ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. 

Ukrajina se spolu se Slovenskem a Moldavskem připojila k iniciativě na vytvoření koridoru pro přepravu zemního plynu mezi Řeckem a státy ležícími severně od Řecka. Řecko se již v roce 2016 dohodlo s Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem na rozvoji infrastruktury potřebné k realizaci takzvaného vertikálního plynového koridoru, který by umožňoval obousměrné dodávky plynu mezi těmito zeměmi.

„Vertikální koridor se nyní spojí s transbalkánským plynovodem a umožní dopravu zemního plynu z Řecka do Moldavska a do podzemních zásobníků na Ukrajině,“ uvedlo moldavské ministerstvo energetiky. Transbalkánský plynovod se využívá k přepravě ruského plynu na Balkán přes Ukrajinu, Rumunsko a Moldavsko. Využití jeho kapacity je však nyní nízké, protože ruská plynárenská společnost Gazprom v roce 2020 přesměrovala dodávky do Turecka prostřednictvím plynovodu TurkStream.

Soud v sibiřském Irkutsku dnes potrestal odnětím svobody v délce 19 let muže, který v září 2022 několik dní po začátku částečné mobilizace v Rusku postřelil odvodového komisaře a těžce ho zranil. Soud 26letého Ruslana Zinina shledal vinným z terorismu a nezákonného držení zbraně. Zinin pět dní po vyhlášení mobilizace rozpoutal střelbu ve vojenském komisariátu ve městě Usť-Ilimsk v Irkutské oblasti na Sibiři. Několikrát zasáhl odvodového komisaře, který musel být hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

Odsouzený, který se živil převážením dřeva, se podle portálu Meduza hájil tím, že chtěl uchránit před mobilizací mladšího bratra, kterému přišlo předvolání k odvodové komisi. Server Nastojaščeje vremja zase napsal, že Zinina podle jeho matky rozhořčilo, když předvolání k odvodové komisi dostal jeho nejbližší přítel, přestože neměl žádné zkušenosti z armády.

Agentura AP podotkla, že případ tohoto řidiče ze Sibiře spolu s dalšími aktuálními soudními procesy v Rusku svědčí o napětí v ruské společnosti vyvolané válkou na Ukrajině, kdy se někteří obyvatelé Ruska nesouhlasící s kroky úřadů uchylují k násilným činům.

Americký prezident Joe Biden dnes podepsal zákon o krátkodobém financování vlády poté, co jej schválily obě komory Kongresu. Podepsaný zákon se netýká projednávané vojenské pomoci pro Ukrajinu napadenou Ruskem, která je závislá na patové situaci okolo americké migrační politiky. 

Estonsko, Litva a Lotyšsko se chystají na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem postavit obrannou linii včetně stovek bunkrů. Dnes to oznámilo estonské ministerstvo obrany s tím, že ministři obrany tří pobaltských zemí podepsali příslušnou dohodu. Podnětem pro výstavbu obranných konstrukcí na hranicích je podle estonského ministra ruská vojenská agrese na Ukrajině.

„Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ukázala, že vedle armádní techniky, munice a armádního personálu jsou pro obranu Estonska od prvního metru nezbytné fyzické obranné konstrukce na hranici,“ uvedl estonský ministr obrany Hanno Pevkur v prohlášení na webu svého resortu.

Rusko si předvolalo francouzského velvyslance v Moskvě a podalo formální stížnost kvůli údajnému „rostoucímu zapojení“ země do války na Ukrajině. Před několika dny Moskva bez poskytnutí důkazů prohlásila, že v Charkově ruské síly zneškodnily skupinu francouzských žoldáků.

Ukrajina bude v roce 2024 pracovat na posílení svého obranného průmyslu a připravovat se na protiofenzivu v roce 2025, citovala CNN americké představitele. Američtí a evropští představitelé neočekávají, že by Ukrajina nebo Rusko dosáhly v roce 2024 významných úspěchů na bojišti.

Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást, napsal dnes britský list Financial Times. Konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina přitom zůstává ovládnutí Ukrajiny a podrobení si jejího obyvatelstva, uvedl také deník, který se odvolává na své zdroje a nově odtajněné americké zpravodajské dokumenty, které měli jeho novináři možnost prostudovat.

Rozsáhlou ofenzivu Rusko možná plánuje už v létě, sdělili deníku nejmenovaní ukrajinští představitelé z bezpečnostního sektoru. Jejím cílem bude ovládnout zbylé části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které už v srpnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil za součást Ruska. Vyloučen není ani scénář, kdy se Rusko pokusí o ovládnutí druhého největšího ukrajinského města Charkova, případně i Kyjeva, napsal deník.

Ukrajinské ministerstvo obrany na síti X sdílelo fotku obrněnce americké výroby M2A2 Bradley, kterému se nedávno podařilo vyřadit ruský tank T-90M. „Zde jsou členové posádky Serhij a Oleksandr. Opravdové legendy!“ stojí v příspěvku.

Rusko navštívila delegace členů militantního hnutí Hamás, informovalo v pátek ruské ministerstvo zahraničí. Ruská strana podle agentury Reuters během rozhovorů zdůraznila, že je třeba propustit rukojmí.

Při ruském útoku na rezidenční čtvrti Chersonu 19. ledna zemřela 50letá žena, 16letý chlapec byl zraněn, informovala vojenská správa Chersonské oblasti.

Pobaltské státy vybudují na své východní hranici obrannou linii pro případ konfliktu s Ruskem. Estonsko plánuje vytvořit síť 600 betonových bunkrů, které mají odrazit případnou ruskou agresi.

Evropská unie zahájila jednání o novém balíčku sankcí proti Rusku. Doufá, že jej schválí k druhému výročí začátku invaze na Ukrajinu, které připadá na 24. února, uvedla 19. ledna agentura Bloomberg.

Projednávaný 13. balíček by mohl zahrnovat další individuální seznamy, přísnější obchodní omezení a další opatření proti Rusku, které se sankcím vyhýbá prostřednictvím třetích zemí, napsala agentura Bloomberg.

Rjazaňskou ropnou rafinerii, třetí největší v Rusku, zachvátil v pátek požár, uvedl list Komsomolskaja Pravda s odvoláním na záchranné služby. Požár v ropné rafinerii, kterou kontroluje společnost Rosněfť, byl uhašen a nedošlo k žádným zraněním, uvedla agentura RIA.

Zatímco americký systém družicové navigace GPS postihlo v oblastech Polska a Baltu několikrát rušení - možná od ruské armády - jeho evropský ekvivalent potíže nezaznamenal. „Naše servisní a referenční střediska pro službu Galileo situaci podrobně analyzují a žádné přímé dopady zmíněného rušení na službu Galileo nebyly potvrzeny,“ uvedla pro Blesk Zprávy Milena Hrdinková, mluvčí Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA).

„Nestává se to často, ale noc byla ve vzdušném prostoru klidná. Nedošlo k útokům dronů, ačkoliv během podzimu a zimy jsme si zvykli, že bývají fakticky každou noc. Tato noc byla jednou z mála,“ řekl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat podle listu Ukrajinska pravda.

Dodal, že relativní klid nedovoluje polevit v bdělosti, zvláště když se dnes ráno nad Azovským mořem objevil ruský letoun včasné výstrahy a řízení A-50. Tento stroj podle Ihnata „pokouší osud“, že bude následovat svého nedávno sestřeleného předchůdce. Ale jeho nasazení se dalo očekávat, když Rusko disponuje ještě několika letadly tohoto typu.

„Na internetu se objevilo další video požáru ropného skladu v ruském Brjansku.“ Sdílí ho na X Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra. „Plocha požáru údajně přesáhla 1000 metrů čtverečních. Hoří čtyři nádrže.“

Ruská prokuratura požaduje 28letý trest vězení pro Darju Trepovovou, obviněnou z vraždy ruského proválečného blogera známého jako Vladlen Tatarskij.

„Nesouhlasil bych s formulací o masových nepokojích a masových protestech. Tam nejsou masové nepokoje a masové protesty,“ komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov protesty v Baškirsku. Jden jen o „individuální projevy“, které „patří do kompetence místních úřadů a orgánů“, zdůraznil Peskov podle státní agentury TASS.

Stovky přívrženců uvězněného ochránce přírody autonomního Baškirska se dnes sešly na nepovolené demonstraci v Ufě. Policie zadržela nejméně sedm lidí, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské novináře z místa. Protest se v regionální metropoli uskutečnil navzdory varování šéfa autonomní republiky Radije Chabirova, že úřady tvrdě zasáhnou proti demonstrantům, které označil za zrádce a extrémisty.

Příslušníci pořádkových jednotek OMON vytlačili lidi, kteří s výkřiky „Hanba!“ bránili v odjezdu autobusu se zatčenými, vylíčil zpravodajský kanál SOTAvision na sociální síti Telegram. Náměstí Salavata Julajeva v Ufě mezitím policisté posílení gardisty vyčistili od demonstrantů, ale zatýkání selektivně pokračovalo v okolních ulicích. Podle kanálu Nexta TV Baškirové také zpívali lidové písně a tancovali folklorní tance.

V autonomní republice ležící na jihu pohoří Ural, které rozděluje Rusko na evropskou a asijskou část, to byl už třetí nedovolený protest tento týden, ale první v regionální metropoli. Lidé se sešli, aby podpořili aktivistu Faila Alsynova, odsouzeného ve středu na čtyři roky na základě obvinění z rozněcování národnostní nenávisti. Obvinění Alsynov odmítl.

Terčem ukrajinských dronů se v noci na dnešek stal také podnik na výrobu výbušnin v Kotovsku v Tambovské oblasti v centrálním Rusku, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinské tajné služby. Místní média tvrdí, že dron se okolo třetí ráno, tedy asi hodinu po středoevropské půlnoci, zřítil v Kotovsku, aniž podnik zasáhl. Nikdo nebyl zraněn. Ale všechny pracovníky závodu hned po incidentu evakuovali.

More footage appeared of the burning oil depot in Bryansk region of Russia.

The local governor assured that things are "under control." https://t.co/IX8JPdVPZs pic.twitter.com/HtLvr7iejD

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) January 19, 2024

Putin soustředil nejvíce prostředků radioelektronického boje a protivzdušné obrany na ukrajinských okupovaných územích. Útoky na vojenské objekty na ruském území budou pokračovat,“ řekl zdroj ukrajinskému deníku.

Ruský soud v Bajmaku, kde se ve středu konala nepovolená demonstrace tisíců lidí proti odsouzení ochránce přírody autonomního Baškirska, uložil tresty sahající od osmi po 15 dní vězení dalším devíti účastníkům těchto nepokojů. Odsouzeni byli za to, že neuposlechli pokynů policie. Oznámila to dnes státní agentura TASS s odvoláním na sdělení soudu. Připomněla, že dříve soud v Ufě odsoudil osm jiných lidí za porušení pravidel pro pořádání veřejných akcí. Bajmak je asi 1400 kilometrů východně od Moskvy.

Před budovou soudu v městečku Bajmak v Baškortské autonomní republice na východě evropské části Ruska se ve středu podle médií shromáždilo několik tisíc demonstrantů. Protestovali proti odsouzení Faila Alsynova ke čtyřem letům vězení za šíření nenávisti vůči osobám jiné národnosti. Aktivista toto obvinění odmítl a slíbil, že se odvolá.

Ve značné části Polska v úterý znovu nefungoval globální navigační systém GPS, informovala ve čtvrtek polská média. Podobné výpadky v této zemi zaznamenali začátkem ledna i koncem loňského prosince, kdy před anomáliemi v signálu GPS varovala polská agentura pro leteckou navigaci.

V úterý se problémy s navigačním systémem GPS, který se používá k civilním i vojenským účelům, objevily hlavně v severních a centrálních částech Polska, včetně největších města, jako je Varšava, Lodž, Gdaňsk nebo Štětín (Szczecin).

Incidentům se v poslední analýze k vývoji ruské invaze na Ukrajinu věnuje americký Institut pro studium války (ISW) a připomíná, že podle internetové stránky GPSJam se problémy se signálem navigačního systému mezi 25. a 27. prosincem objevily v jižních částech Baltského moře a na severozápadě a ve středu Polska. Opakovaly se 10. ledna. V polských médiích se koncem loňského roku objevily spekulace, že tyto incidenty mohou souviset s blíže neurčenými cvičeními NATO v Baltském moři nebo že za nimi stojí Rusko, které v Kaliningradské oblasti, vklíněné mezi členské státy Aliance, testovalo systémy elektronické války.

Němečtí experti považují v rozmezí příštích pěti až osmi let za možný ruský vojenský útok na některou ze zemí Severoatlantické aliance. V dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel to prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Bezprostřední napadení Ruskem podle něj nyní nehrozí, ale Německo musí být připravené.

„Chci naši společnost probudit,“ řekl Pistorius o svém varování před ruskými mocenskými ambicemi a o tom, že bundeswehr, jak se německá armáda nazývá, musí být na válečný střet připraven. Jako opatření zmínil úpravu branné povinnosti, posílení obranných kapacit, zefektivnění zbrojního průmyslu a také možné otevření armády pro ty, kdo dosud nevlastní německý pas.

„Nebyli bychom první, kdo by to v Evropě udělal,“ řekl Pistorius o možném vstupu neněmeckých občanů do armády. Řekl k tomu, že v Německu žijí lidé třeba už ve třetí generaci, ale stále nejsou občany země.

Ve městě Klincy v ruské Brjanské oblasti hoří zásobníky pohonných hmot poté, co je zasáhl dron sestřelený protivzdušnou obranou. Informoval o tom Alexander Bogomaz, gubernátor tohoto regionu sousedícího s Ukrajinou a Běloruskem. Podle Ruska se na cíle ve městě Klincy snažila útočit ukrajinská armáda.

„Během likvidace vzdušného cíle byla na území skladu pohonných hmot shozena munice,“ uvedl Bogomaz na telegramu. Začaly kvůli tomu hořet zásobníky. Na místě zasahují hasiči a další záchranáři. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že několik minut poté, co se na sociálních sítích objevily první informace o požáru ve skladu pohonných hmot, uvedlo ruské ministerstvo obrany, že dnes ráno byl nad Brjanskou oblastí sestřelen ukrajinský dron.