ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, s dalšími zprávami se přihlásíme opět ráno.

Lidé ve švýcarské Ženevě demonstrovali na podporu Ukrajiny.

Na dnešní schůzce v Bruselu mnoho spojenců nastínilo plány „na poskytnutí dalších kapacit v hodnotě miliard eur“ v roce 2024. „(Ruský prezident Vladimir) Putin se již druhým rokem snaží Ukrajinu zničit masivními útoky, to se mu ale nepodaří. Ruská kampaň krutosti jen posiluje odhodlání Ukrajiny,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Zatímco Moskva zesiluje své útoky na ukrajinská města a civilisty, spojenci z NATO posilují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Budeme i nadále stát po boku statečných Ukrajinců, kteří se brání ruské útočné válce,“ dodal.

V dopise ukrajinské církvi papež František odsoudil jako „zbabělé, nepřijatelné a nijak neospravedlnitelné“ útoky na civilisty a civilní infrastrukturu na Ukrajině. K nim Rusko používá rakety a bezpilotní prostředky, ačkoliv Moskva navzdory důkazům o opaku dlouhodobě tvrdí, že necílí na civilisty.

Papež František konflikt na Ukrajině mnohokrát odsoudil a vyzval k dosažení míru. Loni však vyvolal v zemi nevoli jeho proslov k mladým ruským katolíkům, které vyzýval, aby se cítili jako dědicové „velké ruské říše“. To mnozí lidé na Ukrajině vnímali jako podporu ruskému imperialismu, ačkoliv papež později řekl, že měl na mysli ruskou kulturu.

Nejméně jeden člověk přišel o život poté, co ruská raketa zasáhla administrativní budovu uhelného dolu ve východoukrajinském městě Myrnohrad, uvedla dnes agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na vyjádření záchranářů.

Raketa podle nich zasáhla třípodlažní kancelářskou budovu, která se z velké části zhroutila. Záchranáři byli informováni, že pod troskami se nachází člověk. Rozebrali 85 tun trosek, než záchranná operace skončila nálezem těla mrtvého muže.

Šéf doněcké oblastní správy Vadym Filaškin dnes ráno informoval o dvou raněných při ruském ostřelování během uplynulého dne.

Podle institutu v německém Kielu bylo loni Německo po Spojených státech druhým největším dárcem pomoci pro Ukrajinu. Celkem měla hodnotu 17,1 miliardy eur (420 miliard Kč). Následovala Británie s 6,6 miliardami eur (162 miliard Kč) a poté severské a východoevropské země. Pro srovnání Francie přispěla pouze 0,54 miliardy eur (13,3 miliardy Kč), Itálie 0,69 miliardy eur (17 miliard Kč) a Španělsko 0,34 miliardy eur (8,4 miliardy Kč).

Německý kancléř Olaf Scholz tento týden vyzval státy Evropské unie, aby poskytly Ukrajině větší podporu. Dodávky zbraní pro Ukrajinu, které nyní plánuje většina členských států EU, jsou podle něj příliš malé. Konkrétní země Scholz nejmenoval, jeho výzva ale mířila právě směrem k Paříži, Římu a Madridu, napsal server Politico. Nejpozději do mimořádného summitu EU 1. února by přitom měl být hotov přesný přehled o tom, jak letos evropští partneři přispějí na podporu Ukrajiny, připomněla nedávno agentura DPA.

Slovenský hokejový brankář Július Hudáček uvedl, že nesouhlasí s ruskou agresí na Ukrajině, i když se v průběhu války rozhodl působit v KHL. V prohlášení pro média, jímž zareagoval na ukončení angažmá v extraligovém Kladně po pouhých dvou dnech, pětatřicetiletý vicemistr světa z roku 2012 napsal, že se cítí být obětí nenávistné kampaně.

„Chci uvést věci na pravou míru a vyvrátit ty nejhorší lži a nesmysly. Dělám tak zejména kvůli své rodině a dětem, ale i s ohledem na kohokoli jiného, kdo by se mohl v podobné situaci velmi snadno ocitnout,“ uvedl Hudáček. „V první řadě chci jasně a důrazně prohlásit, že jsem a vždy jsem byl zcela jednoznačně proti válce na Ukrajině. Nikdy jsem verbálně, žádným gestem ani ničím jiným nevyjádřil podporu ruskému režimu. To je holý fakt a snaha podsouvat mi cokoli jiného, je účelová manipulace,“ prohlásil.

Papež František vyjádřil obavu, že svět zapomene na ruskou agresi vůči Ukrajině kvůli složité mezinárodní situaci poznamenané v posledních měsících konfliktem mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Papež to podle agentury Reuters napsal v dopise adresovaném vedení řeckokatolické církve na Ukrajině. František věřící vyzval, aby nezapomínali na ty, kdo trpí v konfliktech, ať už na Ukrajině, na Blízkém východě, ale i kdekoliv jinde ve světě.

„V čím dál tragičtější mezinárodní situaci hrozí, že se na válku na Ukrajině zapomene,“ napsal papež v dopise, o kterém informovala řeckokatolická církev. „Je naší povinností udělat, co je v našich silách, aby válku nezahalilo ticho,“ dodal.

V dopise ukrajinské církvi papež také odsoudil jako „zbabělé, nepřijatelné a nijak neospravedlnitelné“ útoky na civilisty a civilní infrastrukturu na Ukrajině. K nim Rusko používá rakety a bezpilotní prostředky, ačkoliv Moskva navzdory důkazům o opaku dlouhodobě tvrdí, že necílí na civilisty.

Státy NATO už na Ukrajinu dodaly řadu systémů protivzdušné obrany, připomíná prohlášení NATO. Nyní členské země prostřednictvím aliance nakupují až 1 000 raket pro systémy Patriot, aby doplnili své zásoby a pokračovali také v posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Německo nedávno dodalo Ukrajině právě systémy protivzdušné obrany Patriot a Skynex a rovněž střely pro protivzdušný systém Iris-T. Británie pak podle aliance posílá na Ukrajinu asi 200 raket protivzdušné obrany.

Zástupci zemí Severoatlantické aliance dnes potvrdili závazek i nadále posilovat ukrajinskou obranu a poskytovat zemi, které se už téměř dva roky brání ozbrojené ruské agresi, významnou vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. Severoatlantická aliance to uvedla v prohlášení po dnešním jednání Rady NATO-Ukrajina na úrovni velvyslanců, které bylo svolané na žádost Kyjeva po nedávných masivních ruských útocích na ukrajinskou civilní infrastrukturu, města a obce.

„Spojenci důrazně odsoudili eskalaci ruských leteckých útoků na Ukrajinu a rovněž použití balistických raket pocházejících ze Severní Koreje a bezpilotních letounů z Íránu,“ stojí v prohlášení aliance.

Vladimir Putin dnes přiletěl poprvé ve funkci ruského prezidenta na pracovní cestu na Čukotský poloostrov na ruském Dálném východě. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Cesta na Čukotku zahajuje Putinovo turné po regionech před březnovými prezidentskými volbami, usoudil zpravodajský server Meduza. Putin na místě přesvědčoval, že je navzdory svému věku plný síly, dodal ruský web, který působí z lotyšského exilu.

Putin na Čukotku dorazil dnes odpoledne místního času, napsal TASS s připomenutím, že oproti Moskvě je tam o devět hodin více. V Anadyru, správním centru Čukotského autonomního okruhu, dnes panovalo jasné a mrazivé počasí. Teploměry ukazovaly kolem minus 25 stupňů Celsia, hlásil TASS.

Putin se v březnových volbách uchází o znovuzvolení na dalších šest let. Web Meduza tvrdí, že soupeře do prezidentských voleb pečlivě vybírá Kreml tak, aby ve srovnání s nimi nevypadal jednasedmdesátiletý šéf státu jako„děda", kandidátům tak musí být přinejmenším 50 let, musí působit seriózně a mít mizivou popularitu, jako například Leonid Sluckij, předseda nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) .

Ve Svatováclavském sále Betlémské kaple v Praze dnes začala výstava válečných snímků ukrajinských a amerických fotografů s názvem Ukrajina: válka a odpor (Ukraine: War and Resistance). Do konce ledna si mohou zájemci prohlédnout pět desítek reprodukovaných fotografií s tématy válečného konfliktu. Přístupná bude zdarma v otevírací době Betlémské kaple.

Projekt vznikl ve Fulbrightově komisi na Ukrajině, realizace se ujala Fulbrightova komise ČR a ČVUT v Praze. Komise J. Williama Fulbrighta je mezivládní česko-americkou organizací založenou za účelem podpory vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými prostřednictvím stipendijních programů a poradenských a informačních služeb.

Spojené státy a sedm dalších zemí dnes obvinily Rusko, že zneužívá svou pozici stálého člena Rady bezpečnosti OSN, když nakupuje rakety ze Severní Koreje a používá je k útokům proti Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters. RB OSN se dnes ruskou agresí proti Ukrajině znovu zabývala.

Moskva podle USA a jejich partnerů svou vojenskou spoluprací s KLDR porušuje rezoluce Rady bezpečnosti. „Stálý člen Rady bezpečnosti, který se záměrně dopouští tohoto porušování, jasně ukazuje, že zneužívá svého postavení,“ cituje Reuters z prohlášení USA, Británie, Francie, Malty, Slovinska, Jižní Koreje, Japonska a Ukrajiny.

Prohlášení přišlo v den dalšího jednání RB OSN na téma ruské války proti sousední zemi, která trvá již téměř dva roky. Autoři podle Reuters radu vyzvali, aby po Pchjongjangu žádala ukončení raketových dodávek Rusku. To však má jakožto stálý člen v radě právo veta a přijetí podobné rezoluce je tak prakticky vyloučené.

Putin se neuklidní, dokud nezničí Ukrajinu, ale pak se další obětí ruské agrese může stát Pobaltí a Moldavsko a v Rusku se už hovoří i o Finsku a o nezávislosti Uzbekistánu, apeloval ukrajinský prezident na odhodlání spojenců. „(Putin) se nechystá zastavit. Chce nás úplně okupovat. A váhavost partnerů ohledně finanční a vojenské pomoci Ukrajině někdy nahrává opovážlivosti Ruska a dodává mu sílu,“ řekl novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě Vilniusu, kde jednal s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou.

„(Putin) s tím neskončí, dokud s ním společně neskoncujeme,“ zdůraznil Zelenskyj. Navzdory mediálním spekulacím však řekl, že - „až dosud“ - necítí tlak partnerů na ukončení bojů a zmrazení konfliktu. Přinejmenším osobně prý takové signály dosud neslyšel, dodal podle agentury Unian.

Bloomberg: Ruská těžba ropy nadále láme rekordy navzdory západním sankcím.

Ruský průmysl těžby ropy je na dobré cestě k dosažení rekordních maxim druhý rok po sobě, informovala agentura Bloomberg 1.

Ruské úřady evakuovaly 93 dětí z ruského města Bělehrad po údajném ukrajinském útoku, prohlásil guvernér Bělehradské oblasti Vjačeslav Gladkov.

Zatímco Rusové mrznou bez topení ve svých domovech a prosí o pomoc, Putin za 24 let své vlády poprvé odcestoval na Čukotku, kde si osahával okurky a očichával rajčata.

Muž na Rudém náměstí v Moskvě provolával slávu Ukrajině. Okamžitě byl zatčen.

Ukrajině zoufale chybí západní systémy protivzdušné obrany, řekl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě Vilniusu, kde jednal s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou. Ten Ukrajině přislíbil za Litvu další pomoc, a to v hodnotě 200 milionů eur (4,9 miliardy Kč).

Nová pomoc z Litvy bude zahrnovat obrněné transportéry, munici, detonační systémy nebo generátory. Litva bude taktéž poskytovat výcvik ukrajinským vojákům.

Vývoz ruské ropy prostřednictvím ropovodů státem kontrolované monopolní společnosti Transněfť loni klesl o 6,5 procenta. S odkazem na sdělení firmy o tom dnes informovala agentura Reuters. Přes tyto ropovody prochází více než 90 procent veškeré ruské ropy. Dodávky do Číny loni podle firmy zůstaly beze změny, zatímco dodávky ropovodem Družba do Evropy se propadly o 60 procent.

Ropovod Družba se v Bělorusku dělí do dvou větví - severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Ropovod má výjimku z embarga Evropské unie na dovoz ruské ropy, Německo a Polsko se však v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodly přestat ruskou ropu odebírat. Severní větev ropovodu Družba tak nyní přepravuje do Německa ropu z Kazachstánu, který chce letos objem takto přepravené ropy zvýšit na 1,2 milionu tun, uvedl Reuters.

Přivítání Volodymyra Zelenského v Litvě od litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise. „Budeme s Ukrajinou až do vítězství, ať to stojí cokoliv,“ stojí v popisku.  

Okresní soud v Teplicích bude řešit porušení protiruských sankcí, státní zástupce minulý týden obžaloval muže, který se podle něj předloni pokusil vyvézt do Ruska tři luxusní auta. České televizi (ČT) to řekl žalobce Jan Scholle z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle dostupných informací je obžalovaným ruský občan, jde o první známý případ údajného obcházení protiruských sankcí, který budou řešit české soudy, uvedla ČT. Muži hrozí až tříleté vězení nebo peněžitý trest.

„Ve vámi uvedeném případu státní zástupce podal dne 3. ledna 2024 obžalobu k Okresnímu soudu v Teplicích na jednu fyzickou osobu pro pokus přečinu porušení mezinárodních sankcí,“ sdělil dozorující žalobce Scholle. „K tomuto trestnému činu mělo dojít pokusem o vývoz tří luxusních motorových vozidel do Ruské federace v roce 2022,“ doplnil.

Rumunský černomořský přístav Konstanca loni vyexpedoval rekordních 36 milionů tun obilí, což představuje meziroční nárůst o 50 procent. Ukrajina, pro kterou je přístav největší alternativní exportní trasou, se na tomto objemu podílela zhruba 40 procenty. S odkazem na sdělení správy přístavu o tom dnes informovala agentura Reuters.

Předchozí rekord přístavu Konstanca mírně přesahoval 25 milionů tun obilí. Ukrajina loni prostřednictvím tohoto přístavu vyvezla zhruba 14 milionů tun obilí, což představuje nárůst skoro o dvě třetiny z předloňských 8,6 milionu tun.

Ruskou invazi na Ukrajinu dál podporuje 63 procent Rusů, vyplývá z nově zveřejněného průzkumu, který provedla americká agentura NORC ve spolupráci s Chicagskou univerzitou. Průzkum vychází z telefonických rozhovorů provedených v listopadu s více než 1000 náhodně vybranými Rusy staršími 18 let z celého Ruska a také z Ruskem okupovaného poloostrova Krym.

Na otázku, zda podporují speciální vojenskou operaci, tedy válku na Ukrajině, odpovědělo kladně 63 procent dotázaných. Devatenáct procent lidí pak sdělilo, že speciální vojenskou operaci ani nepodporuje, ale ani není proti ní. Proti válce na Ukrajině se v průzkumu vyslovilo pouze 13 procent lidí a pět procent uvedlo, že si s odpovědí neví rady.

Odvolací soud dnes potvrdil jedenadvacetiletý trest vězení uprchlému Alojzi Polákovi, který bojoval na Ukrajině v řadách separatistů. Dvaapadesátiletý muž z Brna zabil jako odstřelovač v letech 2016 až 2020 nejméně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Obhájce u hlavního líčení poukazoval na to, že muž už zřejmě nežije.

„Je nezpochybnitelné, že se pan obžalovaný bojů účastnil,“ prohlásil předseda odvolacího senátu Jan Kadlec. Protože se podle něj podařilo prokázat, kde muž bojoval a že byl odstřelovač, není důvod zpochybňovat zabití čtyř lidí. Zamítl tak odvolání, ve kterém Polákův advokát požadoval nové přezkoumání případu. Senát ale nevyhověl ani požadavku státního zástupce Marka Bodláka, aby poslal muže za mříže na 25 let. Označil trest za odpovídající.