Putina ztrapnila nemanželská dcera Jelizaveta? Žije v Paříži a vystavuje protiválečná díla
Údajná 23letá dcera prezidenta Vladimira Putina Jelizaveta Krivonogichová pracuje podle webu The Moscow Times v Paříži v manažerském týmu umělecké organizace, která vystavuje díla protiválečných umělců, někteří z nich jsou z Ukrajiny.
Údajná mimomanželská dcera prezidenta Vladimira Putina se tiše angažuje ve francouzském uměleckém světě a spolupracuje s galeriemi, které vystavují díla protiválečných umělců, včetně některých z Ukrajiny, informovala ve čtvrtek exilová umělkyně Nasťa Rodionovová.
O přítomnosti Jelizavety Krivonogichové v Paříži jako první informovala ukrajinská média TSN. Tato média zjistila, že žije ve francouzské metropoli s druhým pasem na jméno Jelizaveta Olegovna Rudnovová, a to i přesto, že její údajný otec je na Západě sankčně stíhán a hledán kvůli válečným zločinům.
Pařížská umělecká organizace L'Association Rodionovové potvrdila, že v jejím manažerském týmu pracuje Jelizaveta Rudnovová. Galerie Albatros Studios a L Galerie asociace L Association jsou známé prezentací děl současných umělců s politickými a protiválečnými poselstvími.
Absolventkou na Západě
„Je důležité říci, že věřím v presumpci neviny a že děti by neměly být zodpovědné za zločiny svých rodičů,“ napsala Rodionovová. „Ale uprostřed války je nepřijatelné, aby docházelo ke střetu mezi někým z rodiny, která z režimu těží, a oběťmi toho režimu. Uvědomovala si to Liza ve dvaadvaceti letech, nebo odpovědnost leží na těch, kteří ji obklopují?“ napsala.
Krivonogichová údajně absolvovala v roce 2024 školu umění a kulturního managementu ICART v Paříži. V příspěvku na LinkedInu k výstavě absolventů ICART v roce 2024 uživatelé zanechali komentáře, v nichž uvedli, že mezi absolventy je i „Putinova dcera“, a zmínili se o její podobnosti s ruským prezidentem, uvedla Rodionovová.
Rodionovová také napsala, že Krivonogichovou viděla osobně, ale nemluvila s ní.
Její matka Světlana Krivonogichová před svým údajným vztahem s Putinem pracovala jako uklízečka a žila v komunálním bytě v Petrohradu. Po narození dcery v roce 2003 získala podíly v několika společnostech. Podle investigativního serveru Proekt koupila luxusní nemovitosti v Moskvě a Petrohradu.
Mluvčí Kremlu v roce 2020 popřel jakékoli spojení mezi Putinem a Světlanou Krivonogichovou s tím, že o ní nikdy neslyšel. Británie v roce 2023 Světlanu Krivonogichovou zařadila na svůj sankční seznam kvůli podílu ve společnostech, které jednoznačně podporují ruskou invazi na Ukrajinu.
Ruské úřady dnes oznámily, že znovuotevřely letiště v Krasnodaru, jednom z největších měst na jihu Ruska. Provoz letiště zastavilo z bezpečnostních důvodů už v roce 2022 po začátku ruské invaze na Ukrajinu, připomíná agentura Reuters.
Švédsko poskytne v následujících dvou letech Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 80 miliard švédských korun (178 miliard Kč). Informovala o tom dnes podle agentury AFP tamní vláda. Ukrajina už čtvrtým rokem čelí ruské ozbrojené agresi.
„Chceme zdůraznit, že naše podpora Kyjeva je dlouhodobého charakteru,“ uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Doplnil, že jeho země by slíbenou vojenskou pomoc Ukrajině dodala i v případě, že se podaří dojednat příměří, nebo dokonce mírovou dohodu s Ruskem.
Švédský ministr oznámil tyto plány při představení vojenské pomoci napadené zemi pro letošní rok. Ta bude podle něj zahrnovat mimo jiné 18 kusů samohybných houfnic Archer, munici, drony s dlouhým doletem, námořní zařízení a vybavení pro protivzdušnou obranu.
Při nedávném průniku dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu, za kterým podle Polska stojí Rusko, se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink aliance.
Welt uvádí, že tři z pěti dronů, které se pohybovaly přímým směrem k základně NATO, sestřelily nizozemské stíhačky F-35, další dva se zřítily za zatím nevyjasněných okolností. Ukrajina se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi a právě přes Polsko do napadené země směřují největší dodávky západní vojenské pomoci.
