ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Obce a kraje mohou ode dneška žádat o dotace na pořízení a rekonstrukce bydlení pro válečné uprchlíky, oznámilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Na dotace má zatím 1 mld Kč.

Evropská komise (EK) posuzuje, zda by Evropská unie mohla do roku 2030 dosáhnout vyššího cíle podílu obnovitelné energie na celkové produkci energie v regionu. Nový cíl by měl být 45 procent místo dosavadních 40 procent, uvedla dnes agentura Reuters. Unie se tak snaží urychlit odklon od ruských fosilních paliv v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Rusko je hlavním dodavatelem zemního plynu do EU. Podíl 40 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 navrhla EK už loni.

Německá ministryně obrany Annalena Baerbocková oznámila, že Německo pomůže Ukrajině, poskytne jim vojenský výcvik a pomoc s ovládáním zbraní.

V pořadu Epicentrum dnes promluví předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a rozebere například ruskou okupaci ukrajinských jaderných elektráren. Vysíláme od 15:00, více zde: Drábová živě v Blesku o hrozbě jaderného útoku. A co napáchali bezohlední Rusové v Černobylu?

Agentura Unian oznámila, že městem Irpiň může otřást silný výbuch. Starosta Oleksandr Markušin na svém telegramu uvedl, že u vojenské nemocnice byla nalezena letecká puma, kterou nejde zneškodnit. Prosí o zachování klidu a přesun do centra města.

Pohled do uprchlického centra ve španělské Malaze .

Všechny velké bankovní společnosti v eurozóně se dokážou vypořádat s odpisy souvisejícími s Ruskem. Uvedl to šéf bankovního dohledu ECB Andrea Enria.

Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom dnes poslanci ze zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná.

Evropský blok za téměř dva měsíce od začátku ruské invaze schválil pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí. „Sankce jako odstrašení nefungují, válka bohužel pokračuje,“ prohlásil dnes šéf výboru David McAllister. Podle německého lidoveckého europoslance stále existuje velký prostor k obcházení postihů, ačkoli se členské státy snaží zlepšovat jejich účinnost.

V Kyjevě dnes proběhl pohřeb čtyř vojáků Národní gardy.

Dobytí města Mariupol by mohlo mít kritické následky pro ukrajinskou obranu oblasti Donbasu, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Ruská strana by tam podle něj mohla nasadit odhadem asi 12.000 vojáků, kteří jsou v Mariupolu ukrajinským odporem vázáni. Město má ale strategický i symbolický význam pro obě strany, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK Stojar. Na Ukrajinu Rusko vojensky zaútočilo koncem února.

Obléhané město je podle odborníka důležité jak pro Rusy, tak pro Ukrajince. „V rovině symbolické je pro ukrajinskou stranu symbolem rezistence, vzdoru. Je to město, které už více než 50 dní stále vzdoruje obrovské ruské přesile,“ uvedl Stojar. Symbolickou hodnotu má Mariupol podle něj ale i pro Rusy, a to především kvůli tomu, že jednou z jednotek, které Mariupol brání, je pluk Azov. Právě tento pluk je podle Stojara pro ruskou propagandu jakýmsi ikonickým zhmotněním ukrajinského nacionalismu, kterým Rusko ospravedlňovalo svoji invazi.

„Kdyby se Rusům podařilo dobýt Mariupol a zlikvidovat pluk Azov, tak by mohli minimálně pro potřeby své vlastní propagandy operovat s tím, že jednoho z cílů denacifikace bylo dosaženo, protože byla zničena významná základna neonacistického hnutí,“ uvedl Stojar.

Přihlášky ke studiu na středních školách v Libereckém kraji si podalo zhruba 110 uprchlíků z Ukrajiny, další tři desítky jich už do středních škol nastoupily nebo o zařazení do některé třídy žádají. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. Celkové údaje o počtu přihlášek zatím v kraji k dispozici nejsou, před rokem bylo ale ke studiu na středních školách v Libereckém kraji podáno téměř 5200 přihlášek, do prvních ročníků pak v září nastoupilo 4660 studentů.

„Do přijímacího řízení do prvního ročníku pro školní rok 2022/2023 středních škol zřizovaných Libereckým krajem se přihlásilo 104 uchazečů z řad uprchlíků z Ukrajiny, z toho 86 do oborů s maturitní zkouškou a 18 do oborů s výučním listem,“ doplnil Trdla. Dalších 23 uprchlíků už podle něj bylo přijato do prvního nebo vyššího ročníku na některé z krajských středních škol. „Dalších devět přihlášek je v řízení a dosud o nich nebylo rozhodnuto,“ dodal. Údaje ze soukromých škol jsou podle mluvčího zatím neúplné, kraj má od nich informace o pěti přihláškách do maturitních oborů.

Počet uprchlíků z Ukrajiny od začátku ruské invaze z 24. února překročil hranici pěti milionů. Hranice do sousedních zemí překročilo 5,034.439 ukrajinských uprchlíků, informoval dnes oficiálně Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Úřad už před pěti dny informoval, že pětimilionová hranice byla prolomena, ale i se zhruba 215.000 cizinci, kteří Ukrajinu také opustili. Zástupkyně UNHCR pak o pěti milionech uprchlíků hovořila na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku. Nejvíce uprchlíků, 2,8 milionu, odešlo podle UNHCR do Polska. Během uplynulých osmi týdnů překročilo téměř 550.000 lidí z Ukrajiny také hranice směrem do Ruska. Mnozí z nich tam ale skončili nedobrovolně.

Berlín se rozhodl nezveřejňovat informace o všech zbraních, které poskytl na podporu Ukrajiny, uvedla dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v Rize, kde jedná se svými protějšky z pobaltských států. Německo podle šéfky diplomacie pomůže Kyjevu do budoucna s údržbou některých vyspělejších zbraní a výcvikem vojáků, napsala agentura Reuters.

„Dodali jsme protitankové střely, (protiletadlové střely) Stinger a další vybavení, o kterém jsme nikdy veřejně nehovořili, aby se tyto dodávky uskutečnily rychle,“ řekla Baerbocková.

Ruské ministerstvo obrany dnes znovu vyzvalo obránce města, aby do dnešních 14:00 hodin moskevského času (13:00 SELČ) složili zbraně. Ruský generál Michail Mizincev v úterý sdělil, že vojákům, kteří se vzdají, Rusko garantuje plnou bezpečnost. Ukrajinští vojáci ani civilisté ale podle něj zatím nabídky nevyužili.

Podle Reuters proruští separatisté, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, krátce před dnešní 13:00 hodinou SELČ uvedli, že se vzdalo pouze pět lidí. Ukrajinští obránci Mariupolu už dříve slíbili, že nikdy nekapitulují, a podle generálního štábu ukrajinské armády boje v hutním závodě pokračují.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu od 24. února získalo v ČR zaměstnání 24.000 lidí z Ukrajiny s vízem k ochraně, sdělila ČTK mluvčí úřadu práce.

Podle agentury Bloomberg se pomalu rozrůstá počet členů Putinových nejvyšších kruhů, kteří začínají pochybovat o prezidentově rozhodnutí napadnout Ukrajinu. „Byla to katastrofická chyba, která posune zemi desítky let nazpet,“ to nyní zaznívá v Kremlu, pro Bloomberg to vypovědělo na 10 různýc zdrojů.

Prvních devět studentek medicíny, které uprchly z Ukrajiny, se zapojí do výuky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zařadí se do českého i anglického studijního programu, stáž jim umožní studium ještě v nynějším semestru. Fakulta o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

„V delším časovém horizontu budeme připravovat pomoc nejen jednotlivým studentům, ale ukrajinskému lékařskému školství obecně, například i spolupracovat v oblasti distanční výuky. Jsme si vědomi, že mnozí z ukrajinských mediků pomáhají a budou pomáhat doma na Ukrajině. I u nich je třeba myslet nejen na první týdny, ale také dlouhodobou pomoc,“ uvedl děkan Martin Vokurka.

V Polsku zdemolovali památník Rudé armády, který byl nedávno neznámým pachatelem poničen - polit červenou barvou.

Ukrajinská média k příjezdu předsedy Evropské rady Charlese Michela poznamenala, že se na nádraží setkal mimo jiné s velvyslancem EU Mattim Maasikasem, jenž je vidět na snímku. Unijní diplomacie obnovila svou přítomnost v Kyjevě před necelými dvěma týdny poté, co se ruské invazní jednotky stáhly ze severu Ukrajiny.

Náčelník generálního štábu litevských ozbrojených sil Valdemaras Rupšys na dnešním jednání se svým českým protějškem Alešem Opatou v Praze mimo jiné poděkoval za ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí, na níž se podílejí čeští piloti. Rupšys také ocenil pětileté působení Česka v sestavě bojového uskupení pod vedením Německa na území Litvy. Informovala o tom Kancelář náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Rupšys a Opata dnes jednali na generálním štábu o aktuální bezpečnostní situaci na východě Evropy, zapojení jednotek v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence) a mise Air Policing v Litvě a posílení východního křídla NATO. „Je to způsob, jak demonstrovat náš zájem o mezinárodní spolupráci a posílit obranu východního křídla NATO, což bylo vždy naší prioritou ještě před ruskou invazí na Ukrajinu,“ komentoval zapojení českých sil do eFP generál Opata.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajda uvedl, že dodávky plynu, vody a proudu nebudou v některých částech regionu obnoveny do konce války. Jedná se hlavně o obce Rubižne a Popasna a několik dalších vesnice, jejichž infrastruktura byla při ruském střelování totálně zničena, uvedl list The Kyiv Independent.

Míra nezaměstnanosti na Slovensku v březnu klesla na 6,67 procenta, v únoru činila 6,86 procenta. Situace na trhu práce se zlepšila i proti loňsku, loni v březnu nezaměstnanost dosáhla 7,98 procenta. Novinářům to dnes řekl ministr sociálních věcí Milan Krajniak. Nezaměstnanost se teď snížila navzdory tomu, že země do minulého týdne zaměstnala také přes 4500 uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny, kteří na Slovensku získali status dočasného útočiště. „Stále máme desítky tisíc volných pracovních míst, které občané Slovenské republiky dlouhodobě neměli zájem obsadit. Ty se nám nyní hodí při zaměstnávání Ukrajinců,“ řekl ministr.

„Dějiny nezapomenou válečné zločiny, ke kterým zde došlo,“ šéf Evropské Rady Charles Michel dnes na Ukrajině navštívil i vybombardované město Boroďanka.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dovezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty pro Ukrajinky z lidskoprávních organizací, které sbírají důkazy o ruských válečných zločinech. Uvedl to dnes tiskový mluvčí šéfky sněmovny Martin Churavý. Pekarová Adamová se v Polsku účastní setkání předsedkyň parlamentů zemí Evropské unie.

Vesty podle šéfky české sněmovny „pomůžou chránit jejich nositelky před většinou ruských střelných zbraní, zatímco ony budou získávat důkazy o brutalitě okupantů namířené proti civilnímu obyvatelstvu.“ Pekarová Adamová doplnila, že následovat budou ještě další vesty, pořízené za peníze „z dražby talíře od předsedy ruské Státní dumy“.

Ukrajinští pohraničníci oznámili, že více než milion lidí se vrátil na Ukrajinu.