ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Instagram zablokoval stránku Kadyrovova syna Adama. Dříve zbil aktivistu Nikitu Žuravela, který byl obviněn kvůli spálení Koránu. Video zveřejnil sám čečenský vůdce s komentářem, že je na svého syna hrdý.

Většina Moldavska už nebude nakupovat plyn od ruského energetického gigantu Gazprom, řekl dnes moldavský ministr energetiky Victor Parlicov. Měl tím na mysli tu část země, kterou Kišiněv ovládá, nemluvil tedy za separatistický region Podněstří. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ministrův komentář naznačuje, že země posílila svou nezávislost na ruském plynu.

Ukrajina vyškrtla ze svého seznamu takzvaných mezinárodních sponzorů války maďarskou banku OTP. Informovala o tom ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK), která seznam spravuje. Vyřazení předcházela intenzivní jednání s bankou, do nichž se zapojila i Evropská unie, uvedl protikorupční úřad. Maďarsko kvůli tomu, že OTP figurovala na seznamu sponzorů války, blokovalo část další vojenské pomoci Ukrajině.

Na ukrajinském seznamu sponzorů války je asi 40 mezinárodních společností, které podnikají v Rusku i přes jeho invazi na Ukrajinu. Mimo jiné na něm figuruje rakouská bankovní skupina Raiffeisen Bank International, z dalších společností například také Xiaomi, Yves Rocher, Unilever, Mondelēz nebo Bonduelle.

Ruské ostřelování dnes zabilo v Chersonu na jihu Ukrajiny jednoho člověka, informoval podle Unian šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Rusko dnes Cherson ostřelovalo hned dvakrát. Nejméně sedm lidí při tom utrpělo zranění, vyplývá z oznámení Prokudina.

„Ví se o smrti policisty, který utrpěl vážná zranění při záchraně civilisty během ostřelování Chersonu nepřátelskými silami,“ napsal Prokudin na komunikační platformě Telegram.

Vítězství Roberta Fica, který v kampani před slovenskými parlamentními volbami prosazoval ukončení vojenské pomoci Kyjevu, ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Odborníci nicméně neočekávají zásadní zahraničněpolitický obrat Bratislavy. Ve své analýze výsledků voleb na Slovensku to dnes uvedla agentura Reuters.

Lídři v regionu poznamenaném někdejší nadvládou Sovětského svazu rozdmýchávají nacionalistické nálady v Maďarsku, na Slovensku a dokonce i v tradičně protirusky naladěném Polsku, přičemž podpora Ukrajiny se stává obětí krátkodobých politických úkroků za účelem zisku hlasů.

Rusko v následujícím roce hodlá vyčlenit zhruba 40 procent ze svého rozpočtu na výdaje spojené s válkou, spočítal ruský investigativní portál Važnyje istorii. Podle něj to vyplývá z návrhu rozpočtu zveřejněného na webu dolní komory ruského parlamentu. Podotkl, že vinou tak vysokých výdajů na válku nutně přijdou zkrátka oblasti, které s ní nesouvisejí. Válku na Ukrajině vede Rusko už přes rok a půl.

Soudě podle zveřejněného návrhu autoři rozpočtu na příští rok počítají s příjmy 35 bilionů rublů (8,2 bilionu korun) a výdaji ve výši 36,6 bilionu rublů. Na armádu má přitom jít 10,8 bilionu rublů, k čemuž se přičítají ještě utajené výdaje dalších ministerstev ve výši 3,9 bilionu rublů. Utajené výdaje podle investigativního portálu totiž rovněž poslouží k financování války. Dohromady podle jeho výpočtů tedy Rusko hodlá na válku vyčlenit 14,7 bilionu rublů.

Dnešní jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Na závěrečné tiskové konferenci v ukrajinské metropoli to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF). Mělo by jít až o pět miliard eur pro příští rok. „Doufám, že se nám podaří (ohledně těchto peněz) dosáhnout dohody do konce letošního roku,“ dodal.

Podle šéfa unijní diplomacie se zástupci diplomacií všech států evropské sedmadvacítky setkali mimo území EU historicky poprvé. Rovněž šlo o první setkání ministrů v některé z kandidátských zemí EU a také se šéfové diplomacií takto vůbec poprvé potkali v zemi, která je ve válce. Česko na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.

Podle Česka by na podzim či začátkem příštího roku měla začít přístupová jednání EU s Ukrajinou; na jednání ministrů Unie v Kyjevě to řekl Lipavský. Dnešní jednání ministrů zahraničí EU v Kyjevě nebylo pouze symbolické, Ukrajina bude ještě nějakou dobu potřebovat pomoc, uvedl také.

Nákladní letoun dnes do Náměště nad Oslavou přepravil další dva americké vrtulníky, jeden bitevník AH-1Z Viper a jeden UH-1Y Venom. V Česku je tak nyní šest amerických vrtulníků, které mají postupně nahradit ruskou techniku. Na dotaz ČTK to uvedla Anežka Vrbicová z tiskového oddělení Generálního štábu Armády ČR.

První dva vrtulníky Viper má základna od konce července, další Venom a Viper dostala v polovině srpna. Česko pořizuje osm víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper, vyrábí je firma Bell. Ve výzbroji nahradí ruské Mi-24V/35. Kromě 12 nových vrtulníků armáda z USA získá zdarma i osm modernizovaných strojů jako ocenění za pomoc Ukrajině. Česká armáda tak bude mít 20 amerických strojů, deset typu Venom a stejný počet typu Viper.

Rada Evropské unie se sešla na Ukrajině. Takto vypadala jednání unijních ministrů zahraničí z pohledu francouzské šéfdiplomatky Catherine Colonnaové.

„Prezident Zelenskyj na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí EU, které se výjimečně koná v Kyjevě. Znamení naší podpory Ukrajině proti ruské agresi. Znamení evropské budoucnosti Ukrajiny,“ tweetovala.

„Činnost železničních partyzánů. Vedení ruských železnic požádalo ruskou vládu o vyčlenění 300 miliard rublů (více než 300 milionů dolarů) na ,boj proti hrozbám‘,“ tweetuje kanál Nexta TV.

„Vzhledem ke specifikům státního podniku si každý uvědomuje, že i kdyby tyto prostředky byly přiděleny, většina z nich bude rozkradena, sdělil nám náš zdroj. Podle něj panuje mezi zaměstnanci v poslední době silná úzkost, která někdy dosahuje až paniky, což ovlivňuje práci a služby ruských železnic. Faktem je, že počet sabotáží na železnici se v roce 2023 oproti roku 2021 zvýšil téměř o polovinu a v roce 2022 vzrostl o 35 %.“

V městě Buča v Kyjevské oblasti se buduje památník obětem brutální ruské okupace. Poblíž kostela, kde se po osvobození našly masové hroby, tweetuje ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko.

„Česko dělá pro Ukrajinu hodně a jsem rád, že jsem s tím mohl přijet do Kyjeva na ministerské zasedání EU-Ukrajina,“ tweetuje ministr zahraničí Jan Lipavský po příjezdu do Kyjeva na výjezdní zasedání Rady Evropské unie. „Zdůraznil jsem také, že české firmy úspěšně poskytují služby a vybavení ukrajinské armádě a jsme připraveni dále spolupracovat.“