ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Z Olomouce vyrazí na Ukrajinu nákladní automobil naložený 15 paletami s trvanlivými potravinami, spacími pytli, přikrývkami, elektrickými přímotopy i hračkami pro děti. Náklad potřebných věcí se v závěru roku podařilo nashromáždit v materiální sbírce. „Výsledek této dobrovolné sbírky pomůže překonat těžkou zimu obyvatelům ukrajinských měst Irpiň a Černivci,“ řekla dnes ČTK mluvčí magistrátu Radka Štědrá.

Domácnosti na Ukrajině jsou kvůli ruskému bombardování bez dodávek elektřiny, vody a tepla, ohrožen je i provoz nemocnic. Starostové ukrajinských měst Černivci a Irpiň se proto podle primátora Miroslava Žbánka (ANO) obrátili na Olomouc s prosbou o pomoc.

Radnice následně v listopadu zorganizovala materiální sbírku. Do sbírky pro Ukrajinu se zapojily desítky obyvatel Olomouce. K nim se připojily i společnosti Farmak, Nestlé, Penam a Fagron, které darovaly 1400 kilogramů mouky, 180 kilogramů kávy, elektrické přímotopy, dezinfekci a zdravotnický materiál.

Ukrajinské studentky Alina a Kateřina, které uprchly před válkou ze Záporoží před deseti měsíci, návrat domů zatím neplánují. V Česku jsou dnes samy bez rodiny a blízkou budoucnost si postupně začaly představovat i v Čechách. Vánoce v Česku pro ně budou podobné ostatním dnům na konci roku, připravují se na zkoušky. Křesťanské Vánoce neslaví, ty pravoslavné na začátku ledna většina Ukrajinců slavit nebude, protože jsou symbolem nepřátelského Ruska, řekly ČTK.

„Měla jsem asi dvě hodiny na rozhodnutí, bály jsme se, ruská armáda se přibližovala, nebylo jisté, zda by se dalo odejít ještě později,“ vzpomíná 19letá Alina na odchod z Ukrajiny. Na cestu se kamarádky ze školy vydaly týden po zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Do Městce Králové na Nymbursku, kde stále žijí v soukromém ubytování, přijely v noci 6. března. Cesta vlakem ze Záporoží do Lvova a Užhorodu trvala 27 hodin, hranici přešly pěšky.

Návrat na Ukrajinu zatím nechystají. „Raději neplánujeme, ale prostě žijeme, studujeme, hledáme si práci. První týdny, když jsme přijely, jsme pořád jen čekaly, jestli se to zlepší a kdy se budeme moct vrátit, ale došlo nám, že tak se nedá žít,“ řekla Alina. Uprchlíci se podle nich na Ukrajinu vrací, protože přišli o ubytování nebo pocházejí z bezpečnější části země.

Rusko musí z Evropy dostat signál, že už nebude schopno opakovat takový druh agrese, jako tomu je v případě Ukrajiny. Nesmí mít vliv na dění v Evropě, jako má dnes, ať už prostřednictvím vysokých cen energií, dezinformační války nebo vyvolávání umělých migračních vln. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zásadní je podle něj vytrvat v pomoci Ukrajině, a to humanitární, vojenské i ekonomické.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku prosince v rozhovoru se stanicí TF1 uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. „Pomyslel jsem si, že je hlavně potřeba, aby Rusko dalo bezpečnostní záruky svým sousedům, že na ně nebude útočit. Pomyslel jsem si, že je důležité, aby neproběhlo nějaké mocenské dělení bez Ukrajiny, bez zemí střední Evropy nebo Pobaltí. Pomyslel jsem si, že ruské vedení musí nést odpovědnost za to, že rozpoutalo válku agrese a snaží se změnit v Evropě hranice silou,“ řekl Lipavský na dotaz ohledně Macronova výroku.

Za klíčové považuje vytrvat v pomoci napadené zemi. Se zimou a s častými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu se podle Lipavského proměňují priority pomoci. „Je kladen důraz na poskytování prostředků protivzdušné obrany, tam Česká republika úplně nedokáže sehrát žádoucí roli, ale zase ji plníme v jiných otázkách,“ poznamenal.