ONLINE: Zavřená letiště v Moskvě po ukrajinském náletu dronů a nejhorší útok Rusů na Charkov

Ukrajinská armáda hlásí zasažení tří ruských protiletadlových systémů S-300 a S-400 rozmístěných na Moskvou anektovaném ukrajinském poloostrově Krym v noci na dnešek. O podobném zásahu tamních ruských protivzdušných komplexů informovaly ukrajinské ozbrojené síly i v pondělí.

„Tentokrát byl proveden skupinový raketový úder na jeden nepřátelský protiletadlový systém S-300 poblíž Belbeku a na dva protiletadlové systémy S-400 nedaleko Belbeku a Sevastopolu,“ uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku, kde také tvrdí, že se podařilo zničit dva radary systémů S-300 a S-400. Informace o třetím radaru se upřesňují, dodalo velení ukrajinské armády. Informuje zároveň o detonacích munice na zasažených místech.

Moskva se k tvrzení Kyjeva nevyjádřila. Rusy dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev podle ruskojazyčného webu stanice BBC v úterý večer uvedl, že ruská protivzdušná obrana odrazila ukrajinský vzdušný útok a zničila všechny útočící zbraně ještě na obloze. Nikdo podle něj nebyl zraněn a nejsou ani škody.

Ukrajina odebrala novinářskou akreditaci českému reportérovi Tomáši Vlachovi, spolupracovníku řady médií vč. České televize či Reflexu (z vydavatelství CNC, jež vydává i tento web Blesk Zprávy). Dle informací české ambasády v Kyjevě Ukrajinci mají za to, že jeho loňská reportáž „podporuje narativ agresora, kterým ospravedlňuje invazi na Ukrajinu, a může mít negativní vliv na reputaci Ukrajiny a na snížení podpory Ukrajiny ze strany mezinárodního společenství“.

„Osobně si myslím, že mi SBU (ukrajinská kontrarozvědka) vystavila finální účet za všechno. Třeba za to, že jsem jako humanitární pracovník působil i na Donbase nebo v Luhanské oblasti. Nepřispěly k tomu asi ani cesty na Krym,“ řekl Vlach serveru Hlídací pes s tím, že po jedné cestě z Krymu ho SBU vyslýchala.

Konference o rekonstrukci Ukrajiny se účastní i starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Německo dobře zná - a je tam dobře známý, v mládí tam s bratrem působili coby přední světoví boxeři.

Základním závěrem víkendové mírové konference ve Švýcarsku by měla být podpora Charty OSN a územní celistvosti Ukrajiny, avizoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN), který se na konferenci vydá společně s prezidentem Petrem Pavlem či předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve představil desetibodový mírový plán, který počítá s úplným obnovením ukrajinské teritoriální integrity. O naplňování plánu země pravidelně jednají, dříve se uskutečnila zasedání bezpečnostních poradců a diplomatů v Kodani, v saúdskoarabské Džiddě, na Maltě či v Davosu.

Pracovní skupina, které Česko spolupředsedá, se zabývá například budoucím zajištěním bezpečnosti nejen Záporožské jaderné elektrárny. „Věnujeme se jednak situaci v záporožské elektrárně, ale také celkově tomu, jak je možné a nutné zabezpečovat celkovou ukrajinskou energetickou síť s ohledem na jaderné elektrárny a na dopad na obyvatele,“ uvedl Marian. Rusko pravidelně na energetickou infrastrukturu útočí.

Budapešť nebude blokovat rozhodnutí NATO o podpoře Ukrajině, řekl podle Reuters maďarský premiér Viktor Orbán na setkání s šéfem aliance Jensem Stoltenbergem.

„Žena z okupovaných Olešek v Chersonské oblasti přešla přes silniční most, aby se dostala na území kontrolované Ukrajinou,“ tweetuje Anton Heraščenko. „Ukázala svůj ukrajinský pas dronu, který následně koordinoval kroky této dámy.“

Při útoku na Nežegol v Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou zahynuli nejméně tři ruští vojáci, hlásí kanál Nexta.

Objekt, který patří Belgorodské státní univerzitě, byl využíván jako vojenské rekreační zařízení.

V Kyjevské oblasti padající trosky raket způsobily požár průmyslového objektu, skladu, poškodily soukromý dům, čerpací stanici a garáž, píše server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské úřady. Ukrajinské systémy protivzdušné obrany zničily všechny střely a zbraně, které se blížily k hlavnímu městu Kyjevu, uvedl dříve na platformě telegram šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko.

Podle svědků agentury Reuters bylo v Kyjevě a jeho okolí slyšet několik výbuchů, které zněly jako práce protivzdušné obrany. V Kyjevské oblasti je hlášen jeden zraněný.

„Obnova Ukrajiny je morálním a politickým imperativem; je skutečností, že ruský agresor musí zaplatit. Na konferenci o obnově Ukrajiny v Berlíně jsem diskutovala o třech klíčových aspektech: reformě justice, řešení korupce a zajištění svobody médií,“ tweetuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Letecký poplach se spustil krátce po 2:00 SELČ a trval několik hodin na celém území Ukrajiny včetně oblastí sousedících s Polskem, píše Reuters. Polské a spojenecké letectvo kvůli ruskému úderu na Ukrajinu vyslalo preventivně do vzduchu své vojenské letouny. Polsko k tomuto kroku přistupuje tehdy, když ruské střely míří i na západ Ukrajiny.

Rusko v noci na dnešek provedlo vzdušný útok na Kyjev pomocí raket a dronů, který se podle prvních zpráv zřejmě obešel bez obětí i škod na majetku. S odvoláním na vyjádření ukrajinské armády o tom informovala agentura Reuters.

Ukrajinské systémy protivzdušné obrany zničily všechny střely a zbraně, které se blížily k hlavnímu městu, uvedl na platformě telegram šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Dodal, že podle předběžných informací Rusko při útoku použilo kombinaci balistických raket a střel s plochou dráhou letu a také bezpilotní letouny. Rozsah útoku nebyl bezprostředně znám.

Automatické prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky nebo novelu občanského zákoníku, která má zjednodušit rozvody, projedná na dnešním zasedání vláda. Ministři mají na programu i novelu zákona o dani z přidané hodnoty, opětovně by se měli zabývat také návrhem zákona o podpoře bydlení. S ohledem na zahraniční cestu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) je však otázkou, zda kabinet předpis projedná.

Podle novely ministerstva vnitra by Česko v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Nová právní úprava by neměla obsahovat konkrétní data, ale umožňovat každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla další prodloužení dočasné ochrany, mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Spojené státy pošlou Ukrajině další systém protivzdušné obrany Patriot, informuje agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké představitele. Tento krok již podle nich schválil prezident Joe Biden a Washington tak reaguje na naléhavé volání Kyjeva po posílení protivzdušné obrany země, která se v poslední době brání hlavně intenzivním ruským úderům v severovýchodní charkovské oblasti.

Američtí činitelé s AP hovořili pod podmínkou zachování anonymity vzhledem k tomu, že rozhodnutí, o němž jako první napsal list The New York Times, dosud nebylo veřejně oznámeno. Pokud se informace potvrdí, půjde teprve o druhou kompletní baterii Patriot, kterou Spojené státy zemi bránící se už třetím rokem ruské agresi poskytnou. Pentagon mimoto Ukrajině průběžně dodává nezveřejněný počet raket pro tento systém. Patrioty včetně munice dodalo napadené zemi například také Německo.

Děkujeme, že jste i dnes sledovali naše online zpravodajství. O válce na Ukrajině a dalších souvisejících věcech vás budeme informovat zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc. 

Ve válce na Ukrajině byli nedávno zabiti dva indičtí občané. Indické velvyslanectví v Moskvě naléhá na ruské úřady, včetně ministerstva obrany, aby zajistily urychlenou repatriaci pozůstatků, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí.

Dillí rovněž vyzvalo ruského velvyslance v Indii a úřady v Moskvě, aby urychleně propustily a navrátily všechny indické občany sloužící v ruské armádě, stojí v prohlášení. Indie požaduje, aby Rusko prokazatelně zastavilo další nábory jejích občanů ruskou armádou a zároveň vyzvalo indické občany k obezřetnosti při vyhledávání pracovních příležitostí v Rusku.

Ruský nezávislý server Mediazona označil za nepravdivou zprávu, že zemřel někdejší starosta města Kupjansk v ukrajinské Charkovské oblasti. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) o víkendu informovala, že bývalý starosta Hennadij Macehora se stal cílem atentátu.

O úmrtí Macehory původně informoval například ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na ruská provládní i exilová média. Nicméně Mediazona na svém telegramovém účtu napsala, že účet na ruské sociální síti VKontaktě, který podle médií patřil Macehorově matce a ze kterého informace pocházela, je falešný.

Srbský vicepremiér Aleksandar Vulin si dnes na schůzce s ruským ministrem vnitra Vladimirem Kolokolcevem pochvaloval bezpečnostní spolupráci mezi oběma zeměmi. Informovala o tom agentura AFP. Srbský politik, známý svými vyhraněně proruskými názory, jednal také na ruském ministerstvu obrany.

Podle srbské vlády se Vulin s Kolokolcevem shodli na tom, že bezpečnostní spolupráce mezi Moskvou a Bělehradem je na vysoké úrovni. Podle Vulina se obě země budou vzájemně podporovat v mezinárodních policejních organizacích. Kolokolcev informoval srbského vicepremiéra o „snahách omezit účast Ruska na mezinárodních policejních organizacích, včetně pokusů vyloučit Rusko z Interpolu“. Vulin k tomu řekl, že boj proti mezinárodnímu zločinu nemůže být účinný bez účasti Ruska a že opatření namířená proti Rusku snižují účinnost boje proti nadnárodním zločineckým skupinám.

Evropská investiční banka poskytne Ukrajině 107 milionů dolarů na pomoc s obnovou a modernizací sociální infrastruktury země. Informuje o tom The Kyiv Independent na sociální síti X.

V Rusku dnes na následky atentátu zemřel někdejší starosta města Kupjansk v ukrajinské Charkovské oblasti. Podle ruskojazyčného servisu BBC o tom informují jak prokremelská média, tak ruská média působící v emigraci. O atentátu na bývalého starostu Hennadije Macehoru o víkendu informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).

Macehorova matka uvedla, že zemřel v pondělí v nemocnici v Moskvě. Macehora byl na Ukrajině obžalován z vlastizrady poté, co na začátku války utekl z Charkova do Ruska. 

O bizarním příběhu informovala na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Údajného velitele okupantského vojska přivázali jeho vlastní muži ke stromu, kde měl zemřít. 

Andrei Eliseenko z Petrohradu se podle dostupných informací dostal do konfliktu se svým vedením, byl nespokojený, že si vybavení musel nakoupit za své peníze. Jeho velitelé jej žádali, aby o problémech pomlčel, ale nedopadlo to „smírně“. Muže nakonec jednoduše přivázali ke stromu přímo při ostřelování u města Oleshki. Mobilizovaný muž byl takto ponechán 4 hodiny. Jako zázrakem přežil.

Vadim Sukharevsky, velitel ukrajinské armády, dnes v Kyjevě představil nové bezpilotní systémy. 

V Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny dnes neznámý pachatel zastřelil člena městské rady, který si před časem stěžoval na to, že čelí tlaku a výhrůžkám ze strany šéfa vojenské správy Záporožské oblasti Ivana Fedorova. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

Podle policie na Maksyma Denščyka neznámý útočník několikrát vystřelil, když vcházel do blíže neurčeného vícepatrového domu. Zemřel, když mu záchranáři poskytovali první pomoc.

Denščyk byl do poloviny května ředitelem právního odboru záporožské městské rady, byl ale postaven mimo službu. Tvrdil, že se to stalo na základě anonymního dopisu, podle kterého překročil své pravomoci. Podle ukrajinských médií byl Denščyk znám jako odpůrce vedení Záporožské oblasti.

Začátkem května Denščyk uvedl, že že mu Fedorov několikrát „slušně“ nabídl, aby na vlastní žádost odešel z úřadu, on to ale odmítl. Šéf vojenské správy mu také přímo nebo přes různé lidi vyhrožoval postihem ze strany orgánů činných v trestním řízení.

Fedorov v reakci na Denščykovu vraždu uvedl, že její vyšetřování bude pod zvláštní kontrolou. „Záporoží není místem pro sváry kriminálníků,“ řekl.

Záporoží leží asi 20 kilometrů od frontové linie ve válce Ruska proti Ukrajině. Agentura AFP připomíná, že od začátku ruské invaze bylo na okupovaných územích Ukrajiny zabito vícero činitelů dosazených Moskvou. Rusko z těchto atentátů obviňuje ukrajinské tajné služby. Útoky na představitele státní nebo obecní správy na území ovládaném Kyjevem jsou vzácnější. Ukrajina ale tvrdí, že její bezpečnostní složky zmařily několik pokusů o atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského a další vysoce postavené činitele a jejich příbuzné.

Ukrajinská armáda zasáhla pozice pro odpalování raket v Rusku, čímž pomohla snížit počet ruských vzdušných úderů na město Charkov. Agentuře Reuters to dnes v Berlíně řekl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V německé metropoli se zúčastnil mezinárodního jednání o rekonstrukci válkou poničené země. Charkov se nachází na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem a invazní síly v poslední době zintenzivnily údery na město i Charkovskou oblast, kde také obnovily ofenzivu.

Americký prezident Joe Biden v květnu částečně zrušil zákaz používání amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla využívat při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době daly Kyjevu i další západní státy.

Některá média pak na začátku června informovala, že Ukrajina poprvé zasáhla místo v ruské Belgorodské oblasti, ze kterého Rusové zřejmě raketovými systémy ostřelovali Charkovskou oblast, která s tou Belgorodskou sousedí. Při útoku podle vojenských expertů pravděpodobně použila americké rakety ze systému HIMARS, napsal ruský nezávislý server Agenstvo a dodal, že Ukrajinci nejspíš zasáhli ruský systém S-400.

Ruské vzdušné útoky sice pokračují, ale výše uvedená změna podle Terechova pomohla přinést do města relativní klid. „Pomohlo to,“ řekl starosta na dotaz, zda větší schopnost zasahovat cíle v Rusku ulevila bombardovanému ukrajinskému městu. „Nebyly tam velké údery, jako tomu bylo například v květnu,“ doplnil Terechov.

Charkov je terčem ruských vzdušných útoků od prvních dnů války, v prvních měsících se ho ruské invazní síly pokoušely neúspěšně dobýt. Ukrajinští vojáci za bleskové ofenzivy v září 2022 vytlačili Rusy z téměř celé Charkovské oblasti, kterou Moskvou vyslané jednotky do té doby částečně okupovaly. V posledních měsících však Rusko zintenzivnilo vzdušné útoky na Charkovskou oblast i na její metropoli a v květnu obnovilo pozemní ofenzivu na severu regionu a zmocnilo se tam několika vesnic.

Rusové útočí na Charkovskou oblast a její metropoli pomocí dronů, různých typů střel včetně raket ze systémů protivzdušné obrany S-300 či S-400, které ruské síly používají také k ostřelování pozemních cílů, a v poslední době i s pomocí klouzavých leteckých bomb, které shazují letadla. Zprávy o zraněných nebo zabitých civilistech v poslední době z města přicházely poměrně často. Ke konci května zahynulo podle ukrajinských úřadů 19 lidí při ruském vzdušném útoku, jenž zasáhl charkovský hobbymarket. V posledních dnech ukrajinské úřady informovaly o několika zraněných po ruských útocích klouzavými pumami.

Terechov dnes také zdůraznil, že k ochraně jím spravovaného města je zapotřebí protivzdušná obrana, které má napadená země nedostatek. Spojenci Kyjeva se snaží sehnat další systémy protiletecké obrany, ale dodávky zbrzdily politické spory ve Washingtonu a nedostupnost vhodných zbraní, podotkl Reuters. Další systém protivzdušné obrany Patriot nedávno přislíbilo Ukrajině Německo, zatímco Estonsko dnes oznámilo, že v rámci dalšího balíku vojenské pomoci dodá Kyjevu protiletadlové komplety krátkého doletu Mistral.

Česká republika se na Ukrajině soustředí na obnovu oblastí v blízkosti bojové fronty, prioritou je energetika, čištění vody a zdravotnictví. Dnes v Berlíně to v projevu na konferenci o obnově válkou zničené Ukrajiny prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Účastníkům konference z řad politiků, hospodářských představitelů a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, kterých do německé metropole přijelo přes 2000, řekl, že Česko podporuje Ukrajinu od samého počátku ruské invaze před více než dvěma lety.

„Jako součást našeho humanitárního a rozvojového zapojení na Ukrajině soustředí Česko úsilí na obnovu u frontových linií. Tato podpora by měla být rychlá, měla by být započata okamžitě a měla by řešit nejpalčivější místní potřeby,“ řekl Lipavský v národním poselství, které v Berlíně přednesl.

Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v rozhovoru s novináři řekl, že vedle zbrojní pomoci může být Česko inspirací tím, že rekonstrukční projekty vede blízko fronty. „Náš přístup a unikátnost je v tom, že věci děláme tak blízko frontové linii, jak jen to jde. Někdy je to 50 kilometrů, 100 kilometrů, jindy jen 15 kilometrů,“ řekl. Poznamenal, že Rusko se ničením snaží tyto oblasti vylidnit, ale česká iniciativa zde lidem umožňuje žít. „Zásadním způsobem tak pomáháme tomu, aby Ukrajina přežila jako celek,“ dodal Kopečný.

O třech oblastech, na které se Česko v nezbrojní pomoci zaměřilo, tedy na energetiku, čištění vody a zdravotnictví, hovořil Lipavský i na tiskové konferenci. Na otázku ČTK, zda se chce Praha věnovat ještě nějakému dalšímu sektoru, odpověděl ministr, že je třeba upřednostňovat důležité věci. „Je lepší mít méně priorit, ve kterých dosáhneme lepších výsledků,“ řekl.

V projevu Lipavský ostatní účastníky konference vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Potřebujeme účinně chránit naše rekonstrukční iniciativy, investice a projekty před opakovanými útoky ruské armády. Některá infrastrukturní zařízení, jako jsou elektrárny a transformační stanice, které byly s naší pomocí obnoveny, už byly opět zasaženy a zničeny ruskými střelami a drony,“ řekl šéf české diplomacie. „Ukrajina proto naléhavě potřebuje naši vojenskou podporu, jako jsou protivzdušné systémy, k ochraně lidských životů a kritické infrastruktury,“ dodal.

O prioritě v podobě protivzdušné obrany hovořili na konferenci také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř vyzval ostatní země, aby na Ukrajinu dodaly protivzdušné komplety.

Lipavský se dnes na okraj zasedání setkal s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. Jednal s ní o budoucím členství země v NATO, integraci do Evropské unie a českém podílu na obnově země. „Účast Ukrajiny na společném trhu EU prospěje i našim podnikatelům,“ dodal.

Estonsko v rámci svého dalšího balíčku vojenské pomoci dodá Ukrajině protiletadlové komplety Mistral. Podle agentury DPA to dnes oznámil ministr obrany pobaltské země Hanno Pevkur.

„Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu, aby mohla odrazit pokračující brutální útok Ruska. Je také v přímém bezpečnostním zájmu Estonska, aby k tomu společně se svými spojenci přispělo,“ uvedl Pevkur.

Další podrobnosti o rozsahu dodávky zbraní neuvedl. „Balíček pomoci jsme sestavili tak, abychom maximalizovali přínos pro Ukrajinu, aniž bychom ohrozili bojovou připravenost estonských ozbrojených sil,“ dodal ministr obrany Estonska, které je členskou zemí Evropské unie a NATO.

Ukrajina se již více než dva roky brání rozsáhlé ruské agresi a je do značné míry závislá na dodávkách zbraní ze Západu. Estonsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny.

Mistral je protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu s infračerveným naváděním, vyráběný evropským koncernem MBDA. Může být odpalován z lodí, vozidel či vrtulníků, k jeho nasazení ale stačí i dvojice vojáků.