ONLINE: Zavřená letiště v Moskvě po ukrajinském náletu dronů a nejhorší útok Rusů na Charkov

Zelenskyj vyzval v Berlíně k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, ruské útoky přirovnal k teroru. Ke střelám Taurus se on ani Scholz nevyjádřili.

Rusko uvedlo, že jeho vojáci dobyli vesnici Tymkivka v ukrajinské Charkovské oblasti a také obec Mjasožarivka v Luhanské oblasti. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě.

„Aktivními akcemi jednotek uskupení vojsk Západ byly osvobozeny osady Arťomovka (...) a Timkovka,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na ruské názvy dvou ukrajinských vesnic.

Tvrzení bojujících stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit. Kyjev se k informacím nevyjádřil.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov před necelými dvěma týdny uvedl, že ruské síly postupují na Ukrajině ve všech taktických směrech a jen během května obsadily 28 ukrajinských obcí.

K prohloubení spolupráce, dialogu a solidarity vybídl také rumunský prezident Klaus Johannis. "Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, dokud bude třeba," ujistil. "Rusko zůstane největším ohrožením našich států a také celé Evropy. Na východním křídle NATO jsme v první linii a čelíme devastujícím následkům války (Ruska proti Ukrajině)," prohlásil a vybídl k posílení obranného odstrašování "od Baltu po Černé moře".

"Vítězství Ukrajiny (ve válce s Ruskem) má mimořádný význam pro naši bezpečnost. Musíme zajistit dlouhodobou podporu, jakož i cestovní mapu zajišťující, že Ukrajina dospěje ke členství v NATO," prohlásil lotyšský prezident Edgars Rinkevičs.

Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.

Podle kuloárních informací není jisté, zda země B9 dospějí na závěr vrcholné schůzky ke společnému prohlášení.

Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs před dnešním jednáním podle agentury Reuters řekl, že maďarský prezident Tamás Sulyok svou účast zrušil o víkendu a vedoucí představitelé zemí východního křídla NATO nyní mají koordinovanější přístup pokud jde o podporu Ukrajiny před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle kanceláře lotyšského prezidenta zrušila cestu do Rigy na poslední chvíli. Slovenské ministerstvo zahraničí Reuters řeklo, že mandát současné hlavy státu končí tento týden a premiér Robert Fico se jednání B9 nemůže zúčastnit, neboť se zotavuje z atentátu.

List Financial Times (FT) dnes s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že diplomaté zemí Bukurešťského formátu diskutovali o možnosti vyloučení Maďarska z budoucích jednání klubu. Maďarsko na nedávných setkáních mimo jiné vetovalo společné závěry skupiny týkající se větší pomoci pro Ukrajinu. Mnohým došla trpělivost také s maďarskou blokovací taktikou v Evropské unii ohledně Ukrajiny, píší FT.

Evropská komise dnes navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026, uvedla EK ve svém prohlášení. Návrh ještě musí schválil členské státy, nejspíš by se tak mělo stát v příštích dnech, podle diplomatických zdrojů nejpozději do konce belgického předsednictví v EU, tedy do 30. června.

"Vzhledem k pokračujícím ruským útokům na civilní a kritickou infrastrukturu po celé Ukrajině nejsou v současné době zajištěny bezpečné a trvalé podmínky pro návrat lidí na Ukrajinu," uvedla Evropská komise. "Komise se proto domnívá, že důvody pro dočasnou ochranu přetrvávají a že by měla být prodloužena o další rok," dodala s tím, že jde o "nezbytnou a odpovídající reakci na současnou situaci".

Výzvy k semknutosti a solidaritě Severoatlantické aliance tváří v tvář ruské hrozbě a zároveň k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která třetím rokem čeléí ruské agresi, zazněly dnes na úvod summitu Bukurešťského formátu (B9). Ten sdružuje devět zemí z východního křídla NATO, nicméně v Rize jsou zastoupeni i noví členové aliance Finsko a Švédsko a summitu se účastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.

Hlavním bodem jednání v lotyšské metropoli je příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu. 

"Bezpečnost není laciná," prohlásil na úvod polský prezident Andrzej Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko před případným útokem. Duda nicméně varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu, a Kreml také využívá migraci jako zbraň.

Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na dnešní sdělení amerického ministerstva zahraničí. Kreml označil krok za "krajně negativní".

Rozhodnutí Washingtonu pomůže brigádě Azov, známé též jako pluk Azov, překonat pověst krajně pravicové organizace, kterou její velitelé označují za ruskou propagandu. Zrušení zákazu rovněž patrně posílí bojové schopnosti brigády v obtížném období války, kdy Ukrajina trpí nedostatkem munice a vojáků, uvedla AP.

Americké zákony zakazují poskytovat vybavení a výcvik zahraničním vojenským jednotkám nebo osobám podezřelým z hrubého porušování lidských práv. Podle prohlášení ministerstva zahraničí však po důkladné prověrce "nebyly nalezeny žádné důkazy o hrubém porušování lidských práv ze strany 12. brigády Azov".

Po začátku ruské rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky.

"Ukrajinu vystavíme silnější, svobodnější a prosperující," řekl Scholz. Současně zdůraznil, že Ukrajina stále čelí ruské invazi, takže nyní je prioritou posílení její obrany. "Nejlepší rekonstrukce je totiž ta, která se nakonec nemusí konat," uvedl. 

Zelenskyj se v projevu věnoval rozsáhlým škodám, které ruská armáda Ukrajině způsobuje. "Neničí jenom naši elektrickou soustavu a elektrárny, ale také benzinky, sklady paliv," řekl prezident. 

Čeští hasiči tento týden dopraví na Ukrajinu, která se dva roky brání ruské agresi, pět těžkých mostních souprav. Česká republika je tam posílá na základě únorového usnesení vlády jako další humanitární pomoc. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí hlučínského hasičského útvaru Jana Urbancová.

Mostní soupravy hasiči převezou na šesti tahačích s návěsy a čtyřech nákladních autech. Součástí konvoje jsou i doprovodná auta a do akce je zapojeno 27 příslušníků sboru.

První část zásilky hasiči podle mluvčí naložili v pondělí ve skladu Správy státních hmotných rezerv a v úterý ji přepravili do polského meziskladu Vládní agentury pro strategické rezervy. Česko poslalo na Ukrajinu těžké mostní soupravy už dříve, například v červenci 2022 tam hasiči dopravili dvě tyto soupravy a další dvě v listopadu téhož roku.

Ruští a běloruští vojáci zahájili druhou etapu manévrů, které zahrnují cvičení týkající se použití taktických jaderných zbraní. Podle ruské agentury Interfax nebo serveru Meduza to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze cvičení, které nařídil ruský vůdce Vladimir Putin, začala v květnu. Běloruští vojáci se zapojili do druhé fáze manévrů.

"Během cvičení budou řešeny otázky společného výcviku jednotek ozbrojených sil Ruské federace a Běloruské republiky pro bojové použití nestrategických jaderných zbraní," uvedlo nyní ruské ministerstvo obrany. Cílem manévrů je podle něj "udržet připravenost" armád obou zemí zajistit suverenitu a územní celistvost takzvaného Svazového státu Ruska a Běloruska. Svazové soustátí dvojice zemí formálně tvoří od roku 1999.

V první fázi manévrů ruské jednotky mimo jiné cvičily používání raketových systémů Iskander a letectvo hypersonických střel Kinžal. Oboje jsou schopné nést kromě konvenčních také jaderné hlavice. Taktické (nestrategické) jaderné zbraně jsou méně destruktivní než strategické jaderné zbraně, které dokážou zničit celá města, ale i tak mají významný ničivý potenciál.

Ukrajinský prezident Zelenskyj na konferenci v Berlíně vyzval k podpoře a obnově Ukrajiny. Řekl, že z obnovy budou mít užitek všichni.

Německý kancléř Scholz slíbil obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany čelící ruským útokům.

Ruské ministerstvo zahraničí ze země vykázalo novinářku rakouské veřejnoprávní televize ORF. Informuje o tom dnes server německé veřejnoprávní televize ARD.

Maria Knipsová-Wittingová v Moskvě působila od ledna a v pondělí ji ruské úřady vyzvaly, aby vrátila novinářskou akreditaci a "v blízké budoucnosti" zemi opustila.

"ORF lituje rozhodnutí ruského ministerstva zahraničí, nedokáže ho pochopit a podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby pro diváky ORF i nadále zajišťovala nezávislé a komplexní zpravodajství z Ruska," uvedla televizní stanice.

Ze strany Ruska jde o reakci na vypovězení korespondenta agentury TASS, kterému byla 30. dubna odebrána akreditace. Rakouský týdeník Falter muže označil za ruského agenta. Moskva, kterou Západ obviňuje ze šíření dezinformací, tvrdí, že Vídeň toto "diskriminační" rozhodnutí dodnes nevysvětlila, a proto neměla jinou možnost než reagovat podobně.

V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.

Na konferenci se sejde zhruba 2000 zástupců politiky, hospodářství a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, aby projednali možnosti rekonstrukce a modernizace Ukrajiny a posílení její hospodářské stability.

Německé ministerstvo zahraničí předem oznámilo, že během konference podepíše Kyjev se zahraničními partnery vícero dohod o obnově. Evropská komise a německá diplomacie podepíší memorandum o zvýšení finanční podpory takzvaného integrovaného centra pro Ukrajinu na 75 milionů eur. Centrum je součástí stabilizační platformy SPF německého ministerstva zahraničí, která slouží ke koordinaci pomoci ve válkou postižených regionech. V minulosti iniciativa zajistila odminovací vybavení pro ukrajinské pyrotechniky.

Zelenskyj po příjezdu do Německa uvedl, že prioritou pro něj budou opatření týkající se ukrajinského energetického sektoru, který poničily opakované ruské útoky. Při jednání se Scholzem se chce zaměřit na pokračující vojenskou podporu a koordinaci postojů před mírovou konferencí, kterou koncem týdne hostí Švýcarsko.

V hornaté oblasti ruské Severní Osetie havaroval ruský bombardér Su-34. Při nehodě zemřeli všichni členové posádky, informovala agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany. "Předběžnou příčinou letecké nehody je technická závada," uvedlo ministerstvo. Letoun podle něj havaroval v odlehlé oblasti při plánovaném výcvikovém letu.

"Na zemi nejsou škody. Posádka zahynula," stojí v prohlášení.
Severoosetské úřady následně agentuře TASS sdělily, že na palubě byli dva piloti. Bombardér Su-34 je nadzvukový dvoumístný stíhací letoun určený pro boj za každého počasí. Ruská armáda je využívá i v boji na Ukrajině, kam její vojáci vpadli v únoru 2022.

„Na konci dubna bylo v Česku cca 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský, který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.

Dobré ráno, v Rize se dnes koná summit východního křídla Severoatlantické aliance, tedy schůzka vrcholných představitelů devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Za Česko bude přítomen prezident Petr Pavel, který do Rigy přicestoval v pondělí večer, a jednání se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jednat se má tedy zejména o podpoře Ukrajiny.

Na dnešním summitu devíti zemí z východního křídla Severoatlantické aliance v Rize, který předcházel vlastnímu červencovému summitu NATO ve Washingtonu, se nepodařilo dospět ke shodě na nástupci Jense Stoltenberga v čele aliance ani se dohodnout na společném prohlášení devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Českým novinářům to po jednání řekl prezident Petr Pavel.

Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu "ani slovo" o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.

Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.

Vážení čtenáři, dobrou noc. Další zprávy z války na Ukrajině přineseme v úterý ráno.

Německý kancléř Olaf Scholz podle kanálu Nexta vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zajistil návrat deportovaných ukrajinských dětí. „Putin by tyto děti neměl držet jako rukojmí,“ řekl Scholz. Podle ukrajinských neziskových organizací bylo od začátku války deportováno více než 19 000 dětí.

„BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace, vyvolání strachu a nedůvěry občanů v to, že je jejich státy dokáží ochránit. Je obtížné těmto asymetrickým hrozbám čelit, ale bezpečnostní složky státu dělají a budou dělat maximum, aby nebyly ohroženy životy a majetek občanů České republiky,“ napsala v souvislosti se zadrženým cizincem v Česku, který zřejmě na povel Ruska chystal v Praze teroristický útok, Bezpečnostní informační služba (BIS).

BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace,… pic.twitter.com/6GFrcFb3pk

— BIS (@biscz) June 10, 2024

Takhle probíhá odklízení škod po ruském leteckém útoku na Charkov.

Polsko prodloužilo zákon, který umožňuje na území země pobyt ukrajinským uprchlíkům. Pod ochranou budou do konce září 2025. Legislativu dnes podepsal prezident Andrzej Duda. 

Polsko při své hranici s Běloruskem tento týden obnoví nárazníkovou zónu, kam nebudou mít přístup lidé bez zvláštního povolení. Podle agentury Reuters to dnes oznámil náměstek polského ministra vnitra Czeslaw Mroczek. Opatření je reakcí na případ, kdy migrant pokoušející se přejít z Běloruska do Polska zabil polského vojáka.

Bělorusko je blízkým spojencem Ruska, jehož vztahy se Západem jsou kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejhorší od konce studené války. Podle polského ministerstva obrany v současnosti polskou hranici chrání 6000 vojáků, 2000 příslušníků pohraniční stráže a několik stovek policistů.

Ruská vojska obsadila vesnici Staromajorske v ukrajinské Doněcké oblasti, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jednu z mála obcí, kterou Ukrajinci osvobodili během své loňské ofenzivy.

„Jednotky skupiny vojsk Východ pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a osvobodily osadu Staromajorskoje,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na ruský název ukrajinské vesnice v Doněcké oblasti.