ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Těžká vojenská technika v ulicích u Doněcka. 

Ukrajinské i proruské separatistické síly ke konci dnešního dne hlásí po jednom mrtvém při vzájemném ostřelování. Obě strany hovoří i o několika zraněných, informovaly agentury AFP a TASS. Separatisté v Doněcku podle povstalecké agentury DAN tvrdí, že ukrajinská armáda poprvé od roku 2018 ostřelovala Doněck z raketometů. O případných ztrátách se agentura nezmínila.

Ukrajinský voják podle mluvčího ukrajinské armády zahynul v Luhanské oblasti. Mluvčí neupřesnil, kde došlo ke zraněním, zasažení jsou však v nemocnicích a jejich stav je uspokojivý.

Ukrajinští vojáci podle rebelů v Doněcké oblasti vypálili pět raket a 12 dělostřeleckých granátů ráže 122 milimetrů, uvádí DAN. O několik hodin později separatisté podle agentury TASS hlásili, že ukrajinští vojáci vypálili na povstalecká území celkem 148 kusů munice, převážně z minometů a granátometů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že povolá vojáky v záloze na mimořádné cvičení, všeobecnou mobilizaci zatím vyloučil.

Ukrajinská tisková agentura Unian hovoří o „anšlusu Donbasu“ - v odkaze na připojení Rakouska k Hitlerovu Německu roku 1938.

„Zachováváme klid a připravujeme si zbraně,“ řekl reportérům New York Times Serhij Kolisnyk (45), který byl v roce 2015 zraněn v boji se separatisty podporovanými Ruskem v přístavním městě Mariupol. „Víme, jaké jsou možné vektory útoku, a až budeme povoláni, připojíme se k ozbrojeným silám,“ dodal v přítomnosti dvou dalších veteránů u památníku padlým vojákům v Kyjevě.

Polonahá aktivistka hnutí Femen se procházela s kosou u nádraží v Kyjevě a vyzývala obyvatele a návštěvníky ukrajinské metropole, aby nepodléhali panice, než ji zadrželi policisté. Podle organizace měla tato demonstrace aktivistky, nalíčené a ustrojené ve stylu „mrtvé nevěsty“, posloužit k uklidnění veřejnosti, která je vystrašená obavami z ruské invaze. Dívka měla na zádech nápis „Nevěř! Neboj se! Neutíkej!“, zatímco nápis na prsou nabádal: „Nepropadej panice!“

Policisté přes dívku přehodili černý kabát a zadrželi ji.

Ukrajinská hřivna se dnes dostala pod tlak kvůli prudkému vyhrocení napětí s Ruskem. Kurz hřivny k dolaru se propadl až na 29,1196 za dolar, což byla nejnižší hodnota od roku 2015, kdy byla země na pokraji bankrotu.

„Dnes ráno jsem poslal britské ministryni zahraničí dopis, ve kterém žádám dodatečné obranné zbraně pro Ukrajinu,“ řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na brífinku ve Washingtonu, kde se setká se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Šéf ukrajinské diplomacie upřesnil, že stejný požadavek hodlá vznést i vůči americké straně.

„Zmobilizujeme celý svět, abychom získali vše, co potřebujeme k posílení naší obranné kapacity,“ dodal Kuleba. Zbraně a munici Ukrajině v posledních týdnech ve stínu stupňujícího se napětí u ukrajinsko-ruských hranic dodala řada západních zemí včetně Česka. Od Evropské unie Kuleba žádá záruky budoucího členství. 

„Vyzval jsem EU, aby odložila všechnu váhavost, veškerou neochotu a skepsi, které jsou v evropských metropolích, a slíbila Ukrajině do budoucna členství,“ řekl ministr. Přivítal zároveň „silné“ rozhodnutí Berlína pozastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, od západních zemí ale očekává ještě závažnější sankce vůči Rusku.

Státy EU se jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku, řekl po jednání ministrů zahraničí Borrell. Budou je koordinovat se spojenci.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Západ, aby Kyjevu poskytl další zbraně. Od EU žádá záruky budoucího členství, píše agentura AFP.

Svaz průmyslu věří, že vláda pomůže snížit dopad sankcí vůči Rusku na české firmy. Nabízí pomoc s integrací uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce v ČR.

Washington začíná o vyslání ruských vojsk do Donbasu hovořit jako o nové invazi, píše agentura AP. Posun vnímá jako krok směrem k tvrdým sankcím.

Kvůli vyostření situace na východě Ukrajiny české neziskové organizace vyhlašují sbírky nebo posilují už existující pomoc pro Ukrajinu. Společnost Člověk v tísni působí v zasažených oblastech už od začátku konfliktu v roce 2014 a nyní uvolňuje peníze na rychlou pomoc.

Nové sbírky zahájily Charita ČR a Post Bellum. Organizace to oznámily na svých webech a v tiskových zprávách. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal nezávislost dvou samozvaných republik na východě Ukrajiny – Doněcké a Luhanské – na východě Ukrajiny, které ovládají proruští separatisté. Do oblasti Putin vyslal ruské vojáky.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl Putin před novináři.

„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. V pondělí šéf Kremlu podepsal výnosy o uznání nezávislosti těchto republik.

Neznepokojujte se, nic katastrofálního se dosud nestalo, nabádá ruský list Kommersant čtenáře, kteří se obávají drakonických sankcí Západu, jež by mohly zničit ruskou ekonomiku po rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost povstaleckých republik v Donbasu na východě Ukrajiny. Moskva podle komentátora zatím vytáhla jen nízké trumfy, a tak Západ sice odpoví sankcemi, ale vůbec to nebudou „pekelné sankce“. A velká hra bude pokračovat, předvídá deník.

Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu. Uvedl to generální tajemník NATO. Moskvu vyzval, ať ustoupí.

Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dnes schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v cizině v souvislosti se situací v Donbasu, uvedla agentura TASS. Příslušné usnesení schválili senátoři jednomyslně, hlasy 153 přítomných.

Příslušný dokument, který vstoupil v platnost okamžikem schválení, ponechává na prezidentovi, aby stanovil početnost nasazených jednotek, jejich úkoly a dobu pobytu v cizině.

Na Univerzitě Karlově (UK), která je největší vysokou školou v Česku, studuje v současnosti víc než dvojnásobek Rusů proti Ukrajincům. Ukrajinských studentů má univerzita 806, ruských 1801. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí školy Václav Hájek.

Studium v cizím jazyce si podle něj platí 38 Ukrajinců a 119 Rusů. Ostatní v běžných studijních programech mají přednášky v češtině, takže zadarmo. Krátkodobých pobytů se účastní ročně spíš jedinci.

Rektorky a rektoři vysokých škol v Česku dnes vyjádřili hluboké znepokojení nad děním na Ukrajině, na jejíž území v noci na dnešek vstoupila ruská vojska. Každý nezávislý stát má podle nich právo se sám rozhodovat o své budoucnosti. V prohlášení za Českou konferenci rektorů (ČKR) to dnes uvedl předseda ČKR Martin Bareš.

Podporu Ukrajině dnes na svém webu vyjádřil i Ústav pro studium totalitních režimů a odsoudil výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, kterými v pondělí zpochybnil ukrajinskou státnost.

Koruna oslabila k euru o 11 haléřů na 24,48 Kč/EUR a k dolaru o deset haléřů na 21,60 Kč/USD. Vývoj podle analytiků ovlivnila situace na Ukrajině.

Americké akcie navzdory krizi kolem Ukrajiny zahájily dnešní obchodování jen mírným poklesem. Náladu na trhu ale napětí mezi Ruskem a Západem určuje i nadále, zejména s ohledem na sankce, které vůči Rusku připravují západní země. Propad indexů mírní akcie energetických společností, ceny ropy jsou totiž kvůli obavám z narušení dodávek na maximech od roku 2014.

Putin požádal horní komoru parlamentu o souhlas s nasazením ruských vojsk v zahraničí. Senátoři o tom budou jednat veřejně, uvedla šéfka komory.

Masarykova univerzita je připravena podpořit ukrajinské studenty a akademiky, pokud se situace na východní hranici Ukrajiny dále vyostří. „V současnosti probíhá na úrovni vedení univerzity debata o tom, jaké formy pomoci by byly nejvhodnější,“ uvedl v dnešním prohlášení rektor Martin Bareš.

Kolem ukrajinských hranic se v posledních týdnech soustřeďují ruská vojska, v pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin uznal dvě separatistické republiky na východě Ukrajiny. Pomoci ukrajinským vysokoškolákům a pedagogům je připravená i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, uvedla dnes v prohlášení kolegia rektora.

Ukrajina si dosud nepřevzala 5000 vojenských přileb, které se Německo rozhodlo Kyjevu darovat. Dnes to na dotaz novinářů sdělilo německé ministerstvo obrany, podle kterého jsou helmy již řadu dní připraveny k odběru.

Dar vyvolal nejen na Ukrajině rozporuplné reakce, protože ostatní západní země včetně Česka dodávají Kyjevu zbraně i munici, což Německo odmítá. Berlín nezměnil postoj ani nyní, kdy Moskva uznala nezávislost povstaleckých regionů na východě Ukrajiny a kdy na Donbas vstoupila ruská armáda.

Prezident Zeman se online zúčastní pátečního summitu devíti středoevropských a východoevropských členských zemí NATO. Jednat se bude o Ukrajině.