ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Chce pomoci spotřebitelům vyrovnat se s rostoucími náklady na energie, uvedl dnes podle agentury Reuters kabinet premiéra Mateusze Morawieckého v prohlášení.

Tarify pro maloobchodní spotřebitele v Polsku stanovuje Energetický regulační úřad (URE), zatímco ceny pro podniky regulovány nejsou. Polsko původně plánovalo uvolnit ceny plynu pro domácnosti volné soutěži v roce 2024.

V Mariupolu kvůli vydatným srážkám zaplavila ulice voda a splašky z ucpaných dešťových svodů a stok.

„Mariupol. Dobrá zpráva je, že je tam voda. Špatná zpráva je, že je jí příliš mnoho. Očekává se první bouřka a město se proměnilo v Benátky. Horší je, že jsou to Benátky odpadních vod. Na ulicích jsou ucpané odtoky a kanalizace,“ stojí ve zprávě.

Ruská propaganda v ulicích Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Rusko distribuuje "vlastenecké" cigarety. 

Počet obětí po útoku na budovu Časov Jar stoupl na 31. Předchozí zprávy informovaly o 30 obětec.

Z okupované Charkovské oblasti bylo během dne evakuováno více než 1000 lidí, píše Ukrajinská pravda. Mezi nimi bylo asi 300 dětí. 

EU plánuje v nadcházejících týdnech navrhnout nový balíček sankcí proti Rusku, píše agentura Bloomberg.

Do Evropské unie přišlo za více než čtyři měsíce trvání ruské invaze na Ukrajinu 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, přes tři miliony běženců se vrátily. Největší zátěž v přepočtu na obyvatele mají Česko, Polsko a Estonsko. Na tiskové konferenci po neformálním zasedání ministrů vnitra EU v Praze to dnes řekla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Podle Johanssonové asi 3,7 milionu běženců z Ukrajiny požádalo v unii o dočasnou ochranu. „Někteří tu jsou, ale o ochranu nepožádali, protože se plánují vrátit, jiní o ochranu požádali, ale na Ukrajinu se vrátili. Někteří se registrovali v jedné zemi EU a pak znovu v další zemi. Takže tu jsou překryvy,“ řekla eurokomisařka. Podle ní je tak v Evropské unii mezi 3,2 a 3,7 milionu ukrajinských uprchlíků.

Některé země podle Rakušana už jednotný registrační systém pro ukrajinské utečence používají, některé ještě ne. „Jednotlivé státy do něj postupně vkládají svá data a nejsou snad žádné státy, jak jsem pochopil z neformální diskuse, které by odmítaly systém jako takový,“ uvedl ministr. Čtyři země podle něj musí odstranit právní bariéry v domácí legislativě, která se týká sdílení a ochrany dat.

Systém má zabránit registraci běženců ve více státech EU. Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové nyní překryvy existují. Někteří uprchlíci se nahlásí v jedné zemi a poté v další. V Evropské unii je podle ní nyní zhruba 3,2 až 3,7 milionu ukrajinských běženců.

Jednotný registrační systém pro uprchlíky z Ukrajiny v Evropské unii už funguje, řekl po dnešním neformálním zasedání ministrů vnitra EU v Praze ministr Vít Rakušan (STAN). Žádná členská země podle něj proti němu není. Ve čtyřech zemích ale systém, který má zabránit duplicitě běženců, naráží na právní problémy s ochranou dat.

Ministerstvo zahraničí vyzvalo Kanadu, aby přehodnotila své rozhodnutí vrátit opravenou turbínu Siemens používanou plynovodem Nord Stream 1. Předvolala kvůli tomu kanadského velvyslance. Němečtí představitelé naléhali na Kanadu, aby našla způsob, jak turbínu vrátit. Obávají se, že Rusko tuto záležitost využije jako záminku k uzavření Nord Streamu 1 a poškodí schopnost Německa naplnit své zásobníky plynu před zimou. Ukrajina se proti návratu postavila, že jde o  vydírání z Kremlu.

Ukrajina infrastrukturně trpí, bude potřebovat například i obnovu policejních automobilů či techniky. Po dnešním neformálním jednání ministrů vnitra EU v Praze to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se svými protějšky jednal také o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí.

Debatu o válce na Ukrajině ministři podle Rakušana dnes rozšířili i o moldavský pohled. Moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová podepsaly dokument, podle kterého má v Kišiněvě vzniknout platforma Evropské unie, která sdruží bezpečnostní experty zemí EU pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem.

Do EU přišlo 6,7 milionu uprchlíků z Ukrajiny, přes tři miliony běženců se vrátily. Největší zátěž mají Česko, Polsko a Estonsko, řekla Johanssonová.

Charkov. 

Liberecký kraj poslal na Ukrajinu od začátku války humanitární a zdravotnické vybavení téměř za šest milionů korun. Šlo o léky, ochranné prostředky pro armádu, teplé oblečení, přikrývky, potraviny, hygienické prostředky, oblečení či dieselagregát. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí kraje Filip Trdla. Zemi sužovanou válkou navštívil minulý týden i hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s radním Vladimírem Richtrem (ODS).

Oba se tam vydali na pozvání gubernátora Vinnycké oblasti Sergeje Borzova. „Ukrajinská strana nám chtěla ukázat, jak pomoc použila a kam ji směrovala,“ uvedl hejtman Půta.

Jednotný registrační systém příchozích z Ukrajiny funguje, žádná země EU ho neodmítá. Ve čtyřech naráží na problémy s ochranou dat, řekl Rakušan.

O úvěrové portfolio Sberbank CZ nakonec nikdo ze tří uchazečů neprojevil zájem, píší Lidovky.cz. Zájemci dle likvidátorky banky od nabídek odstoupili.

Ministři vnitra EU projednali dopady války na Ukrajině. Země infrastrukturně trpí, bude potřebovat i obnovu policejní techniky, řekl Rakušan.

Na dočasně okupovaném Krymu získává na síle hnutí odporu vůči Rusům „Žlutá stuha“. Působí i v Cersonu a Melitopolu. Na Krymu aktivisté rozdávají letáky s fotkami protestu  z 26. února 2014 a hesly „Krym je Ukrajina. Vracíme se!“, „Krym je Ukrajina. Nejen od roku 1954, ale vždy!“ a „Čas na odpor! Čas bojovat! Čas jít domů.“ 

Počet obětí ruského raketového útoku na Časov Jar vzrostl na 30, píše Ukrinform. DO záchranných operací se zpaojilo 56 záchranářů. Na pětipatrovou budovu v Časov Jaru Rusové zaútočili 9. července.

Ruští okupanti chtějí obyvatele Mariupolu využít k odklízení sutin v továrnách. Oznámil to poradce starosty Mariupolu Petr Andrjuščenko. Rusové už se také nebudou zapojovat do procesu odminování, aby zůstali jejic muži živí.

Počet obětí ruského raketového útoku na Časov Jar vzrostl na 26.

Státní pohotovostní služba dnes oznámila, že devět lidí bylo zachráněno zpod trosek pětipatrového obytného domu, které bylo 9. července zasaženo ruskou raketou. Záchranné operace pokračují.

Nejbohatší Ukrajinec Achmetov ohlásil, že kvůli zákonu proti oligarchům předá svůj mediální byznys státu, protože jej kvůli válce nemůže prodat.

V Praze se dnes po necelém měsíci znovu otevřelo Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). Před centrem čekaly ráno desítky lidí. To bylo začátkem týdne běžné i před jeho uzavřením, sdělil ČTK mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Vedení hlavního města centrum uzavřelo v polovině června kvůli nedostatku ubytovacích kapacit v metropoli. Na základě rozhodnutí vlády jej magistrát musel znovu otevřít, ale již nenabízí trvalé ubytování .

Centrum nedaleko stanice metra Vysočanská dnes po pauze otevřelo v 08:00. Po otevření se podle fotografa ČTK před vchodem vytvořila fronta, ve které čekaly desítky lidí. Kavka k tomu řekl, že se to nevymyká běžnému stavu, který býval v pondělí a úterý i před uzavřením.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval svůj ruský protějšek Vladimira Putina, aby OSN umožnil prodloužení humanitárních dodávek na sever Sýrie, tedy do oblastí, které nemá pod kontrolou Damašek. S odvoláním na prohlášení tureckého prezidenta to uvedla agentura AFP.

„Erdogan v telefonickém rozhovoru s Putinem zdůraznil význam, který přikládá rozšíření přeshraničního mechanismu v Sýrii,“ uvedl úřad tureckého prezidenta. Rusko minulý týden v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která měla zajistit roční prodloužení dodávek humanitární pomoci na sever Sýrie přes přechod na turecké hranici. Povolení pro dodávky humanitární pomoci na severozápad Sýrie vypršelo v neděli.

České předsednictví Rady Evropské unie dnes zahájilo vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí o prvních normách z klimatického balíku, s jehož pomocí chce EU splnit emisní cíle pro rok 2030. Uvedla to česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která europoslancům představila české priority pro tento půlrok půlrok v čele sedmadvacítky zemí. Předseda výboru pro životní prostředí EP Pascal Canfin prohlásil, že chce uzavřít jednání o všech normách z bezprecedentní klimatické sady do konce roku.

Europoslanci i členské státy se v červnu shodli na svých pozicích k více než desítce návrhů od reformy emisního trhu přes zvýšení podílu obnovitelných zdrojů až po zásadní omezení prodeje aut se spalovacími motory. Vyjednání konečné podoby norem považuje Česko za jednu ze zásadních priorit svého předsednictví.