ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

Podle šéfa obranné rozvědky ukrajinské síly použily nejméně 70 bezpilotních letounů k útoku na ruskou leteckou základnu Morozovsk, kde byly umístěny stíhací bombardéry Su-34. Kyrylo Budanov počet zasažených letadel neuvedl s tím, že vyhodnocování ruských ztrát stále probíhá.

Evropská unie urychlila výrobu nábojů a v roce 2025 se vyrovná ruské výrobní kapacitě, uvedl komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v rozhovoru pro francouzský deník La Tribune.

Ruské síly zaútočily 14. června na osm obcí v Sumské oblasti, přičemž zabily jednoho civilistu a sedm jich zranily, informovala vojenská správa Sumské oblasti.

Všichni ví, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí vážně své návrhy na to, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz. Země skupiny G7 o nich proto na své aktuální schůzce nejednaly. O prohlášení šéfa německé vlády informovala agentura Reuters.

„Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ řekl Scholz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF v narážce na mírový summit, který dnes v alpské zemi začíná. Rusko se ho nezúčastní a podle Scholze od něj chce odvést pozornost.

Ukrajina zaútočila desítkami dronů na letiště Morozovsk v Rusku, kde mají okupanti základnu bojových letadel. Škody úřady zatím neupřesnily.

Ukrajinské útoky na ruskou Belgorodskou oblast si v pátek vyžádaly šest životů. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslav Gladkova, který původně informoval o pěti zraněných.

Čtyři mrtvé našli záchranáři v troskách vícepodlažní obytné budovy v pohraničním městě Šebekino. Na místě pokračují záchranné práce, po půlnoci byla podle úřadů odklizena zhruba polovina trosek.

Zástupci desítek zemí světa se dnes sejdou v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve Švýcarsku ke dvoudennímu summitu o míru na Ukrajině. Účastníci budou debatovat o nástinu prvních kroků, které by směřovaly k ukončení téměř dva a půl roku trvající ruské agrese. Rusko se akce neúčastní a jakákoli mírová jednání podmiňuje ústupem ukrajinských sil.

Jednání ve Švýcarsku vychází především z plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naopak jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. Prosazuje při tom stanovisko, že před jednáním s Rusy je třeba nejdříve bez ruské účasti vypracovat mírový plán se širokou mezinárodní podporou.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Stojí to v prohlášení, které dnes večer zveřejnilo italské předsednictví summitu. V textu země také podporují cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Chtějí také společně bojovat proti nelegální migraci.

Velvyslanci zemí EU se dnes v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo večer stálé zastoupení ČR při EU.

Ukrajinská vojačka a bývalá stylistka prezidenta Volodymyra Zelenského Šura Rjazancevová zemřela, píše server United24 Media. O smrti Rjazancevové informovala její sestra Valeria. Příčina úmrtí ani poslední místo jejího pobytu nejsou v současné době známy, podle neoficiálních informací jí selhalo srdce. Bojovnice s volacím znakem „Jalta“ začátkem června oslavila své 40. narozeniny. Celý článek čtěte ZDE.

Rusko do války proti Ukrajině nasadilo téměř 700 000 vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií. Loni v prosinci Putin hovořil o tom, že na Ukrajině bojuje 617 000 ruských vojáků. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyšetřují údajné ruské kybernetické útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu jako možné válečné zločiny. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s případem.

Vyšetřování zkoumá útoky na infrastrukturu, které ohrozily životy tím, že narušovaly dodávky elektřiny a vody, přerušovaly spojení se záchranáři nebo vyřazovaly mobilní datové služby, které přenášejí varování před nálety, uvedl jeden ze zdrojů.

Argentina se přidá ke kontaktní skupině pro Ukrajinu. Podle agentury EFE to dnes oznámilo argentinské ministerstvo obrany. Takzvaný formát Ramstein koordinuje humanitární a vojenskou pomoc zemi, která už přes dva roky čelí ruské agresi. Skupina má přes pět desítek členů, Argentina je však jejím prvním členem z Latinské Ameriky.

Argentinský ministr obrany Luis Petri uvedl, že cílem zapojení jeho země je „podpořit mír a mezinárodní stabilitu“. Argentina očekává od členství různé pozitivní dopady, například posílení vztahů se Spojenými státy a evropskými zeměmi.

Nejméně jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádal ruský vzdušný útok na město Šostka v Sumské oblasti na severovýchodu Ukrajiny, oznámila dnes oblastní správa. 

Sumská oblastní správa případné škody, způsobené ruským náletem na Šostku, neupřesnila. Město leží asi 45 kilometrů od hranic s Ruskem, dodala agentura Reuters.

Na okraj jednání lídrů G7 se v Itálii setkal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s papežem Františkem.

Více než polovina Rusů - 57 procent - počítá s možností vypuknutí světové války. V potenciálním globálním konfliktu by podle 71 procent účastníků průzkumu hlavním nepřítelem byly Spojené státy. Ve vítězství Ruska či koalice s ruskou účastí věří 64 procent dotázaných, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na průzkum výzkumné skupiny Russian Field.

Putinův požadavek na stažení ukrajinských vojsk z některých regionů je ultimátum, řekl Volodymyr Zelenskyj. Přirovnal postup ruského prezidenta k Hitlerovi.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stanou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být podpoře pro Ukrajinu nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.

„NATO bude dohlížet na výcvik ukrajinské armády, bude mít přehled o dodávkách pomoci a dalšího vybavení,“ popsal dnes Stoltenberg, co se změní, když bude mít nově koordinaci na starosti Severoatlantická aliance. „Rusko musí pochopit, že musí zastavit agresi na Ukrajině. Čím dříve to prezident Putin pochopí, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.

„Německo oznámilo předání nové vojenské pomoci Ukrajině,“ hlásí kanál Nexta TV.

Podle internetových stránek německé vlády bude balíček pomoci zahrnovat: 

• 10 tanků Leopard 1A1 a munici pro ně; 
• 20 pásových vozidel pěchoty Marder a munici;
• Protivzdušnou obranu IRIS-T SLM

Summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 vyzve Írán, aby přestal pomáhat Rusku ve válce proti Ukrajině, vyplývá z návrhu závěrů vrcholné schůzky. V nich se také země G7 zavážou, že přijmou opatření proti čínským finančním institucím, které pomáhají Rusku při vyzbrojování ve válce proti Ukrajině. 

Británie, Kanada, Francie, Itálie, Německo, Japonsko a USA se rovněž v závěrech jednání, které se koná od čtvrtka na jihu Itálie, zavážou k sankcím proti subjektům, které pomáhají Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. G7 chce omezit přístup ke svým finančním systémům pro jednotlivce a firmy ve třetích zemích, včetně čínských subjektů, které Moskvě sankce pomáhají obcházet.

Írán má podle návrhu závěrů summitu G7 zastavit pomoc Rusku a nedodávat mu balistické rakety a související technologii. Teherán chce G7 také vyzvat, aby nepokračoval v obohacování uranu v rámci svého jaderného programu.

Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS označil stažení ukrajinských vojáků z východu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinské jednotky podle šéfa Kremlu musí opustit Donbas a Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile to Kyjev učiní a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, cituje TASS ruského vůdce. Kyjev už dříve uvedl, že mír může být založen pouze na úplném stažení ruských invazních sil z ukrajinského území a na obnovení ukrajinské celistvosti.

Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ prostřednictvím Komerční banky dnes končí, dvakrát prodloužený termín se už prodlužovat nebude. O výplatu částečného rozvrhu požádalo 11.300 věřitelů z celkového počtu více než 15.300. Z částky 56,8 miliardy korun bylo vyplaceno 99 procent. ČTK to dnes řekla investiční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.

Výplata začala 18. března a původně měla trvat do 15. dubna, Městský soud v Praze ale lhůtu na žádost insolvenční správkyně dvakrát prodloužil. Důvodem byl vysoký počet nevyplacených věřitelů.

Vysocí představitelé Jižní Koreje a Spojených států varovali, že chystaná návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v KLDR může posílit vojenské vztahy obou zemí a vést k dalšímu porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Kvůli Putinově návštěvě si telefonovali náměstek jihokorejského ministra zahraničí Kim Hong-kjon se svým americkým protějškem Kurtem Campbellem.

Campbell slíbil, že Spojené státy budou spolupracovat s Jižní Koreou na řešení možného narušení regionální stability a problémů, které může Putinova návštěva vyvolat. „Obě strany se shodly, že budou rázně reagovat na severokorejské provokace vůči Jižní Koreji a akce, jež by mohly vystupňovat napětí v regionu,“ uvedlo jihokorejské ministerstvo zahraničí.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považuje za vhodné zvážit reformy procesu rozšiřování Evropské unie, aby se stal více flexibilním a transparentním. Připomněl, že nedávno inicioval dopis, kterým vyzval belgické předsednictví k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska - a k němuž se připojilo 14 států, například Německo, Slovensko, Španělsko či Dánsko.

„Věříme, že posun ve vyjednávání by přinesl novou energii jejich reformním snahám. Ukrajina a Moldavsko čelí mnoha výzvám a zaslouží si naši podporu a solidaritu při snaze stát se součástí EU,“ uvedl dnes Dvořák na Pražském evropském summitu.