ONLINE: Ruský útok poničil hotel v Mykolajivu. A drony mířily i na Kyjev

Tady jsou další snímky dnešního ostřelování Kramatorsku, při kterém dva lidé zemřeli a dalších sedm lidí bylo zraněno. 

Osmdesát jedna poslanců z 20 zemí vyzvalo Rakousko, aby zabránilo ruské delegaci v účasti na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. Přítomnost ruských delegátů by podle nich mohla v době výročí ruské invaze být vnímána jako provokace, uvedl deník Die Presse

Autoři výzvy uvádějí, že rakouská vláda by ruským představitelům, na které se vztahují mezinárodní sankce, neměla udělit víza potřebná pro vstup do země.

„Očekáváme, že budou přijata rozhodnutí, která jejich účasti zabrání,“ stojí v dopise adresovaném mimo jiné spolkovému kancléři Karlu Nehammerovi, ministru zahraničí Alexandru Schallenbergovi či předsedkyni Parlamentního shromáždění OBSE Margaretě Cederfeltové. Účast ruských poslanců přesně rok po začátku „zločinné invaze“ na Ukrajinu by mohla být považována za „provokaci“, argumentují autoři.

Podle deníku Die Presse dopis podepsali delegáti OBSE z Polska, Litvy, Belgie, Česka, Dánska, Estonska, Francie, Gruzie, Islandu, Lotyšska, Německa, Nizozemska, Norska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Švédska, Británie a Ukrajiny.

Státy Evropské unie formálně schválily uvolnění v pořadí sedmé platby 500 milionů eur (11,9 miliardy korun) za zbraně pro Ukrajinu, na které se dohodli minulé pondělí unijní ministři zahraničí. Dalších 45 milionů eur poskytne EU na výcvik ukrajinských vojáků. Oznámila to dnes Rada EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela do Kyjeva. Setkala se zde s Volodymyrem Zelenským.

Polský prezident Andrzej Duda dnes prohlásil, že je připraven postavit železnou oponu až do mraků, pokud za východní hranicí bude agresivní stát prahnoucí zabíjet a zotročovat své sousedy. Učinil tak v narážce na Rusko, které téměř před rokem napadlo Ukrajinu, informovala agentura PAP. Duda se v Rize se svým lotyšským protějškem Egilsem Levitsem zúčastnil debaty s experty věnované bezpečnostním otázkám.

„Jsem připraven na to, že železná opona bude znovu spuštěna, pokud budeme mít za východní hranicí co do činění s agresivním státem, který chce zabíjet své sousedy, zabrat jejich území a odebrat jim svobodu. To já jsem připraven postavit železnou oponu až do mraků, jen abychom si je udrželi daleko od nás,“ prohlásil Duda. Učinil tak podle agentury PAP v reakci na výzvy, aby nepřipustil spuštění nové železné opony, která za takzvané studené války rozdělovala západ a východ Evropy.

V Bělorusku po dvou týdnech skončilo společné cvičení ruského a běloruského letectva. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo běloruské ministerstvo obrany.

Minsk už při zahájení manévrů v polovině ledna upozorňoval, že cvičení má „výlučně obranný charakter“. Stejné prohlášení vydalo ministerstvo obrany i dnes s tím, že se vojákům podařilo splnit širokou škálu úkolů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vybídl Evropskou unii k přijetí ještě tvrdších opatření proti Rusku, které téměř před rokem napadlo jeho zemi. O novém balíku sankcí dnes jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Sankční tažení EU proti Rusku „mírně zpomalilo“ a mělo by znovu zrychlit, uvedl Zelenskyj na společné tiskové konferenci. EU podle šéfky EK počítá s přijetím sankcí proti Moskvě na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

„S našimi partnery v G7 (skupině vyspělých ekonomik) jsme zavedli dodatečný cenový strop na ruské ropné výrobky a k 24. únoru - přesně rok od začátku invaze - chystáme desátý balík sankcí,“ uvedla von der Leyenová.

Evropská unie vycvičí dalších 15.000 ukrajinských vojáků - celkem tedy 30.000 - a poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů Kč), aby země kvůli ochraně životů civilistů mohla očistit území zamořené minami, ohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po dnešním jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Borrell je spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a s 15 eurokomisaři v ukrajinské metropoli, kde se v pátek uskuteční summit EU-Ukrajina.

„Odminování je důležitá složka naší obrody, která umožní vrátit normální život do míst osvobozených od ruských teroristů,“ uvedl Šmyhal podle komuniké.

Za zapojení do bojů na Ukrajině v řadách separatistů mezi lety 2016 a 2020 dnes soud znovu uložil Alojzi Polákovi 20 let vězení. Podle zatím nepravomocného verdiktu se dopustil teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Muže, který je stíhán jako uprchlý, obžaloba viní ze zabití minimálně čtyř příslušníků ukrajinských vládních jednotek, podle rozsudku ale nebylo prokázáno, že by Polák někoho usmrtil.

Rusko dokáže uspět na Ukrajině i bez pomoci dalších postsovětských republik, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v dnešním televizním rozhovoru, ve kterém opět ostře kritizoval Západ za podporu Kyjeva. Naopak ocenil gruzínskou vládu, která se podle něj řídí národními zájmy bez ohledu na údajné výzvy Západu, aby otevřela „druhou frontu“ proti Rusku. Tbilisi, ačkoliv má s Moskvou spor o gruzínské území, se nepřipojilo k západním sankcím proti Rusku.

„Nechci, aby si někdo myslel, že chci tuto vládu zkompromitovat pozitivními slovy o tom, co dělá, ale prostě budu citovat (gruzínského) premiéra a jeho ministry, kteří v reakci na bezprecedentní nátlak s požadavkem připojit se k sankcím a otevřít druhou frontu... říkají, že se řídí národními zájmy, pokud jde o obchod s Ruskem, turistiku a energetické suroviny,“ uvedl Lavrov.

Válka na Ukrajině a s ní spojené protiruské sankce s největší pravděpodobností poškozují postavení Ruska jako spolehlivého vývozce zbraní. Ve své pravidelné svodce to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany.

Rusko dá „téměř určitě přednost nasazení nově vyrobených zbraní vlastní armádou na Ukrajině před dodávkami vývozním partnerům“, uvádí Londýn. „Nedostatek součástek pravděpodobně ovlivňuje výrobu vybavení určeného na vývoz, jako jsou obrněná vozidla, bitevní vrtulníky a systémy protivzdušné obrany,“ dodalo ministerstvo s tím, že pro Moskvu bude v následujících třech až pěti letech zřejmě složité nadále poskytovat podpůrné služby pro své vývozní kontrakty, jako je přísun nových náhradních dílů či jejich údržba.

O ruských přípravách na novou ofenzivu v posledních týdnech stále častěji hovoří ukrajinští představitelé i západní pozorovatelé. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je to nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje bojů na Ukrajině.

Analytici uvedli, že Putin také patrně připravuje podmínky pro přeshraniční výpady na severovýchodní Ukrajinu, odkud se musely loni na podzim ruské jednotky pod tlakem ukrajinské armády stáhnout. Cílem těchto akcí by bylo odvést ukrajinské vojáky od kritických míst na frontě. Ruská invaze z Běloruska, které loni v únoru posloužilo jednotkám Moskvy k útoku na severní Ukrajinu, je ale podle ISW nepravděpodobná.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s dalšími členy komise dnes přicestovala do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. „Je dobré znovu se vrátit do Kyjeva, od začátku ruské invaze je to pro mne počtvrté. Tentokrát jsem dorazila se svým týmem eurokomisařů,“ napsala von der Leyenová na twitteru.

„Jsme tu společně, abychom ukázali, že Evropská unie stojí po boku Ukrajiny stejně pevně jako vždy. A (máme v úmyslu) dále prohlubovat naši podporu a naši spolupráci,“ dodala k snímku z přivítání na nádraží.

Státy Severoatlantické aliance by měly uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině, řekl stanici Deutsche Welle (DW) nově zvolený český prezident Petr Pavel. Podpora Kyjeva je podle něj v našem vlastním zájmu.

„Měli bychom Ukrajině poskytnout jakoukoliv pomoc, která jim umožní vyhrát konflikt, obnovit svou suverenitu a územní celistvost. Měly by to být stíhačky? Myslím, že bychom o tom měli velice seriózním způsobem uvažovat,“ řekl Pavel v rozhovoru zveřejněném ve středu. Zároveň upozornil, že dodávky letadel jsou z pohledu logistiky náročným podnikem, který zabere alespoň půl roku příprav.

„Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to v našem bytostném zájmu. Když zastavíme vojenskou pomoc, Rusko by zřejmě zvítězilo a byla by to také naše porážka,“ dodal Pavel.

Podívejte se na nejnovější snímky z Kramatorska, kde dnes došlo k útoku. 

Nejméně sedm lidí zemřelo v noci na dnešek při požáru ubytovacího zařízení pro stavební dělníky ve městě Sevastopol na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranáře. Osud pěti dělníků je neznámý.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Rusko připravuje novou velkou ofenzivu. Varoval, že by mohla začít již 24. února. Podle Reznikova shromáždila Moskva tisíce vojáků a „mohla by něco zkusit“ u příležitosti prvního výroční invaze na Ukrajinu, napsal server britské BBC. Útok by rovněž mohl souviset s oslavami ruského svátku Dne obránců vlasti, který si země připomíná 23. února.

Fotografie z místa neštěstí sdílel na twitteru také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Kramatorsk. Ruští teroristé zasáhli město balistickou raketou, což vedlo k obětem z řad civilistům. Několik lidí je nadále pod troskami. Z žádného jiného důvodu, než je teror. Jediná cesta jak zastavit ruský terorismus je porazit ho. Tanky. Stíhačkami. Raketami dlouhého doletu,“ napsal.

Při raketovém útoku na rezidenční budovu v Kramatorsku na východě Ukrajiny v noci zemřeli nejméně dva lidé, dalších sedm jich utrpělo zranění. Uvedl to na telegramu gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Jak dodal, je pravděpodobné, že pod troskami budovy zůstávají uvězněny další oběti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes pokračuje naše zpravodajství o válce na Ukrajině.