ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Ukrajinští zemědělci dokončili sklizeň pšenice a ječmene za letošní rok. Sklidili 19,2 milionu tun pšenice a 5,5 milionu tun ječmene, oznámilo dnes ukrajinské ministerstvo zemědělství. V obou případech je to o 40 procent méně než loni. Za poklesem je podle resortu invaze ruských vojsk do východních, severních a jižních oblastí země. Ukrajina je významným vývozcem obilí na světový trh.

Ruský prezident Vladimir Putin ke svým dnešním 70. narozeninám dostává blahopřání od svých podřízených i pichlavé vzkazy z Ukrajiny, která se od února brání ruské invazi. Dlouholetý šéf Kremlu měl dnes v plánu účast na neformálním summitu některých států bývalého Sovětského svazu ve svém rodném Petrohradu. 

Rozsáhlé oslavy avizoval v autonomním Čečensku jeho vládce Ramzan Kadyrov, ve zbytku Ruska se ale Putinovo jubileum připomíná pouze skromně. Ruští činitelé si totiž uvědomují, že současná doba velkým oslavám v Rusku nepřeje, uvedl zpravodajský portál Meduza.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov vyzval ruské bojovníky, aby složili zbraně, slíbil jim život a bezpečí, pokud tak učiní.

„Každému, kdo odmítne okamžitě bojovat, zaručujeme život, bezpečnost a spravedlnost. A pro ty, kteří vydali zločinné rozkazy, zajistíme soudní tribunál. Ještě můžete zachránit Rusko před tragédií a ruskou armádu před ponížením,“ prohlásil ministr obrany.

„Ruští vojáci nyní platí krví za něčí fantazie a falešné cíle,“ dodal. Mnozí příslušníci ruské armády si již podle něj uvědomili, že byli posláni na smrt a nebojují za dobrou věc.

Putin už ministrům o svých plánech neříká, čelí kritice v nejužších kruzích.

Vladimir Putin se přestal radit s ministry a neinformuje je o svých plánech, píše ruský zpravodajský server Meduza s odvoláním na nejmenované zdroje blízké Kremlu a vládě. Putin podle Meduzy činí všechna zásadní rozhodnutí sám po krátké diskusi s vedením pracovníků zvláštních služeb.

Čeští ministři se v Kyjevě 31. října zúčastní zasedání ukrajinské a české vlády, jednat budou o dopadech ruské agrese i obnově Ukrajiny. ČTK to řekl mluvčí vlády Václav Smolka. S odkazem na ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala o plánu informoval Deník N.

Do Kyjeva by podle Smolky měla odjet zhruba polovina členů kabinetu podle toho, na jaké agendě se při přípravě setkání politici dohodnou. V podobném formátu a počtu jedná pravidelně česká vláda s partnery z Polska, Slovenska a Izraele.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters prohlásil, že Evropská unie pošle Ukrajině více vojenského vybavení na obranu proti Rusku. Deník Le Monde 1. října informoval, že Francie se chystá dodat Ukrajině 6 až 12 houfnic Caesar.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor.

„Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva. Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii,“ uvedl Nobelův výbor.

Valentyn Rezničenko, gubernátor Dněpropetrovské oblasti, skrze Telegram informoval o noční sérii výbuchů ve městě Nikopol. 

„Do čtvrtí Nikopolu dopadlo téměř 40 ruských střel. Došlo k poškození několika výškových budov, více než deseti soukromých domů, hospodářských budov, podniku dopravní infrastruktury, plynovodu a elektrické sítě,“ uvedl.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zopakoval mu mimo jiné, že je stále připraven přispět k mírovému řešení na Ukrajině, které bude výhodné pro všechny. Informoval o tom turecký provládní deník Daily Sabah, který připomněl, že Putin dnes slaví sedmdesátiny.

Turecká vláda se od samého začátku ruské invaze na Ukrajině, která trvá od letošního února, snaží hrát roli zprostředkovatele mezi Ukrajinou a Ruskem. Ankara pomáhá Ukrajině dodávkami zbraní, nepřipojila se ale k Západu v zavedení sankcí a s Moskvou nadále obchoduje. Podle turecké vlády sankce nejsou řešením a také by poškodily tureckou ekonomiku, která se už tak potýká zejména s bezprecedentní inflací.

Dvě třetiny zemí sdružených v Organizaci amerických států (OAS) ve čtvrtek opět vyjádřily podporu Ukrajině a znovu vyzvaly Moskvu, aby z Ukrajiny stáhla své jednotky. Deklaraci, která podle agentury AFP není oficiálním rozhodnutím OAS, přečetli na valném shromáždění této organizace, které se od středy do dneška koná v peruánské metropoli Limě, mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. 

Deklaraci vyjadřující podporu Ukrajině podepsalo 24 zemí, podpis pod ní nepřipojily mimo jiné Brazílie, Mexiko ani Argentina. V dokumentu tyto země opět odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu, která začala letos v únoru. Už v březnu země OAS ruskou invazi kritizovaly a vyzvaly k ukončení války. Na úvod zasedání ve středu promluvil na dálku také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o preventivním úderu na Rusko potvrzuje hrozby přicházející z Kyjeva a nutnost ruské „zvláštní vojenské operace“, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

Podle agentury TASS dále řekl, že ukrajinský prezident začíná diktovat své podmínky Severoatlantické alianci a Evropské unii. Tyto organizace zároveň označil za „pány“ Zelenského. Ten ve čtvrtek řekl, že podle něj jsou nezbytné preventivní údery, aby se vyloučilo, že Rusko použije jaderné zbraně.

Nejméně pět lidí zahynulo a stejný počet byl zraněn poté, co ukrajinské síly při ostřelování strategicky důležitého mostu v Ruskem kontrolované části jižní Chersonské oblasti Ukrajiny zasáhly autobus, informovala ruská tisková agentura Tass.

Ruskem dosazení úředníci v regionu uvedli, že k úderu došlo ve chvíli, kdy autobus vezl civilisty přes most u obce Darivka. Tvrzení o útoku nebylo nezávisle ověřeno.

Demonstranti před Pražským hradem vyzývají ke sjednocení EU a podpoře Ukrajiny. Při příjezdu státníků na dnešní neformální summit sedmadvacítky skandují hesla podporující unii a za zrušení práva veta jednotlivých členských států. Na místě jsou také aktivisté, kteří protestují proti ruské agresi na Ukrajině, i příznivci celoevropského politického hnutí Volt, které usiluje o eurofederalismus a politiku přesahující hranice států.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes na pražském summitu požádá lídry členských zemí o brzké schválení další společné platby za zbraně pro Ukrajinu. Oznámil to při příchodu na jednání. Od politických vůdců sedmadvacítky chce také získat podporu pro unijní misi, která by měla cvičit ukrajinské vojáky. Konkrétní návrhy by podle něj mohli schválit ještě v říjnu ministři zahraničí.

EU dosud ze svého obranného fondu uvolnila 2,5 miliardy eur (přes 60 miliard korun), za něž členské země dodávají zbraně a vojenské vybavení zemi bránící se od února ruské agresi. Borrell výši nové částky nespecifikoval, unie přitom dosud schválila pět plateb po 500 milionech.

Lídři členských zemí Evropské unie přijíždějí dnes ráno na Pražský hrad na neformální summit sedmadvacítky. Proberou situaci na Ukrajině napadené Ruskem, energetiku či hospodářství. Jako první dorazila předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová, která apelovala na společné řešení vysokých cen energií i na další pomoc Ukrajině.

Podle ukrajinské TV Nexta se v Chersonském regionu dostal pod palbu autobus s civilisty. Předběžně se informuje o čtyřech úmrtích a o třech raněných. 

Ukrajinské úřady zvýšily bilanci obětí čtvrtečního ruského útoku na Záporoží na 11, uvedla agentura Unian. Předtím informovaly o sedmi obětech.

Čím více se Putinův cíl a sen rozpadá, tím více je pochroumaná morálka a odhodlání ruských vojáků. Ve své analýze to zmiňuje s odkazem na svědectví z fronty americký zpravodajský server CNN. 

Podle expertů významně pokulhává i Putinova soukromá armáda. A dodávají, že bez žoldáků by navíc Rusko daleko nedošlo. Více zde. 

Ruský vůdce Vladimír Putin dnes slaví 70. narozeniny. Jak píše server Insider, podle prokremlovské hlásné trouby a moderátora Vladimíra Solovjova byla ukrajinská protiofenzíva naplánována tak, aby oslavy Putinovi zničila. „Je zřejmé, že dnes a zítra budou extrémně intenzivní dny, že nepřátelé zaútočí ze všech směrů,“ prohlásil Solovjov. „Jejich cílem je zničit narozeniny ruského prezidenta. Mají rádi symboliku.“

Pohyb po ukrajinských lesích je nyní smrtelně nebezpečnou kratochvílí. Vedle rizika, že narazíte na nášlapnou minu, hrozí i setkání se zbytky střel i s nevybuchlou municí. 

Americký prezident Joe Biden uvedl, že nebezpečí jaderného Armagedonu je nyní nejvyšší od kubánské raketové krize. Řekl to během demokratického setkání v New Yorku. Poznamenal, že Putinovy hrozby nejsou vtip. „Nežertuje, když mluví o potenciálním použití taktických jaderných zbraní nebo biologických a chemických zbraní, protože jeho armáda, dalo by se říci, výrazně nedosahuje výkonnosti,“ řekl Biden.

Dodal, že podle něj neexistuje možnost, jak použít taktické jaderné zbraně, aniž by to právě Armagedonem neskončilo. 

Podle brigádního generála Olexije Gromova se povedlo Ukrajině zachytit a zničit 60 % z 86 íránských potulujících dronů a munic. Uvádí to na twitteru novinář Viktor Kovalenko s odkazem na generálovo prohlášení. 

Rusko zaútočilo na Záporožskou oblast bezpilotním a sebevražedným dronem. Podle tamního guvernéra Oleksandra Starukha byl jeden člověk zraněn a byla poničena ve dvou okresech infrastruktura. 

Nasazení íránských bezpilotních letounů na ruské straně zásadně neovlivní válku proti Ukrajině, uvádí ve své analýze americký Institut pro studium války (ISW).

Íránské drony nepřinášejí efekt, který by byl srovnatelný s nasazením amerických raketometů HIMARS ukrajinskou armádou.„Ruská armáda se zřejmě nepokouší asymetricky koncentrovat nálety těchto dronů na klíčové body v blízkosti fronty. Vypouštějí spoustu dronů proti civilním cílům v týlu. Pravděpdobně doufají, že terorem dosáhnou výsledku. Ale toto počínání nepřináší úspěch,“ míní analytici.

Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 000 tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, napsala dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko.

„Soudě podle objemů, ukrajinský týl s nástupem podzimu aktivně sklízí úrodu a vyváží ji. Od 1. srpna, odkdy fakticky začala fungovat istanbulská dohoda o ukončení blokády ukrajinských přístavů, se objem vývozu exportu v denním průměru pohyboval okolo 95 000 tun (celkově 6,37 milionu tun). Ve čtvrtek se podařilo vypravit skoro dvojnásobek oproti průměrnému množství,“ poznamenala BBC.

Dodala, že z Ukrajiny se zemědělské plodiny a výrobky vyvážejí nejen po moři, ale také po souši, vlaky a kamiony.