ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Zatímco Volodymyr Zelenskyj probíral s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou poskytnutí stíhaček F-16, svou manželku poslal do kostela. První dáma Ukrajiny Olena Zelenská v doprovodu korunní princezny Marie (Mary, manželky následníka trůnu Frederika) a s uprchlicemi či Ukrajinci žijícími v Dánsku navštívila ukrajinsko-dánskou mši v Haderslevské katedrále.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánen. Diskutovali mimo jiné o energetické spolupráci a přístupu Švédska do NATO, uvedla agentura MTI s odkazem na maďarskou diplomacii. Maďarsko i Turecko jsou členy NATO a posledními zeměmi v bloku, které ještě žádost Švédska neschválily.

O vstup Švédsko požádalo loni společně se sousedním Finskem po dojmem ruské invaze na Ukrajinu. Protože turecký i maďarský parlament mají v současné době prázdniny, bude tato otázka vrácena na pořad jednání na podzim, uvedl Orbán.

„Dohodli jsme se, že budeme udržovat průběžné konzultace, zůstaneme v kontaktu a budeme se vzájemně informovat o stavu parlamentních procedur a jejich průběhu,“ dodal maďarský premiér.

Dánsko Ukrajině daruje 19 stíhacích letounů F-16, uvedla podle AP dánská premiérka Mette Frederiksenová poté, co přijala prezidenta Zelenského. Prvních šest by podle ní mohla Ukrajina převzít na přelomu roku.

Rusko hlásí, že jeho obrana překazila dva pokusy o útok dronů na Belgorodskou oblast, která je podle agentury Reuters nejčastějším cílem podobných ukrajinských útoků. Podle místních úřadů bylo u oblastní metropole Belgorod sestřeleno 12 vzdušných cílů.

Dva další bezpilotní letouny vlétly na území vojenské jednotky v Kamensku v Rostovské oblasti, další spadl nedaleko Novošachtinsku. Obě města leží u ukrajinských hranic. Podle místních úřadů si incidenty nevyžádaly žádné oběti ani škody.

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dosedlo na ranvej na dánské vojenské základně, píše AFP. Státník předtím navštívil Nizozemsko. Obě země slibují Ukrajině dodat F-16.

Manžele Zelenské uvítaly premiérka Mette Frederiksenová a princezna Marie.

Po sociálních sítích kolují fotografie, jež údajně zachycují následky včerejšího dronového útoku na ruské vojenské letiště Solcy v Novgorodské oblasti. Hovoří se o zničení moderního nadzvukového bombardéru Tu-22M3. 

„Podle očitých svědků byla údajně zasažena dvě letadla. Jedno utrpělo menší škody a druhé zcela shořelo,“ retweetoval snímky Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra.

Nizozemsko a Dánsko se zavázaly dodat Ukrajině letouny F-16, řekl podle Reuters premiér Nizozemska Mark Rutte při Zelenského návštěvě v Eindhovenu. 

„Premiér Mark Rutte a já jsme dosáhli dohody na počtu F-16, jež budou předány Ukrajině, jakmile naši piloti a inženýři dokončí výcvik. 42 stíhaček. A to je jen začátek,“ tweetoval Zelenskyj.

Předseda vlády počet stíhaček nespecifikoval, připomněl jen, že nizozemské letectvo jich má 42 - a je příliš brzy na to říct, zda Ukrajina dostane všechny. Výcvik pilotů a personálu podle Rutteho začne „brzy po příštím měsíci“. Spojené státy eventuální dodávku letounů jejich zbrojovky Lockheed Martin napadené zemi schválily už v pátek.

Po sociálních sítích se šíří video, jež údajně zachycuje vojenské náboráře v automobilce AvtoVAZ ve městě Toljatti. „Pro Toljatti byl stanoven plán odvést 2000 mužů. Rekrutovali jsme jen něco přes 250,“ apeluje náborář na dělníky. „Pokud do měsíce nenabereme 2000 mužů, bude druhá vlna mobilizace,“ vyhrožuje - a pro dobrovolníky naopak nabízí lepší peníze.

Česko usiluje o to, aby měla Ukrajina v Praze plnohodnotného velvyslance. Post není obsazený déle než rok poté, co se poslední velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis přesunul na post náměstka ukrajinského ministra zahraničí. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) doufá, že velvyslanec v Česku bude během týdnů až měsíců.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) podle Rakušana napsal opakovaně dopis svému protějšku Dmytru Kulebovi, aby Ukrajina situaci rychle řešila. „Stejnou informaci jsem předával skrz prezidenta Petra Pavla. Doufáme, že reakce ukrajinské strany bude v řádu týdnů nebo měsíců,“ uvedl Rakušan v Partii na CNN Prima News.

Důvodem dlouhé absence ukrajinského velvyslance v Praze je podle Rakušana to, že řada tamních kvalitních diplomatů zůstává kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině. „Koncentrují se na domácí politiku,“ vysvětlil. Perebyjnise odvolal z funkce loni v červenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po návratu na Ukrajinu se stal náměstkem šéfa diplomacie.

Volodymyr Zelenskyj přiletěl na základnu v Nizozemsku k jednáním s premiérem (v demisi) Markem Ruttem.

„S Olenou a týmem jsme dorazili do Nizozemska,“ informoval prezident na twitteru. „Klíčové téma: F-16 pro Ukrajinu na ochranu našich lidí před ruským terorem. Na agendě bude i globální mírový summit, mírová formule a spravedlnost pro ruské zločiny.“

„Před 55 lety ukončila invaze vedená Sověty pražské jaro a dočasně zastavila cestu ke svobodě a demokracii,“ připomíná lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs na twitteru a dává do souvislosti i další dějinné události ve středovýchodní Evropě, mj. pád komunismu v Československu a třech baltských republikách i nynější konflikt. „Sametová a Zpívající revoluce a odpor Ukrajiny proti ruské agresi ukazují, že lidé budou vždy bojovat za svobodu. Dnes si toto datum Lotyšsko připomíná s českými a slovenskými přáteli,“ dodal prezident.

ČR připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytla by jim při něm pomoc. Počítá s tím návrh novely lex Ukrajina. 

„Je třeba reagovat na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je namístě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem,“ uvedli autoři novely. V podkladech k novele poukazují na to, že vývoj zatím nenaznačuje, že by válka brzy skončila a uprchlíci se mohli vracet.

Pravidla pro dobrovolný návrat upravuje už teď cizinecký i azylový zákon. Ministerstvo vnitra koupí jízdenku či letenku, pracovníci poskytnou pomoc při odbavení. O zajištění návratu mohou žádat třeba žadatelé o azyl, lidé se zrušeným či neprodlouženým povolením k pobytu i vyhoštění.

Evropská unie vážně zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes okolní země. Podle bruselské zpravodajky polského rádia se o tom diskutuje na schůzkách zástupců Evropské unie, Ukrajiny a pěti členských zemí EU, které zakázaly dovoz ukrajinské pšenice a dalších zemědělských produktů. Těmito státy jsou Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko.

Záměrem podle stanice je, aby EU v rámci své pomoci Ukrajině financovala dopravu ukrajinského obilí do vybraných přístavů, odkud by toto obilí pokračovalo do Afriky a Asie. „Taková podpora tranzitu by byla nejlepším řešením. Nejde o velké náklady,“ řekl zpravodajce jeden z účastníků rozhovorů.

Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko se zákazem dovozu ukrajinských zemědělských produktů snaží chránit domácí zemědělce. Evropská komise těmto zemím v květnu povolila zakázat na domácím trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Opatření nicméně neomezuje exportní tranzit do dalších zemí.

V Rusku se za vlády Vladimira Putina v Kremlu píší i nové učebnice dějepisu. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij vydal čtyři učebnice určené pro školáky ve věku od 16 do 18 let, ve kterých přináší zcela zrevidovanou interpretaci rozpadu Sovětského svazu, Putinovy éry i příčin války na Ukrajině, píše agentura Reuters.

Knihy, které se do škol dostanou příští měsíc, odrážejí Putinův pohled na dějiny: hrdost na úspěchy velmoci, jakou byl Sovětský svaz, pobouření z ponížení, jakým byl rozpad komunistické říše, a velebení „nově zrozeného“ Ruska pod vedením Putina, bývalého agenta tajné služby KGB, který je u moci od posledního dne roku 1999.

Poslední kapitola se věnuje příčinám invaze na Ukrajinu. Kapitola „Současné Rusko - Speciální vojenská operace“ odráží Putinovu deziluzi Západem. „Západ začal být upnutý a zaměřený na destabilizaci situace uvnitř Ruska,“ píše se v učebnici. „Své cíle ani neskrýval: Rusko rozbít a získat kontrolu nad jeho zdroji,“ tvrdí učebnice.

Počet zraněných po sobotním ruském útoku na severoukrajinský Černihiv stoupl už na 144, uvedla agentura Ukrinform. Mezi zraněnými je i 15 dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury DPA slíbil odvetu.

„Naši vojáci Rusku odpoví na tento teroristický útok,“ slíbil Zelenskyj.

Dobré ráno vážení čtenáři. Ukrajinský dron narazil do střechy nádražní budovy v ruském Kursku, kde poté vypukl požár, informoval dnes gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt, podle něhož pět lidí utrpělo lehká zranění. Další dron byl zneškodněn nad Moskvou, uvedl zdejší starosta Sergej Sobjanin podle agentury TASS.