ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od zítřejšího rána.

Velvyslanci při EU se dnes jednomyslně shodli na vyčlenění miliard eur z výnosů z aktiv Ruské centrální banky, zmrazených v Evropě. Jde o první krok v plánu na pomoc financování obnovy Ukrajiny po ruské invazi, informovala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj z belgického předsednictví.

Výbor stálých zástupců při Evropské unii (COREPER) podle Reuters v zásadě souhlasil s tímto prvním krokem na dnešním večerním setkání, které se konalo jen několik dní před mimořádným summitem EU, na němž se lídři EU budou pokoušet překonat odpor Maďarska vůči plánu poskytnout Kyjevu 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na příští čtyři roky. Evropská komise by pak měla navrhnout vyčlenění peněz z revidovaného unijního rozpočtu a jejich převedení Kyjevu, i když není jasné, kdy by je Ukrajina dostala.

Ukrajinská média dnes informovala o odvolání hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného, mluvčí prezidenta Serhij Nykyforov ale informaci popřel. Zprávu o odvolání označilo za nepravdivou také ukrajinské ministerstvo obrany.

Na otázku, zda prezident Volodymyr Zelenskyj Zalužného odvolal, prezidentův mluvčí serveru Ukrajinska pravda odpověděl: „Určitě ne. Prezident hlavního velitele neodvolal.“

Prodej amerického vojenského vybavení do zahraničí loni vzrostl o 16 procent na rekordních 238 miliard dolarů (5,5 bilionu Kč). Řada zemí se snaží doplnit zásoby poté, co množství zbraní zaslaly na Ukrajinu, a připravují se na velké konflikty. S odkazem na americké ministerstvo zahraničí o tom informuje agentura Reuters.

Zveřejněný údaj podle Reuters podporuje očekávání, že vyšší prodej zaznamenají společností jako Lockheed Martin, General Dynamics a Northrop Grumman. V souvislosti s rostoucí globální nestabilitou by měly zaznamenat růst také jejich akcie, dodává Reuters.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na dnešní schůzi se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou zdůraznil, že podpora Budapeště závisí na tom, zda Kyjev navrátí Maďarům na Ukrajině práva, o která jako menšina přišli po anexi Krymu Ruskem. 

„Chci zdůraznit, že Maďarsko si nepřeje žádné zvláštní zacházení. Nechceme nic, co jsme neměli předtím,“ citovala Szijjártóa agentura MTI. „Přijeli jsme sem, abychom obnovili důvěru v bilaterálních vztazích. Myslím, že jsme učinili kroky v tomto směru. Je před námi ještě stále dlouhá cesta,“ dodal.

Na sociálních sítích bylo zveřejněno video vybízející k finanční podpoře Ukrajiny. Místo žadonění ukazuje pouze Charkov před začátkem invaze a jeho stav během ní. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem hovořil o možnostech dalšího rozšíření těsného spojenectví Moskvy a Minsku. Na schůzi vedení svazového státu, kam patří Rusko a Bělorusko, schválili 15 dokumentů včetně usnesení o zahraniční politice či vědeckotechnickém rozvoji, píše ruská oficiální agentura TASS.

Putin s Lukašenkem spolu jednali od soboty, kdy otevřeli památník pro padlé za druhé světové války, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Během posledních dvou dní měli oba vůdci „spoustu času projednat řadu velmi závažných témat“, prohlásil Peskov.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnešní jednání ukrajinského a maďarského ministra zahraničí v Užhorodu označil za krok ke schůzce na vyšší úrovni, a sice setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a maďarského premiéra Viktora Orbána. Zelenskyj a Orbán spolu od začátku války na Ukrajině ještě oficiálně nejednali. Orbán se dlouhodobě staví proti pomoci, kterou poskytuje Ukrajině Evropská unie. Naproti tomu udržuje dobré vztahy s ruským vedením a žádá zrušení unijních protiruských sankcí.

Prezident Petr Pavel se dnes také vyjádřil pro rozšíření Evropské unie o Ukrajinu, případně Gruzii, Moldavsko, ale například i země západního Balkánu. Pokud nemají v Evropě být místa, kde se protínají různé vlivy, které přispívají ke zhoršení bezpečnostní situace v těchto zemích a mohou vyústit v nějaký konflikt, pak by měla být podle Pavla snaha s těmito státy více spolupracovat jak ekonomicky, tak bezpečnostně.

Svět se v poslední době podle prezidenta nepochybně stal nebezpečnějším místem. Mnoho tenzí se projevilo s větší intenzitou, protože se svět změnil z bipolárního modelu do multipolárního, kde se navíc přelévají spojenectví, podotkl. Uvedl také, že se v posledních letech sblížily pozice Ruska s Čínou, s Íránem a nyní jsou viditelné snahy Ruska o lepší vztahy se Severní Koreou.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po dnešním setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem v Užhorodu ujistil, že Kyjev má zájem vyjít Maďarsku vstříc ohledně jeho požadavků týkajících se práv maďarské menšiny na Ukrajině. Speciální ukrajinská komise do deseti dní představí v tomto ohledu konkrétní návrhy, přislíbil podle ukrajinského portálu Jevropejska pravda Kuleba. Právě otázce maďarské menšiny byla podle šéfa ukrajinské diplomacie věnována velká část setkání obou ministrů v Užhorodu.

Szijjártó během své dnešní návštěvy na Ukrajině podle agentury Ukrinform prohlásil, že od roku 2017 Ukrajina přijímala zákony, které ubraly tamním Maďarům práva. Budapešť nyní podle něj mimo jiné žádá, aby si školy opět mohly zvolit maďarštinu jako vyučovací jazyk, aby žáci dostali možnost skládat maturitu v maďarštině a aby příslušníci maďarské menšiny mohli používat maďarštinu ve veřejném životě.

Hnutí ANO by respektovalo v případě nástupu do vlády dohodu o pořízení 24 letounů páté generace F-35, uvedl dnes ve vyjádření zaslaném ČTK šéf ANO Andrej Babiš. Nejdražší armádní nákup za 150 miliard korun dnes podepsali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. Šéf dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura dříve ČTK sdělil, že SPD chce v případě nástupu do vlády od dohody o nákupu stíhaček odstoupit.

Babiš uvedl, že jde o letouny, které Česko nepotřebuje. Nákup nepokládá za dobrý nápad. „Vláda nejednala ohledně prodloužení smlouvy gripenů. Rozpočet to vyjde zatím na 322 miliard korun. Potřebujeme spíše obranné systémy na základě zkušeností z války, která bohužel probíhá na Ukrajině,“ řekl.

Evropa by se měla připravovat na možnost, že prezidentské volby ve Spojených státech vyhraje bývalá hlava státu Donald Trump, i v souvislosti s pokračováním pomoci Ukrajině napadené Ruskem. V dnešním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel.

Trump, který stejně jako současný americký prezident Joe Biden usiluje o znovuzvolení v letošních volbách, tvrdí, že by se za jeho vlády nestal teroristický útok na Izrael ze strany palestinského hnutí Hamás ani válka na Ukrajině. Uvedl také, že by byl schopen ruskou invazi ukončit ve velmi krátké době, aniž byl konkrétnější.

Lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková strávila období 2004-2017 ve službách ruské bezpečnostní služby FSB. Odhalily to uniklé e-maily. Mezi její spojence v Europarlamentu patří i Irové Mick Wallace a Clare Dalyová známí opozicí proti vojenské podpoře Ukrajiny, která podle nich „prodlužuje válku.“

Na frontě padl jednatřicetiletý ukrajinský divadelní herec Volodymyr Fedinčuk.

Členové rockové kapely Bi-2, která kritizuje válku na Ukrajině, čelí možné deportaci z Thajska do Ruska. Členové hudební skupiny založené na konci osmdesátých let v Bělorusku byli zatčeni v letovisku Phuket za práci bez povolení. Agentuře Reuters to dnes dělilo několik místních úředníků.

Ústřední volební komise v Rusku dnes oficiálně zaregistrovala stávajícího šéfa státu Vladimira Putina jako kandidáta do březnových prezidentských voleb, oznámila dnes ruská média. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov novinářům řekl, že se Putin jako šéf státu nebude účastnit předvolebních debat.

Soud v Rostovské oblasti na jihozápadě evropského Ruska odsoudil dvaasedmdesátiletou penzistku Jevgeniji Majborodovou k 5,5 letům vězeňského tábora za to, že v sociálních sítích přeposlala dále dva příspěvky. Penzistka se podle soudu provinila šířením úmyslně lživých informací o ruské armádě.

Obžaloba žádala šest let za „emocionální video“ a za šíření zprávy o počtu zabitých ruských vojáků ve válce, uvedla ruská redakce BBC s odvoláním na informaci ze sociálních sítí.

Ruské útoky proti Ukrajině za posledních 24 hodin zranily šest civilistů, informovaly dnes regionální úřady.

Ruské jednotky dobyly obec Tabajivka u Kupjanska v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Tvrdilo současně, že ruské síly v téže oblasti odrazily tři protiútoky ukrajinských sil během uplynulých 24 hodin. Ještě v době, kdy se první zprávy o dílčím úspěchu ruských vojsk objevily na sociálních sítích, ukrajinská armáda podle serveru BBC News zprávy o dobytí vsi popřela.

„To, že se nepřítel teď chvástá Tabajivkou, neodpovídá skutečnosti. Bojuje se tam, a žádné Tabajivky se nepřítel nezmocnil. Postup v tomto směru (Rusů) je minimální, a to je vše, na co se okupanti zmohli. Pro nás je hlavní uchovat životy vojáků,“ uvedl mluvčí ukrajinských pozemních sil Volodymyr Fiťo. Upozornil současně, že ukrajinská taktika připouští, aby se obránci případně stáhli do výhodnějších pozic, odkud podniknou protiútok.

Evropa pravděpodobně nebude schopna finančně a vojensky podpořit Ukrajinu, pokud by USA výrazně omezily svou pomoc, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním rozhovoru pro německé zpravodajství ARD.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó přijel do Zakarpatí. V Užhorodu bude jednat s Dmytrem Kulebou.

Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit.

Ústřední volební komise v Rusku dnes oficiálně zaregistrovala stávajícího šéfa státu Vladimira Putina jako kandidáta do březnových prezidentských voleb, oznámila dnes ruská média.

„Schváleno jednohlasně,“ ohlásila rozhodnutí komise její předsedkyně Ella Pamfilovová.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 29. lednu, podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila všech osm dronů šáhed íránské konstrukce, kterými Rusko útočilo na ukrajinské regiony, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Rusové v noci také vypustili na Doněckou oblast na východě země čtyři rakety, jednu Iskander-M a tři původně protiletecké rakety S-300, přizpůsobené k útokům proti pozemním cílům. O případných škodách způsobených těmito raketami se velení letectva nezmínilo, upozornila ruská redakce BBC či server Meduza.