ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Od ukončení studené války nebylo podle NATO na území Běloruska tolik ruských vojáků jako nyní. Západ se proto obává, že by Rusko na Ukrajinu mohlo zaútočit i odtud. Kyjev je od běloruských hranic vzdálen vzdušnou čarou jen několik desítek kilometrů.

Běloruská opozice v přítomnosti ruských vojáků vidí ohrožení svrchovanosti země a nebezpečí, že Bělorusko bude zataženo do útočné války.

V pořadu 90´ na České televizi promluvila o krizi i ukrajinistka Lenka Víchová, ta zmínila, jak situaci analyzují bezpečnostní služby. „Rusko realizuje obrovskou informačně-psychologickou operaci a že jeto z velké části nátlak jak na Ukrajinu tak na západní svět, aby ustoupilo na pozici, kterou potřebuje Rusko,“ přetlumočila názory analytiků. 

Donbas je podle Víchové dobře připravený, ohrožený je ale Kyjev, který by byl v případě běloruského odstřelování ve velkém nebezpečí. „Lukašenko už není pánem své země,“ uvedla s tím, že pánem Běloruska už je Putin. 

Ukrajina je připravena svou zemi bránit, podotknul generál Petr Pavel v České televizi v pořadu 90´. 

Rusko má nyní téměř 200 tisíc vojáků u hranic, což je méně, než má ukrajinská armáda. „Pro úspěšný útok by měla být převaha o jednu třetinu vyšší. Rusko má možnost využít i jiné nástroje, které by mohly kompenzovat převahu,“ okomentoval generál i vojenské síly. Podle něj ale není pravděpodobné, aby dokázalo Rusko Ukrajinu celou ovládnout. „To je velké sousto a Rusku by to vázalo prostředky, které potřebuje i jinde,“ podotknul. „Přítomnost vojsk, převaha ve vzduchu a na moři mu (Rusku) dává mnoho výhod. Vzhledem k tomu, že rozmístěno ze tří stran Ukrajiny má mnoho možností.“

Podle generála Petra Pavla by invaze na Ukrajinu znamenal pro Rusko mnoho špatného. „Netroufám si tvrdit, co se prohání hlavou prezidentovi Putinovi, ale stále více to vypadá, že jeho přístup, to, co dnes dělají, jde proti zájmu Ruska. Těmi kroky, co podniká, tak nemůže přesvědčit, že Rusko není zemí, se kterou se lze domluvit a sankce může Rusko poškodit na mnoho let dopředu,“ řekl v pořadu České televize. 

„Opravdu nemůžeme dospět k jinému závěru, než že možnost války je velice reálná,“ uvedl v České televizi kandidát na prezidenta a generál Petr Pavel. Podle Pavla by měla ruská ofenziva následky pro všechny. 

Česká republika je připravená poskytnout Ukrajině zdravotnickou pomoc. „Bezpečnostní situace na ukrajinsko-ruské hranici je stále kritická. Ruská strana rozehrála dezinformační partii a zastrašuje svět jadernými zbraněmi. Doufejme, že se situace uklidní. V případě nejčernějšího scénáře jsme připraveni okamžitě aktivovat humanitární program MEDEVAC,“ informoval na twitteru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09). 

Z Ruska do České republiky loni podle dat Českého statistického úřadu putovalo zboží za zhruba 137,5 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2020 šlo o dvojnásobný objem, proti předpandemickému roku 2019 činil nárůst 19 procent. Největší podíl nákupů připadal na ropu a zemní plyn, u kterých dovoz dosáhl 99,4 miliardy korun. Bylo to nejvíce od roku 2015, od kdy jsou dostupné údaje.

V souvislosti s možnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu má Evropa podle Fialy připraveny sankce vůči Rusku v několika úrovních. Spustí je ve chvíli, kdy Rusko učiní nějaký agresivní krok. 

Před velvyslanectvím USA na pražské Malé Straně se dnes sešla asi padesátka komunistů a jejich příznivců. Protestovali proti průjezdu amerického vojenského konvoje z Německa na Slovensko. Řečníci zároveň požadovali vystoupení Česka z NATO, světový mír a konec kapitalismu.

V souvislosti s konfliktem na ukrajinsko-ruské hranici kroky české vlády podle nich „přilévají olej do ohně“. USA obvinili z touhy vyvolat válku v Evropě. Akci pořádala pražská KSČM. Na místo se dostavil rovněž podporovatel spojeneckých vojsk, který na komunisty mával americkou vlajkou.

„Chceme vyjádřit svůj nesouhlas s průjezdem amerického konvoje. Demonstrace této vojenské síly přispívá ke zhoršení situace. Přišli jsme říct jasné ne válečným štváčům z USA,“ řekla někdejší poslankyně Marta Semelová (KSČM). 

"Dnes je ale situace Rusům prezentována tak, že stojí celá fronta nejvýznamnějších západních státníků, kteří čekají na přijetí k prezidentu Putinovi. Před domácím publikem už tedy ukázal, že bez Ruska se nedají velké globální problémy dnešního světa řešit. Je to imageová výhra Putina. Ruská společnost chce vidět, že jejich země je považována za velkého hráče a že se s Ruskem bude o těchto zásadních věcech mluvit," řekl pro iRozhlas.cz analytik David Stulík.

"Putin nicméně dosáhl také toho, že se veškerá pozornost světa nyní soustředí na oblast kolem hranic s Ukrajinou. To dělá jednou rukou, nevíme ale, co dělá tou druhou. Do Běloruska – na území stále ještě suverénní země – se mu podařilo přesunout více než 30 tisíc vojáků a otázkou je, jestli se tito vojáci ještě stáhnou. Potichu tedy dostal pod kontrolu také sousední Bělorusko, a jestliže tam zůstanou, budeme mít za hranicí NATO a EU, konkrétně na hranici Polska, ruskou armádu," upozorňuje analytik.