kde jsme nyní, kde budeme v březnu a do konce roku“. Evropské unii se nepodařilo splnit její loňský závazek, že bránící se zemi dodá do března letošního roku milion kusů dělostřelecké munice, podle Borrellova staršího vyjádření je dodávka tohoto počtu nadále „politickým cílem“ sedmadvacítky. Média upozorňují, že invazní ruské síly mají v současnosti k dispozici větší množství nábojů a to situaci na frontě ovlivňuje.