ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Hlavním tématem čtvrtečního mimořádného summitu EU, který se uskuteční v Bruselu, bude snaha zajistit další finanční i vojenskou pomoc Ukrajině. A mohlo by se zdát, že od prosincového jednání šéfů států a vlád EU se jednání příliš neposunula. K takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady maďarský premiér Viktor Orbán. Podle vysokých představitelů EU se v uplynulých týdnech vyjednávalo s Budapeští téměř denně, nyní je ale už na samotných lídrech, zda se jim podaří dosáhnout dohody. Jasné je nicméně jedno: Ukrajina finanční pomoc nutně potřebuje co nejdříve.

Ještě na začátku ledna byli unijní vyjednavači plní očekávání. „Naším plánem je mít shodu 27 zemí. Uděláme vše pro to, abychom toho dosáhli,“ řekl tehdy novinářům nejmenovaný vysoký představitel EU. Již tehdy Maďaři zdůrazňovali jednu ze svých podmínek, a sice, že chtějí každoroční přezkum pomoci pro Ukrajinu s právem ji případně vetovat. Jak se následně ukázalo, s touto podmínkou ostatní členské státy nesouhlasí. Rovněž se členské státy vyjádřily proti tomu, aby byla ukrajinská pomoc vyňata z nyní projednávané revize rozpočtu. I to Budapešť v jednu chvíli žádala.

Šéfové států a vlád zemí EU na mimořádném čtvrtečním summitu navrhnou pořádání každoroční debaty o plánované finanční pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Snaží se tak vyjít vstříc Maďarsku, která má k poskytování této pomoci v rámci revize unijního rozpočtu výhrady. Vyplývá to alespoň z poslední verze návrhu závěrů vrcholné schůzky. Podle zdrojů ČTK však Maďarsko s touto verzí textu úplně nesouhlasí. Považuje ji za dobrý základ pro diskuzi, očekává však ještě další jednání.

Hlavním tématem čtvrtečního summitu EU je návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na takzvanou ukrajinskou facilitu, tedy finanční pomoc Ukrajině. Plán na zvýšení rozpočtu na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Nyní je pozice Budapešti nejasná.

Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy. Navrhuje také prodloužit pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz o další rok, respektive do června 2025. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Řada zemí EU v čele s Francií se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců a podle agentury Reuters má komise teď snahu rozzlobené farmáře uklidnit.

Dovozní cla a kvóty na ukrajinský vývoz byly původně přerušeny v roce 2022 s cílem podpořit ukrajinskou ekonomiku po ruské vojenské invazi. Komise uvedla, že prodloužení jejího opatření je v souladu se závazky EU podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Současně ale EK uvedla, že chce posílit ochranu u citlivých zemědělských produktů.

Šéfové vlád pěti zemí EU, včetně českého premiéra Petra Fialy, v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit své společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu.

„Pokud mají ukrajinští vojáci pokračovat v boji, potřebují ohromné množství munice. A dodávky zbraní a střeliva od členských států EU jsou důležitější než kdy dřív,“ píše se v dopise, který zveřejnil list Financial Times.

Ukrajina, která už skoro dva roky čelí ruské invazi, potřebuje více munice, zdůraznil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany členských zemí Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters. Ministry dnes čeká diskuse právě o Ukrajině, schůzky se zúčastní ukrajinský šéf resortu obrany Rustem Umerov. Česko bude zastupovat náměstek ministryně obrany Jan Jireš.

„Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell a dodal, že je důležité vyjasnit situaci a „vědět, kde jsme nyní, kde budeme v březnu a do konce roku“. Evropské unii se nepodařilo splnit její loňský závazek, že bránící se zemi dodá do března letošního roku milion kusů dělostřelecké munice, podle Borrellova staršího vyjádření je dodávka tohoto počtu nadále „politickým cílem“ sedmadvacítky. Média upozorňují, že invazní ruské síly mají v současnosti k dispozici větší množství nábojů a to situaci na frontě ovlivňuje.

Šéfové států a vlád Evropské unie na mimořádném summitu v Bruselu, který se uskuteční ve čtvrtek 1. února, zopakují své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu. Vyplývá to z návrhu textu závěrů summitu, ke kterým se ale stále ještě vyjadřují jednotlivé země, takže se mohou změnit.

„Evropská rada rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v aktuální podobě návrhu závěrů mimořádné Evropské rady, který má ČTK k dispozici.

Velvyslanci při EU se dnes jednomyslně shodli na vyčlenění miliard eur z výnosů z aktiv Ruské centrální banky, zmrazených v Evropě. Jde o první krok v plánu na pomoc financování obnovy Ukrajiny po ruské invazi, informovala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj z belgického předsednictví.

Výbor stálých zástupců při Evropské unii (COREPER) podle Reuters v zásadě souhlasil s tímto prvním krokem na dnešním večerním setkání, které se konalo jen několik dní před mimořádným summitem EU, na němž se lídři EU budou pokoušet překonat odpor Maďarska vůči plánu poskytnout Kyjevu 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na příští čtyři roky. Evropská komise by pak měla navrhnout vyčlenění peněz z revidovaného unijního rozpočtu a jejich převedení Kyjevu, i když není jasné, kdy by je Ukrajina dostala.

Lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková strávila období 2004-2017 ve službách ruské bezpečnostní služby FSB. Odhalily to uniklé e-maily. Mezi její spojence v Europarlamentu patří i Irové Mick Wallace a Clare Dalyová známí opozicí proti vojenské podpoře Ukrajiny, která podle nich „prodlužuje válku.“

Rozhovory zemí Evropské unie o uvolnění finanční pomoci na podporu Ukrajiny se komplikují, dohodu s Maďarskem se zatím nepodařilo najít a frustrace mezi unijními činiteli narůstá. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoký představitel EU, necelý týden před mimořádným summitem EU, který se v Bruselu uskuteční 1. února.

„Jednání se trochu komplikuje. Maďarsko přišlo s požadavky, které mohou být uspokojeny jen zčásti,“ řekl zdroj z EU, který si nepřál být jmenován. Vyhovět podle něj například není možné požadavku Budapešti o každoroční opětovné jednomyslné schvalování pomoci pro Ukrajinu.

Eurozóna by neměla využívat jednotnou evropskou měnu jako zbraň v mezinárodních konfliktech, protože by to mohlo snížit její atraktivitu. Řekl to dnes šéf italské centrální banky Fabio Panetta, který je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Jeho prohlášení přichází v době, kdy Evropská unie zvažuje konfiskaci ruských státních aktiv, uvedla agentura Reuters.

Představitelé Evropské unie už řadu měsíců diskutují o tom, zda by se zmrazená ruská aktiva, včetně rezerv ruské centrální banky, neměla zabavit a použít na financování obnovy Ukrajiny. Někteří činitelé však vyjadřují obavy, že negativní důsledky takového postupu, například odvetná opatření ruské vlády a ztráta důvěry v evropská aktiva, by mohly výrazně převážit nad jeho přínosy.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Bruselu před svými unijními kolegy prosazoval český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Česko se snaží tento požadavek dostat do třináctého balíčku sankcí proti Rusku, který Evropská unie sestavuje. Praha nyní sbírá pro svůj návrh podporu. S unijními ministry se rovněž prostřednictvím videohovoru spojil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který jim přiblížil aktuální situaci v zemi a poděkoval za dosavadní pomoc.

„Všechny oči se nyní upírají na mimořádnou Evropskou radu (1. února), která budou posouvat agendu pokud jde o makrofinanční pomoc (pro Ukrajinu),“ řekl Lipavský novinářům. Ohledně finanční podpory pro Ukrajinu existuje podle diplomatických zdrojů opatrný optimismus, že se podaří na mimořádné Evropské radě dosáhnout dohody 27 členských států. V prosinci dohodu blokovalo Maďarsko. Jde o 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na příští čtyři roky, které jsou součástí revize dlouhodobého rozpočtu EU.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Unijní ministry zahraničí čeká dnes v Bruselu maraton jednání. Na svém zasedání budou řešit velké množství témat – válku na Ukrajině, situaci na Blízkém východě, ale i dění v Rudém moři, kde Íránem podporovaní jemenští Húsíové útočí na lodě. Česko bude na schůzce zastupovat šéf resortu Jan Lipavský.

Prvním tématem jednání je ruská agrese na Ukrajině. S ministry se prostřednictvím videohovoru spojí i jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba, který je bude informovat o aktuálním vývoji. Představitelé sedmadvacítky se budou zabývat zejména tím, jak mohou Ukrajině dále vojensky a finančně pomoci. Tématem bude i příprava 13. balíčku sankcí vůči Rusku.

Fotografie zachycují nové podzemní opevnění Ukrajinských ozbrojených sil. 

Eurokomisař pro vnitřní trh a obranu Thierry Breton prohlásil, že Evropa do konce letošního roku vyrobí 1,3 až 1,4 milionu dělostřeleckých granátů. „Musíme zajistit, aby většina z toho šla do Ukrajiny, protože ta je urgentně potřebuje,“ uvedl.

Evropská unie zahájila jednání o novém balíčku sankcí proti Rusku. Doufá, že jej schválí k druhému výročí začátku invaze na Ukrajinu, které připadá na 24. února, uvedla 19. ledna agentura Bloomberg.

Projednávaný 13. balíček by mohl zahrnovat další individuální seznamy, přísnější obchodní omezení a další opatření proti Rusku, které se sankcím vyhýbá prostřednictvím třetích zemí, napsala agentura Bloomberg.

Zatímco americký systém družicové navigace GPS postihlo v oblastech Polska a Baltu několikrát rušení - možná od ruské armády - jeho evropský ekvivalent potíže nezaznamenal. „Naše servisní a referenční střediska pro službu Galileo situaci podrobně analyzují a žádné přímé dopady zmíněného rušení na službu Galileo nebyly potvrzeny,“ uvedla pro Blesk Zprávy Milena Hrdinková, mluvčí Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA).

Maďarsko by mělo od Evropské unie dostat veškeré zmražené finance, vyzval dnes europoslanec maďarské vládní strany Fidesz Balázs Hidvéghi. Na plenární schůzi ve Štrasburku také obvinil Evropský parlament (EP) z diktátorských praktik poté, co šéfové téměř všech parlamentních frakcí hovořili o vydírání ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten v prosinci zablokoval přijetí revize víceletého finančního rámce EU a s ním také 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi.

Europoslanci se dnes sešli den před hlasováním o zatím neostřeji formulovaném návrhu rezoluce vůči Budapešti, kterou kritizují za údajné porušování zásad právního státu a vydírání evropských institucí. Jim podle návrhu usnesení Budapešť znemožňuje přijímat strategická rozhodnutí a nutí je vyplatit zmražené desítky miliard eur z unijních fondů.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) budou dnes jednat o zatím nejostřeji formulované rezoluci vůči Maďarsku, konkrétně stavu jeho právního státu a přístupu Budapešti k vyjednávání o společných financích a podpoře Ukrajiny. Návrh rezoluce bude při čtvrtečním hlasování podle očekávání pravděpodobně přijat; vyzývá mimo jiné členské státy EU, aby začaly jednat o procesu, kterým by Maďarsku odebraly hlasovací práva, a požaduje, aby právní výbor EP přezkoumal, zda Evropská komise jednala právně, když Maďarsku v prosinci uvolnila 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun).

Maďarský premiér Viktor Orbán naposledy v úterý zopakoval, že nechce, aby EU finančně podporovala Ukrajinu ze svého rozpočtu, a pohrozil, že na únorovém mimořádném summitu EU, stejně jako loni v prosinci, zablokuje návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes vyzvala mezinárodní společenství k „předvídatelné podpoře“ Ukrajiny, která aktuálně čeká na nové dodávky amerických zbraní i nový balík finanční pomoci od Evropské unie. Při projevu na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu se dotkla také řady dalších otázek a volala po jednotě tváří v tvář „éře konfliktu a konfrontace“.

Poslance Evropského parlamentu dnes čeká téměř hodinu a půl dlouhá debata o vojenské podpoře Ukrajiny. O rezoluci ve věci parlament hlasovat nebude, očekává se však, že poslanci budou apelovat na členské státy, aby poskytli Ukrajině více pomoci v době, kdy politické neshody v americkém Kongresu blokují vojenské dodávky z druhé strany oceánu a ruská armáda intenzivněji opotřebovává ukrajinskou protivzdušnou obranu a denně pálí více než trojnásobek dělostřeleckých granátů než země, kterou se snaží dobýt.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo do nemocnic po celé Evropě převezeno více než 3000 ukrajinských pacientů. Informovala o tom dnes delegace Evropské unie na Ukrajině. Pravidelné evakuace chronicky nemocných či zraněných Ukrajinců koordinuje právě Evropská unie. Jednou ze zemí, kam pacienti směřují, je i Česká republika.

Evakuace probíhají prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany EU. V jeho rámci může každá země na světě požádat o pomoc, pokud určitá mimořádná událost přesahuje její schopnosti vyrovnat se s následky. Jde vůbec o největší podobnou operaci, kterou EU zahájila.

Finský europoslanec nashromáždil potřebných 120 podpisů pro petici za zbavení Maďarska hlasovacích práv v Radě EU. Petri Juha Sarvamaa navrhuje uplatnit proti Maďarsku postup v souladu se Smlouvou o Evropské unii (Část 2, Článek 7). Poskytuje možnost pozastavit některá práva, včetně hlasování v Radě EU, proti státu, který opakovaně porušuje hodnoty EU. „Jsme o krok blíže k tomu, abychom Orbánovi odebrali jeho hlasovací práva...,“ napsal poslanec.

Alexander De Croo a Ursula von der Leyenová dnes také uvedli, že pokud bude Viktor Orbán nadále jménem Maďarska blokovat přiřčení další finanční pomoci napadené Ukrajině, EU by mohla najít způsob, jak jej obejít. 

Belgický premiér Alexander De Croo po setkání se členy Evropské komise potvrdil, že prioritou belgického předsednictví v Radě EU je další přiblížení Ukrajiny k nynější sedmadvacítce. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která stála na tiskové konferenci po jeho boku, je rovněž důležité co nejdřív rozhodnout o poskytnutí dalších peněz pro bránící se zemi. Mimořádný summit, který se bude tímto tématem zabývat, se uskuteční 1. února.

Poté, co unijní prezidenti a premiéři na prosincovém summitu EU schválili otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, nastává nová fáze integračního procesu. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce, který musí schválit všechny členské státy. Tento vyjednávací rámec by mělo připravit právě belgické předsednictví.

Evropská unie přidala na sankční seznam ruskou společnost Alrosa, která je největším celosvětovým producentem diamantů, a jejího šéfa Pavla Marinyčeva. Viní je z jednání, které narušuje či ohrožuje „územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny“, uvedla dnes Rada EU.

„V souladu se zákazem dovozu ruských diamantů, který jsme zavedli ve dvanáctém balíčku sankcí, dnes EU zařadila Alrosu, největšího producenta diamantů na světě, a jejího šéfa,“ tweetuje šéf unijní diplomacie Josep Borrell.