ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

V zemědělství našlo od vypuknutí konfliktu na Ukrajině práci zhruba 2500 uprchlíků. V tiskové zprávě o tom informoval Zemědělský svaz ČR. V Česku si podle pondělního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) již našlo práci téměř 77.000 Ukrajinců. Podle svazu nelze očekávat dlouhodobé uplatnění uprchlíků v zemědělství, protože kvůli válce odešlo mnoho kvalifikovaných zaměstnanců z Ukrajiny zpět do vlasti a v ČR jsou nyní hlavně ženy s dětmi, pro které není tato práce vhodná.

Svaz dnes pořádal konferenci o zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny. Vystoupili na ní zástupci ministerstva zemědělství, vnitra, zahraničních věcí, průmyslu a práce. Promluvili také zástupci odborů. Podle svazu je zaměstnávání lidí z Ukrajiny pro zemědělství klíčové.

Lvovský soud na žádost prokuratury prodloužil do 9. srpna vazbu ukrajinskému proruskému politikovi a oligarchovi Viktoru Medvedčukovi, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ukrajinské úřady ho viní z vlastizrady. Soud rovněž obstavil část jeho majetku, včetně luxusního železničního jídelního vozu, píše stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Ta zároveň připomněla, že novináři projektu „Slidstvo.Info“ už v březnu zveřejnili záběry tohoto vagonu, jenž se údajně nacházel na území Medvedčukova paláce v kyjevské čtvrti Pušča Vodycja. Ruský list Kommersant píše, že přibližná hodnota takového železničního vozu, jemuž se na Ukrajině přezdívá „zlatý vagón“, je kolem 2,5 milionu dolarů (přes 58 milionů korun).

Spojené státy odsoudily dezinformace Kremlu o tom, že Spojené státy, Západ a Ukrajina nesou vinu za rostoucí hladomor v Africe, na Blízkém východě a jinde, a prohlásily, že ruské lži nehodí zodpovědnost za světový hladomor na jiné.

Uvádí to oficiální prohlášení amerického ministerstva zahraničí, zveřejněné ve středu.

Rusko provádí během cvičení raketové útoky na pobaltské státy, řekl estonský ministr obrany Kalle Laanet. Má to podle něj pomoci vysvětlit NATO nutnost posílit východní křídlo Aliance.

Ruští útočníci zničili výzkumné materiály Institutu zavlažovacío zemědělství Národní akademie agrárních věd Ukrajiny (NAASU) ve vesnici Prydniprovske (Chersonská oblast) a prostory jsou teď využívány jako kasárna a obrněná vozidla.

Lipavský očekává, že Česko zaměří z hlediska národních sankcí pozornost na subjekty z Ruska a Běloruska, které se podílejí na válce na Ukrajině.

Policie v Miami zahajuje výkup zbraní, které předá ukrajinským ozbrojeným silám.

Policie nabídla 50 dolarů za pistole, 100 dolarů za brokovnice a 150 dolarů za „výkonné“ pušky, jako jsou AK-47 nebo AR-15. Policie uvedla, že původ zbraní nezpochybňuje. Podle policejního šéfa Miami Manuela Moralese policie shromáždila 68 zbraní, i když jen některé z nich jsou pravděpodobně vhodné k odeslání na Ukrajinu.

Z ukrajinského přístavu Mariupol vyplula první zahraniční loď od začátku ruské invaze. Oznámilo to dnes turecké ministerstvo obrany po dalším kole jednání mezi Moskvou a Ankarou o přepravě obilí z ukrajinských přístavů, uvedla agentura Reuters. Na stejné téma jednali na začátku tohoto měsíce šéfové ruské a turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu a Sergej Lavrov. V obou případech se rozhovory uskutečnily bez ukrajinských zástupců.

Od 27. června budou moci Ukrajinci, kteří byli kvůli válce nuceni opustit Ukrajinu a nacházejí se ve Švýcarsku, směnit hotovostní hřivny za švýcarské franky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na svém twitterovém účtu informoval o tom, že poděkoval českému premiérovi Petrovi Fialovi za „důslednou“ českou podporu toho, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Politici podle něj rovněž probrali nadcházející české předsednictví EU.

„Probrali (jsme) priority českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku,“ napsal Zelenskyj. Je podle něj důležité, že Ukrajina patří mezi hlavní priority českého předsednictví.

Ukrajinská Nejvyšší rada navrhuje odložit mobilizaci těm občanům, kteří během války přišli o blízké a příbuzné.

Podle starosty Mariupolu Vadyma Bojčenka nutí Rusové lidi vracející se do okupovaného města podstoupit filtraci, tedy výslech, který může vést k mučení a únosu. „Bojí se, že do města vstoupí ozbrojené síly a dojde k partyzánské válce,“ řekl.

Liberec má místa v základních školách pro všechny děti ukrajinských uprchlíků, které byly u zápisu. Celkem jich je 553. U mateřských škol je situace horší, tam se zřejmě podaří umístit jen zhruba 30 z 60 zájemců. Novináře o tom dnes informoval náměstek primátora pro školství Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).

Negativní názor na Rusko má podle nového průzkumu v 18 prozápadních zemích v průměru 85 procent lidí. Jen méně než deset procent respondentů vidí největší stát světa pozitivně. Na historické minimum za posledních 20 let se mezi lidmi propadla také důvěra v ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ruský prezident podepsal dekret o obsluze zahraničního dluhu. Zemi vystavené sankcím za invazi na Ukrajinu hrozí, že dluhy nebude schopna splácet.

Ukrajinská armáda zasáhla ruské cíle na obsazeném Hadím ostrově v Černém moři, oznámilo dnes jižní velitelství ukrajinských sil. Střely podle něj zasáhly protiraketový systém Pancir-S1 a další vybavení. Škody na ostrově ukázaly i satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies.

Evropa stojí jednotně za Ukrajinou a Kyjev se může na finanční, humanitární a vojenskou pomoc z Německa nadále spolehnout, řekl německý kancléř Olaf Scholz.

Prezidenty a premiéry sedmadvaceti zemí Evropské unie čeká na nadcházející vrcholné schůzce v Bruselu klíčové rozhodnutí, zda udělit Ukrajině postavení kandidáta na členství v evropském bloku. Tématem však budou také další dopady, které má pokračující ruská invaze na Ukrajinu. Na dvoudenním summitu, který začne ve čtvrtek odpoledne, proberou také další vztahy se zeměmi západního Balkánu, které se marně snaží posunout kupředu na cestě k unijnímu členství. Měli by též odsouhlasit zavedení eura v Chorvatsku a věnovat se dalším ekonomickým tématům, jako jsou vysoké ceny energií.

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny, uvedl Birol v rozhovoru s listem Financial Times.

Automobil kolaboranta s ruskými okupanty ve vsi Čornobajivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny se dnes stal terčem atentátu, ale sám Jurij Turuljov z útoku vyvázl, informoval dnes na svém webu list Ukrajinska pravda.

O akci proti „gauleiterovi“ informoval ukrajinská média poradce šéfa chersonské oblastní správy. Podle ruských médií je Turuljov lehce zraněn. Ruská státní agentura RIA Novosti zveřejnila záběry na poškozené auto. Další podrobnosti dosud nejsou známy.

Česko možná bude moci uvalovat národní sankce na jednotlivce i subjekty dopouštějící se závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu, které nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda na dnešním zasedání podle informací ČTK schválila nový sankční zákon, který předložilo ministerstvo zahraničí. Návrh nyní poputuje do Parlamentu.

Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.

Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) bránící novináře dnes zveřejnila výsledek svého vyšetřování na Ukrajině, které podle ní dokazuje, že ukrajinského reportéra Makse Levina zabili a pravděpodobně před tím mučili ruští vojáci. Stalo se tak ještě v březnu v okolí Kyjeva.

„Tato zpráva povede k naší šesté žalobě u Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu,“ sdělila organizace agentuře s tím, že žaloba se bude týkat výlučně Levinova případu, který byl zmíněn „mezi mnoha jinými případy“ v páté žalobě RSF z konce května.

Od vpádu ruské armády do jihoukrajinského přístavu Mariupol zahynulo nejméně 22.000 lidí. Oznámil to dnes podle ruskojazyčného serveru BBC mariupolský starosta Vadym Bojčenko. Město, nyní pod ruskou okupací, má podle něj z 90 procent zničenou infrastrukturu, napsala agentura Unian.

„Naše opatrná bilance, ke které bychom ještě mohli přičítat, je 22.000 civilistů, které zabili okupační vojáci. Je to mnohem víc, než kolik jich zabilo nacistické Německo při dvouleté okupaci,“ uvedl Bojčenko. Opravdový počet obětí v městě, které je nyní pod ruskou kontrolou, je podle něj pravděpodobně mnohem vyšší.

Ukrajinští uprchlíci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku, což má zabránit takzvané dávkové turistice. Změny přinese novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha nabude účinnosti zveřejněním ve sbírce.

Na frontě zemřel další ukrajinský novinář, šéf vydavatelské společnosti Blitz-Inform Volodymyr Čepovyj.