ONLINE: Zavřená letiště v Moskvě po ukrajinském náletu dronů a nejhorší útok Rusů na Charkov

Ukrajinská nevládní organizace KyivPride (KyjivPrajd) plánuje uspořádat v neděli 16. června v ulicích Kyjeva pochod rovnosti na podporu sexuálních menšin. Letošní průvod se v ukrajinské metropoli bude konat poprvé od začátku ruské invaze do země před více než dvěma roky a budou ho provázet přísná bezpečnostní opatření. Počet účastníků bude omezen a bude nutná registrace předem. 

Akce se podle těchto zdrojů zúčastní přibližně 500 lidí, včetně aktivistů, diplomatů nebo zástupců mezinárodního společenství. Podrobnosti o místě budou znát pouze registrovaní účastníci a policie. Průvod se bude držet v blízkosti protileteckého krytu, kdyby se městem rozezněly sirény varující před ruským vzdušným útokem.

Vzhledem k válečnému stavu v zemi, která se brání ruské vojenské agresi, chtěli organizátoři akci uspořádat v kyjevském metru, které v případě poplachu slouží také jako protiletecký kryt. Kyjevská městská rada s tím však z bezpečnostních důvodů nesouhlasila, píše The Kyiv Independent.

„Rusko na svých vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Do Ruska bylo od začátku války zavlečeno více než 19 000 ukrajinských dětí. Válečný zločin jak vyšitý,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

Ukrajinský voják Anton Ivanciv se podělil se sociálními sítěmi o pokrok ve své rehabilitaci: I bez rukou si konečně zvládá zakouřit. „Přátelé, sdílím s vámi svůj úspěch, díky za podporu,“ tweetuje.

Slovensko omezí stávající plošné příspěvky na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Nově je stát dá až na výjimky jen na dobu 120 dnů, rozhodl parlament.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie představené v Berlíně. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč).

Samotné bojové operace podle autorů studie nazvané "Klimatické škody způsobené ruskou válkou na Ukrajině", kterou představili v Berlíně, vedly k emisím odpovídajícím 51,6 milionu tun CO2. Velká většina tohoto množství připadá na spotřebu pohonných hmot letadly, vrtulníky, tanky či vojenskými nákladními auty. Na straně Ruska to zatím bylo 32,5 milionu tun a na straně Ukrajiny 9,4 milionu tun. Další znečištění způsobily výroba a nasazení bomb, granátů či min, ale také třeba výstavba opevnění či zákopů.

Ještě škodlivější jsou podle 120stránkové studie, která vznikla ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem životního prostředí, nepřímé dopady války. Téměř třetina - 32 procent - emisí totiž připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Za dalších 14 procent emisí, které se kvůli válce dostaly do ovzduší, mohou dopady na mezinárodní leteckou dopravu. To, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, vedlo k emisím navíc ve výši odpovídající nejméně 24 milionům tun CO2.

Ukrajinci mají podle generálního tajemníka NATO právo se bránit, sebeobrana neznamená vyostření konfliktu. Jens Stoltenberg to uvedl při příchodu na dvoudenní jednání ministrů obrany aliančních zemí, které dnes začíná v Bruselu. Spojenci z NATO se podle Stoltenberga nyní snaží zejména zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné systémy. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno evropským partnerům vzkázal, že Kyjev potřebuje nejméně dalších sedm těchto systémů, aby ruským útokům mohl účinně čelit.

Stoltenberg uvítal příspěvky na pomoc Ukrajině, které v uplynulých dnech oznámili někteří spojenci. „Důležité je rovněž zvýšit produkci zbraní a munice a zajistit, že pomoc pro Ukrajinu bude dlouhodobá,“ zdůraznil šéf NATO. V této souvislosti doufá, že ministři obrany během dvoudenního jednání schválí plán, aby dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků napříště místo Spojených států koordinovala právě Severoatlantická aliance.

Jan Lipavský a dalších sedm ministrů zahraničí z EU vyzvalo v dopise šéfa unijní diplomacie k rychlému omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu.

„Výzvědné služby, propaganda nebo dokonce příprava sabotážních činů jsou hlavní pracovní náplní velkého počtu ruských 'diplomatů' v Evropské unii,“ uvádí ministři v dopise. „Volný pohyb držitelů ruského diplomatického pasů, akreditovaných v jednom z hostitelských států, v celém schengenském prostoru usnadňuje škodlivé aktivity,“ míní šéfové diplomacií Česka, Dánska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska a Rumunska.

V Itálii dnes začíná třídenní summit skupiny zemí G7, kterého se zúčastní americký prezident Joe Biden, italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a další premiéři členských zemí. Mezi hlavními body jednání bude využití zmrazeného ruského majetku ve prospěch Ukrajiny, obchodní vztahy s Čínou či válka v Pásmu Gazy.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance budou dnes v Bruselu diskutovat o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Měli by rovněž schválit plán, aby aliance napříště místo Spojených států koordinovala dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků, uvedl na středeční tiskové konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na dvoudenním jednání, které začíná dnes dopoledne, bude Česko zastupovat ministryně Jana Černochová.

Dobré ráno, podpoře Ukrajiny, rozšíření Evropské unie či prioritám Česka pro příští Evropskou komisi se dnes bude věnovat Pražský evropský summit. Na desátém ročníku konference vystoupí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) či místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Čaputová, která je na své poslední návštěvě Česka ve funkci slovenské hlavy státu, na summitu od Lipavského převezme ocenění Vision for Europe.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Jeho úřad předtím informoval o osmi mrtvých a 21 zraněných. Prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s útokem vyzval partnery k posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

„Devět lidí zemřelo a 29 bylo zraněno. Mezi zraněnými je pět dětí,“ uvedl Klymenko na telegramovém účtu. Ministerstvo předtím sdělilo, že ruský útok zasáhl obytnou část Kryvého Rihu.

Skupina G7 se dohodla na převodu 50 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu.

Finanční prostředky by měly být poskytnuty do konce roku, uvedlo 12. června francouzské předsednictví v komentáři, o němž informovala agentura AFP.

Česko by v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Vláda dnes schválila návrh ministerstva vnitra, aby nová právní úprava neobsahovala konkrétní data a umožňovala každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Ekonomicky soběstační Ukrajinci by podle navrhované normy také mohli získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Ministerstvo vnitra o schválení informovalo v tiskové zprávě.

Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan v souvislosti se zjištěními deníku The Financial Times (FT) uvedl, že USA jsou si vědomy „hodnověrných zpráv“ o tom, že Rusko nabízí unesené děti z Ukrajiny na stránkách pro adopci. Tuto praxi označil za „opovrženíhodnou a otřesnou“.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina a na kremelskou zmocněnkyni Lvovovou-Belovovou kvůli zavlékání dětí z okupované části Ukrajiny do Ruska loni v březnu vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Kreml popírá, že by děti byly z Ruskem obsazených území uneseny.

Severoatlantická aliance převezme od Spojených států koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu čelící ruské agresi. Potvrdil to dnes šéf NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před dvoudenním zasedáním ministrů obrany NATO, které začne v Bruselu ve čtvrtek. Cílem je zabezpečit mechanismus vojenské pomoci v situaci, kdy o funkci prezidenta USA opět usiluje Donald Trump, který je vůči NATO skeptický, píše agentura Reuters.

„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ řekl Stoltenberg novinářům. „Je to klíčový prvek našeho balíčku pro Ukrajinu na washingtonském summitu, společně s dlouhodobými finančními závazky,“ dodal generální tajemník s poukazem na nadcházející červencový summit NATO ve Washingtonu.

USA a Ukrajina podepíší dlouho očekávanou dvoustrannou bezpečnostní dohodu 13. června na summitu G7 v Itálii, uvedl americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na Kryvyj Rih vzrostl na osm, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Zraněných je 21, včetně dvou dětí.

Spojené státy rozšířily sankce proti Rusku. Omezení mají postihnout především ruské aktivity v Asii a subjekty, které podle Washingtonu pomáhají Rusku s jeho válkou proti Ukrajině. Celkově se jedná o zhruba 300 lidí a právnických osob, uvedlo americké ministerstvo financí. Sankce USA zavedly i na moskevskou burzu a další významné finanční instituce.

Nové sankce mají podle americké ministryně financí Janet Yellenové zasáhnout zbývající cesty, kterými Rusko získává v zahraničí zařízení a součástky potřebné pro válku na Ukrajině. Ministerstvo zmiňuje například materiály a součástky pro výrobu bezpilotních prostředků, pro programy biologických a chemických zbraní a pro strojírenství či polovodiče.

Prezident Petr Pavel se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou hovořili o dalším rozvoji vzájemných vztahů, dopadu konfliktu na Ukrajině na obě země, jejich ekonomiky a bezpečnost i o výsledcích víkendových voleb do Evropského parlamentu.

Pavel řekl, že vztahy mezi zeměmi nejsou jen na úrovni oficiálních představitelů, ale také na úrovni expertů, úředníků a především občanů. „Ty by neměly být v žádném případě narušeny neshodou ohledně dílčích problémů, které řešíme,“ podotkl. „Dnes máme rozdílný pohled například na vývoj situace na Ukrajině, možnosti jejího řešení, budoucí vztahy k Rusku. Ale to neznamená, že všechny ostatní vztahy by tím měly být poznamenány,“ dodal.

Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil šest lidí a dalších 11 zranil, uvedl na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.

„Každý den a každou hodinu ruský teror dokazuje, že Ukrajina musí spolu se svými partnery posílit svou protivzdušnou obranu,“ napsal Zelenskyj na komunikační platformě Telegram. „Moderní systémy protivzdušné obrany mohou zajistit maximální ochranu lidí, našich měst a pozic. A my je maximálně potřebujeme,“ dodal.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi 10.000 dobrovolníků ročně by armáda získala dalších 5000 lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Za 77 tanků Leopard 2A8 by měla česká vláda zaplatit 52 miliard korun, řekl dnes na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Vláda dnes udělala další krok k jejich nákupu, rozhodla o přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků s dalšími zeměmi v čele s Německem. Nahradit mají sovětskou techniku.

Rusko na vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění, která dnes zveřejnil deník The Financial Times (FT). Podle něj doplňují rostoucí počet důkazů o možných válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných Ruskem na Ukrajině. Ukrajinské úřady tvrdí, že po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo do Ruska zavlečeno více než 19.000 dětí, z nichž asi čtyři stovky se podařilo vrátit do vlasti za pomoci zprostředkovatelů. Tisíce dětí jsou nezvěstné.

Do havanského přístavu dnes připlula flotila ruského námořnictva, která zahrnuje moderní fregatu či ponorku s jaderným pohonem a která se tam zdrží do 17. června, informovala agentura EFE. Podle kubánské vlády jde o přátelskou návštěvu, americké zdroje to označují za vojenské cvičení. Některá média, včetně agentury AP, píší, že Moskva se tak snaží demonstrovat sílu v době napětí se Západem, které vyhrotila válka na Ukrajině.