ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Ruská armáda ostřelovala město Sumy až 60krát denně.  V důsledku ostřelování byly poškozeny obytné budovy a podnik. Je známo, že jedna osoba byla zraněna.

Další fotografie z tržiště ve městě Slovjansk, které ostřelovali Rusové.

Zelenskyj požaduje od generálního štábu vysvětlení ohledně omezení cestování branců. „Žádám generální štáb, aby v budoucnu nedělal podobná rozhodnutí beze mne,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zranění lidé po ruském zásahu tržnice ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Studentka Danuta Peredneová byla odsouzena k 6,5 roku vězení. Běloruská KGB ji zařadila na „seznam teroristů“. Byla shledána vinnou z jednání směřujících k poškození národních zájmů Běloruska a urážky Lukašenka.

Ruská armáda oznámila, že při úderu vysoce přesnými zbraněmi na pozice ukrajinské armády v Charkově zlikvidovala až 150 vojáků. Při dalších útocích zničila několik velitelských stanovišť ukrajinské armády a množství techniky, včetně systému protivzdušné obrany S-300. Podobná tvrzení bojujících stran ale není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinská armáda může znovu dobýt území, které v poslední době obsadily ruské invazní síly. Při dnešním telefonickém hovoru to ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekl britský premiér Boris Johnson, sdělila agentuře Reuters mluvčí Downing Street.

Johnson také informoval Zelenského o nejnovější dodávce britského vojenského vybavení, včetně deseti samohybných dělostřeleckých systémů a takzvané vyčkávací munice. Tou se rozumí drony, které jsou vypuštěny do vzduchu a tam vyčkávají, než nastane vhodný okamžik k útoku. Zásilky dorazí v nadcházejících dnech a týdnech, uvedla mluvčí.

Finsko zabavilo téměř 900 ruských nákladních železničních vagonů. Železniční vagony jsou ve vlastnictví společností, které jsou přímo nebo prostřednictvím svých akcionářů postiženy sankcemi EU. Ruské úřady se k tomu nevyjádřily.

Ozbrojené síly Ukrajiny zasáhly ruský vojenský objekt v okupovaném Melitopolu. Podle předběžných údajů bylo zabito 200 útočníků, další tři stovky byly zraněny. Melitopolští spolupracovníci se bojí a bojí se jít do práce.

Karlovarský filmový festival se dnešním dnem láme do své druhé poloviny. První ze dvou svátečních dnů byl více než jiné ve znamení Ukrajiny, byť tamní situaci připomíná mnoho jeho hostů. V rámci podpory ukrajinských filmařů dnes ve Varech prezentovalo osm autorů celovečerní hrané projekty, které jsou ve finální fázi výroby a které vznikly na Ukrajině nebo s podporou Ukrajiny.

Tato prezentace by se jinak odehrála na mezinárodním festivalu v ukrajinské Oděse, tam se ale kvůli válce letošní festival nemůže uskutečnit. Večer se bude promítat v české předpremiéře ukrajinsko-český snímek Pohled motýla. Snímek o mladé ženě sužované válečným traumatem a o síle mu vzdorovat natočil režisér Maksym Nakonečnyj, který festival ve Varech navštívil, českou koproducentkou byla Dagmar Sedláčková. Film měl premiéru na festivalu v Cannes.

Režisér Nakonečnyj natáčí nyní v Kyjevě dokument o současné válce na Ukrajině. Téma jeho filmu Pohled motýla tak dostalo nečekaně aktuální kontext - jeho hlavní hrdinka se vyrovnává s traumatem z války, tehdy zatím jen v Donbasu.

Oblíbený pes Patron, který vyhledává na Ukrajině miny, věnoval do dražby tričko se svým portrétem a autogramem - všechny peníze z dražby poputují organizaci na ochranu zvířat, která zachraňuje zvířata během války.

Náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj dnes poděkoval České republice a Polsku za dodávky tanků. V době, kdy Ukrajina čelí ruské vojenské agresi, je podle něj pomoc z obou zemí k nezaplacení. Díky těmto tankům Ukrajina bojuje se společným staletým nepřítelem, napsal Zalužnyj na facebooku, kde rovněž zveřejnil fotografie bojových vozidel s českou a polskou vlajkou.

„Jsme vděčni polskému a českému lidu za vaši pomoc a podporu naší armádě a našim lidem, kteří ve vašich zemích našli útočiště před ruskými bombami a raketami,“ uvedl náčelník ukrajinských ozbrojených sil. Svůj příspěvek zveřejnil v ukrajinštině, polštině a také češtině.

Ruské vedení možná stanovuje podmínky pro operační pauzu, když jeho invazní jednotky dobyly ukrajinský Lysyčansk a dosáhly hranice Luhanské oblasti. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vyhlásil vítězství ruských sil v této oblasti a podle ISW se zdá, že ruské armádě nařídil operační přestávku.

Institut vychází ze zveřejněného setkání šéfa Kremlu v ministrem obrany Sergejem Šojguem. Prezident na schůzce prohlásil, že ruské jednotky, které se účastnily bitvy o Lysyčansk, by si měly odpočinout. „Putinův veřejný komentář měl pravděpodobně naznačit starost o blaho jeho vojáků tváří v tvář pravidelným stížnostem v Rusku ohledně zacházení s ruskými vojáky,“ píše Institut pro výzkum války.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Na těchto i dalších principech se podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise dohodli účastníci konference ve městě Lugano. Společné prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené země.

„Tady v Luganu jsme spustili proces obnovy Ukrajiny na mezinárodní úrovni a prezentovali principy, které tvoří její základy,“ řekl švýcarský prezident. Dohodnuté principy podle něj potvrzují, že proces bude řídit Kyjev, a že masivní finanční podpora bude spojená s pokračováním reforem například v justici nebo protikorupčních opatřeních.

Kromě už zmíněných pilířů Cassis hovořil o důrazu na zapojení soukromé sféry či občanské společnosti, decentralizaci procesu s ohledem na lokální činitele, potřebě zahrnout do procesu menšiny a o mezinárodním aspektu nadcházející spolupráce.

Válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům připomněl dnes v kázání na Velehradě kardinál Michael Czerny, podle kterého je tato „zločinná válka“ vedena proti svobodné Ukrajině i celému civilizovanému světu. Czerny byl hlavním kazatelem slavnostní mše, kterou dnes dopoledne vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku. Bohoslužbě přihlíželo za deštivého počasí několik tisíc lidí v pláštěnkách či s deštníky nad hlavou. Czerny kázání přednesl v češtině, jelikož má české kořeny. Narodil se v roce 1946 v Brně a jeho rodina o dva roky později emigrovala do Kanady.

Konference v Luganu stanovila sedm principů pro obnovu Ukrajiny, včetně důrazu na reformy, transparentnost či udržitelnost, uvedl švýcarský prezident.