ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina, a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.

Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.

Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.

Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.

Česko si uvědomuje výtky, které mu kvůli nenávistným projevům vůči ukrajinským uprchlíkům adresovala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Problém předsudečného násilí stejně jako další výzvy se snaží řešit. ČTK to dnes řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na výroční zprávu AI. Ta poukazovala na to, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti, nenarovnala se práva lidí ze sexuálních menšin a pokračuje segregování romských školáků.

„Zpráva popisuje výzvy, kterých jsme si vědomi... Uvědomujeme si důležitost problematiky předsudečného násilí z nenávisti, jehož terčem byli ukrajinští uprchlíci. Je to téma, na kterém pracujeme,“ uvedla zmocněnkyně.

Evropská komise dnes uvolnila dalších 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) z balíku finanční pomoci Ukrajině. Částka je poslední platbou z celkově šestimiliardového grantu, který má zemi čelící ruské agresi pomoci se základními výdaji státu, prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

V důležitých věcech v rámci V4 najdou nejvyšší armádní představitelé Maďarska, Polska, Slovenska a ČR vždy shodu bez ohledu na možné politické rozdíly. Novinářům to po dvoudenním jednání nejvyšších armádních představitelů v liblickém zámku řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jednání bylo zároveň i zhodnocením českého předsednictví V4. Tématem byl také průběh konfliktu na Ukrajině, jeho vývoj a potřebné kroky k podpoře Ukrajiny, ale také koordinace v rámci aktivit EU a NATO.

Královéhradecká policie s ukrajinskými kolegy zlikvidovala česko-ukrajinský gang falešných bankéřů, který je podezřelý ze stovek telefonických podvodů se škodou v desítkách milionů korun. V Česku a na Ukrajině policisté minulý týden zadrželi 40 lidí.

Občan Ruské federace musí zaplatit 300.000 korun za pokus o porušení mezinárodních sankcí. Ve prospěch České republiky propadne z jeho účtu v přepočtu 3,3 milionu korun. Rozhodl o tom dnes Okresní soud v Teplicích. Vladimíru Lichutinovi, který prohlásil vinu, uložil soud také zákaz podnikání v prodeji motorových vozidel na 20 měsíců. Muž se pokusil vyvézt před dvěma lety luxusní auta do Ruska. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný si nechal lhůtu na podání odvolání.

K 19 rokům vězení ve věznici se zvýšenou ostrahou odsoudil dnes Krajský soud v Plzni devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Podle soudu loni v srpnu vylákal svou známou na procházku k řece, cestou ji spoutal, znásilnil, bodl a řízl ji do krku, pak ji svlékl, zabalil do igelitu, polil savem, shodil ze srázu a napůl zahrabal listím. Dívka předstírala, že je mrtvá, což jí zřejmě zachránilo život. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady.

Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na více než deset firem, které dodávají do Ruska z členských zemí EU embargované zboží zahrnující zbrojní technologie. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dokument, ke kterému získala přístup. Mluvčí Evropské komise se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Europoslanci dnes schválili prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, zároveň ale i ochranu zemědělců v Evropské unii. Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří již několik měsíců protestují v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Návrh podpořilo 428 europoslanců, 131 jich bylo proti a 44 se zdrželo hlasování.

Španělsko a Řecko čelí tlaku spojenců, aby předaly Ukrajině své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300. Píše to deník Financial Times (FT). Podle spojenců v EU a NATO nejsou tyto jihoevropské země přímo ohroženy, a tak by se mohly vzdát některých zařízení ve prospěch napadené země, která se brání sílícím ruským úderům ze vzduchu.

K předání moderních systémů protivzdušné obrany podle deníku vyzvali řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze ostatní premiéři a prezidenti členských zemích EU. Stalo se tak minulý týden v osobních rozhovorech na summitu v Bruselu, řekly listu nejmenované zdroje. „Jsou tu země, které, popravdě řečeno, bezprostředně nepotřebují své systémy protivzdušné ochrany,“ poznamenal podle FT jeden z evropských diplomatů.

K navýšení pomoci v oblasti protivzdušné ochrany vyzývají opakovaně ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, který to zopakoval také ve videoposelství na posledním unijním summitu. Podle nich Ukrajina čelí rostoucím ruským úderům ze vzduchu. V posledních týdnech slíbilo navýšit svou pomoc ukrajinské protivzdušné obraně Německo.

Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním unijních ministrů zahraničí a obrany to novinářům řekl koordinátor zahraniční a obranné politiky EU Josep Borrell. Některé země chtějí hovořit také o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí.

Ukrajina bude hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Své unijní kolegy budou o aktuálních potřebách země informovat ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov.

„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil dnes Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.

Zhruba stovka Pražanů a kolemjdoucích turistů dnes na Staroměstském náměstí v Praze viděla happening na podporu Ukrajiny. Organizátoři sehráli scénku o utlačování země Ruskem s doprovodem zvuků války. Cílem bylo upozornit na estonský plán, kdy podle organizátorů stačí ročně věnovat 0,25 procenta západního HDP pro obranu Ukrajiny. Akci pořádala iniciativa Občanský rozcestník. Ukrajina čelí ruské agresi od února 2022.

Pořadatelé sehráli scénku, kdy s vlajkami Ukrajiny a plachtou symbolizující ruskou agresi znázornili utlačování Ukrajiny Ruskem. Herci na sobě měli masky s písmenem Z, které se stalo symbolem ruské agrese na Ukrajině. Představení doprovázely zvuky války, jako třeba padání bomb. Scénku pozorovali i lidé z věže Staroměstské radnice.

„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: ‚Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel.

I welcome the vote of the US House of Representatives approving the - long overdue - crucial USD 60 billion aid package for Ukraine.

This sends a clear message to the Kremlin: Those who believe in freedom and UN charter will continue to support Ukraine and its people.

— Charles Michel (@CharlesMichel) April 20, 2024

Na třítýdenní cestě po válkou zasažené Ukrajině vzniká divadelní inscenace Žal. Malý tým brněnského Divadla Feste dokumentárními metodami zpracovává řadu témat souvisejících s pohybem uprchlíků mezi Ukrajinou a Českem, ale také třeba s úzkostmi a problémy teenagerů, včetně těch ukrajinských, kteří našli útočiště v ČR. Premiéra bude 30. dubna v Brně. Divadelníci nyní poznávají tíživou realitu života v zemi, která se přes dva roky brání ruské invazi. V divadle i hotelu se musejí uchylovat do krytu, doprovázejí je vojáci, řekl ČTK režisér Jiří Honzírek.

Zástupci brněnského Divadla Feste zavítali nejprve do města Rivne, pak do Žytomyru, nyní jsou v Černihivu, poté se chystají do Kyjeva a Ivano-Frankivsku. Zejména v Černihivu je podle nich blízkost války nepřehlédnutelná.

„Pracujeme teď ve velkém divadle, podobném třeba Mahenovu divadlu v Brně. Loni sem dopadla bomba. Divadlo tak má velkou díru ve střeše, přesto funguje, hraje se tady, ale je to prostě válečné,“ popsal Honzírek.

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Dmytro Kuleby a bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis obdržel od české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) vyznamenání. Informoval o tom na síti X. 

Děkuji paní ministryni @jana_cernochova za vyznamenání. Beru to jako ocenění toho, co Ukrajina a především její vojáci za cenu obrovských obětí dělají pro vítězství nad naším společným nepřítelem a zajištění bezpečnosti Evropy, včetně České republiky. pic.twitter.com/1Yi2RUbXdp

— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) April 20, 2024

Česko vydá na Ukrajinu Timura Treťjakova odsouzeného na 22 let vězení za nájemnou vraždu řidiče Sazky a za pokus o vraždu arménského podnikatele. Televizi Nova to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Nova uvedla, že Treťjakov by se mohl na Ukrajině zapojit do bojů při obraně proti ruské agresi. Kdy muž z Česka odjede, záleží podle televize na tom, kdy pro něj Ukrajina pošle eskortu.

Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil. O dva týdny dříve navíc Treťjakov napadl na Václavském náměstí arménského podnikatele, kterého devětkrát bodl nožem. Napadenému cizinci zachránila život včasná operace.

„Od hybridního útoku Běloruska z listopadu 2021 proti Litvě, Lotyšsku a Polsku všichni víme, jak Putin a jeho spojenci využívají migranty k testování naší obrany a snaží se nás destabilizovat,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Finska. „Teď se Putin soustředí na Finsko,“ dodala.

Helsinky koncem loňského roku uzavřely 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem v reakci na zvyšující se počet migrantů přicházejících z třetích zemí do Finska přes ruské území. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela. Na začátku dubna Finsko uzávěru pozemních přechodů prodloužilo na neurčito a na seznam přidalo několik přístavních hraničních přechodů.

Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci. 

Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.

„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.

Evropská unie zřizuje dočasnou pracovní skupinu pro boj proti zahraničnímu vměšování do unijních voleb. Plán na summitu v Bruselu v noci na dnešek představil premiér předsednické Belgie Alexander De Croo. Krátce před summitem český premiér Petr Fiala a De Croo informovali lídry členských zemí i unijních institucí o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb.

„Chceme velmi často vyhodnocovat zaznamenané dezinformační kampaně, sdílet tyto informace se členskými státy a spolupracovat s národními justičními orgány na přijetí opatření,“ uvedl De Croo citovaný agenturou Reuters. Slíbil také, že spolupráci bude koordinovat Belgie jako předsednická země a začne fungovat okamžitě, aby byla efektivní v době červnových voleb do Evropského parlamentu.

„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.

Summit EU se shodl, že Ukrajině je třeba urychlené poskytnout protivzdušnou obranu. Rovněž je podle představitelů unijních zemí důležité urychlit a zintenzivnit poskytování vojenské pomoci Kyjevu, včetně dodávek dělostřelecké munice a raket. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli. Česko na mimořádném dvoudenním zasedání Evropské rady, které dnes večer začalo v Bruselu, zastupuje premiér Petr Fiala.

Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „svou neochvějnou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu“.

V souvislosti s útoky na energetická zařízení členské státy EU uvedly, že posílí dodávky humanitární pomoci do země, která již více než dva roky čelí ruské agresi, včetně vybavení jako jsou generátory či transformátory.

Premiéři Česka (Petr Fiala) a Belgie (Alexander De Croo) zaslali předsedkyni EP i hlavám států EU dopis s výsledky vyšetřování ruského vměšování do voleb, řekla novinářům šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Jedním z témat dnešního summitu Evropské unie v Bruselu budou ruské pokusy ovlivnit evropské volby prostřednictvím dezinformací. Novinářům to před začátkem jednání potvrdil belgický premiér Alexander De Croo. K zahájení vyšetřování proruských špionážních sítí v evropských zemích podle dřívějšího prohlášení premiéra Petra Fialy přispělo nedávné odhalení české Bezpečností informační služby ohledně zpravodajské platformy Voice of Europe.

Evropská unie by měla být schopna nabídnout vyjednávací rámec pro zahájení procesu vstupu Ukrajiny do EU v červnu, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna na tiskovém brífinku.