ONLINE: Rusové ohlásili postup na východě Ukrajiny a zavřená letiště v Moskvě po ukrajinském útoku

Nejméně jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádal ruský vzdušný útok na město Šostka v Sumské oblasti na severovýchodu Ukrajiny, oznámila dnes oblastní správa. 

Sumská oblastní správa případné škody, způsobené ruským náletem na Šostku, neupřesnila. Město leží asi 45 kilometrů od hranic s Ruskem, dodala agentura Reuters.

Na okraj jednání lídrů G7 se v Itálii setkal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s papežem Františkem.

Více než polovina Rusů - 57 procent - počítá s možností vypuknutí světové války. V potenciálním globálním konfliktu by podle 71 procent účastníků průzkumu hlavním nepřítelem byly Spojené státy. Ve vítězství Ruska či koalice s ruskou účastí věří 64 procent dotázaných, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na průzkum výzkumné skupiny Russian Field.

Putinův požadavek na stažení ukrajinských vojsk z některých regionů je ultimátum, řekl Volodymyr Zelenskyj. Přirovnal postup ruského prezidenta k Hitlerovi.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stanou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být podpoře pro Ukrajinu nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.

„NATO bude dohlížet na výcvik ukrajinské armády, bude mít přehled o dodávkách pomoci a dalšího vybavení,“ popsal dnes Stoltenberg, co se změní, když bude mít nově koordinaci na starosti Severoatlantická aliance. „Rusko musí pochopit, že musí zastavit agresi na Ukrajině. Čím dříve to prezident Putin pochopí, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.

„Německo oznámilo předání nové vojenské pomoci Ukrajině,“ hlásí kanál Nexta TV.

Podle internetových stránek německé vlády bude balíček pomoci zahrnovat: 

• 10 tanků Leopard 1A1 a munici pro ně; 
• 20 pásových vozidel pěchoty Marder a munici;
• Protivzdušnou obranu IRIS-T SLM

Summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 vyzve Írán, aby přestal pomáhat Rusku ve válce proti Ukrajině, vyplývá z návrhu závěrů vrcholné schůzky. V nich se také země G7 zavážou, že přijmou opatření proti čínským finančním institucím, které pomáhají Rusku při vyzbrojování ve válce proti Ukrajině. 

Británie, Kanada, Francie, Itálie, Německo, Japonsko a USA se rovněž v závěrech jednání, které se koná od čtvrtka na jihu Itálie, zavážou k sankcím proti subjektům, které pomáhají Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. G7 chce omezit přístup ke svým finančním systémům pro jednotlivce a firmy ve třetích zemích, včetně čínských subjektů, které Moskvě sankce pomáhají obcházet.

Írán má podle návrhu závěrů summitu G7 zastavit pomoc Rusku a nedodávat mu balistické rakety a související technologii. Teherán chce G7 také vyzvat, aby nepokračoval v obohacování uranu v rámci svého jaderného programu.

Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS označil stažení ukrajinských vojáků z východu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinské jednotky podle šéfa Kremlu musí opustit Donbas a Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile to Kyjev učiní a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, cituje TASS ruského vůdce. Kyjev už dříve uvedl, že mír může být založen pouze na úplném stažení ruských invazních sil z ukrajinského území a na obnovení ukrajinské celistvosti.

Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ prostřednictvím Komerční banky dnes končí, dvakrát prodloužený termín se už prodlužovat nebude. O výplatu částečného rozvrhu požádalo 11.300 věřitelů z celkového počtu více než 15.300. Z částky 56,8 miliardy korun bylo vyplaceno 99 procent. ČTK to dnes řekla investiční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.

Výplata začala 18. března a původně měla trvat do 15. dubna, Městský soud v Praze ale lhůtu na žádost insolvenční správkyně dvakrát prodloužil. Důvodem byl vysoký počet nevyplacených věřitelů.

Vysocí představitelé Jižní Koreje a Spojených států varovali, že chystaná návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v KLDR může posílit vojenské vztahy obou zemí a vést k dalšímu porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Kvůli Putinově návštěvě si telefonovali náměstek jihokorejského ministra zahraničí Kim Hong-kjon se svým americkým protějškem Kurtem Campbellem.

Campbell slíbil, že Spojené státy budou spolupracovat s Jižní Koreou na řešení možného narušení regionální stability a problémů, které může Putinova návštěva vyvolat. „Obě strany se shodly, že budou rázně reagovat na severokorejské provokace vůči Jižní Koreji a akce, jež by mohly vystupňovat napětí v regionu,“ uvedlo jihokorejské ministerstvo zahraničí.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považuje za vhodné zvážit reformy procesu rozšiřování Evropské unie, aby se stal více flexibilním a transparentním. Připomněl, že nedávno inicioval dopis, kterým vyzval belgické předsednictví k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska - a k němuž se připojilo 14 států, například Německo, Slovensko, Španělsko či Dánsko.

„Věříme, že posun ve vyjednávání by přinesl novou energii jejich reformním snahám. Ukrajina a Moldavsko čelí mnoha výzvám a zaslouží si naši podporu a solidaritu při snaze stát se součástí EU,“ uvedl dnes Dvořák na Pražském evropském summitu.

Za poslední den ztratil protivník 1250 lidí, 8 tanků, 26 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Cizinec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy Praze jednal sám, neměl v Česku žádné komplice, řekl ve Sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Podezření ze zapojení ruských tajných služeb do žhářského útoku na autobusy v Praze se prověřuje, pravděpodobnost je vysoká, řekl premiér Petr Fiala (ODS).

„Měl jsem telefonický rozhovor s čínským vůdcem. Řekl mi, že Rusku neprodá ani jednu zbraň," hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Pokud je to člověk, kterého si lze vážit, tak to neudělá, dal své slovo,“ řekl prezident podle kanálu Nexta.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram uvedl, že Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu 14 střel různého typu a 17 útočných dronů, přičemž ukrajinské protivzdušné obraně se povedlo zničit sedm střel a všech 17 bezpilotních letounů nad Chmelnyckou, Charkovskou, Mykolajivskou, Oděskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Kirovohradskou oblastí.

Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali do obrany 2,5 procenta HDP, současná dvě procenta stanovená dohodou států Severoatlantické aliance považuje za nedostatečná. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur to uvedl při příchodu na dnešní alianční jednání v Bruselu.

„Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více,“ řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). „A není to ta hudební skupina,“ poznamenal Pevkur s úsměvem.

Tato iniciativa říká, že je možné navýšit tento závazek na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by přitom chtěly, aby o tom státy diskutovaly již nyní a navýšení závazku se stalo rovněž předmětem jednání na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. „Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany,“ dodal Pevkur.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana během uplynulé noci zastavila to, co nazvalo „pokusem kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na cíle“ v Rusku. 

Moskva informuje o sestřeleni 70 ukrajinských dronů nad Rostovskou oblastí, dvou nad Belgorodskou, dvou nad Volgogardskou, šesti nad Voroněžskou, šesti nad Kurskou oblastí a likvidaci jednoho dronu nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Zda se některé vzdušné zbraně nepodařilo zlikvidovat, ruské ministerstvo nezmiňuje.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci informovala s odvoláním na gubernátora Voroněžské oblasti o ukrajinském útoku na tamní sklad s pohonnými hmotami. „Podle předběžných informací několik bezpilotních letounů nepatrně poškodilo palivové nádrže,“ uvedl gubernátor Alexandr Gusev s poznámkou, že nikdo nebyl zraněn.

Ministry obrany zemí Severoatlantické aliance dnes čeká druhý den jednání v sídle NATO v Bruselu. Zatímco tématem čtvrteční schůzky byla zejména pomoc Ukrajině, neboť s ministry jednal rovněž ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, dnes bude zasedat Severoatlantická rada, tedy nejvyšší orgán NATO. Ministři by měli na zasedání schválit plán, aby NATO převzalo od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Česko zastupuje ministryně obrany Jana Černochová.

„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ uvedl po skončení prvního dne jednání šéf aliance Jens Stoltenberg. Ministři obrany by se měli zabývat i tím, jak dál posílit alianční politiku obrany a odstrašení, debatovat by ale také měli o zvýšení produkce zbraní a munice.

Schůzka je přípravou na alianční summit, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jež upřednostňuje rumunského prezidenta Klause Iohannise.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

V jihoitalské Apulii dnes druhým dnem pokračuje summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Na okraj vrcholné schůzky, jejímž hlavním tématem je pomoc Ukrajině čelící ruské agresi, se papež František, setká s řadou světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku Joea Bidena. Státníky čekají debaty také o Indo-Pacifiku, umělé inteligenci, energetice či Africe.

František, který bude prvním papežem, jenž vystoupí na summitu G7, zahájí bilaterální rozhovory krátce po příjezdu. Kromě Zelenského a Bidena se setká také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kanadským premiérem Justinem Trudeauem a také s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou. Papež se již se Zelenským setkal, ale na začátku letošního roku vyvolal rozruch, když řekl, že Ukrajina by měla mít odvahu vyvěsit bílou vlajku a jednat s Ruskem o míru. Kyjev si poté předvolal velvyslance Vatikánu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Dva dny před začátkem mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku zaznamenal švýcarský úřad pro národní kybernetickou bezpečnost útoky na webové stránky švýcarských institucí. Útoky zřejmě souvisí s nadcházejícím mezinárodním jednáním na vysoké úrovni, uvedl dnes úřad. Postiženy byly různé federální internetové stránky a stránky organizací zapojených do konference, informuje agentura DPA.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil o součinnosti na mezinárodní scéně a o vzájemné spolupráci s íránským viceprezidentem Mohammadem Mochbarem, který po prezidentově smrti plní roli úřadující hlavy státu. O telefonickém rozhovoru informoval Kreml.

Írán je důležitým spojencem Ruska, a to jak na Blízkém východě, tak dodávkami svých zbraní, zejména dronů, ve válce Ruska proti Ukrajině, která pokračuje třetím rokem. Jak Moskva, tak Teherán čelí sankcím Západu, který vnímají jako nepřítele.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden dnes podepsali desetiletou americko-ukrajinskou dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Stalo se tak za třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se koná na jihu Itálie.

Dokument mimo jiné stanoví, že obě vlády se do 24 hodin sejdou na nejvyšší úrovni, aby projednaly reakci v případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Dohoda podle ní také slouží jako „most" pro případné členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Ukrajina se už třetím rokem s pomocí USA a dalších západních zemí brání ozbrojené ruské agresi.

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících před ruskou agresí bude v zemích EU platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra.

Šéf NATO očekává, že v pátek ministři obrany schválí jeho plán, aby Severoatlantická aliance převzala od USA koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu.