ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Kvůli podezření ze špionáže pro Rusko byli ve Slovinsku zatčeni dva cizinci, kteří se vydávali za obchodníky se starožitnostmi. Podle úřadů jsou státními příslušníky třetích zemí a nevystupovali jako ruští občané, informovala dnes agentura STA.

Zatčení se odehrálo 5. prosince 2022, úřady o něm ale z bezpečnostních důvodů informovaly až nyní. Oba zadržení jsou podle slovinské prokuratury nyní ve vazbě. Pokud budou odsouzeni, hrozí jim až osm let vězení. Podle informací deníku Delo měl nejméně jeden ze zatčených argentinské občanství.

Server Siol.net uvedl, že odhalená skupina vyvíjela činnost nejen ve Slovinsku, ale i v zahraničí. Operaci provedla slovinská tajná služba SOVA ve spolupráci s kriminální policii a podílely se na ní také partnerské zpravodajské služby v zahraničí.

Britský expremiér Boris Johnson prohlásil, že mu ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu před invazí na Ukrajinu vyhrožoval raketovým úderem. Johnson prý tehdy Putina ve „velmi dlouhém“ hovoru loni v únoru varoval, že případná válka bude „naprostou katastrofou“; podle západních tajných služeb se už k invazi schylovalo. Johnson varoval Putina, že invaze na Ukrajinu povede k západním sankcím a zvýšení počtu vojáků NATO u ruských hranic. Snažil se také odradit Rusko od vojenské akce tím, že Putinovi řekl, že Ukrajina se „v dohledné budoucnosti“ k Severoatlantické alianci nepřipojí.

„V jednu chvíli mi pohrozil a řekl: ‚Borisi, nechci ti ublížit, ale s raketou by to trvalo jen minutu‘ nebo něco takového. Veselé,“ uvedl Johnson pro BBC a připomněl „velmi dlouhý“ a „nanejvýš mimořádný“ telefonát z února 2022, který následoval po jeho návštěvě v Kyjevě. „Ale myslím si, že podle velmi uvolněného tónu, který nasadil... si s mými pokusy přimět ho k jednání jen hrál,“ dodal. Putin se podle Johnsona během hovoru choval „velmi familiárně“.

Kreml reagoval, že Johnson lže. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že co Johnson uvedl, není pravda, „přesněji řečeno, je to lež“.

Ruské ztráty podle generálního štábu Ukrajiny: Za poslední den narostly o 490 vojáků, čtyři tanky, tři obrněná vozidla atd.

Zpoždění v dodávkách západních raketometů dalekého dostřelu, vyspělých systémů protivzdušné obrany a tanků omezila schopnost Ukrajiny využít ruských neúspěchů k provedení rozsáhlejší protiofenzivy. Upozorňují na to experti amerického Institutu pro studium války (ISW).

Západní debaty o předpokládaných potížích či nemožnosti, aby Ukrajina dobyla zpět podstatnou část území, které se loni zmocnilo Rusko, neberou dostatečně zřetel na to, jak zpoždění Západu v dodávkách nezbytné vojenské výzbroje tyto problémy prohlubují. Pomalé poskytování a doručování pomoci nejsou jedinými faktory, které omezují schopnost Ukrajiny zahájit rozsáhlé útočné operace. Přispívají k tomu také zvláštnosti přijímání politických rozhodnutí na Ukrajině, ale v žádné válce nebylo rozhodování bezproblémové, poznamenává ISW.

Nedělní ruské bombardování poničilo i nemocnici v Chersonu. 

Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními „loutkovodiči“. Dnes to v rozhovoru s agenturou RIA Novosti řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.

„Od Západu nic nechceme, chceme mít klid. NATO se však s manickou vytrvalostí, která by šla využít lépe, plíží k ruským hranicím,“ řekl Rjabkov a obvinil Západ, že straší sousedy Ruska. 

K tomu, aby Rusko bylo schopné jednat se Spojenými státy o řešení bilaterálních problémů, bude podle Rjabkova nutné postupovat malými kroky. „Doufáme, že taktika malých kroků nám umožní dojít ke vzájemně přijatelným řešením v nejdůležitějších věcech týkajících se bilaterálních vztahů,“ řekl Rjabkov.

Ruské ministerstvo školství chystá nové středoškolské učebnice dějepisu, jež budou pokrývat i „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. „Budou hotové v březnu, doufám, že od příštího školního roku budou ve školách,“ řekl na videu na sociální síti VK ministr Sergej Kravcov. 

Útok na Charkov, zatím jsou hlášeni tři mrtví.

Další fotografie z útoku na obytný dům v Charkově.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes vyzval Jižní Koreu, aby navýšila svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské invazi. Informovala o tom agentura Reuters. Stoltenberg je na návštěvě zemí východní Asie, dnes se z Jižní Koreje přesouvá do Japonska.

„Vyzývám Korejskou republiku, aby pokračovala v otázce konkrétní vojenské pomoci a posílila ji. (...) Ve finále je to vaše rozhodnutí, ale zmíním, že několik spojenců NATO, kteří nechtěli vyvážet zbraně do zemí konfliktu, tuto politiku změnilo,“ řekl Stoltenberg s odkazem na Německo, Švédsko či Norsko při projevu v Soulu. Jižní Koreji poděkoval za poskytnutí pomoci, dodal ale, že Kyjev „naléhavě“ potřebuje munici.

Důsledek útoku na obytnou budovu v Charkově.

Ruiny v okupovaném Mariupolu.

Tři lidé byli zraněni a jeden zabit v důsledku ruského úderu na obytnou budovu v Charkově, uvádí regionální vojenská správa.

Ruský prezident Vladimír Putin den před invazí telefonicky vyhrožoval tehdejšímu britskému premiérovi, uvedla BBC s odkazem na chystaný dokument „Putin vs. Západ“. „Borisi, nechci vám ublížit, ale raketou to bude trvat asi minutu,“ řekl prý tehdy Johnsonovi poté, co ho britský premiér varoval, že válka na Ukrajině bude mít katastrofální následky.

Johnson se snažil Putinovi vysvětlit, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a že případná válka na Ukrajině bude pro Rusko znamenat více jednotek NATO u jeho hranic. Nabyl ale dojmu, že vzhledem k klidnému tónu a odstupu, který ruský prezident při jednání zachovával, si Putin jen hrál s Johnsonovými pokusy naklonit si ho.

Ruský pohřební průmysl zažívá nebývalý růst. Pohánějí ho úmrtí v armádě v důsledku téměř rok trvající invaze na Ukrajinu, ale také stále vysoký počet obětí nemoci covid-19. Informoval o tom investigativní zpravodajský web The Insider.

The Insider hovořil se zaměstnanci pohřebních ústavů i krematorií, kteří potvrdili vysokou poptávku jak ze strany zákazníků, tak od těch, kteří by se chtěli zaškolit a sami začít tyto služby poskytovat. „Máme opravdu hodně práce,“ řekl například Boris Jakušin, majitel krematoria ve třetím největším ruském městě Novosibirsku.

Ruská raketa v neděli zasáhla bytový dům v druhém největším ukrajinském městě Charkově. Při zásahu jeden člověk zahynul a několik jich bylo zraněno, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Podle agentury Reuters v obytné budově hoří.

„Nepřátelská raketa zasáhla bytový dům v centru města v Kyjevské čtvrti,“ uvedl Syněhubov na Telegramu. První informace podle gubernátora ukazují, že objekt zasáhla raketaze systému S-300.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes bude pokračovat zpravodajství z válkou zmítané Ukrajiny.