ONLINE: Ruský útok poničil hotel v Mykolajivu. A drony mířily i na Kyjev

Ruský nálet na Bachmut zničil školu a zranil civilisty. Počet obětí je neznámý. Zničená je také administrativní budova. Policie a Státní bezpečnost incident zdokumentovaly jako válečný zločin.

Ukrajina a Rusko si předaly těla padlých vojáků, na každé straně šlo o 50 těl – včetně 37 ukrajinských obránců oceláren Azovstal, oznámil Kyjev.

„Ruské státní dumě byl předložen návrh zákona na zrušení rezoluce o uznání nezávislosti Litevské republiky," informuje kanál Nexta. Ve stejný den Vilnius schválilodstranění pomníku na největším hřbitově sovětských vojáků v zemi.

Cena plynu pro evropský trh klesla pod 80 eur za megawatthodinu, nejníže od začátku války na Ukrajině. Přispívá k tomu rychlé plnění zásobníků.

„V USA byly vytvořeny neúnosné podmínky pro ruská média,“ lamentuje mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. „Novinářům jsou upírána víza, bez nichž nejsou uděleny či prodlouženy akreditace. Je-li to pro vás normální, budou pro americká média v Rusku vytvořeny podobné podmínky,“ oslovila mluvčího amerického ministerstva zahraničí - a už nepřipomíná, jak je Rusko obtížnou zemí pro novináře jak domácí, tak zahraniční.

65 % motoristů z ruských velkoměst by v budoucnu zvažovalo koupi auta značky Moskvič, vyšlo z průzkumu firmy Romir pro agenturu TASS. Sovětská značka se znovuzrodila poté, co Moskva přebrala místní továrnu firmy Renault.

„Mapa výbuchů způsobených Ruskem na Ukrajině od 24. února,“ tweetuje ukrajinská novinářka Olga Tokarjuková.

Slovensko plánuje v příštích letech postupně výrazněji zvýšit počet profesionálních vojáků a pokračovat v modernizaci technického vybavení armády, dohodla se vláda premiéra Eduarda Hegera. Podle ministerstva obrany se zajištění obranyschopnosti země po invazi na Ukrajinu stalo ještě naléhavějším úkolem.

Ambicí ministerstva je, aby pětimilionové Slovensko do konce roku 2024 mělo až 16.000, o dva roky později 18.000 a do roku 2035 až 22.000 vojáků. Pro letošní rok je počet profesionálních příslušníků slovenské armády stanoven na 14.100 osob. Dvojnásobné Česko mělo v loňském roce více než 27.000 profesionálních vojáků. 

Český premiér Petr Fiala se ve čtvrtek setká s papežem Františkem, při soukromé audienci ve Vatikánu bude s hlavou katolické církve mluvit také o situaci na Ukrajině, české pomoci napadené zemi a o uprchlících. Bude to poprvé po pěti letech, co papež přijme předsedu české vlády - naposledy hovořil v roce 2017 s tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou.

V české delegaci bude kromě premiéra také vicepremiér a šéf lidovců Marian Jurečka a předseda sněmovního klubu občanských demokratů Marek Benda. Předsedu vlády na zahraniční cestě vůbec poprvé doprovodí i jeho manželka Jana.

„Stíháme, identifikujeme a monitorujeme vzdušné cíle. Bereme si na mušku všechny letouny, které nedodržují mezinárodní dohody,“ tweetuje Armáda České republiky a přidává videa z monitoringu vzdušného prostoru v Pobaltí.

Příliš velký zájem nedoprovázel úterní zápisy dětí ukrajinských uprchlíků na ústecké základní školy. Podle náměstka primátora pro školství Michala Ševcovice (PRO Zdraví a Sport) se zapsalo asi 30 dětí. Nejvíc, a to šest, jich dorazilo na základní školu Elišky Krásnohorské, pět na základní školu Stříbrnickou a i v ostatních školách to byly pouze jednotky dětí. 

„Pro mě bylo překvapivé, že moc dětí nepřišlo, očekávali jsme větší zájem,“ uvedl Ševcovic. Jedním z důvodů podle něj zřejmě je, že jsou v současné době na Ukrajině školní prázdniny. „Část rodin se možná na Ukrajinu na léto vrátí a v září přijedou zpátky. Je možné, že část rodičů s dětmi nepřišlo, protože neví, jak to v září bude a nechtěli děti tomu procesu vystavovat,“ sdělil Ševcovic.

„Ne, nejsou to kopečky po krtcích. Jsou to stopy po granátech,“ tweetuje ukrajinský velvyslanec v ČR satelitní snímek pole z východu Ukrajiny.

Školy asi budou moci vytvářet pro ukrajinské uprchlíky oddělené třídy, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných, počítá s tím novela přijatá dnes vládou. O jejím schválení informoval na twitteru ministr školství Petr Gazdík (STAN). Norma má podle něho připravit české školy na školní rok 2022/2023 v souvislosti s přílivem uprchlíků a maximálně usnadnit jejich integraci. Návrh nyní posoudí Sněmovna a Senát.

O děti v ukrajinských třídách se podle návrhu i v dalším školním roce budou moct starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Výuka by ale měla být podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.

OECD kvůli válce na Ukrajině zhoršila výhled růstu světové ekonomika na letošní rok ze 4,5 na tři procenta. Příští rok bude ještě slabší.

Norsko dodalo Ukrajině 22 samohybných houfnic M109, náhradní díly, munici a další materiál. Vývoj války na Ukrajině od únorové ruské invaze si žádá posílání těžších zbraní, prohlásil ministr obrany Björn Arild Gram. Výcvik ukrajinských vojáků v používání těchto zbraní se uskutečnil v Německu, dodal.

„Norská vláda z bezpečnostních důvodů čekala, až tuto dodávku bude moci veřejně oznámit. Je možné, že budoucí dodávky již oznamovat či komentovat nebude,“ doplnilo ministerstvo v prohlášení.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu vidí vůli obnovit diplomatická jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Řekl to po setkání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Podle Lavrova se otázku přepravy obilí z ukrajinských přístavů podaří vyřešit, pokud Kyjev odstraní jejich zaminování. Zároveň dodal, že Rusko nevyužije této situace, aby pokročilo ve svém vojenském tažení. Šéf ruské diplomacie řekl, že vojenská operace pokračuje podle plánu a že Rusku se podaří splnit její cíle.

Takto dopadl charkovský obchodní dům Vostorg po raketovém úderu. Bezpečnostní kamery ten okamžik zachytily.

Španělsko zvažuje poslat Ukrajině tanky Leopard 2A4 německé výroby. „Možnost uskutečnit tuto dodávku je na stole,“ uvedla ministryně obrany Margarita Roblesová v rozhovoru na stanici Cadena Ser. Jednalo by se o techniku uskladněnou v Zaragoze, jež je už roky mimo provoz.

„Musím říct jasně, že nyní je nemůžeme poslat, protože by nebylo rozumné posílat materiál, který není funkční,“ dodala ministryně s tím, že ke zprovoznění tanků by byly třeba rozsáhlé zásahy. Madrid proto nyní zvažuje opravu této techniky s pomocí specializované firmy. Podle španělského tisku by Madrid mohl poslat Kyjevu 40 ze 100 tanků Leopard 2A4, které koupil od Německa v roce 1995. 

Evropa překonala Asii a za první čtyři měsíce letošního roku se stala největší destinací pro zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států. Evropa se dlouhodobě snaží snížit závislost na ruských dodávkách a hledá dodavatele po celém světě. Toto úsilí urychlila po začátku války na Ukrajině.

Evropa měla za leden až duben na celkovém objemu vývozu LNG z USA podíl téměř tři čtvrtiny. Denní dodávky do regionu se proti loňskému průměru více než ztrojnásobily. Loni byla pro tento region určena pouze třetina amerických dodávek. Růst znamená, že Spojené státy nyní zajišťují téměř polovinu evropského dovozu LNG, loni to byla čtvrtina.

Rozbíhá se evropský registrační systém uprchlíků z Ukrajiny. Objemný balík dat z Polska a Česka se začne načítat v příštích dnech, řekl dnes před jednáním vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Od evidence si slibuje rychlejší zjišťování duplicit v nahlašování běženců v rámci celé Evropské unie

„Je to pro nás absolutně stěžejní, protože pokud je někdo registrován v Německu i v České republice, tak konečně tu informaci budeme mít jednoduše dohledatelnou,“ uvedl. Důkladnější lustrace, na kterých se domluvil v minulých týdnech s maďarskou stranou, podle něj ukázaly, že ukrajinské i maďarské občanství má zhruba 20 procent uprchlíků z řad Romů. Proces zjišťování podle něj ale stále ještě není tak rychlý, jak by si představoval. Přivítal by, aby se spojila rychlost lustrací a jejich efektivita, zjišťování stále trvá několik dnů.

Na referendum o připojení k Rusku se chystá i Melitopol, uvedla Rusy dosazená starostka toho druhého největší města v Záporožské oblasti.

Moskva hodlá přejmenovat prostranství, kde sídlí americká ambasáda, radnice k tomu uspořádala anketu. „Nejvíc hlasů - 44,69 % - získala varianta náměstí Doněcké lidové republiky,“ informuje agentura TASS s odvoláním na web radnice. Adekvátně se prý má najít i místo pojmenované po druhé samozvané republice - luhanské.

„Naši vojáci potkali srnce obecného,“ tweetuje kanál Trucha. „Zvířata jsou tak vystrašená výbuchy, že se ani nesnaží utéct, když vidí člověka.“

Ukrajinské ministerstvo obrany hlásí, že za poslední den zlikvidovali obránci 140 nepřátelských vojáků, tři tanky, 13 obrněných transportérů či šest dronů.

Několik regionálních médií v Rusku muselo odstranit seznamy ruských vojáků, zabitých ve „speciální vojenské operaci“, jak Kreml oficiálně označuje válku proti Ukrajině. Všechna jména na seznamech sice média získala z otevřených zdrojů, často z oficiálních prohlášení gubernátorů a starostů, ale okresní soud v Kaliningradské oblasti dospěl k závěru, že spojení různých oznámení do jednoho seznamu porušuje prezidentův výnos o utajení ztrát ruské armády, uvedl list Kommersant. Někteří právníci se ovšem podle deníku domnívají, že soudce překročil své pravomoci.

Soud rozhodoval na základě žaloby, kterou podala vojenská prokuratura Baltského loďstva ruského vojenského námořnictva. Té se původně nelíbila „stránka paměti“, kterou vytvořil pskovský server 60.ru jako připomínku místních rodáků zabitých v bojích na Ukrajině. Server sice vycházel z informací, zveřejněných pskovským gubernátorem, nicméně prokuratura i tak měla podezření na porušení státního tajemství, špionáž, porušení ochrany osobních údajů a dokonce i na nezákonné šíření údajů o soukromém životě a porušení rodinného tajemství.