ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra. 

Nadcházející zima bude pro Ukrajince velmi tvrdá, protože se dosud podařilo opravit jen zlomek energetické infrastruktury poničené ruskými útoky. Podle agentury Unian před tím dnes varovala ukrajinská Národní komise pro státní regulaci ve sféře energetiky.

Šéf komise Kosťantyn Uščalovskyj na zasedání výboru pro energetiku v ukrajinském parlamentu řekl, že zatím bylo obnoveno pouze 1,6 procenta poškozených zařízení na výrobu tepelné energie. Ruské útoky podle něj napáchaly na teplárnách a tepelných elektrárnách škody za téměř 30 miliard hřiven (zhruba 18 miliard korun). Následné opravy se ale zatím provedly pouze za 482 milionů hřiven (zhruba 288 milionů korun).

Více než tisíc ruských a běloruských občanů označila Litva za "hrozbu pro národní bezpečnost". Odepřela jim povolení k pobytu nebo získání víza. Před podáním těchto žádostí vyplňovali dotazník, jehož součástí byla i otázka týkající se postoje k ruské agresi na Ukrajině, uvedla Nexta.  

„Pokud přežiju, chci, aby už moje děti s Ruskem nebojovaly. Přála bych si, aby moje generace válku ukončila,“ řekla pro Deutsche Welle Oksana Rubanjaková, dvacetiletá kulometčice Ozbrojených sil Ukrajiny.

„Spravedlivé a čestné ukončení ruské agrese bude přínosem pro celý svět. Pro všechny! Osvobození ukrajinské země od okupantů znamená obnovení dodržování mezinárodního práva a Charty OSN. Znamená to odstranění všech hrozeb, které Rusko vytváří pro ukrajinskou a globální bezpečnost, navrácení míru do mezinárodních vztahů a stability do globálního života," řekl Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu. 

Denis "Redis" Prokopenko by měl být podle Ukrajiny opět aktivní. Bojovník z Azovstalu se po svém návratu do rodné země zúčastnil taktického cvičení. V květnu 2022 ho zajaly ruské síly. 

Ruský prezident Vladimir Putin patrně nepoleví ve snaze pokračovat v ruské invazi na Ukrajinu až do konce roku 2024, kdy USA zvolí svého příštího prezidenta, domnívají se podle stanice CNN vysoce postavení američtí a evropští představitelé. Putin totiž podle nich doufá v porážku současného prezidenta Joea Bidena, která by s sebou mohla nést snížení podpory USA Ukrajině.

Americké volby v následujícím roce jsou podle západních diplomatů, představitelů rozvědek nebo bezpečnostních orgánů hlavním faktorem, který bude ovlivňovat Putinova rozhodnutí ohledně Ukrajiny. Vzhledem k volbám je podle nich také málo pravděpodobné, že se válka před koncem příštího roku „vyřeší“.

O tom, zda Putin doufá přímo v návrat amerického exprezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu, zatím USA podle zjištění CNN zpravodajské informace nemají. Jeden ze zdrojů stanice ale uvedl: „Putin ví, že mu Trump pomůže. A ví to i Ukrajinci a naši evropští partneři... Všichni si to myslí.“

„Rozsudek v kauze Alexeje Navalného je pokračováním nechutného divadla postupné likvidace ruské opozice a občanské společnosti. Odsuzujeme zneužívání zákonů, porušování základních lidských práv a rozhodnutí založená na lži a manipulaci!" komentovala na sociální síti X česká diplomacie rozsudek, který Navalného poslal na 19 let do vězení. 

Tady se můžete podívat na snímky ukrajinských vojáků, jak v Záporožské oblasti používají dron. 

Německo podle Weltu zpomaluje dodávky zbraní, které slíbilo Ukrajině. Zelenskému po návštěvě Berlína údajně dodalo pouze 10 ze 110 slíbených tanků Leopard. Válčící zemi dosud neposlalo několik desítek vozidel Marder IFV a systémů protiraketové obrany Iris-T. 

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který umožní omezit podíly zahraničních investorů z takzvaných nikoli přátelských zemí ve velkých ruských bankách a dalších společnostech. Dnes o tom informovala agentura RIA Novosti. Svůj seznam "nikoli přátelských zemí" Rusko už několikrát rozšířilo a přidalo na něj mimo jiné všechny země Evropské unie za to, že sedmadvacítka uvalila na Rusko kvůli válce na Ukrajině sankce.

Účelem zákona je navrátit ruský byznys pod "ruskou jurisdikci", a to především v klíčových a strategických odvětvích, napsala agentura RIA Novosti. Seznam společností, kterých se zákon dotkne, sestaví vláda. Měly by se na něm ale objevit všechny významné banky a největší ruské společnosti, například takové, jejichž roční tržby převyšují 75 miliard rublů (17 miliard korun).

Toto je rentgenový snímek ukrajinského zemědělce z Doněcku. Muže vážně zranila střepina z ruského dělostřeleckého granátu.

Ruské jednotky dnes zasáhly vesnici Stanislav v Chersonské oblasti a zranily 40letého muže, uvedla regionální správa. Podle zprávy byly při útoku poškozeny nejméně čtyři domy.

Ruský soud dnes v dalším procesu poslal na 19 let do vězení opozičního předáka Alexeje Navalného, kterého uznal vinným v případě nových obvinění mimo jiné z extremismu. Informovaly o tom tiskové agentury. Prokuratura pro kritika Kremlu žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, jenž si už odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní.

Ukrajinský server Dialog.ua upozornil, že ruské ministerstvo obrany stáhlo z webu armádní televize zdravici velitele výsadkových vojsk, generála Michaila Teplinského, pravděpodobně proto, že se zmínil o tom, že v bojích na Ukrajině utrpělo zranění 8500 výsadkářů. Odhalení tohoto počtu podle expertů napovídá „kolosální rozsah ruských ztrát“ v řádu tisíců zabitých parašutistů. Teplinského projev se dochoval v archivu.

Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) mohli zhruba měsíc po své žádosti prohlédnout střechu Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské jednotky. Žádné výbušniny či miny na střeše budov dvou reaktorů nenalezli, uvedla dnes podle agentury Reuters MAAE. Na konci července agentura informovala, že její inspektoři nalezli protipěchotní miny nastražené kolem areálu elektrárny.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který zvyšuje horní věkovou hranici pro povinnou roční službu v ruské armádě z dosavadních 27 na 30 let. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Zákon začne platit od Nového roku.

Na návštěvu Ukrajiny dnes přijel americký politik, republikán a kandidát na amerického prezidenta Chris Christie. Navštívil například zničené město Buča v Kyjevské oblasti.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes obvinila Rusko z chystaného útoku na ropnou rafinerii v jihoběloruském městě Mazyr s úmyslem svalit vinu na ukrajinské jednotky. Cílem této operace pod falešnou vlajkou by bylo zatáhnout Minsk, jednoho z nejbližších spojenců Moskvy, do války na Ukrajině, tvrdí na Telegramu SBU. Bělorusko ani Rusko se k tomu nevyjádřili, píše agentura Reuters.

Polsko požádalo EU o miliardu eur, aby mohlo zvýšit svou kapacitu pro přepravu ukrajinského obilí.

Ruský poslanec Andrej Kartapolov uvedl, že Rusko má v plánu na podzim přijmout nový zákon, který bude trestat osoby, které se záměrně vyhýbají mobilizaci. 

Přinejmenším 870 ruských vojáků přišlo o život během ukrajinské protiofenzívy, která začala na počátku června. Uvedla to dnes na svém ruskojazyčném webu britská stanice BBC, která na základě otevřených zdrojů zjistila jména celkem 29 217 ruských vojáků zabitých ve válce s Ukrajinou. Je mezi nimi i 5553 trestanců, ale nezahrnuje zabité proruské separatisty z východu Ukrajiny.

Snímky z údajné návštěvy ruského ministra obrany Sergeje Šojgua na Ukrajině. 

Piloti Britského královského letectva (RAF) za čtyři měsíce svého působení nad Pobaltím v rámci ochrany vzdušného prostoru NATO zachytili na 50 ruských letounů, které se „chovaly podezřele“. Asi 60 příslušníků 140. expediční letky se ve čtvrtek vrátilo na domovskou základnu Lossiemouth ve Skotsku a pomyslnou štafetu předalo španělským vzdušným silám, píše dnes web stanice BBC.

Takhle za běžného provozu vypadá ruská výsadková loď Oleněgorskij Gorňak, kterou Ukrajinci zasáhli námořním dronem.