ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

„Nemáme v úmyslu bojovat s Ruskem, ale s rozhodností říkáme, že budeme hájit každý coul území NATO,“ pronesl Joe Biden s tím, že posílí pomoc pobaltským členům aliance.

Ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis či Eva Holubová přišli na Václavské náměstí podpořit Ukrajinu. 

Polonahá aktivistka hnutí Femen se procházela s kosou u nádraží v Kyjevě a vyzývala obyvatele a návštěvníky ukrajinské metropole, aby nepodléhali panice, než ji zadrželi policisté. Podle organizace měla tato demonstrace aktivistky, nalíčené a ustrojené ve stylu „mrtvé nevěsty“, posloužit k uklidnění veřejnosti, která je vystrašená obavami z ruské invaze. Dívka měla na zádech nápis „Nevěř! Neboj se! Neutíkej!“, zatímco nápis na prsou nabádal: „Nepropadej panice!“

Policisté přes dívku přehodili černý kabát a zadrželi ji.

Státy EU se jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku, řekl po jednání ministrů zahraničí Borrell. Budou je koordinovat se spojenci.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Západ, aby Kyjevu poskytl další zbraně. Od EU žádá záruky budoucího členství, píše agentura AFP.

Rusko od uznání nezávislosti separatistických enkláv nepřestalo plánovat rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prohlásil dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Severoatlantická aliance očekává masivní útok, uvedla proto své síly rychlé reakce do pohotovosti na obranu spojenců, řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu.

Bělorusko bude dále posilovat vojenskou spolupráci s Ruskem, prohlásil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Podle agentury TASS oznámil, že Bělorusko hodlá v nejbližších letech nakoupit moderní zbraně, včetně stíhaček Su-30 SM, protiletadlový raketový systém Tor-M2 a desítky vrtulníků. Minsk zvažuje také pořízení ruského systému protivzdušné a protiraketové obrany S-400 Triumf.

Ukrajinskou vlajku vyvěsili i v Praze 6. 

Rusko svými kroky vůči Ukrajině posiluje debatu o možném vstupu Finska do NATO. Podle agentury AFP to dnes uvedl finský prezident Sauli Niinistö. Prezident severské země, která s Ruskem sdílí společnou hranici, již v pondělí večer odsoudil rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat obě povstalecké republiky na východě Ukrajiny a vyslat do nich armádu.

Norský premiér Jonas Gahr Störe dnes uvedl, že plánované vojenské cvičení NATO proběhne v Norsku příští měsíc podle plánu. Oslo se také podle něj připojí k chystaným sankcím EU proti Rusku.

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že získala informace o plánovaném teroristickém útoku na svatostánky spravované pravoslavnou církví moskevského patriarchátu v Charkově. Podle agentury Interfax-Ukrajina to potvrdila tisková mluvčí SBU v Charkovské oblasti.

Kyjev opakovaně upozorňuje, že Moskva může útoky na ukrajinském území využít jako záminku pro svou vojenskou invazi.

Britský ministerský předseda Boris Johnson obvinil kremelského vůdce Vladimira Putina, že „vytvořil záminku pro plnohodnotnou ofenzívu“ proti Ukrajině. Uznáním dvou separatistických ukrajinských regionů Putin podle něj „bezostyšně porušil“ minský mírový proces, ale Londýn a jeho spojenci jsou připraveni do poslední chvíle pokračovat v hledání diplomatického řešení.

Sankce se dotknou podnikatelů Gennadije Timčenka a bratrů Borise a Igora Rotenbergových. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.

Další silné sankce si chce Londýn podle Johnsona nechat „v záloze s ohledem na to, co může prezident Putin udělat v dalším kroku“.

„Chceme zabránit tomu, aby ruské společnosti získávaly finanční prostředky v librách nebo dokonce v dolarech. Už nesmí získávat finanční prostředky na britských trzích a chceme se zbavit nejasností, které obestírají vlastnictví majetku v této zemi,“ dodal Johnson.

Vůdce Doněcké lidové republiky (DLR) řekl, že Rusko uznalo její nezávislost v hranicích celé Doněcké oblasti, tedy včetně území, které separatisté nyní nekontrolují. Informovala o tom agentura Reuters. „Otázka hranic není jednoduchá, rozhodne se o ní později,“ řekl Denis Pušilin ruské státní televizi. Vůdce Luhanské lidové republiky se zatím k této věci nevyjádřil.

Proruští separatisté na východě Ukrajiny ovládají přibližně třetinu Luhanské a Doněcké oblasti. Většina Donbasu je pod kontrolou ukrajinských vládních sil.

Podle serveru BBC je téměř jisté, že Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) přesune kvůli krizi mezi Ruskem a Ukrajinou letošní finále Ligy mistrů z Petrohradu. Stát by se tak mělo poté, co ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal nezávislost dvou povstaleckých oblastí na východě Ukrajiny a nařídil armádě, aby v obou regionech zahájila „mírovou misi“.

UEFA se zatím po pondělním vyhrocení krize mezi Ruskem a Ukrajinou k situaci okolo finále, které se má hrát 28. května, nevyjádřila. V minulých dnech uvedla, že vše bedlivě sleduje, ale o změně hostitele utkání zatím neuvažovala.

Souboj o vítěznou trofej v nejprestižnější klubové soutěži světa by změnil dějiště třetí sezonu po sobě. Poslední dvě finále se kvůli problémům souvisejícím s koronavirovou pandemií hrála v Portugalsku.

Británie uvalí sankce na pět ruských bank a tři podnikatele podle Londýna blízké Kremlu. Zmrazí jim aktiva a zakáže vstup do země, uvedl Johnson.

První mrtví a pomalu se vytrácející šance na diplomatická řešení. Ruský prezident Vladimir Putin své armádě nařídil vyrazit do Donbasu, popřel nezávislost Ukrajiny, označil ji za loutkový stát a vedle toho podepsal dekrety o uznání Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky.

Jaký vývoj můžeme v nejbližších dnech na Ukrajině očekávat a jak tento konflikt ovlivní život v České republice?

Nejen o tom bude v dnešním Epicentru hovořit bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář. Sledujte ve 13:30.

Nikdo na Ukrajině nechce válku, ale obyčejní lidé nic nezmůžou, rozhodnutí bude záležet na politicích. ČTK to dnes v reakci na vyhrocení situace na východě Ukrajiny řekl Ukrajinec Serhij Kosenkov, který žije na Hodonínsku a v České republice je déle než deset let. Ukrajině hrozí válka s Ruskem.

Napětí v oblasti tak roste. „Těžko říct, jestli bude válka. Podle mě nikdo z lidí na Ukrajině nechce válku. Ale obyčejní lidé si můžou myslet a dělat, co chtějí, lidé nerozhodují. Záležet bude na politicích,“ uvedl Kosenkov.

Část lidí na Ukrajině se podle něj kloní k Evropě a Evropské unii, část má blíže Rusku. „Já bych chtěl, aby Ukrajina byla v Evropské unii, ale nechtěl bych, aby se tam dostala cestou války,“ řekl Kosenkov. 

Německý ministr hospodářství Habeck oznámil, že stáhnul z certifikačního řízení analýzu nezbytnou k povolení plynovodu Nord Stream 2.

„Dnes jsem požádal spolkové ministerstvo hospodářství, aby stáhlo stávající zprávu k analýze zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur). Zní to možná technicky, ale je to nezbytný správně-právní krok, aby nyní produktovod nemohl získat certifikaci,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz. „A bez této certifikace nemůže být Nord Stream 2 zprovozněn,“ doplnil.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck na souběžné tiskové konferenci oznámil, že zprávu potřebnou ke schvalovacímu řízení pro Nord Stream 2 stáhnul. Zároveň ujistil, že i bez plynovodu Nord Stream 2 je energetické zásobování Německa zajištěno. „Jak se ale vyvinou ceny, to nelze předvídat. Lze však očekávat, že konflikt může vést k dalšímu zdražení plynu,“ uvedl Habeck na dotaz novinářů, jak se odstavení produktovodu podepíše na cenách energií.

Sankce proti Rusku po jeho uznání separatistických republik na východě Ukrajiny musejí být tvrdé a po rozhodnutí Moskvy je nyní třeba posílit východní křídlo NATO. Po konzultacích s ministry to dnes řekl polský prezident Andrzej Duda.

Duda už v pondělí v telefonickém rozhovoru ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Kyjev má tváří v tvář „ruské agresi“ plnou podporu Varšavy.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Dnes to na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi.

Produktovod Nord Stream 2, kterým má po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit plyn, je již hotov, povolení k provozu ale dosud německé úřady nevydaly.

Rusko bude pokračovat v nepřetržitých dodávkách zemního plynu na světové trhy. V dopise pro energetickou konferenci v katarském městě Dauhá to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se západní země chystají zavést proti Rusku sankce kvůli situaci na východě Ukrajiny, informovala dnes agentura Reuters.

Rusko je největším dodavatelem plynu do Evropy a napětí kolem Ukrajiny vyvolalo obavy z přerušení dodávek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Vyzvalo ho k tomu ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Unian to prezident řekl na společné tiskové konferenci s estonským kolegou Alarem Karisem.

Masarykova univerzita je připravena podpořit ukrajinské studenty a akademiky, pokud se situace na východní hranici Ukrajiny dále vyostří.

„V současnosti probíhá na úrovni vedení univerzity debata o tom, jaké formy pomoci by byly nejvhodnější,“ uvedl v dnešním prohlášení rektor Martin Bareš. Kolem ukrajinských hranic se v posledních týdnech soustřeďují ruská vojska, v pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin uznal dvě separatistické republiky na východě Ukrajiny.

Členy Bezpečnostní rady státu chce také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovat o průběhu jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu minulý týden. Očekává dále, že rada dostane „zpravodajský briefing“ o aktuální bezpečnostní situaci. „Budeme předkládat nějaké návrhy na opatření, které bychom jako Česká republika měli v dohledné době přijmout,“ řekla novinářům.

Černochová se zároveň vyjádřila k plánovanému dalšímu posílení alianční přítomnosti ve východních zemích NATO. Řekla, že má s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou nyní čas na zpracování variant českého zapojení. Jsou podle ní dvě možné varianty, a to zapojení se na Slovensku nebo v Rumunsku. „Myslím si, že asi všichni víme a cítíme, co nám je z hlediska území, geopoliticky i jinak blíže,“ naznačila ministryně, že jako pravděpodobnější je vyslání českých vojáků na Slovensko.

Reakce Západu na ruské uznání nezávislosti ukrajinských separatistických Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky je očekávaná, uvedl dnes ministr zahraničí Sergej Lavrov v ruské televizi. Moskva je podle něj na sankce uvalované Západem zvyklá, píše agentura Reuters.

„Reakce je samozřejmě známá (...) jsou toho plné televizní obrazovky a další média, internet, sociální sítě. Reakce je očekávaná,“ nechal se slyšet šéf ruské diplomacie podle agentury TASS.

Sýrie podpořila rozhodnutí spojeneckého Ruska uznat nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Uvedl to dnes syrský ministr zahraničí Fajsal Mikdád, jehož dnes citovala syrská televize.

„Sýrie podporuje rozhodnutí (ruského) prezidenta Vladimira Putina uznat luhanskou a doněckou republiku a bude s nimi spolupracovat. Postup Západu proti Rusku se podobá jeho jednání vůči Sýrii za války proti terorismu,“ řekl Mikdád, který je nyní v Moskvě.