ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Evropská unie poskytne Ukrajině 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na pomoc lidem, které vyhnala válka z jejich domovů, ale kteří zůstali v zemi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes na okraj jednání Asociační rady EU - Ukrajina podepsala dohodu o další finanční pomoci pro Kyjev s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. 

Zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody, omezení poptávky po elektřině, pomoc zranitelným spotřebitelům i firmám a umožnění podpory výrobců elektřiny, kteří čelí finančním problémům. Takové budou cíle návrhu Evropské komise na zmírnění současné energetické krize, oznámila dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes pogratulovala Liz Trussové k nové roli britské premiérky a šéfky Konzervativní strany. Očekává, že Británie pod jejím vedením dodrží všechny aspekty dohody o brexitu, napsala agentura Reuters. Mnoho úspěchů Trussové popřáli i německý kancléř Olaf Scholz nebo indický premiér Naréndra Módí.

„Evropská unie a Spojené království jsou partneři. Čelíme společně mnoha výzvám od změny klimatu po ruskou invazi na Ukrajinu. Těším se na konstruktivní vztahy při plném respektování našich dohod,“ napsala šéfka EK von der Leyenová na twitteru.

Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, zvláště například v letectví. Na tamní průmysl mají postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat. Na dnešní meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se připojil přes video.

Debatu o sankcích podle místopředsedy Evropské komise Borrella vedli ministři zahraničí zemí EU na jednání v Praze minulý týden. „Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat,“ uvedl. Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně.

Rusko podle Borrella také snížilo těžbu ropy i plynu. „To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký,“ poznamenal.

Státy EU už přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci – o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.

Evropská unie a její členské státy by měly přispívat k vytvoření celosvětové aliance demokratických sil. Mocnostem, které se snaží narušit mezinárodní systém založený na pravidlech, je nutné čelit na globální úrovni. Při zahájení meziparlamentní konference o společné zahraniční a bezpečnostní politice a společné bezpečnostní a obranné politice v Praze to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Základem spolupráce by měla být transatlantická vazba. Musíme však budovat spojenectví s dalšími demokratickými státy či k demokracii směřujícími hráči v dalších regionech. Od Afriky po Indopacifik,“ míní šéfka dolní komory. EU a členské státy mají podle ní velmi dobré nástroje, jak k vytvoření globální aliance demokratických sil přispívat. Jedním z nich je společná obchodní politika a ekonomické vztahy se třetími zeměmi.

Pekarová Adamová se též vyjádřila k debatám o zavedení rozhodování kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti v otázkách zahraniční či daňové politiky. O možné reformě unijních pravidel minulý týden v Praze hovořil také německý kancléř Olaf Scholz.